Rožďalovice jsou historické město ležící v okrese Nymburk, přibližně 18 km severovýchodně od Nymburka. Město se pyšní nejen svou krásou, ale i malebným okolím, které je tvořeno zejména dubovými háji a lužními lesy.
Oblast severně a jižně od města je protkána říční sítí, kterou protéká řeka Mrlina. Tyto lužní lesy a pole se táhnou až ke Kopidlnu na jedné straně a na druhé straně se rozprostírají daleko za Jabkenice, kde působil a tvořil slavný hudební skladatel Bedřich Smetana. Není proto divu, že jedna z jeho skladeb z cyklu Má vlast nese název Z českých luhů a hájů, ačkoliv do ní Smetana zobrazil i krásy Českého ráje.
V těchto rozsáhlých lužních oblastech a hájích se kromě nespočtu druhů hub vyskytují i vzácné české orchideje, jako jsou vstavače, včetně nejvzácnějšího druhu - střevíčníku pantoflíčku, a divoké mečíky. Okolí místních rybníků je domovem rozmanité fauny, včetně želvy bahenní a vzácně se zde vyskytuje i los evropský, největší zástupce čeledi jelenovitých v Evropě.
Historický vývoj Rožďalovic
Podle Palackého Dějin jsou Rožďalovice v letech 1223-1226 uváděny jako dědictví Soběhrda, který pocházel z neurčitého rodu. Kolem roku 1340 udělil král Jan Lucemburský Rožďalovicím městská práva za věrné služby rytíře Ješka z Rožďalovic. Přestože první písemné zmínky pocházejí až z první čtvrtiny 13. století, archeologické nálezy potvrzují osídlení lokality již v mladší době kamenné.
V roce 1622 získali město jako konfiskát po Křineckých z Ronova (držitelích Rožďalovic od druhé poloviny 15. století) Valdštejnové. Ti drželi panství až do roku 1760. Během jejich panování, v roce 1666, postihl Rožďalovice rozsáhlý požár, který zcela zničil původní podobu města a podnítil novou stavební obnovu.
Před tehdy renesančním zámkem byly v roce 1717 umístěny dvě barokní sochy od sochaře Michala Jana Brokofa - svatý Václav a svatý Jan Nepomucký. Samotný zámek prošel barokní přestavbou ve druhé polovině 18. století.
V roce 1718 byl na náměstí postaven mariánský sloup v souvislosti s morovými epidemiemi. V letech 1726-1733 za panování Václava Josefa z Valdštejna byl na místě původního gotického farního kostela vystavěn výrazný architektonický prvek obce - barokní kostel svatého Havla (Gála). Nové báně na věžích byly přidány v roce 1869.
Z dalších významných rodů, za jejichž panování Rožďalovice zažily rozkvět, jmenujme Lobkovice (1815-1930), kteří město drželi až do roku 1919.
Významné osobnosti a kulturní dědictví
Mezi významné rodáky Rožďalovic patří především renesanční knihtiskař a nakladatel Jiří Melantrich z Aventina (1511-1580), jehož nejznámější díla jsou Herbář od Mattioliho a česká bible známá jako Melantriška. Další významnou osobností je profesor Gustav Adolf Lindner (1828-1887), zakladatel české pedagogiky jako vědecké disciplíny.
Pamětní síň rodáků a přátel města Rožďalovic, umístěná v budově bývalé školy v Husově ulici, je věnována právě těmto a dalším osobnostem. Kulturním centrem pro veřejnost je nově rekonstruovaná budova čp. 30, která je součástí původní městské zástavby a sídlí v ní Galerie Melantrich, pobočka Polabského muzea v Poděbradech.
Kostel svatého Havla
Mezi nejvýznamnější památky města patří barokní kostel svatého Havla. Jedná se o dvouvěžový kostel z let 1725-1734, který tvoří dominantu kraje. Nad vchodem je umístěn erb stavebníka Václava Josefa z Valdštejna.
Hlavní oltář kostela pochází z roku 1725 a dominuje mu obraz Panny Marie od malíře V. Mayera z roku 1743, doplněný sochami svatého Petra a Pavla. Na bočním oltáři se nachází poutní obraz Panny Marie Sněžné z hory Karmel, který přinesl kostelu a místu v barokní době velkou slávu v Sasku i celých severních Čechách. K rozvoji poutí přispělo zdejší škapulířové bratrstvo, založené v roce 1718.
