Rizika předčasného porodu

Každá maminka si přeje, aby její miminko přišlo na svět ve správný čas. Někdy se ale porod rozběhne dříve, než tělo i dítě stihnou dokončit svůj vývoj. O předčasném porodu mluvíme tehdy, když se dítě narodí před ukončeným 37. týdnem těhotenství.

Definice a klasifikace předčasného porodu

Předčasný porod je definován jako porod do týdne těhotenství 37+0. V současnosti je předčasný porod považován za jeden z hlavních porodnických problémů v hospodářsky rozvinutých zemích a představuje jednu z hlavních příčin novorozenecké úmrtnosti a také se vysokou mírou podílí na zdravotním a mentálním postižení předčasně narozených dětí.

Předčasné porody se dále dělí podle týdne těhotenství:

• Extrémně předčasný porod - mezi 24. až 27. týdnem těhotenství.
• Velmi předčasný porod - mezi 28. a 32. týdnem těhotenství.
• Středně až pozdně předčasný porod - mezi 32. a 37. týdnem těhotenství.

Někdy se lze setkat i s jiným dělením:

• Extrémní nezralost - méně než 28. týden těhotenství.
• Těžká nezralost - 28.-30. týden.
• Střední nezralost - 31.-33. týden.
• Lehká nezralost - 34.-36. týden.

Příčiny předčasného porodu

Příčina předčasného porodu není vždy jasná a bývá multifaktoriální. Zřejmě se na ní podílí především infekce fetomaternální jednotky, dále distenze a ischemie myometria, choroby děložního hrdla, odlučování placenty, abnormální implantace plodového vejce, genetické vlivy, stres matky, imunologický konflikt a endokrinní porucha hypotalamo-hypofýzo-adrenální osy. Předčasný porod je v současnosti považován za syndrom, na jehož etiologii se podílejí různé faktory, které vedou k aktivaci děložní činnosti, dilataci děložního hrdla a aktivaci deciduální tkáně a plodových obalů.

Nejčastější příčinou předčasného porodu bývá infekce, kdy zánět z pochvy přestoupí do dělohy a na plodové obaly a poté do plodové vody. Přibližně polovina předčasných porodů souvisí s infekcemi - nejčastěji s neléčenými infekcemi močových cest, pohlavně přenosnými chorobami nebo záněty, které z pochvy proniknou do dělohy a plodové vody. Dalšími možnými příčinami jsou:

• Nadměrně rozepjatá děloha (např. u vícečetných těhotenství).
• Těhotenství v pozdním věku matky, zvláště pak u prvorodiček.
• Onemocnění matky (např. vysoký krevní tlak, preeklampsie).
• Krátké děložní hrdlo.
• Předčasný odtok plodové vody.
• Genetické vlivy.
• Stres matky.
• Vlivy životního stylu, jako je nadměrná fyzická aktivita.

Příznaky hrozícího předčasného porodu

Předčasný porod může přijít náhle, ale často tělo vysílá varovné signály. Mezi příznaky hrozícího předčasného porodu patří:

• Pravidelné děložní stahy před 37. týdnem těhotenství, které postupně sílí a neustupují.
• Tlak a bolesti v podbřišku - trvalé, či pravidelně se opakující.
• Bolesti v zádech.
• Odchod hlenové zátky, eventuálně i s příměsí krve.
• Únik plodové vody.

Pokud si nejste jistá, vždy je lepší vyhledat lékaře.

Diagnostika a prevence

Včasná diagnostika konkrétního problému je zcela zásadní. Lékaři mnohdy bojují o dny, kdy může plod či miminko strávit v děloze. Čím dříve se riziko předčasného porodu odhalí, tím je větší šance jej oddálit. Mnoho rizikových faktorů jsou schopni odhalit již ambulantní gynekologové během pravidelných těhotenských prohlídek a doporučovaných vyšetření.

Mezi diagnostické metody patří:

• Transvaginální ultrazvukové vyšetření pro měření délky děložního hrdla. U asymptomatických žen je indikováno měření délky děložního hrdla pomocí transvaginálního ultrazvukového vyšetření v období 18+0 až 24+6 týdne těhotenství, a to zejména u žen s pozitivní anamnézou předčasného porodu nebo pozdního potratu. Nález délky děložního hrdla ≤ 25 mm představuje indikaci k vaginální aplikaci progesteronu. U symptomatických žen do 34. týdne těhotenství se rovněž provádí stanovení délky děložního hrdla. Délka děložního hrdla < 15 mm je spojena s vysokým rizikem předčasného porodu do 7 dnů.
• Stanovení koncentrace fetálního fibronektinu ve vaginálním sekretu. Fibronektin je glykoprotein přítomný ve vaginálním sekretu v rané fázi těhotenství. S postupujícím těhotenstvím mizí a jeho přítomnost před 34. týdnem gravidity naznačuje blížící se předčasný porod.

Existují i speciální screeningové programy, například program QUiPP, který dokáže během krátké návštěvy předpovědět riziko hrozícího předčasného porodu, zejména u žen s rizikovou anamnézou.

