Roztroušená skleróza a těhotenství: informace, rizika, léčba, plánování těhotenství, DMT, kojení

Roztroušená skleróza je závažné onemocnění, které velmi často postihuje ženy v době, kdy začínají uvažovat o založení rodiny. Naštěstí je již pryč doba, kdy bylo ženám s touto diagnózou důrazně doporučováno vyvarovat se otěhotnění. Díky stále se prohlubujícím poznatkům a nově vyvíjeným léčebným postupům mohou i ženy s roztroušenou sklerózou prožít život naplněný mateřskou láskou. Řada studií v současné době již potvrdila, že roztroušená skleróza neovlivňuje plodnost a samo těhotenství je lékaři chápáno jako stav mající na průběh tohoto onemocnění pozitivní vliv. Během samotného těhotenství, zvláště ve druhém a třetím trimestru, totiž dochází dokonce k výraznému poklesu aktivity nemoci. V této souvislosti jsou jako hlavní faktory nejčastěji zmiňovány hormonální změny a změny imunitního systému, ke kterým v těle nastávající maminky dochází. Zároveň je známo, že roztroušená skleróza nezvyšuje riziko spontánních potratů, předčasných porodů či dalších komplikací a stejně tak nemá vliv ani na průběh porodu samotného. Ten by však měl být veden s ohledem na možná rizika související s přílišným vyčerpáním rodičky.

Infografika: Imunitní změny v těhotenství a průběh RS

Zásadní změnou, která čeká každou ženu, když se rozhodne otěhotnět, je úprava léčby. Některé léky využívané při léčbě roztroušené sklerózy mají totiž prokazatelně teratogenní účinky, a je tedy nutné v dostatečném předstihu přerušit jejich užívání. Jiné se obvykle vysazují ve chvíli, kdy je těhotenství potvrzeno. Z těchto faktů je jasné, že těhotenství by měly ženy s roztroušenou sklerózou pečlivě plánovat. Ideálně do doby, kdy je jejich zdravotní stav stabilizován. Nicméně realita se někdy může od plánu značně lišit. Komplikace nastávají například ve chvíli, kdy žena z jakéhokoli důvodu nemůže otěhotnět a doba vysazení léků se neúměrně prodlužuje. Ke každému takovému případu je nutno přistupovat individuálně a hledat nejlepší řešení pro konkrétní pacientku.

Odpověď na otázku, která trápí snad každou maminku s roztroušenou sklerózou, není tak jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled zdát. Dítě skutečně dědí po rodičích jistou vnímavost k roztroušené skleróze, nicméně to ještě zdaleka neznamená, že u něj nemoc musí propuknout. Významnou roli totiž hrají i další faktory, které člověka ovlivňují z vnějšího prostředí.

Schéma vlivu léčby a těhotenství na průběh RS

Budu moci své dítě kojit? Po narození miminka jsou novopečené maminky postaveny před další rozhodnutí, zda budou své děťátko kojit. Je potvrzeno, že kojení dítěti přináší mnoho benefitů, protože kromě toho, že utužuje vztah matky s dítětem, zároveň také snižuje riziko některých nebezpečných infekcí. I zde je ovšem nutno brát v úvahu zdravotní stav konkrétní pacientky. Je-li stav maminky stabilizovaný, je možné, aby své miminko cca 6 měsíců kojila a následně se vrátila ke své léčbě. V některých případech je však nutno převést pacientku zpět na léčbu co nejdříve, a možnost kojení tak může být značně omezena.

Kojení

Tento článek samozřejmě nemohl postihnout všechny situace, které mohou během těhotenství nastat. Vždy však platí, že pro úspěšné zvládnutí všech problémů je nezbytná úzká spolupráce nastávající maminky a lékařského týmu, který se o ni stará. Naštěstí v současné době existuje řada léčebných postupů, kterými je možné většinu nenadálých komplikací úspěšně vyřešit.

Management těhotenství a plánování léčby u RS

Roztroušená skleróza postihuje hlavně mladé ženy v reprodukčním věku. Gravidita je tak jedním z důležitých faktorů, které ovlivňují management léčby. Práce pojednává o jednotlivých aspektech vedení léčby z pohledu neurologa, mezi něž patří výběr vhodného léčivého přípravku, načasování těhotenství a přerušení léčby v době stabilizace nemoci, monitoring rizikových faktorů a případně léčebná intervence v období gravidity, klinické a rezonanční sledování v časném poporodním období se zhodnocením aktivity nemoci a s navazujícím rozhodnutím o délce kojení a znovuzahájení léčby.

