Informace pro rodiče před porodem a po něm

Očekávaný příchod miminka je radostná zpráva, která s sebou nese mnoho příjemných povinností a zařizování, jako je například nákup oblečení a výbavy. Na druhé straně je zde i méně příjemná část zahrnující papírování a nekonečné návštěvy úřadů či nemocnic. Není se však čeho obávat, ačkoli se ze začátku může zdát, že administrativních úkonů je zde více než bodyček pro miminko ve vaší skříni.

Povinnosti a práva v zaměstnání

Je všeobecně doporučováno nahlásit těhotenství v práci. Ačkoli není zákonem stanovené, že těhotná žena musí tuto skutečnost nahlašovat, je výhodnější pro obě strany, pokud tak učiní. Těhotná žena totiž dle zákona nesmí pracovat přesčas, má právo si upravit pracovní dobu dle potřeb a hlavně nesmí dostat výpověď, a to až do konce rodičovské dovolené. Zaměstnavatel se na druhé straně může na tuto skutečnost lépe připravit a může již aktivně hledat dočasnou náhradu za těhotnou ženu.

Těhotenství se doporučuje oznamovat až po prvním trimestru. Existuje však výjimka, kdy žena musí neprodleně nahlásit těhotenství, a to pokud má rizikovou práci, kupříkladu když pracuje s chemickými látkami. V tomto případě nesmí nadále vykonávat svou práci a je převedena na jinou pozici.

Výběr dětského lékaře

Dětská doktorka by měla být v době porodu již vybrána. S největší pravděpodobností budou totiž v nemocnici vyžadovat kontaktní údaje na doktorku, která se o miminko v budoucích letech bude starat. Nemocnice zároveň vydává propouštěcí zprávu o novorozenci, která má jít do rukou dětské lékařky. Je tedy příjemnější mít doktorku již vybranou a po porodu si s ní akorát domluvit první návštěvu, než začít obvolávat všechny doktory v okolí a vybrat jen na základě toho, zda přijímají nové pacienty či nikoli.

S výběrem by se nemělo spěchat; doktorka by vám měla sednout a měli byste jí důvěřovat. Nejlépe funguje osobní zkušenost, proto je příhodné se zeptat lidí ve vašem okolí a dát tak na doporučení. S doktorkou se pak domluvte, zda první návštěva proběhne v ordinaci, nebo u vás doma.

Uznání otcovství

Toto platí pro nesezdané páry. Pokud totiž nejste svoji a nedojde k uznání otcovství, jméno otce by se neobjevilo v rodném listu dítěte a neslo by tak matky příjmení, nikoliv otcovo. Pro to, aby uznání otcovství bylo platné, musíte navštívit matriku. Je potřeba doložit občanské průkazy a rodné listy obou budoucích rodičů, plus těhotenskou průkazku. Uznání otcovství bude vystaveno na dokumentu, který je nutné mít u sebe v porodnici.

Pokud se vám nepodaří na matriku před porodem dojít, je možnost vše vyřídit i po porodu. Zde jste však limitováni výběrem matriky, neboť musíte jít do té, do které spadá porodnice.

Výběr a registrace v porodnici

Výběr porodnice je čistě na preferencích rodičky. Pokud si vybíráte porodnici ve větších městech, možná narazíte na povinnou registraci. Ta slouží k tomu, abyste si zajistila místo v porodnici, tak i k tomu, aby porodnice nebyly přeplněny a všem se dostala kvalitní péče. Taková registrace je možná nejdříve od 14. týdne těhotenství, avšak každá porodnice může mít stanovené jiné registrační podmínky.

V dnešní době není ani nutností dojít se registrovat do nemocnice osobně, ačkoli, samozřejmě, můžete. Spousta porodnic má na internetu registrační formulář. V menších městech se s takto brzkou registrací nesetkáte. Zároveň se ani nejedná o registraci ve smyslu zamluvení lůžka. Stačí, když nejpozději do 36. týdne těhotenství navštívíte porodnici, kterou jste si vybrala, a domluvíte se nejen na pravidelných kontrolách, které by se měly absolvovat, ale i na porodu samotném. To se týká i porodního plánu. Pokud si přejete, aby porod probíhal dle vašich přání, je důležité to nejdříve zkonzultovat s vaším doktorem.

