Iniciativa "Týden pro wellbeing ve škole" se v posledních letech stala významnou platformou pro diskuzi o klíčových tématech, jako je duševní zdraví, bezpečné klima ve školách a participace žactva. Třetí ročník této akce potvrdil, že tyto oblasti již nejsou okrajové, ale naopak zásadní pro fungování školy i společnosti jako celku.
Konference "O nás bez nás? Hlas mladých ve vzdělávání", která zahájila letošní ročník, jasně poukázala na nutnost systematické podpory duševního zdraví a skutečného zapojení dětí a mladých lidí do rozhodovacích procesů. Bez těchto předpokladů nemůže dlouhodobě prosperovat ani vzdělávací systém, ani společnost.
Význam školních poradenských pracovišť
Školní poradenská pracoviště (ŠPP) hrají klíčovou roli v podpoře duševního zdraví, wellbeingu a zajištění rovného přístupu ke vzdělávání. V rámci iniciativy Partnerství pro vzdělávání 2030+ byl po celý rok věnován čas tvorbě Návrhu efektivního školního poradenského pracoviště. Cílem tohoto návrhu je nabídnout vizi funkčního a dostupného systému školního poradenství, který by odpovídal současným potřebám.
Výstupy z veřejné konzultace k tomuto návrhu jsou nyní k dispozici v dokumentu "Návrh efektivního školního poradenského pracoviště". Záznam z online eventu, kde byly představeny výsledky konzultace a následně proběhla diskuse expertů, je rovněž k dispozici online.
Digitální technologie a jejich dopad na děti
V posledních letech si stále častěji uvědomujeme, jak zásadně digitální technologie proměnily životy dětí, studentů i dospělých. Ve školách, doma i v každodenním kontaktu s mladými lidmi je zřejmé, jak hluboce technologie ovlivňují jejich učení, vztahy, spánek, soustředění a vnímání sebe sama.
Klíčové rodičovské kompetence pro úspěšný rozvoj dítěte
Rozvoj dítěte je úzce spjat s rodičovskými kompetencemi a způsobem, jakým rodiče interagují se svými potomky. Největší motivací k učení pro dítě je často pozornost rodičů, která se projevuje úsměvem, objetím nebo pochvalou. Věnování pozitivní pozornosti dítěti nejenže přináší radost z jeho studijních úspěchů, ale také předchází situacím, kdy si dítě hledá jiné způsoby, jak získat pozornost, například prostřednictvím neposlušnosti.
Hra má zásadní vliv na rozvoj kreativity, sebevědomí a snižování potíží v chování. Děti, jejichž rodiče si s nimi pravidelně hrají, bývají kreativnější, sebevědomější a vykazují méně problémů v chování. Toto zjištění podtrhuje význam aktivní a smysluplné hry v životě dítěte.
Důležitou roli hraje také komunikace mezi rodiči a dětmi. Způsob, jakým rodiče s dětmi mluví, je zásadní pro rozvoj jejich schopnosti myslet a hledat smysl. Řeč je klíčová pro rozvoj tvořivého myšlení, sociálních a emočních dovedností u předškolních dětí, a později pro trénink vytrvalosti a dosahování školních úspěchů u školáků.
Nadměrné množství pokynů ze strany rodičů může vést k problémům s chováním u dětí. Je proto doporučeno používat příkazy pouze v nezbytně nutných případech. Rodičovská pozornost v podobě rozkazů může paradoxně posilovat neposlušnost dítěte. Zopakování pokynu ve chvíli, kdy ho dítě již plní, navíc podkopává jeho snahu uposlechnout.
Výzkumy a projekty v oblasti rodičovských dovedností
Výzkumy ukazují, že negativní projevy chování dětí mohou klesat ve školkách, kde se využívá metodika "Dobrý začátek". Výzkum s longitudinálním kvaziexperimentálním designem, který probíhal od 1. ledna 2017 do 1. června 2021 na vzorku 2603 dětí mateřských škol po celé České republice, potvrdil tyto pozitivní výsledky.
Zpráva "Kvalitativní výzkumná zpráva projektu “Inovace sociálních služeb na podporu rodičovských dovedností”" nabízí pohled na výsledky dvouletého projektu zaměřeného na podporu rodičovských dovedností ohrožených rodin s malými dětmi. Projekt byl hodnocen optikou kvalitativní a kvantitativní evaluace a analyzoval cílovou skupinu sociálních a terénních pracovníků. Zpráva navazuje na "Kvalitativní zprávu ke stavu rodin" a dokresluje informace o faktorech přispívajících k úspěšné implementaci nástrojů na podporu rodičovských dovedností. Do projektu bylo zapojeno 12 pracovníků z neziskových organizací.
Závěrečná evaluační zpráva poskytuje detailní pohled na sebraná kvantitativní data z intervenčních a kontrolních rodin. Tato data zahrnují výsledky tří vln kvantitativního měření, které využívaly standardizované nástroje jako SDQ (Strengths and Difficulties Questionnaire) pro měření chování dětí na základě dotazování rodičů, a PARYC (Parenting Young Children) pro měření rodičovských kompetencí formou sebehodnocení.
Yuko Munakata: Věda o tom, jak rodiče ovlivňují vývoj dítěte | TED
tags: #rodicovske #kompetence #schola #empirica