Nejlepší a nejpřirozenější způsob první výživy dítěte je kojení. Žádná jiná tekutina nemůže mateřské mléko v plné šíři nahradit. Kojení je přínosné nejen pro dítě, ale i pro kojící matku a celou rodinu. Aby bylo kojení úspěšné, měla by kojící žena nejen dodržovat hlavní zásady správného kojení, ale neměla by zapomínat ani sama na sebe. Je jasné, že zejména po příchodu z porodnice je stres a únava pro matku „každodenním chlebem“. Proto je úkolem rodiny podpořit ji a co nejvíce jí nejen s péčí o dítě pomoci, aby se mohla věnovat i sama sobě, aby dostatečně odpočívala a pokud možno se vyhýbala stresovým situacím. Dobrou kondici matky může podpořit i její stravování. Strava kojící matky by měla být především pestrá. Měla by obsahovat dostatek přírodních vitaminů a vlákniny. Matka by měla jíst dostatečné množství ovoce a zeleniny, libové maso, vejce, ryby a mléčné výrobky, včetně výrobků kysaných. Nemusí se omezovat v konzumaci ovoce a zeleniny, s klidným svědomím si může dopřát denně i 5 porcí. Naopak nevhodné je jíst potraviny rizikové z hygienického hlediska, jako jsou syrová vejce, syrové maso apod. Držet v době kojení přísné diety není správné, ale na druhou stranu není třeba, aby kojící žena „jedla za dva“. Zejména ne kalorická jídla bez dostatečného množství vitaminů a minerálů. Velmi přibližně stanoveno, by její strava měla obsahovat o 1 500 kJ více, než před těhotenstvím. Pestrá strava by měla kojící ženě zajistit dostatek potřebných vitaminů a minerálů. Velmi důležitý je dostatečný příjem tekutin. Kojící matka by měla denně vypít přibližně 2 litry tekutin. Vhodná je např. čistá voda, čaje ovocné nebo určené pro kojící matky apod. Kojící matka by naopak neměla pít alkohol, kofeinové nápoje nebo tonik (kvůli obsahu chininu). Nápoje s kofeinem jako je káva nebo cola, mohou sice matce pomoci po probdělé noci strávené nad postýlkou dítěte, ale při nadbytečné konzumaci mohou u dítěte způsobovat neklid a nespavost. Luštěniny jsou pro matku cenným zdrojem bílkovin, květák nebo brokolice jsou zase přirozeným zdrojem kyseliny listové. Pokud však tyto potraviny kojící matka jí, měla by dávat pozor, jestli nezpůsobují jejímu dítěti nadýmání. Dítěti rovněž nemusí vyhovovat, pokud matka jí cibuli, zelí, fazole nebo pije sycené (perlivé) minerálky. U citlivých dětí se může objevit kožní reakce, pokud si jejich matka dopřeje ostrá nebo kořeněná jídla, rajčata, papriky, citrusy nebo jiné tropické ovoce. Doporučuje se vypozorovat možnou souvislost mezi problémy dítěte a tím, co matka jí a případně omezit takové potraviny, které dítěti nesvědčí. Často jsou ale důvodem obtíží jiné příčiny než strava matky, např. Kojící matka by neměla kouřit. Sobě i svému dítěti velmi prospěje, pokud se jí podaří přestat kouřit pokud možno už před těhotenstvím. Pro dítě by také mohlo být nebezpečné, pokud by kojící žena brala bez porady s lékařem léky. Než začne jakýkoliv volně dostupný lék užívat, rozhodně by se měla poradit s odborníkem - buď na Národní lince kojení, se svým všeobecným praktickým lékařem nebo s praktickým lékařem pro děti a dorost, který se často v problematice užívání léků během kojení dobře orientuje. Poradit se může i se specialistou na léky: buď s lékárníkem anebo s klinickým farmaceutem.
6 nejčastějších mýtů o jídelníčku při kojení
Stejně jako během těhotenství má strava při kojení svoje specifika, která je dobré znát a dodržovat. Správná skladba jídla je totiž velmi důležitá jak pro kojící ženu, tak pro dítě. Má totiž vliv na jeho správný vývoj a zdravotní stav. Kromě toho jídelníček spolu s pitným režimem ovlivňuje kvalitu a tvorbu mateřského mléka. Jídelníček kojící mámy je ale opředen řadou zcela nesmyslných mýtů a rad, které se předávají po celé generace. Ženy tyto mýty automaticky přejímají, aniž by zjišťovaly, zda mají nějaké opodstatnění. Zajímavé je, že tyto „zaručené” rady co jíst a nejíst při kojení se liší napříč kulturami. Mnoho asijských žen se vyhýbá jakémukoliv studenému jídlu. V oblasti Latinské Ameriky se zase doporučuje omezit vepřové maso a rajčata. Podle čínské medicíny je skvělou podporou laktace kaše z adzuki fazolí. Ano, čtete správně. Z fazolí, které jsou naopak v našich končinách zapovězené.
Je třeba striktně vyřadit nadýmavé potraviny. Při trávení potravin, jako jsou luštěniny, zelí nebo květák vznikají plyny, které mohou způsobit nadýmání. To ostatně potvrzuje i názor Jacka Newmana, kanadského pediatra a odborníka a propagátora kojení, který říká: „kojící matka může jíst všechno. Nemusí se vyhýbat kořeněným potravinám, česneku, zelí nebo alkoholu. Kojící matka by měla jíst normální zdravou výživu. Ačkoli existují situace, kdy něco, co matka jí, může mít vliv na dítě, je to neobvyklé. Nejčastěji lze koliku, plynatost a pláč zlepšit změnou techniky kojení spíše než změnou mateřské stravy.”