Pokud se nestihnete včas zaregistrovat, nebojte se, že vás nemocnice odmítne. Porodnice vás ze zákona musí přijmout, ať už máte zamluvené lůžko či nikoliv. V případě trvání na přesunutí do jiné nemocnice, vyžádejte si od porodnice písemné vyjádření, proč vás nemohli odrodit.

Dotazník k jménu miminka

V posledních týdnech těhotenství budete na pravidelné kontroly docházet do nemocnice. Tam dostanete k vyplnění dotazník ohledně jména vašeho miminka. Některé nemocnice ho mají ke stažení na svých internetových stránkách, tedy tento krok můžete učinit mnohem dříve. Ať tak či onak, dotazník by měl být vyplněn oběma rodiči ještě před porodem. Pokud o jménu ještě nejste zcela rozhodnuti, dotazník je možné odeslat i po porodu, přesněji měsíc po narození miminka.

Trvalé bydliště a zdravotní pojišťovna

Miminko automaticky získává trvalé bydliště i zdravotní pojišťovnu po své mamince. Pokud máte uvedenou trvalou adresu jinde, než ve skutečnosti bydlíte, stálo by za zvážení adresu změnit, především pak kvůli vítání občánků nebo školce a škole.

Mateřská a rodičovská dovolená

Pokud splňujete podmínky pro čerpání mateřské dovolené, gynekolog vám předepíše žádost o peněžitou pomoc v mateřství. Mateřská se začne čerpat ode dne nástupu na mateřskou dovolenou, tedy doby, kdy přestanete chodit do práce. Ženy mají možnost vybrat si odchod z práce na mateřskou dovolenou mezi 8. a 6. týdnem před porodem (nebo alespoň udaným termínem porodu). Svému gynekologovi sdělíte termín, pro který jste se rozhodla a ten to s vámi sepíše. V případě, že jste zaměstnaná, žádost předáte svému zaměstnavateli.

Rozdíly mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou

Častokrát se stane, že si lidé pletou pojmy mateřská a rodičovská dovolená. Jak mateřská, tak rodičovská dovolená jsou sociální dávky vyplácené státem k podpoře rodin a jejich narozených dětí. Díky tomu se také oba příspěvky započítávají do důchodu.

Mateřská dovolená se vyplácí poměrně krátce. V případě narození jednoho dítěte se sociální dávky vyplácí po dobu 28 týdnů od nástupu na mateřskou dovolenou. Pokud se mamince narodí vícerčata, doba čerpání je 37 týdnů. Na mateřskou dovolenou se nastupuje v rozmezí 8 až 6 týdnů před stanoveným termínem porodu. Pokud je žena zaměstnaná, předá žádost zaměstnanci, pokud podniká jako OSVČ, musí na Správu sociálního zabezpečení. Výše dávek pak závisí na základě průměru vaší hrubé mzdy za posledních 12 měsíců. Z toho pak dostanete 70 %, což jsou tedy zhruba dvě třetiny.

Aby žena dosáhla na mateřskou dovolenou a na dávky s ní spojené, musí platit zdravotní pojištění. Pokud je zaměstnaná, zdravotní pojištění je za ní odváděno zaměstnavatelem. Podmínkou však je, aby budoucí maminka za poslední dva roky odpracovala, a tedy i odváděla zdravotní pojištění, alespoň 270 kalendářních dnů, což je zhruba devět měsíců. Jestliže žena dostala výpověď a od té doby je na úřadu práce, vztahuje se na ni ochranná lhůta. Ta trvá ovšem pouze 180 dní.

Pokud se jedná o OSVČ, podmínky jsou poněkud komplikovanější a přísnější. I tady, stejně jako u zaměstnaných žen, platí stejný limit pro odvod zdravotního pojištění. To znamená, že žena musí pracovat a odvádět zdravotní pojištění minimálně 270 kalendářních dní za poslední 2 roky před nástupem na mateřskou dovolenou. Tady se to ovšem začíná lišit. Stát myslí i na absolventky, které teprve nastoupily do práce. Pokud taková žena otěhotní, ale nemá zaplaceno zdravotní pojištění za vyžadovaných 270 kalendářních dní, má stále nárok na mateřskou dovolenou. Hůře na tom jsou už studentky.