Roztroušená skleróza (RS) je chronické autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému - mozku a míchy. Je charakterizované průnikem leukocytů přes hematoencefalickou bariéru a poškozováním nervových obalů i samotných axonů neuronů. Klinické projevy jsou velice pestré, typickými nálezy jsou např. zánět očního nervu, poruchy hlavových nervů, parézy končetin, poruchy čití, poruchy mozečkové, míšní příznaky. Onemocnění má variabilní průběh, nejčastěji tzv. relabující‑remitující, s obdobími vzplanutí nemoci a s následnou remisí.

Mapa evropských registrů léčby RS během těhotenství

Většina pacientek, které onemocní roztroušenou sklerózou, je v reprodukčním věku. Vzhledem k tomu, že průměrný věk prvorodičky se zvyšuje, častokrát nemoc diagnostikujeme ještě před první graviditou.

Možnosti léčby roztroušené sklerózy se v posledních letech značně rozšířily. V rámci prvního kontaktu v centru pro léčbu roztroušené sklerózy (MS centrum) pacientku informujeme o jednotlivých přípravcích, probíráme očekávaný efekt léčby i možné nežádoucí účinky. Jedním z důležitých faktorů výběru přípravku je i aspekt plánovaní rodičovství.

Nově diagnostikované pacientce doporučujeme podávání léčby přípravky modifikujícími průběh onemocnění (DMD) alespoň po dobu jednoho roku. Již léčeným pacientkám doporučujeme rok stabilizace onemocnění - bez relapsu i bez vývoje na magnetické rezonanci (MR). Glatiramer acetát podávaný subkutánně (s.c.) injekčně (inj.) 3× týdně je léčivo s příznivým bezpečnostním profilem i v prvním trimestru gravidity. Interferony beta jsou injekčně podávané přípravky s různými časovými schématy aplikace. Aktuální údaje získané z rozsáhlých souborů dat z registrů nenaznačují žádné zvýšené riziko významných vrozených anomálií po expozici interferonem beta v období před početím nebo během prvního trimestru těhotenství.

Na základě těchto dat došlo v září 2019 v textu SPC k odstranění věty „Zahájení léčby v těhotenství“ v bodě „Kontraindikace“. V sekci „Fertilita, těhotenství a kojení“ došlo rovněž ke změnám v textu ve prospěch možnosti podávání interferonů v době těhotenství a kojení.

Teriflunomid je podáván perorálně (p.o.) 1× denně. Má dlouhý biologický poločas, u některých lidí jsou jeho koncentrace detekovatelné až dva roky po poslední dávce. Teratogenní efekt byl prokázán u zvířat, u lidí jsou zatím data nedostatečná. Z toho důvodu je teriflunomid v graviditě kontraindikován.

Dimetyl-fumarát (DMF) se podává p.o. 2× denně. Data o lidských graviditách jsou limitovaná, byly zaznamenány potraty i vývojové vady plodu. Nedoporučuje se užívání v graviditě, indikován je pouze v nevyhnutelných případech a v případě, že převažují potenciální přínosy pro pacientku nad potenciálními riziky pro plod. Fingolimod se podává p.o. 1× denně. Jedná se o agonistu S1P ovlivňujícího SP receptory mnoha fetálních tkání. Při léčbě fingolimodem nelze otěhotnění doporučit. Vzhledem k riziku pro plod je fingolimod kontraindikován během těhotenství a u žen ve fertilním věku, které nepoužívají účinnou antikoncepci. Natalizumab se podává intravenózně (i.v.) jednou za měsíc. Údaje z klinických studií nenaznačují vliv expozice přípravkem na výsledky těhotenství. Jedná se o jedno z nejúčinnějších léčiv na RS, které je užíváno u vysoce aktivních forem onemocnění. Proto doporučujeme přerušit léčbu natalizumabem až při potvrzení gravidity. Okrelizumab se podává i.v. jednou za šest měsíců. Kladribin se podává p.o. ve specifickém dávkovacím schmatu ve dvou cyklech s odstupem jednoho roku. Glukokortikoidy se podávají p.o., i.v. Jsou užívány hlavně při atakách RS, standardizovaný postup aplikace je 3-5 g i.v. metylprednisolonu (IVMP) v průběhu 3-7 dní, s eventuálním následným taperem.

Tabulka: Přehled DMT a jejich přístup při těhotenství

V případě relapsu v graviditě ve druhém a třetím trimestru (méně časté, ale možné) indikujeme přeléčení IVMP v nižších dávkách a do celkové dávky 1 500-2 000 mg. V prvním trimestru mohou glukokortikoidy, které prostupují placentou, negativně ovlivnit organogenezi plodu. Ve spolupráci se svým neurologem pacientka řeší otázku vhodného načasování těhotenství. Otázku vhodného typu antikoncepce pacientka zvažuje s ošetřujícím gynekologem. Obecně je většina dostupných přípravků a metod pro pacientky s roztroušenou sklerózou bezpečná.

