Ruský zákon o porodních asistentkách: historie, současnost a aktuální výzvy

Babictví či babení patří mezi nejstarší zdravotnické obory. V češtině je název odvozen ze slovesa babiti - roditi. Vykonavatelka povolání je pak nazývána porodní bába či porodní babička. V současnosti užívaný název porodní asistence, resp. porodní asistentka se prosadil až relativně nedávno. V angličtině se používá midwifery - babictví, resp. midwife - porodní bába, doslovný překlad by pak byl "spolužena".

Porodní báby jsou poprvé doloženy ze staroegyptských papyrů jako samostatné povolání, kterému se věnovaly výhradně ženy. Nejstarší z těchto papyrů, tzv. Ebersův papyrus, se datuje do roku 1900 až 1600 př. n. l. Jak v Egyptě, tak v Mezopotámii, či také ve starověké Číně šlo o povolání výhradně ženské. Mužští lékaři se porodem a jeho komplikacemi zabývali poprvé ve starověkém Řecku.

Lékařské vzdělání ve středověku vycházelo zejména z děl starověkých autorů, jako byl Galén, Hippokrates či Aristoteles. Bylo vyučováno na univerzitách, které zažily velký rozmach od 14. století. Ze studia na univerzitě však byly ženy z drtivé většiny vyloučeny, zároveň klasičtí autoři nevěnovali situaci žen a jejich problémům dostatečnou pozornost. Porodní báby tak působily většinou neorganizovaně, samostatně a na základě informací, které se předávaly ústně mezi jednotlivými porodními bábami.

Trochu odlišná situace byla v Německu či v Belgii, kde od 15. století byly porodním bábám vydávány certifikáty potvrzující jejich působení v dané živnosti. Ve venkovských oblastech ale porodní báby působily zcela neorganizované a úroveň poskytované péče byla mnohdy dosti nízká. Několik porodních báb získalo velký věhlas a pak byly jejich služby využívány též královskými rodinami. Kroniky zaznamenávají např. jméno Bourgot L'Obliere (Bourgot L’Oblière), která pečovala v 15. století.

Pokud dítě, matka či oba při porodu zemřeli, pak byla porodní bába ohrožena možností obvinění z čarodějnictví. Tato obvinění a perzekuce některých porodních bab se objevily v 15. století a pokračovaly i ve 16. století. V 18. století postupně narůstalo napětí mezi lékaři a porodními bábami. V některých zemích, např. ve Spojených státech či v Kanadě, byla výrazná snaha dokonce o zajištění právního monopolu porodnické péče pouze lékaři.

Ve severní a východní Evropě dokázali lékaři a porodní báby lépe spolupracovat, v carském Rusku například fungovala škola pro porodní asistentky již od roku 1811 jako součást univerzity v estonském Dorpatu. Zajímavá je též souvislost s výskytem horečky omladnic, resp. poporodní horečky, která mohla vést až ke smrti rodičky. Jak pozoroval v roce 1846 Jakub Ignác Semmelweis ve vídeňské porodnici, úmrtnost rodiček byla podstatně vyšší, pokud na oddělení působili studenti medicíny. Pokud na oddělení byly pouze porodní asistentky, úmrtnost byla významně nižší. Semmelweis zavedl povinné mytí rukou chlorovým vápnem, a úmrtnost poklesla.

Od babictví k moderní porodnické asistenci

Rok 2004 byl pro české porodní asistentky rokem přelomovým. V květnu 2004 se Česká republika stala členským státem Evropské Unie. Tento fakt ovlivnil život spousty lidí a využití pracovního potenciálu porodních asistentek. Sílící tlak EU na změny v zákonech a vliv mezinárodních zkušeností vedl k zákonu č. 96/2004 Sb. a prováděcí vyhlášce č. 424/2004 Sb., která byla později nahrazena vyhláškou č. 55/2011 Sb.

