Siroka paněv po porodu: příčiny, symptomy, léčba, cvičení a rehabilitace

Stydké kosti jsou vpředu spojene hrubou vazivovou chrupavkou. Toto spojení je pevné a pružné a nazývá se také symfýza. Umožňuje flexibilitu pánve při snášení otřesů při chůzi a u žen přizpůsobení se rozměrům plodu při porodu. Na zadní straně se nachází křížokyčelní (sakroiliakální) spojení. Nachází se mezi kostí křížovou a samotnou pánevní kostí. Je velmi členité a mohutně propojené silným vazivem.

O co vlastně jde?

Během těhotenství se v těle ženy dějí mnohé změny. Kromě jiného probíhají různé hormonální změny a zvyšuje se hladina hormonů estrogenu, progesteronu a relaxinu. Ty přirozeně způsobují uvolňování vazů v křížokyčelním kloubu a pánevní sponě (symfýze). Má to svůj účel: je důležité, aby byla pánev při porodu dostatečně pružná. S rostoucím plodem se navíc zvyšuje tlak na pánevní spoje. Za normální se považuje uvolnění a oddálení pánevních kostí o 3-8 mm. Příznakem patologického uvolnění vazů je odstup o 10 a více mm. Pokud mezera mezi pánevními kostmi dosáhne 25 mm, je považovaná za rupturu, tedy přetržení. Takovéto uvolnění pánevních spojů narušuje statiku, znemožňuje normální chůzi a způsobuje značnou bolest.

Příznaky

Symptomy symfyzeolýzy neutišitelná bolest v oblasti pánevní spony a kostrče, nezávisle na poloze zatížení až neschopnost chůze, zatížení až neschopnost postavit se na jednu nohu, kolísavá, „kachní“ chůze, hmatatelný rozestup pánevní spony. Vynesení diagnózy je v rukou gynekologa a ortopeda. Jde opravdu o vzácné zdravotní problémy!

Řešení

Symfyzeolýza je především hormonální záležitost. Častěji se vyskytuje u vícerodiček, žen se sedavým zaměstnáním a hypermobilitou (zvýšený rozsah kloubní pohyblivosti). Začíná většinou ve vyšším stádiu těhotenství a po porodu se stav upraví. Tlak na pánev se sníží, jelikož se děťátko narodí a hladina hormonů klesne. Existují však případy, kdy obtíže přetrvávají i nadále.

Současná léčba těchto nepříjemností je stále velmi nedostatečná. Spočívá hlavně v nezatěžování se, aby nedošlo k posunům kostí nestabilní pánve. Často je nutná hospitalizace a diagnostika pomocí RTG (rentgen). Jako podpora existují stahovací pásy, které pasivně drží pánevní sponu pohromadě, případně se používají bandáže. Po konzultaci gynekologa s ortopedem se často indikuje císařský řez, protože přirozený porod by mohl problém ještě mnohonásobně zhoršit a rekonvalescenci prodloužit. Poslední možností je operační řešení při rupturách. Provede se plastika pánevní spony a stabilizace kovovými fixátory.

Pozn.: Články prezentované na webu nenahrazují odborné lékařské vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem.

Rehabilitace a fyzioterapie po porodu

Po porodu se tělo vyrovnává se změnami, které prošlo v těhotenství. Postupně se vrací do kondice a návrat trvá různě dlouhou dobu. Změny se upravují pozvolna a samovolně. Během těhotenství došlo k uvolnění vazů, k rozestupu břišních svalů, zvýšené zátěži na páteř, pánev a klenbu nohy. Pokud žena kojí, prsa ještě více ztěžknou a dochází k přetížení hrudní a krční páteře, prsních svalů a žeber. V rámci fyzioterapie můžeme ženě pomoci k rychlejšímu návratu do kondice vhodnými cviky, uvolněním napjatých svalů a posílením těch oslabených. Vhodný je i trénink hlubokého stabilizačního systému a nácvik správného držení těla. Jako doplňkovou terapii využíváme kineziotape či manuální lymfodrenáž.

Během těhotenství a vaginálního porodu působila velká zátěž na svaly pánevního dna. Během porodu může dojít i k jejich poranění. Mnoho žen po porodu trpí inkontinencí moče a stolice, poklesem orgánů malé pánve nebo pocitem příliš volného poševního vchodu. Některé obtíže se postupem času sami upraví, některé mohou přetrvat. Ženy často tyto potíže považují za „normální“ a řeší je až když se více rozvinou. Ale v poporodní péči by nemělo chybět vyšetření svalů pánevního dna, vyhodnocení jejich funkce a následně i cvičení. Pokud dojde při vaginálním porodu k poranění či nástřihu, hojí se jizvou. Fyzioterapie je žádoucí i po porodu císařským řezem, kdy se maminka po náročném zákroku déle zotavuje a musí se šetřit, což může být náročné zkombinovat s péčí o miminko. Je nutné pečovat o jizvu sprchováním, později i jemnými masážemi a postupně obnovovat aktivitu břišních svalů, které byly při zákroku narušeny. Důraz je kladen na nácvik manipulace s miminkem a běžných denních aktivit tak, aby se maminka příliš nepřetěžovala a jizva se mohla co nejlépe zahojit. Po porodu je péče o miminko velkou výzvou a každá maminka ji chce zvládnout co nejlépe. Proto je důležité, aby se i ona cítila dobře a byla spokojena sama se sebou. Těhotenství a období po porodu jsou pro ženu fyzicky i psychicky náročné. Fyzioterapie je proto nepostradatelnou součástí péče o zdraví žen.