Mateřská dovolená se nemusí výhradně týkat matky. Musí podepsat smlouvu s matkou. Otec nemá nárok na mateřskou dovolenou v šestinedělí. Ta patří výhradně matce. Žena pobírající mateřskou dovolenou nesmí mít prvních 6 týdnů další přivýdělek. Po uplynutí šestinedělí se může vrátit do práce, avšak nesmí to být stejná pozice, jakou vykonávala před nástupem na mateřskou. Pokud si najde práci u jiného zaměstnavatele, výběr pozice se neřeší. V každém případě smí žena být zaměstnaná pouze na dohodu o provedení práce (DPP), o pracovní činnosti (DPČ), nebo může pracovat na vedlejší pracovní poměr.

Rodičovská dovolená začíná po uplynutí doby vyplácení mateřské dovolené. Narozdíl od mateřské dovolené, na rodičovskou dovolenou má nárok jak matka, tak i otec. Nicméně vždy jen jeden z nich; nikdy nemohou pobírat dávky oba zároveň. Délku rodičovské dovolené si určují sami rodiče, avšak maximální doba pro čerpání je 4 roky. Co se výše příspěvku týče, je dostupná a stejná pro všechny. Jedná se o 300 000 Kč za jedno dítě, v případě vícerčat je pak částka 450 000 Kč. Vyplácení rodičovské dovolené se zařizuje na úřadu práce, nehledě na to, zda jste zaměstnanec nebo OSVČ. Částka pro rodičovskou dovolenou je dána státem a vyplácí se postupně. O celou částku najednou žádat nelze. Pak už jen záleží na rodičích, jak si čerpání příspěvku rozloží. V případě nastavení čerpání částky po maximální možnou dobu budou rodiče dostávat měsíčně minimální příspěvek. Pokud se rozhodnou pro čerpání příspěvku po kratší, či minimální dobu, měsíční příspěvek bude větší. Maximální doba, kdy je možno příspěvek vyplácet, je 43 měsíců.

Jestliže se rodičům během čerpání rodičovské dovolené narodí další potomek, ztrácí nárok na zbytek nevyplacené částky a začínají čerpat novou rodičovskou dovolenou. Po dobu rodičovské dovolené vám zaměstnavatel nesmí dát výpověď. Ze zákona je vám povinen držet místo ve firmě, tak jako vaši pracovní pozici, dokud vám neskončí rodičovská dovolená. Zaměstnavatel umožňuje být na rodičovské dovolené do dovršení 3 let narozeného dítěte. Poté se ze zákona musíte vrátit do práce, pokud se se zaměstnavatelem nedomluvíte jinak. Do práce se smíte vrátit klidně i dříve. Během pobírání rodičovského příspěvku můžete totiž i pracovat nebo podnikat.

Průběh těhotenství a potřebné dokumenty

Čekáte miminko a nejste si jistí, co všechno musíte před porodem a po něm vyřídit? Připravili jsme praktický přehled, který v jasném sledu shrnuje všechny nutné kroky - od zdravotní péče v těhotenství přes výběr porodnice, matriku, pediatra až po administrativu po narození dítěte.

Pravidelné návštěvy gynekologa provázejí celé těhotenství, v posledních týdnech se jejich četnost ještě zvyšuje. Oficiálním dokumentem, kam se zaznamenávají všechny důležité informace a je třeba ho mít stále u sebe, je těhotenský průkaz. Od jeho vystavení po potvrzení gravidity se sem uvádějí významné údaje, výsledky krevních rozborů a screeningů. „Průvodcem“ těhotné ženy je její osobní gynekolog a pokud je potřeba specializovaná péče, vyřizuje ji formálně obvykle on. Kontroly zahrnují posouzení zdraví maminky, sledování vývoje dítěte, včasný záchyt rizik, přípravu na porod i podporu a poradenství.