Podle vyhlášky 55/2011 Sb. může nyní porodní asistentka bez dohledu lékaře samostatně pečovat o zdravé těhotné ženy, vést nekomplikovaný porod, poskytovat péči o ženu i novorozence po porodu a působit na školách v rámci sexuální výchovy či přípravy na rodičovství. Porodní asistentky mohou pracovat mimo porodnici jako soukromé praktikující, nebo být zaměstnané v porodnici či ordinaci gynekologa. Nicméně praxe ukazuje, že teorie a realita se ne vždy propojí okamžitě a ženy často čelí nejistotám ohledně samostatného výkonu.

Aby se překlenula vzdělávací mezera, česká společnost realizuje semináře pro porodní asistentky. Od roku 2002 pořáhá Pracoviště Porodní dům U čápa odborné semináře zaměřené na samostatnou činnost porodních asistentek. Postupně se rozšiřuje vědomostní základ a souvislosti mezi příčinou a následkem v porodnické péči. To zvyšuje možnosti volby pro ženy a jejich rodiny, a to nejen v nemocnicích, ale i při domácích porodech.

V současnosti některé instituce usilují o zajištění pravidel a standardů financování péče porodních asistentek prostřednictvím veřejného zdravotního pojištění. Prezident Ústavního soudu dokázal v průlomovém nálezu umožnit vedení domácích porodů, ačkoli zákon pohlíží na domácí porod jinak než na porod v nemocnicích. Rozhodnutí soudu tak rozšířilo prostor pro autonomní poskytování péče, ale vyvolalo i potřebu jasnější legislativní definice péče mimo zdravotnické zařízení.

Ve vývoji české legislativy hrají klíčovou roli otevřené diskuze a snaha sladit teoretické normy s praktickým provozem. Průběžně se řeší otázky financování, vzdělávání a odpovědnosti porodních asistentek. Z pohledu veřejného zdraví je důležité zajistit bezpečí rodiček i dítěte, a zároveň podporovat dostupnost a volbu místa porodu podle přání a situace rodiny.

Infografika s vývojem legislativy porodních asistentek v ČR

Současný stav a praktické dopady zákona

  • Autonomie porodních asistentek v ČR byla posílena zákonem č. 96/2004 Sb. a vyhláškou č. 55/2011 Sb., která definuje činnosti a podmínky výkonu povolání.
  • Veřejné zdravotní pojištění zatím často nehradí veškeré služby poskytované porodními asistentkami mimo nemocnice, což ovlivňuje dostupnost péče při domácích porodech.
  • Domácí porody mohou být Legálním způsobem vedeny porodními asistentkami, avšak s omezeními a vyžadovanými standardy, které stanovuje ÚS a relevantní právní předpisy.
  • Vzdělávání a praxí posílené kompetence vycházejí z mezinárodních zkušeností a spolupráce s institucemi, které podporují samostatnou péči o zdravé těhotné ženy a novorozence.

Jak se vyvíjí role porodních asistentek ve společnosti

Rozšiřování pracovních příležitostí a možností pro samostatnou péči zvyšuje volbu rodiček. Současně se zdůrazňuje potřeba kvalitního vzdělávání, které připraví asistentky na odpovědnost za výsledek porodu. Společnosti a instituty se snaží zavést standardy a právní rámce, které umožní bezpečný a dostupný porod bez nezbytné závislosti na nemocničním prostředí.

Období Klíčový vývoj Dopad
15. století - 18. století Certifikace a rozvoj praxe, častější konflikty s lékaři Nárůst nejistoty i snaha o organizaci
1947-1948 Raná legislativa o poradenské péči, okrskové porodní asistentky Formalizace péče, ekonomické a sociální aspekty
2004 Zavedení zákona o nezdravnických povoláních a autonomie Možnost samostatné péče a širší působnost mimo nemocnice
2011 Vyhláška č. 55/2011 Sb. o činnostech porodních asistentek Podrobné vymezení činností a podmínek výkonu

Je důležité sledovat aktuální vývoj a pokračující diskusi o definici a financování domácích porodů a autonomie porodních asistentek. Tato témata jsou úzce spojena s ochranou zdraví rodiček a dětí a s právy žen na volbu místa a formy péče při porodu.

Mapa regionální dostupnosti porodních asistentek

tags: #rissky #zakon #o #porodnich #asistentkach