Na druhou stranu platí, že pacienti s RS plánující rodinu se mohou potýkat s potížemi při dosažení tohoto cíle, i když se udává, že RS nebývá přítomností poruchy plodnosti. Onemocnění může způsobovat u žen pokles libida, dyspareunii, anorgasmii, poruchy cyklu, u mužů zase pokles libida, erektilní dysfunkci či poruchy ejakulace. Porucha plodnosti samozřejmě nemusí souviset se základním onemocněním - obecný výskyt poruch plodnosti v populaci je 15-20 %.

V těchto případech se na nás pacienti obracejí s otázkami na možnosti umělého oplodnění. Toto je možné, pacientku/ ošetřující gynekology informujeme o zvýšeném riziku relapsu při užití protokolu s agonisty GnRH, tzv. dlouhého protokolu. Tyto informace potvrzuje vícero studií. Nejrozsáhlejším souborem je práce Michela a kol. z roku 2014 popisující 32 žen s RS, které absolvovaly celkem 70 cyklů IVF, se signifikantně vyšším rizikem relapsu po stimulaci agonisty GnRH.

Infografika: IVF a riziko relapsu u RS

Mateřský endokrinní systém prochází od oplodnění vajíčka hlubokými změnami. Narůstají koncentrace estrogenů - estriolu, beta‑estradiolu, progesteronu - s jejich vrcholem ve třetím trimestru. Mění se i koncentrace dalších hormonů, např. testosteronu, kortizolu, i když méně výrazně. Existuje složitá síť interakcí, kterou neuroendokrinní systém ovlivňuje, mění a kterou reguluje imunitní systém. Podle aktuálního konceptu lze příčinu RS vysvětlovat jako výsledek dysregulace imunitního systému.

Porod je velkou fyzickou i psychickou zátěží pro každou ženu. Obecně by měl být veden co nejšetrněji a bez zbytečného prodlužování. Indikace způsobu vedení porodu per via naturales či císařským řezem je v kompetenci porodníka. Pokud není specifický důvod, preferujeme vaginální vedení porodu, císařský řez je provázen větší ztrátou krve. Po porodu se koncentrace hormonů znovu rychle mění - nastává pokles koncentrací těhotenských hormonů, hlavně progesteronu, stoupá koncentrace prolaktinu. Znovu se mění nastavení imunitního systému, stoupá aktivita prozánětlivých subtypů.

Graf: Hormony v průběhu těhotenství a po porodu

Matka po porodu bývá fyzicky vyčerpaná i v důsledku spánkové deprivace. Proto můžeme v časném poporodním období sledovat vzestup aktivity nemoci, je možný relaps. Klinicky pacientku kontrolujeme po 6-8 týdnech od porodu, spolu s vyšetřením pomocí MR. V případě klinické nebo rezonanční aktivity nemoci je vhodné laktaci ukončit. V případě klinické stability onemocnění a negativního nálezu na MR lze v laktaci pokračovat.

Mateřské mléko poskytuje novorozenci jak významnou imunologickou ochranu bezprostřední, tak i dlouhodobou, prostřednictvím vytvoření normální střevní mikrobioty. Z recentních výzkumů lze vyvodit, že prospěšné je zejména tzv. výlučné kojení - bez jakýchkoliv dalších příkrmů. Pevná strava se zařazuje nejdříve po ukončení čtvrtého měsíce života a ne později než v šestém měsíci.

Infografika: Výhody výlučného kojení pro RS

V současné době má naštěstí většina žen s roztroušenou sklerózou možnost přivést na svět svého vlastního zdravého potomka bez toho, aby se její stav v krátkodobém či dlouhodobém horizontu zhoršil. Mnoho žen, kterým byla diagnostikována roztroušená skleróza (RS), stojí v určité chvíli před otázkou: Mohu otěhotnět i při své nemoci? Dnes už víme, že těhotenství není pro ženy s RS rizikem, které by jim bránilo stát se matkou. Naopak - v průběhu těhotenství dochází v těle k přirozeným změnám imunity, tzv. imunotoleranci, které většině pacientek přinášejí zklidnění nemoci a snižují riziko relapsů.

Po porodu může aktivita RS nastartovat a některé ženy mohou zaznamenat relaps. Otázka umělého oplodnění (asistované reprodukce) je dalším častým tématem. Moderní postupy však ukazují, že pokud je nemoc pod kontrolou, riziko není vysoké a umělé oplodnění je možné i u pacientek s RS. Zásadní je vědět, že žena s RS má stejné právo na mateřství jako kterákoliv jiná. Rozhodnutí o těhotenství nebo asistované reprodukci by mělo být vždy společným krokem - pacientky, její rodiny a odborného týmu.

