Nekomplikované těhotenství si přeje každá žena, avšak řada maminek se potýká s problémy již od samotného početí. Jedním z rizikových faktorů může být zdravotní stav ženy již před samotným otěhotněním. Pacientka trpící diabetem, astmatem nebo epilepsií bude představovat rizikovou skupinu z hlediska svého onemocnění. Dalším rizikem je vysoký věk matky (nad 35 let) a vysoký věk otce (nad 45 let).
Rizikové těhotenství spadá do dávek nemocenského pojištění, a upravuje jej zákon č. Pramen: Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, Pramen: Behinová M., Ašenbrenerová I., Kaiserová K., Nová velká kniha o mateřství, Mladá fronta, a.s., 2012, s. Tady musí proběhnout stylistická úprava.
V graviditě absolvujete sérii vyšetření, která zjišťují zdraví maminky i miminka a případně lékaři navrhují další testy, péči nebo léčbu, aby žena mohla donosit zdravé dítě. Vyžaduje-li to situace, lékař vám předepíše rizikové těhotenství (pracovní neschopnost). Během pracovní neschopnosti vám stanoví vycházky, kdy můžete pobývat venku. Mimo tuto stanovenou dobu můžete odejít na vyšetření k lékaři nebo do nemocnice.
Rizikové těhotenství může skončit potratem. Lékaři dělají vše pro to, aby se tak nestalo. Počet dětí, jejich postnatální vývoj a onemocnění. Předchozí gravidity (včetně ektopických, potratů a interrupcí). Velice důležitá součást. Ptáme se na chronicky užívanou medikaci, především v návaznosti na zjištěná onemocnění. Dále se ptáme na užívané léky v období těsně před otěhotněním.
Nejrizikovějším obdobím je 1. trimestr kdy probíhá organogeneze. Negativní působení rizikových faktorů vede nejčastěji ke spontánnímu potratu, případně k těžkým malformacím plodu, které nejsou slučitelné se životem. 0.-3. Jako hlavní RF se uplatňují jakékoliv změny v okolí nidované zygoty (jizvy, infekce, vývojové vady), dále expozice ionizujícímu záření a RTG vyšetření. 4.-12. Po 12. Zahrnuje faktory, které přímo souvisí s porodem a mohou způsobit postižení, nebo smrt novorozence, případně i matky.
Zaznamenáváme známky porodní činnosti již před ukončením 37. Stav, kdy plodová voda odteče dříve než 12 hod. Často způsoben patologickou poševní mikroflórou, která způsobí infekci amnia před porodem. Jakákoliv odchylka od fyziologického průběhu porodu. Spontánní porod, který trvá méně než 3 hodiny. Příčinou může být insuficience cervixu, hyperaktivita dělohy nebo zvýšená poddajnost porodních cest. Doba trvání u primipar delší než 20 hodin, u multipar déle než 14 hodin. Příčinou bývá slabá činnost dělohy, anomálnie porodních cest, případně nevhodná poloha plodu. Pomocí kleští či vakuového extraktoru. Cílem je zkrácení II. doby porodní při protrahovaném porodu, když už císařský řez není možný.
Abrupce placenty - traumatem nebo změnou cév (hypertenze, eklampsie). Placenta praevia (vcestné lůžko) - dle zásahu do dolního děložního segmentu rozdělujeme na marginální, parciální a totální. Nedonošený (nezralý, předčasně narozený) - narozený před 37. donošený - narozený mezi 37. a 42. přenášený - narozený po 42. hypertrofický novorozenec - s porodní hmotností > 95. eutrofický novorozenec - s porodní hmotností mezi 5. a 95. hypotrofický novorozenec - s porodní hmotností < 5.
Nejčastější abúzus: alkohol, benzodiazepiny, marihuana, opiáty (kodein, heroin, morfin), barbituráty, amfetamin, kokain. Nadužívání látek vede k významnému ovlivnění metabolických a regulačních procesů plodu, které vedou k růstové restrikci a četným poruchám na orgánové i funkční úrovni. Obvykle se jedná o ženy s nízkým socio-ekonomickým statusem, mezi kterými je rovněž vysoká incidence pohlavně přenosných chorob (hepatitidy, HIV, syfilis, herpetické viry), které svým teratogenním účinkem přispívají k poškození plodu. Tento životní styl obvykle vede ke snižování imunitních mechanismů a častějším infekčním komplikacím.
Při kombinaci všech těchto faktorů se významně zvyšuje riziko abortu, předčasného porodu a syndromu předčasného úmrtí novorozence (SIDS). Během 3 dní po porodu se u novorozence může rozvinout neonatální abstinenční syndrom (50-90 %). Tíže závisí na délce užívání návykových látek matkou a na délce intervalu mezi podanou látkou a porodem. Klinické projevy se mohou lišit dle užívané látky. Obvykle se projevuje nespecifickými příznaky (vysoce laděný křik, krátká doba spánku po jídle, zvýšený Moroův reflex, třes, hypertonie, křeče, problémy s krmením, zvracení, řídká vodnatá stolice, horečka, tachypnoe, tachykardie).
Včasná diagnostika bývá obtížná, protože matky závislost většinou tají. Anamnézou zjistíme typ látky, délku užívání, čas poslední dávky. Podle přítomnosti příznaků stanovujeme skóre dle Finneganové. Toxikologické vyšetření u novorozence provádíme z moči, smolky, pupečníkové krve, z periferní krve a z vlasů. U matky vyšetrujeme krev a moč. Nejdůležitějším krokem v rámci terapie je zavedení režimových a výživových opatření. Dítě přemístíme na tiché, tmavé místo s pokojovou teplotou. Důležitá je šetrná manipulace a monitoring vitálních funkcí. Kojení umožňujeme jen plně abstinujícím matkám (přerušení kojení by vedlo k akutnímu rozvoji abstinenčních příznaků). Substituční terapii (morfin, fenobarbital, diazepam) indikujeme u novorozenců, kteří mají vysoké skóre dle Finneganové. Podáváme v nízkých dávkách, spolu se zlepšením klinického stavu, dávky postupně tlumíme.