V minulosti bylo místo porodu dané spádovostí. Dnes si ženy vybírají, kde budou rodit, podle svých vlastních preferencí. Čím dál častěji přichází ke slovu osobní požadavky na vybavení a přístup, samozřejmostí už bývá porodní plán (přání). Porodnice pořádají pro zájemce prohlídky a zodpovídají každý dotaz. Včasný výběr porodnice velmi zjednoduší administrativu u porodu. Přibližně v polovině těhotenství se tu dají vyřídit administrativní záležitosti (vyplnění dotazníku ohledně anamnézy, registrace a další). Při osobní návštěvě se nastávající rodiče seznámí s prostředím a týmem, získají pocit jistoty a klidu. Navštívit porodnici osobně pomůže i v ryze praktických věcech, vyzkoušíte si rychlost dojezdu nebo možnosti parkování, tedy věci, které se ve vypjatých chvílích blížícího se porodu vyplatí vědět. Porodnice by měla být vybraná nejpozději do 36. týdne těhotenství.

Výběr praktického lékaře pro miminko je také vhodné řešit už v těhotenství - především proto, že ihned po návratu z porodnice přebírá novorozence do své péče. Ideálně ve druhém trimestru by tak nastávající rodiče měli navštívit či telefonicky kontaktovat ordinaci vybraného pediatra a domluvit se na převzetí novorozence do péče.

Finanční podpora

Peněžitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, porodné… otázka financí je často složitá, ale pro většinu rodičů zásadní. Díky ní jsou částečně finančně zajištěni v době před a po porodu. Peněžitá pomoc v mateřství - lidově „mateřská“ - zajišťuje v prvních měsících vyšší podporu než následný rodičovský příspěvek.

Žena, která je zaměstnaná, oznámí těhotenství a podá žádost o čerpání mateřské dovolené a žádost o peněžitou pomoc v mateřství. Vše ostatní vyřídí zaměstnavatel s Okresní správou sociálního zabezpečení (OSSZ). Jiná situace nastává u ženy, pakliže je osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ). Ta musí kontaktovat OSSZ sama. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má, pokud si OSVČ dobrovolně platí nemocenské pojištění a splní podmínku účasti (270 dní v posledních 2 letech, z toho 180 dní jako OSVČ).

Rodiče, kteří jsou manželé, matriku navštěvovat nemusí. Otec je do rodného listu dítěte zapsaný automaticky, další nezbytnosti je možné vyřizovat až po porodu. Jiná situace nastává, když je matka svobodná, rozvedená, či vdova. Pokud má partnera (otce dítěte), je návštěva matriky důležitá kvůli uznání otcovství i dohodě o jménu a příjmení dítěte. Zjednoduší to administrativu po porodu, zajistí právní jistoty pro dítě a otce a díky vyřešením formalit bude míra stresu v porodnici o něco nižší. Je-li otec dítěte neznámý, navštíví matriku pouze matka, vyplní prohlášení o jménu dítěte, příjmení bude mít dítě po ní.

Administrativa po narození dítěte

Při odchodu z porodnice je novopečená maminka vybavena několika dokumenty, především propouštěcí zprávou pro sebe a propouštěcí zprávou pro miminko. Obě jsou důležité pro následnou péči a její kontinuitu. Zprávy obsahují i praktické informace ohledně péče o jizvu, kojení či péče o pupík novorozence a další jeho potřeby v domácím prostředí.

Ženu čeká období šestinedělí a po něm prohlídka u gynekologa (pokud vše probíhá bez problémů). Maminky mohou využívat i pomoc duly, laktační poradkyně či využít možnosti návštěvy porodní asistentky v období šestinedělí doma. Novorozence přebírá do péče pediatr, obvykle chce dítě prohlédnout během dvou dní od návratu z porodnice.

Během šestinedělí (ideálně co nejdříve) je také třeba vyřídit další nutné dokumenty - rodný list a zdravotní pojištění. Rodný list dítěte vystavuje matrika, rodiče ho mohou vyzvednout osobně nebo je možné nechat si ho zaslat poštou. Rodný list je oficiálním dokladem o existenci dítěte a je nutný pro další krok - registraci u zdravotní pojišťovny (ZP). Dítě se automaticky stává pojištěncem u stejné ZP jako jeho matka.