Protější oltář svatého Jana Křtitele zdobí obraz tohoto světce od Josefa Vojtěcha Hellicha. V presbytáři se nachází zajímavý kredenční oltář s byzantskou ikonou. K pozoruhodnému inventáři kostela patří také gotická cínová křtitelnice z roku 1457 s reliéfy Ukřižování, apoštolů a světců.
Rožďalovický zámek
Barokní zámek, původně renesanční, byl postaven v roce 1622 a přestavěn pozdně barokně v roce 1760. Fasády byly upraveny novodobě. Zámek je tříkřídlý, dvoupatrový, s hodinovou věží nad středním křídlem. Na hlavním portálu se nachází sochařská výzdoba od Michala J. Brokoffa.
V severním křídle je zachována zámecká kaple s původním zařízením. Některé sály zdobí rokokové nástěnné malby z roku 1770. V zámku se nacházejí památky na malíře Jana Rektoryse (1817-1890). Místnost ve středním křídle má novodobou výmalbu v podobě jeskyně na klenbě.
Při zámku se nacházejí hospodářské budovy, zahrada a park. Před hlavním vstupem do areálu zámku stojí dvě významné barokní sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého od Michala J. Brokoffa. Současný vzhled zámku je výsledkem úprav provedených v letech 1935 a 1938. Dnes zámek slouží jako domov důchodců.
Železniční trať a turistické trasy
Městem prochází železniční trať 061 Nymburk - Rožďalovice - Kopidlno - Jičín. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, jejíž provoz byl zahájen v roce 1881.
Zajímavou turistickou trasou je zhruba dvacetikilometrový okruh, který začíná na železniční zastávce Ledečky a vede převážně lesem podél Rožďalovických rybníků. Trasa vede po modré turistické značce, kolem Komárovského rybníka, přes Komárovskou cestu, podél Pustého rybníka až k Jakubskému mlýnu. Další část cesty vede podél Jakubského rybníka do obce Poušť. Z Pouště se pokračuje po hrázi rybníka podél Štítarského potoka, lesem k přejezdu přes trať Křinec - Městec Králové, kolem Krčského rybníka do Kanovnického lesa a dále do Městce Králové, kde výlet končí u nádraží.
Írán AKTUÁLNĚ: byl ZAJAT pilot stíhačky F-35: Írán ZNIČIL stroj VE VZDUCHU; skončil pilot v ZAJETÍ?
Archeologické nálezy
Osídlení Rožďalovic a jejich nejbližšího okolí sahá až do pravěku, o čemž svědčí nálezy hmotných památek. Ze školní kroniky z roku 1907 pochází záznam o nálezu kostry tzv. „skrčence“ a zvířecích kostí při výkopových pracích u školní budovy. Tyto nálezy byly potvrzeny jako pozůstatky z mladší doby kamenné.
Další archeologický výzkum v Rožďalovicích potvrdil sídliště lidu zvoncových pohárů z mladší doby kamenné. V roce 1962 popsala prom. historička Hana Nováková nález neolitické kulturní jámy na dvoře školní budovy, která obsahovala keramiku, pazourkové nástroje a zvířecí kosti, svědčící o prvním zemědělství v kraji.
Ve stejné době byla nalezena osamocená keramická nádoba vypíchané kultury. Tyto nálezy dokládají přítomnost lidí s volutovou a vypíchanou keramikou v této oblasti.
Středověké a raně novověké období
Po pravěku, až do doby vzniku písemných památek, nejsou o Rožďalovicích podrobné zprávy. Lze se domnívat, že region prošel stejným vývojem jako zbytek českých zemí, včetně keltského osídlení, stěhování národů a následného příchodu Slovanů.
První písemné zmínky o existenci Rožďalovic se objevují v souvislosti s keltským osídlením, které dalo vzniknout názvu „Boiohaemum“ (později Bohemia). V prvních stoletích našeho letopočtu se zde usadil germánský kmen Markomanů. Po jejich zániku a příchodu Slovanů se oblast stala součástí českého státu, s potenciálním centrem v Libici.
Podle Palackého Dějin se v 12. století Rožďalovice uvádějí jako osada v „kraji Boleslavském, župě Havraňské“. Prvním zemanem, který se psal „z Rožďalovic“, byl Soběhrd (1223-1226). V pozdějších dobách se rožďalovické panství často dělilo na dvě části, což někteří autoři interpretují jako původní existenci dvou vsí stejného jména.
Zajímavostí je, že ve všech dobových dokumentech se objevuje jméno „Rožďalovice“, s výjimkou Kroniky Václava Hájka z Libočan z roku 1541, kde je psáno „městečko Rozdielowice“, což naznačuje možný výklad jména spojený s dělením.