U těhotných rozlišujeme diabetes I. a II. typu, které byly diagnostikovány už před otěhotněním, a gestační diabetes, který vznikne v souvislosti s těhotenstvím a odezní v průběhu šestinedělí. Typ diabetu nehraje velkou roli v rizikovém ovlivnění vývoje plodu. Podstatným faktorem je dostatečná korekce hladin glykémie a glykovaného hemoglobinu. Rizika pro matku zahrnují tvorbu nadměrného množství plodové vody (polyhydramnion), rozvoj hypertenze, urogenitálních onemocnění, u žen s gestačním diabetem je vysoké riziko vzniku diabetu v následujících letech života. Hyperglykémie významně zvyšují výskyt vrozených vývojových vad (až 4x vyšší riziko).
Specificky se může vyskytnout diabetická fetopatie (makrosomie > 4000 g, plicní nezralost, hypoglykémie, hypokalcémie a hyperbilirubinémie). Nadměrná velikost plodu vede k četným traumaům matky i novorozence při porodu (torze ramének). Obvykle indicujeme porod císařským řezem. Plicní nezralost je rizikovým faktorem pro rozvoj syndromu respirační tísně. Novorozenec má zároveň zvýšené riziko vzniku diabetu I. i II.
Screening těhotných pomocí oGGT ve 24. týdnu těhotenství napomáhá detekovat rozvoj gestačního diabetu. Ten je obvykle řešen pouze dietním opatřením. U žen se známou diagnózou diabetu je doporučeno plánované těhotenství s pečlivou přípravou (4-6 měsíců). Příprava zahrnuje korekce glykémie po vysazení perorálních antidiabetik a zahájení inzulinoterapie a mnohočetná vyšetření orgánových soustav, které mohou být poškozeny při diabetu. Plně kompenzovaná diabetička musí v průběhu těhotenství dodržovat stanovená dietní opatření. V těhotenství dochází k mírnému poklesu imunity. Tím se zvyšuje riziko infekčního onemocnění matky i plodu, probíhající infekce mívají těžký průběh.
Cesty průniku ascendentní (per continuitatem z porodních cest/endometria matky, např. V těhotenství jsou rizikové jak infekce způsobující těžké záněty, tak i teratogenně působící agens, mnohdy s mírnou symptomatikou při nákaze. Ascendentní infekce (po odtoku plodové vody, streptokoky, E. Infekce po dg. Nejčastější život ohrožující onemocnění novorozenců (úmrtí 24 hodin od manifestace). Mortalita 20-30 %. Asi u 30 % žen tvoří součást vaginální fyziologické mikroflóry. K infekci novorozence dochází intrapartálním přenosem z porodních cest. Časné infekce (80 %) obvykle probíhají pod obrazem neonatální sepse. Screening pro detekci GBS jako součást mikroflóry provádíme 35.-37. gestační týden. Při pozitivní detekci indikujeme ATB clonu při porodu (i.v. STD, způsobuje zánět cervixu a uretry.

Intracelulární bakteriální infekce, nejčastější STD. Způsobují PID, neplodnost a ektopickou graviditu. Detekovaná infekce těmito patogeny je zdravotní indikací k interrupci (do 24. V prevenci transplacentárního přenosu infekce HIV+ matky na plod, indikujeme profylaktické podávání antiretrovirové terapie po celou dobu gravidity. Porod provádíme císařský řezem (abychom zamezili smísení krve matky a plodu).
Významný teratogen, při expozici se u více než 80 % těhotných rozvinou závažné vývojové vady (katarakta, hluchota, vrozené vady srdce). V populaci velmi rozšířené onemocnění, které po primoinfekci perzistuje v organismu. Riziko teratogenního účinku v je nejvyšší při primoinfekci v průběhu gravidity. Primoinfekce v gravidity mívá velmi závažné důsledky na plod (především v pozdním těhotenství). Postiženo je asi 99 % nakažených novorozenců a mortalita dosahuje 40-60 %.

Při reaktivaci a výsevu genitálního oparu může dojít k přenosu na plod v průběhu přirozeného porodu. Součást screeningu, incidence prudce narůstá. Postižení plodu (kongenitální syfilis) závisí na stádiu infekce a gestačním stáří plodu. Infekce v I. trimestru bez léčby vede k potratu. Syfilis congenita tarda (infekce ve II. Projevy po 5. roce, Hutchinsonova trias (keratitis, vestibulární hluchota, soudkovité řezáky), tabes dorsalis, zánět n. Syfilis congenita praecox (infekce ve III. Protozoální infekce, v běžné populaci probíhá asymptomaticky.
Co je to těhotenství s vysokým rizikem?
Zásady dispenzární péče v těhotenství a další doporučení související s péčí o rizikové těhotenství jsou popsány v odborné literatuře a v národní klinické praxi. Rizikové těhotenství je obecný název pro všechna těhotenství, kdy je zvýšená pravděpodobnost, že se nenarodí dítě zcela zdravé. Ročně navštíví poradny českých porodnic okolo 100 000 žen. Úkolem porodnictví je, aby se postaralo o všechny těhotné ženy v zemi a ne jen o některé. Generace porodníků a porodních asistentek tento systém vytvářely desítky let a dnešní generace jej dále zdokonaluje. Je to nikdy nekončící činnost.
tags: #rizikove #a #patologicke #tehotenstvi