Podle závažnosti se rozlišují místní alergické reakce a celkové alergické reakce, tzv. systémové reakce. Celková alergická reakce se vyznačuje potížemi, které nemají žádnou souvislost s místem vpichu. Místní alergická reakce: V případě místních alergických reakcí se rozlišuje: Běžná místní reakce: Jed vstříknutý při bodnutí hmyzem vede v místě vpichu k bolestivému zarudnutí a otoku, jehož průměr většinou nepřesahuje 10 cm, a který víceméně odezní během jednoho dne. Vystupňovaná místní reakce: Zarudnutí a otoky mají průměr větší než 10 cm, přetrvávají déle než 24 hodin, většinou jsou bolestivé a mohou vyvolat i neinfekční zánět lymfatických cév. Mohou se vyskytnout celkové potíže: postižený člověk se cítí malátný nebo má zimnici.
Hmyzí bodnutí do oblasti úst, hltanu nebo horních dýchacích cest může vyvolat místní otok, v jehož důsledku se někdy mohou nebezpečně zúžit dýchací cesty. Prudká reakce přecitlivělosti (anafylaxe) Anafylaxe neboli anafylaktická reakce je nadměrná reakce/odpověď imunitního systému na alergický podnět, která v některých případech může člověka ohrozit na životě. Anafylaktická reakce se může projevovat na kůži, v dýchacích cestách i narušit správné fungování oběhového systému. Může způsobit kopřivku, průjem nebo zvracení, otok hlasivek, pískání na hrudníku nebo dušnost, v nejtěžších případech oběhové selhání a šokový stav - tzv. anafylaktický šok. Anafylaxe je nejtěžší formou přecitlivělosti na hmyzí jed a většinou ji vyvolá jediné bodnutí.
Celkové alergické reakce se často projeví i bez nápadných známek v místě vpichu. Reakci vyvolávají protilátky IgE, které jsou namířeny proti složkám jedu. Příznaky se dostaví během několika sekund až několika minut po bodnutí. Jejich škála je rozmanitá: od výhradně kožních reakcí (svědění, zarudnutí kůže, kopřivka, otok) přes mírné až středně výrazné potíže v oblasti dýchacích cest, trávicího traktu a oběhového systému, až k potenciálně život ohrožujícím stavům. K těmto stavům patří zúžení dýchacích cest, anafylaktický šok (často s bezvědomím) a zástava krevního oběhu či zástava dechu.
První pomoc a svépomocná opatření pro alergiky po bodnutí hmyzem: Pokud v místě vpichu uvízlo žihadlo, co nejrychleji jej odstraňte. Avšak pozor: Abyste předešli vytlačení obsahu jedového váčku do rány, nesvírejte žihadlo prsty ani pinzetou, ale odškrábněte ho nehtem. V případě potřeby okamžitě použijte pohotovostní léky. Pokuste se zmírnit otok okamžitým zchlazením místa vpichu. Zachovejte klid. Informujte lidi ve svém okolí o tom, že vás bodnul hmyz, a jaké mohou být možné následky. Pohotovostní balíček noste vždy s sebou.
Pokud vám lékař diagnostikoval alergii na hmyzí jed, měli byste s sebou stále nosit tzv. pohotovostní balíček, jehož obsah jste předtím zkonzultovali s ošetřujícím lékařem. U jednotlivých léků je důležité občas zkontrolovat datum jejich exspirace! Každý alergik by si měl také od svého lékaře nechat přesně vysvětlit, jak se pohotovostní léky užívají, aby s nimi v případě potřeby dokázal správně naložit. Pohotovostní balíček většinou sestává z následujících léků: rychle působící antihistaminikum - zmírňuje otok, používá se např. i při léčbě senné rýmy, lék kortizonového typu - rovněž zmírňuje otok, tlumí akutní reakci imunitního systému. Poznámka: Tyto léky nepůsobí okamžitě, proto by se měly podávat okamžitě po bodnutí, aniž by se vyčkávalo na rozvoj alergické reakce. Adrenalinový autoinjektor (adrenalinové pero) se používá jako nejdůležitější pohotovostní lék v případě, že se reakce objeví i jinde než jen v bezprostředním okolí místa vpichu, ale také např. při otoku hrtanu, závrati, nevolnosti, pocitu tlaku na hrudi, dušnosti apod. Adrenalin při poklesu krevního tlaku během několika minut zúží cévy, čímž stabilizuje krevní tlak i krevní oběh. Navíc usnadňuje dýchání tím, že rozšiřuje průdušky a tlumí alergickou reakci. V případě závažné alergické reakce může včasné podání adrenalinu zachránit život. Tyto autoinjektory jsou používány jen zřídka, a i po kvalitním proškolení člověk rychle zapomíná způsob správného použití, proto se jejich užívání musí pravidelně nacvičovat. Poznámka: Pacienti trpící astmatem nebo jiným chronickým onemocněním by tuto skutečnost měli oznámit svému lékaři. V takovém případě musí být pohotovostní balíček individuálně doplněn.