Mezi významnými majiteli Rožďalovic ve 14. století vyniká Ješek z Rožďalovic, který byl oblíbený u krále Jana Lucemburského a působil jako „mistr zlaté mince“. Ješek padl po boku krále Jana v bitvě u Kresčaku ve Francii v roce 1346. Jeho erb, zobrazující kolo (nikoliv ježka, jak se nesprávně traduje), je umístěn na věži zámku.
S jménem Ješka z Rožďalovic je spojováno i povýšení Rožďalovic na město, ačkoliv první jistý doklad o Rožďalovicích jako městě pochází až z roku 1431. Publikace z roku 1940 uvádí jako jistou skutečnost povýšení na město kolem roku 1340.
Husitské období a pozemková držba
V husitském období se o panství nad Rožďalovicemi dělili Košíkové z Lomnice a páni z Michalovic. Bratři Jan a Beneš Košíkové, kteří se postavili proti králi Václavovi IV., získali milost a v darovací smlouvě z roku 1431 Beneš věnoval své manželce Kateřině z Bergova „město Rožďalovice a všechny Podolí a Lhotu“, což je první písemný doklad o Rožďalovicích jako poddanském městě.
Druhým majitelem města byl Mikuláš z Mochova, přívrženec Jana Husa, který mu poskytl koně na cestu do Kostnice. Po Husově upálení připojil svou pečeť k protestnímu listu koncilu.
Na místě dnešního zámku postavil tvrz Jan z Mochova, který dal pro zdejší husitský kostel ulít křtitelnici a odkázal kostelu roční úrok. Koncem 15. století drželi panství Křinečtí z Ronova, kteří jej spojili v jeden celek a drželi jej více než sto let.
Křinečtí podporovali knihtiskaře Jiřího Melantricha a za nezletilého Jindřicha Křineckého bylo panství spravováno jeho strýcem Felixem. Jindřich Křinecký se projevil jako bujný šlechtic, jehož činy jsou popsány v kronikách. Padl v boji proti Turkům u Budína.
Křinečtí byli pohřbíváni v kostele sv. Petra a Pavla. Zachoval se náhrobní kámen Lukrécie Křinecké z Jandorfu z roku 1568.
Od roku 1614 patřil zámek s příslušenstvím Janu Albrechtovi, který byl za účast v protihabsburském povstání zbaven majetku. Jeho syn Jan Albrecht prokázal nevinu, ale jeho rodina zažila těžké časy během třicetileté války, jak je popsáno v Jiráskově románu Skály.
Rožďalovické panství Křineckých zakoupil Albrecht z Valdštejna, který jej brzy přenechal svému synovci Adamovi z Valdštejna. V rodě Valdštejnů zůstaly Rožďalovice až do roku 1760.
Život v Rožďalovicích po třicetileté válce
Po třicetileté válce, v roce 1666, postihl Rožďalovice ničivý požár, který zničil téměř celé město včetně radnice a městských listin. Valdštejnové, tehdejší vrchnost, podporovali řemesla a udělili městu cechovní výsady. V roce 1668 bylo s obcí uzavřeno robotní narovnání.
V důsledku požárů a válečných rekvizic se život obyvatel stal náročnějším. V roce 1669 urbář uvádí v Rožďalovicích pouze 54 usedlostí. Město však nepostihl osud Nymburka nebo Kopidlna, které byly během války opakovaně pleněny.
Požáry pokračovaly i v dalších letech, například v roce 1680 shořela obecní brána a 15 domů, v roce 1687 dalších 9 městských domů. Byl vyhlášen hasicí řád s odměnami pro ty, kteří se podíleli na hašení.
Valdštejnové se zasloužili o výstavbu města, jehož závislost na vrchnosti trvala až do zrušení poddanství v roce 1848. Reformy císaře Josefa II. zmírnily nevolnictví a snížily robotní povinnosti.
Na začátku 18. století vznikla mariánská socha na náměstí a sochy od M. F. Brokoffa před zámkem. Ve třicátých letech se začala stavba kostela svatého Havla, který byl postupně vylepšován a v roce 1869 byl dostavěn přístavbou obou průčelních věží.
Další barokní památkou z této doby je přestavěné děkanství a samotný zámek. Poslední z Valdštejnů, Václav Josef, zanechal panství své manželce, která jej v roce 1760 prodala hraběnce Aloisii z Clamu. Následně se v krátké době vystřídalo několik majitelů.
tags: #rodicovsky #zamek #ivysilani