Posledními formalitami, které je nutné po narození dítěte vyřídit, je komunikace se zaměstnavatelem, Úřadem práce a Obecním úřadem. Zaměstnavatel by měl kromě informace o narození dítěte dostat i kopii jeho rodného listu. Řeší nárok na mateřskou/rodičovskou dovolenou, personální a mzdovou agendu matky, zajištění jejího zástupu, daňové zvýhodnění na dítě a další. Úřad práce vyřizuje s rodiči například posouzení nároku na porodné (do jednoho roku od porodu) a později i rodičovský příspěvek (po skončení mateřské dovolené - 28 týdnů). Poslední povinností, kterou musí rodič splnit, je přihlášení dítěte ke svozu komunálního odpadu na místním obecním úřadu.

Délka a podmínky čerpání dávek

Mateřská dovolená trvá maximálně 28 týdnů. Mateřská bývá často zaměňována s rodičovskou dovolenou, ale jedná se o dva zcela odlišné instituty. Liší se v právním předpisu, z něhož vychází, v délce, výši příspěvku a do jisté míry i v okruhu osob, které na něj mají nárok. Mateřská dovolená je určena primárně pro období okolo porodu, rodičovská může trvat až do tří let věku dítěte. Mateřská a rodičovská spolu navíc automaticky nesouvisejí, protože přechod z mateřské na rodičovskou není povinností.

Mateřská dovolená dle názvu náleží primárně matkám. Minimálně do ukončení šestinedělí na ni má nárok opravdu pouze matka, která dítě porodila. Po ukončení šestinedělí o ni může zažádat i otec dítěte či manžel matky. Mateřská dovolená spadá mezi dávky nemocenského pojištění. Pro její nárok je třeba prokázat, že jste byli účastníky nemocenského pojištění po dobu minimálně 270 dnů v uplynulých dvou letech. Na příspěvek na mateřské dovolené dosáhnou i osoby samostatně výdělečně činné, pokud si dobrovolně platí nemocenské pojištění.

Pokud byste chtěla nastoupit na mateřskou až po skončení pojištění, o svůj peněžitý příspěvek nepřijdete. Uplatní se zde totiž základní ochranná lhůta, která činí 180 kalendářních dní ode dne zániku pojištění (odchodu ze zaměstnání). V případě, že vaše pojištění trvalo kratší dobu, bude stejně krátká i ochranná lhůta.

Mateřská dovolená začíná 6 až 8 týdnů před plánovaným termínem porodu. Den nástupu si matka může určit sama, a to kdykoliv v uvedeném období. Mateřský příspěvek, správně nazývaný peněžitá pomoc v mateřství (PPM), se vyplácí z nemocenského pojištění a jeho výše se odvíjí od předchozího výdělku. Základní výměra je 70 % redukovaného vyměřovacího základu. Mateřskou dovolenou vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení. Žádost se podává na formuláři, který matce vydá její ošetřující lékař - gynekolog. Žena následně předá formulář zaměstnavateli, který jej postoupí na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení. Končí-li vám mateřská dovolená, zastavte se na OSSZ, kde si vyřídíte Potvrzení o nároku na dávky ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku. Pokud by ukončení mateřské a přechod na rodičovskou znamenal i výměnu v pečující osobě, je třeba to také nahlásit na zdravotní pojišťovnu.

Rodičovská dovolená je důležité období, které slouží k prohloubení péče o dítě. Nárok zaměstnance na její čerpání je dán až do 3 let věku dítěte. Pokud nastoupíte po ukončení mateřské dovolené do práce, je zaměstnavatel povinen vás zařadit na vaši původní práci a pracoviště.

V případě narození dvou a více dětí náleží matce mateřská dovolená po dobu 37 týdnů. Zaměstnankyni přísluší mateřská dovolená po dobu 28 týdnů. Na mateřskou dovolenou lze nastoupit od počátku 8. týdne do počátku 6. týdne před očekávaným termínem porodu. O poskytnutí mateřské dovolené nemusí zaměstnankyně zvlášť žádat. Stačí, aby zaměstnavateli oznámila nástup na mateřskou dovolenou na předepsaném tiskopise podepsaném ošetřujícím lékařem. Během mateřské dovolené je poskytována sociální dávka peněžitá pomoc v mateřství (PPM).