Prevencí předčasného porodu jsou pravidelné těhotenské prohlídky, při nichž lze odhalit faktory zvyšující riziko. Velký vliv má i životní styl:

• Dostatek odpočinku.
• Pestrá strava.
• Vyhýbání se kouření a alkoholu.
• Pečlivé sledování chronických onemocnění.
• Včasná léčba infekcí.

Řešení hrozícího předčasného porodu

Řešení hrozícího předčasného porodu předpokládá neodkladný převoz do perinatologického centra. Žena musí být hospitalizována a doporučuje se klid na lůžku.

Farmakologická léčba

Podávají se léky na tlumení děložní činnosti (tokolytika) a hormon kůry nadledvin, který pomáhá urychlit vývoj plicní tkáně plodu (kortikosteroidy).

• Tokolytika: Jejich cílem je zastavení nebo zmírnění kontrakční činnosti dělohy, a tím oddálení předčasného porodu (o řádově dny). Získává se tak čas pro převoz do perinatologického centra a/nebo podávání kortikosteroidů k indukci plicní zralosti plodu. Obvykle nejsou indikována před 24. a po 35. týdnu těhotenství. Tokolýza nemá přesáhnout 48 hodin, ale v případě potřeby je možné ji zopakovat. Mezi často používané patří β2-sympatomimetika (např. hexoprenalin, ritodrin), které působí na beta-receptory a způsobují relaxaci hladké svaloviny dělohy. Mají však kontraindikace, jako jsou kardiovaskulární onemocnění těhotné ženy, feochromocytom, hypertyreóza, závažné poruchy funkce jater a ledvin a dekompenzovaný diabetes mellitus. Nutná je monitorace srdeční frekvence, krevního tlaku a dechové činnosti.
• Antenatální kortikosteroidy: Podávají se u žen s předčasným porodem v období mezi 24. až 35. týdnem těhotenství. Snižují riziko neonatálního úmrtí, riziko syndromu dechové tísně novorozence a riziko intraventrikulárního krvácení plodu/novorozence. Nástup plného účinku lze očekávat až za cca 24 hodin po dokončení celé kúry, nicméně podání byť i jedné dávky má význam.
• Antibiotika (ATB): Cílem ATB léčby je snížení incidence časných a pozdních novorozeneckých a mateřských infekcí. Při příjmu těhotné s hrozícím předčasným porodem se provádí odběr stěrů z vagíny a rekta ke stanovení kolonizace Streptococcus agalactiae (GBS). ATB profylaxe GBS u předčasného porodu se zachovanou plodovou vodou je indikovaná, pokud je předčasný porod neodvratitelný a nejsou známy výsledky kultivace pro GBS, nebo je těhotná GBS pozitivní.
• Magnesium sulfát (MgSO4): Prokazatelně snižuje riziko rozvoje dětské mozkové obrny. Indikace: hrozící předčasný porod mezi 24+0 až 32+0 týdnem těhotenství.

Chirurgická a jiná opatření

• Cerkláž děložního hrdla: Chirurgické zpevnění čípku u vybraných žen s jeho nedostatečností, provádí se obvykle ve 2. trimestru.
• Vaginální aplikace progesteronu: Indikovaný u asymptomatických těhotných s krátkým děložním hrdlem, popř. u žen s anamnézou předčasného porodu či pozdního potratu.

Následky předčasného porodu

Předčasně narozené děti jsou obvykle umístěny na jednotku intenzivní péče. Záleží především na týdnu těhotenství a porodní hmotnosti, jaké budou jejich šance na přežití a jaké budou mít dlouhodobé následky.

Největším problémem je nezralost orgánů dítěte:

• Dýchací potíže kvůli nevyvinutým plicím.
• Citlivější mozek k poškození.
• Nezralý trávicí trakt, který nemusí být připraven na příjem potravy.
• Slabší imunita zvyšující riziko infekcí.

Ve vyspělých zemích dnes přežívá většina dětí narozených po 28. týdnu těhotenství. Mnoho dětí narozených po 34. týdnu těhotenství nemá dlouhodobé zdravotní následky. Nicméně, i přes pokrokovou medicínu a diagnostiku, mnoho předčasně narozených dětí zápasí s celoživotním postižením a řada rodin takovou zátěž neunese.

Důležitou roli v podpoře vývoje předčasně narozených dětí hraje i kontakt kůže na kůži a tzv. klokánkování.

Předčasný porod v České republice

České porodnictví v porovnání se zahraničím dosahuje výborných výsledků. V ČR významně poklesla mortalita matek i novorozených dětí. Novorozenecká úmrtnost v ČR je dlouhodobě velmi nízká. Frekvenci předčasných porodů se však za posledních padesát let snížit nepodařilo. V loňském roce se podle Českého statistického úřadu předčasně narodilo 7,2 tisíce dětí, což je 6,7 % z celkového počtu živě narozených dětí. Podíl předčasně narozených dětí se v posledních deseti letech snižuje.

V České republice existuje síť 13 intermediárních pracovišť a 12 perinatologických center pro nedonošené děti, která zajišťují specializovanou péči.

tags: #rizika #drivejsiho #porodu