Závažné reakce se u alergiků vyskytnou téměř vždy během prvních 15 minut po bodnutí hmyzem. Pokud se během této doby objeví více příznaků než jen kožní reakce v místě vpichu (zrudnutí/otok), doporučuje se volat zdravotnickou záchrannou službu (tísňová linka 155). Dále by se mělo začít s první pomocí. Kožní testy a laboratorní vyšetření: Při rozhovoru lékaře s pacientem (odběr anamnézy) je potřeba podat přesné informace o intenzitě konkrétních příznaků a jaký druh hmyzu je vyvolal. Postižený většinou dokáže uvést, že reakci vyvolala „buď včela nebo vosa“, ovšem samotné rozlišení mezi včelou a vosou činí některým lidem potíže. Jak je tedy od sebe rozeznat? Včely bodnou většinou jen tehdy, když se cítí ohrozeny... Vosy jsou podstatně agresivnější: mohou vás bodnout v blízkosti potravin nebo odpadkového koše, často jen při průletu kolem vás. Jejich žihadlo v místě vpichu nezůstává. Vodítkem může být i roční období: zatímco včely bodají celoročně, vosy většinou jen v pozdním létě nebo na podzim.
Po odebrání anamnézy následuje vyšetření pomocí kožního testu (prick test, intradermální test) a laboratorní vyšetření. V rámci laboratorního vyšetření krve je stanoven celkový IgE i specifické protilátky IgE. Pokud se pomocí těchto testů nepodaří stanovit jednoznačnou diagnózu, může lékař indikovat další vyšetření. Koho se mohu obrátit? Pokud se po bodnutí hmyzem objeví i jiné potíže než jen kožní reakce v okolí místa vpichu, měli byste je rozhodně konzultovat s lékařem. Potvrdí-li lékařské vyšetření alergii na hmyzí bodnutí, pacient dostane pohotovostní balíček, který mu zajistí první pomoc v případě dalšího bodnutí v budoucnu. Při potížích výraznějších než místní reakce v oblasti vpichu je v každém případě nezbytná odborná pomoc alergologa.
Martina Vachová: Alergie na včelí a vosí jed. Remedia 2020, 30: 68-71. Při píchnutí včelou zůstane v kůži její žihadlo. Vosa žihadlo nenechává, proto vás může jedna štípnout opakovaně. V obou případech žihadlo vpraví do kůže malé množství hmyzího jedu. Vosí nebo včelí jed obsahuje například histamin, který způsobuje příznaky typické pro alergii - zarudnutí, svědění a otok. Otok v místě žihadla je tedy běžnou reakcí na včelí bodnutí nebo štípnutí vosou.
Součástí hmyzího jedu jsou enzymy a peptidy, které mohou spustit alergickou reakci nebo anafylaktickou reakci. Prvním krokem a rozdílem mezi bodnutím vosou a včelou je nutnost odstranit žihadlo. Základem je postupovat rychle a současně tak, aby nedošlo k vymáčknutí jedového váčku žihadla do kůže. Drvodělky patří k největšímu včelovitému hmyzu a díky oteplování se stále častěji vyskytují v našich zeměpisných šířkách. Přestože hlasitý let včely drvodělky nahání hrůzu, není agresivní a žihadlo by použila jen v nejkrajnější nouzi.
Pro rychlou pomoc: chlaďte místo vpichu ledem zabaleným do látky, používejte antihistaminika a případně léky proti zánětům dle pokynů lékaře. V případě anafylaxe volejte záchrannou službu a držte postiženého v optimální poloze. Vznik štípnutí od vosy či včely je bolestivý, zarudnutí a otok bývá lokální, ale alergická reakce si žádá okamžitou lékařskou pomoc a možnou aplikaci adrenalinu perem.

První pomoc a preventivní opatření pro kojení
Pokud v místě vpichu uvízlo žihadlo, odstraňte jej co nejrychleji a vyhněte se tlaku na obsah jedového váčku. Okamžitě zchlaďte postižené místo a vyvarujte se šíření jedu do okolí. Při kojení je zvlášť důležité sledovat, zda se objeví příznaky alergie u dítěte, a v případě potřeby vyhledat lékařskou pomoc. U kojících matkám se doporučuje nosit s sebou pohotovostní balíček a informovat personál o tom, že kojí a má alergii na hmyzí jed.
Pokud se objeví závažné symptomy (dušnost, otok obličeje či krku, kolaps), volejte záchrannou službu. V případě mírné lokální reakce postačí chlazení místa vpichu, antihistaminikum a sledovat další vývoj. U dítěte nebo osoby s vysokým rizikem je vhodná konzultace s alergologem a stanovení vhodné léčby pro kojení.
Diagnostika a koho se obrátit
Při podezření na alergii na hmyzí jed je vhodné obrátit se na praktického lékaře či alergologa. Kožní testy a krevní vyšetření (IgE, specifické IgE pro jednotlivé jedy) pomáhají stanovit senzibilizaci. V případě jasné diagnózy dostane pacient pohotovostní balíček a návod k použití. V případě potíží výraznějších než místní reakce je nezbytná odborná pomoc alergologa. Při kojení je důležité informovat lékaře o stavu mateřského mléka a jaké léky lze užívat bez rizika pro dítě.
Reakce na vosí bodnutí a včelí jed se mohou lišit. Vosí jed bývá častěji spojen s obecnou reakcí, zatímco včelí jed bývá spojen s jedním bodnutím, ale může způsobit rozsáhlejší lokální otok. Při opakovaných štípnutí je třeba zvážit alergenovou imunoterapii a dlouhodobé sledování u alergologa. Důležité je, aby každý alergik měl naučenou správnou techniku použití adrenalinového pera a byl připraven na případnou anafylaktickou reakci.