Rodičovskou dovolenou je povinen zaměstnavatel poskytnout na žádost zaměstnankyně-matky po skončení mateřské dovolené a zaměstnance-otce od narození dítěte. Rodičovská dovolená přímo navazuje na mateřskou dovolenou. Rozsah rodičovské dovolené si určuje rodič sám, nejdéle je však možné rodičovskou dovolenou čerpat do tří let věku dítěte. O rodičovskou dovolenou může požádat jak matka, tak otec dítěte. Rodičovskou dovolenou mohou oba rodiče čerpat současně, rodičovský příspěvek však náleží vždy pouze jednomu z nich.

Dávky z nemocenského pojištění mohou čerpat jen lidé, kteří byli v době nástupu na dávku nemocensky pojištěni (tj. z příjmu ze zaměstnání je odváděno pojistné na sociální zabezpečení), nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění. Nemocenské pojištění zároveň musí trvat minimálně 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na tuto dávku (to je zhruba 9 měsíců nemocenského pojištění v rozložení dvou let).

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství, jen pokud si dobrovolně platí nemocenské pojištění, a to alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku a současně musí účast na nemocenském pojištění (ze zaměstnání nebo z podnikání) trvat alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na dávku.

Na otcovskou mají OSVČ nárok, pokud si dobrovolně platí nemocenské pojištění alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na otcovskou.

Ochranná lhůta pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství se týká žen, které byly ke dni ukončení zaměstnání těhotné. Více informací najdete na webu České správy sociálního zabezpečení.

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) - náleží v souvislosti s péčí o novorozené dítě matce nebo otci dítěte nebo muži či ženě, kteří převzali dítě do péče nahrazující péči rodičů. Kromě prvních 6 týdnů po porodu, kdy PPM náleží výhradně matce, má na dávku nárok i otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (VPTM) - dávka poskytovaná zaměstnankyním, které byly kvůli těhotenství či mateřství (do 9. měsíce po porodu) převedeny na jinou práci a v souvislosti s tímto převedením poklesl jejich započitatelný příjem.

Otcovská - náleží 14 dnů v souvislosti s péčí o novorozené dítě otci dítěte nebo muži či ženě, kteří převzali dítě do péče nahrazující péči rodičů. Náleží rovněž otci, jehož dítě se narodilo mrtvé nebo zemřelo v období 6 týdnů ode dne narození.

Dávky státní sociální podpory

Rodiče, kteří pečují o malé dítě, mohou čerpat i další dávky. K nim patří zejména rodičovský příspěvek a v určitých situacích mají nárok i na porodné.

Celková částka rodičovského příspěvku je (od 1. 1. 2024) 350 tisíc korun, pro vícerčata 525 tisíc korun a vyčerpána musí být nejdéle do 3 let věku dítěte. Pokud jste si vy nebo otec hradil nemocenské pojištění, můžete si zvolit výši příspěvku, a to podle výše denního vyměřovacího základu ke dni narození dítěte, výše měsíčního příspěvku nesmí překročit 70 % 30 násobku DVZ rodiče a zvolená výše příspěvku činí maximálně 11 500 Kč, minimálně 50 Kč měsíčně. Nevyčerpaná část rodičovského příspěvku zůstává státu a nelze ji vymáhat. K podání "Žádosti o rodičovský příspěvek" budete potřebovat: rodný list dítěte, průkazy totožnosti obou rodičů a potvrzení od ČSSZ o nároku na dávku, která ovlivňuje nárok a výši rodičovského příspěvku. Tuto dávku vyplácí Úřad práce (odbor státní sociální podpory).

Přídavek na děti je poskytován rodinám s dětmi jako základní dlouhodobá dávka ve třech úrovních podle věku dítěte: dítě do 6 let - 830 Kč, dítě od 6 do 15 let - 970 Kč, dítě od 15 do 26 let - 1080 Kč. Rodiny s příjmem vyšším než je 3,4 násobek částky životního minima na přídavek na dítě nemají nárok. O přídavek na děti se žádá na místně příslušné pobočce Úřadu práce ČR.

tags: #rodicovska #pred #porodem