Domácí a klinická cvičení pro poporodní regeneraci

Rostoucí bříško mění těžiště těla, což může vést k přetížení páteře a bolestem. Progesteron má funkci uvolňování vazivových struktur, proto v těhotenství dochází k propadu klenby a bolestem chodidla. Správná funkce bránice a pánevního dna je pro hladký průběh porodu esenciální. Učíme, jak správně aktivovat břišní lis, jak správně při porodu dýchat a tlačit. Správná funkce svalů pánevního dna připravuje tělo na porod, podporuje stabilitu trupu a minimalizuje riziko inkontinence. Fyzioterapeut vám pomůže upravit návyky držení těla, aby se předešlo přetížení páteře, kloubů a svalů. Správná příprava prostřednictvím cílených fyzioterapeutických technik však dokáže tento proces výrazně usnadnit. Období po porodu přináší výzvy spojené s regenerací těla a péčí o novorozence. Inkontinence je častým problémem, který se po porodu může vyskytnout. Cvičení se zaměřuje na posílení hlubokých svalů břicha, pánevního dna a bránice. Zahrnuje postupné zvyšování zátěže a udržovací cvičení, které brání návratu diastázy. Zahrnuje uvolnění pánevní oblasti, zlepšení pohyblivosti tkání a harmonizaci celého těla. Cvičení je nedílnou součástí podpory plodnosti, zejména při hormonálních nerovnováhách nebo potížích s ovulací, využíváme metodu L. Podpůrná terapie je důležitá v přípravě těla na proces umělého oplodnění a může významně zvýšit šance na úspěšné početí. Fyzioterapeutická příprava těla na IVF by měla začít ideálně několik měsíců před samotnou léčbou. Během IVF je vhodné režim upravit a věnovat klidovému režimu den odběru vajíček a 2 až 3 dny poté.

Ve Fyziogenesis nabízíme odbornou péči zaměřenou na těhotenskou a poporodní fyzioterapii. Vaše zdraví je naší prioritou. Udělejte první krok a objednejte se na konzultaci ještě dnes. Ve Fyziogenesis klademe důraz na individuální přístup, díky kterému může každá žena získat péči odpovídající jejím potřebám. Neodkládejte péči o své zdraví na později. Fyzioterapie pomáhá předcházet běžným těhotenským obtížím, jako jsou bolesti zad, otoky nebo diastáza břišních svalů. Doporučuje se těhotenská jóga, plavání, lehké posilovací cviky nebo chůze. Diastáza je rozestup přímých břišních svalů, ke kterému často dochází během těhotenství. Fyzioterapii můžete začít už v šestinedělí, pokud nemáte zdravotní komplikace. Doba rekonvalescence se liší u každé ženy.

PhDr. Patricie Podskalská, Cert. Tento fyzioterapeutický program se zaměřuje na fyzioterapii u žen. Specializuje se na oblast těhotných žen a žen po porodu. Těhotenství představuje řadu hormonálních, muskuloskeletálních i neurovegetativních změn, které můžeme ovlivnit vhodným cvičením. Zvýšená produkce hormonů způsobuje rozvolnění svalové tkáně a vaziva za účelem usnadnění porodu. U těhotných žen může vznikat funkční plochonoží, spojeno i s nárůstem hmotnosti těhotenství. Zaměřujeme se na aktivaci drobných svalů nohy. V těhotenství také posilujeme svaly v oblasti trupu, pánve a břicha. Vegetativní reakce dokážeme ovlivnit jemnými mobilizacemi a ošetřením svalových spazmů. Typickým znakem během těhotenství je zvětšování prsních žláz, které je spojeno se zkracováním prsních svalů, což snižuje dynamiku hrudního koše a může mít za následek přetěžování hrudní oblasti s postupným vznikem funkčních blokád. Omezená funkce bránice, hlubokého stabilizačního systému a pánevního dna může mít vliv na zhoršenou peristaltiku i na vznik refluxu. Při terapiích se vždy zohledňuje celkový zdravotný stav pacientky, období těhotenství, stav po porodu a dosažení cíle terapie. Cvičení v jednotlivých trimestrech se může lišit. V I. trimestru zahrnuje aktivaci a relaxaci svalů pánevního dna, nácvik bráničního dýchání, posilování hlubokého stabilizačního systému a podporu pohybových aktivit, na které byla žena zvyklá. V II. trimestru pokračujeme se cvičením z prvního trimestru a přidáváme polohování dolních končetin a cévní gymnastiku pro zamezení vzniku varixů, uvolňujeme kyčelní klouby. V III. trimestru je program vhodný pro ženy, u kterých dochází nebo již došlo k anatomickým a funkčním změnám organismu během těhotenství a po porodu. Časová náročnost je závislá na závažnosti a typu problému jednotlivce. Terapie je hrazena ze systému všeobecného zdravotního pojištění na základě indikace lékařem na poukazu na vyšetření/ošetření FT po dobu třiceti minut. Mgr. Garant programu je kvalifikovaný a certifikovaný a má dostatečné znalosti a klinické zkušenosti s danou fyzioterapií a na základě informací od vás bude schopen určit, zda je pro vás náš program vhodnou volbou.

Infografika znázorňující anatomii pánve a rozdíl mezi symfýzou a sakroiliakálním skloubením

Škola dechu #2: Brániční dýchání - jednoduchý cvik na jeho obnovu | KB5

tags: #siroka #panev #po #porodu