Je lepší se úplně vyhnout potravinám s obsahem alergenů. Ani v tomto případě však nemá smysl preventivní vyřazování možných alergenů, jako jsou citrusy nebo ořechy. Existují však případy, kdy se u miminka projeví alergická reakce (časté jsou vyrážky a jiné kožní projevy nebo průjmy) na určitou složku v jídelníčku kojící ženy. Pak je na místě kontaktovat nutričního terapeuta, který vám pomůže s eliminační dietou. Vytipovaná složka se z jídelníčku kojící matky vyřadí a sleduje se, zda příznaky u kojence odezní. Pokud se podezření potvrdí, je důležité sestavit jídelníček tak, aby nedocházelo k deficitu důležitých látek.
Mateřské mléko se tvoří z obsahu žaludku. Tak jednoduše tvorba mateřského mléka nefunguje. Jídlo musí nejprve projít dlouhou cestu trávicím traktem, kde se rozloží na jednotlivé živiny. Dále krví putují tam, kde jsou potřebné. Důležitý je proto jídelníček s důrazem na jeho pestrost a dostatečnost. Pokud takový nebude, je to jediná skutečná chyba, kterou můžete udělat.
Při kojení je třeba držet speciální dietu. Jak jsme se zmínili v předchozím bodu, jídlo pro kojící matky by mělo být zdravé a chutné. Co si pod vyváženým jídelníčkem představit? Díky článku si uděláte jasno a nebudete se zbytečně trápit. Kojení je energeticky náročné, a proto je potřeba jídelníček navýšit průměrně o 500 kcal za den. To je důležité hlavně u žen, kde jejich hmotnost hraničí s podváhou. Kojení naopak může být pomocníkem s redukcí hmotnosti pro ženy, které během těhotenství výrazně přibraly. Pro tvorbu mateřského mléka je důležitý i pitný režim. Ideální je pít čistou vodu a neslazené čaje v průběhu celého dne a nečekat na žízeň. V období kojení ale toto doporučení odpadá, protože mikroorganismy do mléka nepřechází a pro dítě tedy nejsou nebezpečné.

Můžete si proto dopřát tepelně neupravené maso, ryby, plísňové a čerstvé sýry, také vajíčka nemusíte vařit natvrdo. Pozor dejte na čerstvost. Pohlídejte si zdroj, důslednou hygienu a datum spotřeby. Ačkoliv miminko nenakazíte, sama ale v nemocnici se salmonelou skončit nechcete. Po kávě nebude dítě spát. Kofein z kávy a dalších nápojů, které kofein obsahují, přechází do mateřského mléka. Na to je potřeba myslet. Neznamená to ale, že je třeba se kávy vzdát úplně. V normálním množství nemá na miminko a jeho spánek žádný negativní vliv. V období kojení se za horní hranici považuje příjem kofeinu do 300 mg/den, v těhotenství to je pak 200 mg. Pokud vypozorujete, že je dítě neklidné, podrážděné a špatně spí, je možné, že je na kofein citlivější. Pak je tedy na místě příjem ještě snížit.
Novější články a praktické tipy k stravě při kojení ukazují, že čajové směsi pro kojící ženy mohou být skvělou volbou, jak si udržet pitný režim a podpořit trávení miminek i vás. Bylinky mohou pomoci při kojení i nachlazení nebo bolesti žaludku a dalších zdravotních obtíží. V bylinných čajích jsou různé bylinky a některé mohou přecházet do mateřského mléka, měnit jeho chuť a nebo nemusí být pro malé děti vhodné. Důležité je sledovat individuální reakce dítěte na vaše jídlo a pití.
Kojení a strava - co bych měla (a neměla) jíst
Kojení je jedním z nejdůležitějších prvků v raném vývoji dítěte, poskytuje mu nejen potřebnou výživu, ale také emocionální bezpečí a podporu imunity. Dítě se však během prvních týdnů a měsíců neustále vyvíjí, což ovlivňuje jeho potřeby a chování při kojení. Hlavními důvody selhání kojení je nedostatečné množství mléka, obavy o kvalitu mateřského mléka. Výživa kojící matky má přímý vliv nejen na kvalitu a množství mateřského mléka, ale také na celkové zdraví a pohodu matky. Vyvážená a pestrá strava během kojení je proto klíčová.
Vitamíny a minerály jsou pro kojící matku i dítě velmi důležité. Zvláště vitamín D, jód, železo, omega-3 mastné kyseliny a kyselina listová podporují zdravý vývoj miminka i organismus matky. Doplňky stravy by měly být používány s mírou a vždy po konzultaci s lékařem. Omega-3 mastné kyseliny mají klíčovou roli, nejlepší zdroje jsou tučné ryby, a proto je potřeba vybírat druhy s nízkým obsahem rtuti. Mléčné výrobky jsou dalším důležitým zdrojem bílkovin a hlavně vápníku.
Alkohol je během kojení zcela zapovězený nápoj. Ethanol se dostává do mateřského mléka, a proto je nebezpečný pro dítě. Nealkoholické pivo při kojení nepřináší negativní účinky na dítě, pokud se pije s mírou. Když alkohol úplně vyřadíte, uděláte pro zdraví své i miminka úplně nejlépe. Pivo nezvyšuje laktaci. Tonic při kojení je zase nevhodný kvůli obsahu chininu. Zázvor při kojení je často doporučován s opatrností, že by měl nějaký vliv na kojení se ale neprokázalo.