Roztroušená skleróza (RS) je chronické autoimunitní onemocnění centrální nervové soustavy, které postihuje zejména ženy v reprodukčním věku. S rostoucí dostupností účinných imunomodulačních a imunosupresivních terapií se prognóza pacientek významně zlepšila, což s sebou přináší také nové otázky spojené s plánováním rodičovství. Těhotenství samo o sobě působí jako přirozený imunomodulační faktor. Imunitní systém se během gravidity přizpůsobuje tak, aby byl plod tolerován, a tento posun směrem k tzv. Th2 dominantní odpovědi se odráží i na aktivitě roztroušené sklerózy.

Velké studie ukázaly, že zejména ve druhém a třetím trimestru klesá riziko relapsů až o 70 % oproti období před těhotenstvím. Během těhotenství se imunitní systém přizpůsobuje, aby zabránil imunologickému odmítnutí plodu. Celkové riziko závažného relapsu v těhotenství je nízké, odhadem kolem 10 %. Naopak poporodní fáze, zvláště prvních šest měsíců po porodu, bývá spojena s vyšší pravděpodobností relapsu i radiologické aktivity. Přesto se dlouhodobě neprokazuje, že by těhotenství zhoršovalo celkovou prognózu nebo akcelerovalo nárůst disability.

Graf: Relapsy RS během trimestrů a po porodu

Klíčovým momentem je plánování gravidity. Žena s RS by měla do těhotenství vstupovat v období stabilizace nemoci, ideálně po delší fázi bez relapsu. Zásadní je rovněž úprava léčby - zatímco interferony či glatiramer-acetát lze podávat i v těhotenství, u jiných léčiv je nutné jejich vysazení a vyčkání na dostatečný interval vzhledem k poločasu eliminace. To platí například pro fingolimod, siponimod či teriflunomid, u něhož je ke zvážení i eliminační procedura. Monoklonální protilátky, jako je natalizumab či okrelizumab, se často využívají v rámci tzv. „bridge strategií“ - tedy krátkodobě v době plánování početí, aby pacientka zůstala klinicky stabilní, a poté se přistupuje k jejich vysazení či nahrazení jiným léčebným postupem.

V české odborné literatuře se potvrzuje, že RS není překážkou k těhotenství a umělé oplodnění je při stabilizovaném onemocnění bezpečné. Historicky zásadní studií byla práce Confavreuxe et al., která prokázala, že během těhotenství, především ve 2. a 3. trimestru, klesá riziko relapsů až o 70 %, zatímco v prvních šesti měsících po porodu riziko naopak stoupá. Dlouhodobé sledování ukazuje, že těhotenství nezhoršuje celkovou prognózu RS a není spojeno s akcelerovaným nárůstem disability.

Těhotenství je charakteristické imunologickými změnami směrem k toleranci plodu, zejména přechodem k Th2 mediované imunitní odpovědi. Plánování těhotenství je klíčové zejména u žen s vysokou aktivitou nemoci. - úprava imunomodulačně-imunosupresivní terapie: některé DMDs lze ponechat (např. interferony β, glatiramer-acetát), jiné je nutno vysadit (např. teriflunomide) - časování koncepce: u léčiv s delším poločasem (např. fingolimod) - očkování a prevence infekcí: před graviditou by měla být zajištěna imunizace proti infekcím. ART je považována za bezpečnou možnost pro pacientky s RS, pokud probíhá ve fázi stabilizace onemocnění.

Bridge strategie při RS a těhotenství

Dále je důležité, že některé DMT (interferon β, glatiramer-acetát) přecházejí do mléka jen minimálně. Anti-CD20 protilátky mohou přecházet v malém množství, riziko pro dítě je omezené. Naopak fingolimod, aleltuzumab, kladribin a teriflunomid se při kojení nedoporučují. Při plánování gravidity je klíčová stabilizace onemocnění RS.

V případě terapie perorálními imunomodulačními látkami je před početím nutný dostatečný interval od vysazení terapie; u teriflunomidu event. i eliminační procedura. Monoklonální protilátky se často využívají v rámci bridge strategií. Pokud k otěhotnění dojde při léčbě interferonem β nebo glatiramer-acetátem, není nutné zvláštní sledování. Kojení je možné u stabilizovaných pacientek, v některých případech interferon beta1-a může být podáván i během kojení.

Tabulka: Kojení a léčba RS - doporučené postupy

Antikoncepce většinou neovlivňuje účinnost léčby RS a opačně léčba RS neovlivňuje účinnost antikoncepce. Vzhledem k tomu, že těhotenství je třeba naplánovat na dobu stabilizace onemocnění, je antikoncepce velmi častým doplňkem terapie. Záleží na doporučení gynekologa, kterou antikoncepci zvolit. Byla indentifikována řada rizikových faktorů pro RS, jako je např. kouření, některé virové infekce a nedostatek slunečního světla (vitamin D).

tags: #roztrousena #skleroza #a #otehotneni