Maatejček a výzkum kojeneckých ústav: cesta ke zlepšení péče o ohrožené děti

Je to však jen jeden z kroků na cestě ke zlepšení péče o ohrožené děti. Ústavní výchova dětem škodí, obzvlášť v prvních letech života. Už v šedesátých letech minulého století dětský psycholog Zdeněk Matějček popsal, že děti, které si v kolektivních zařízeních nemají možnost vytvořit vazbu k jednomu blízkému člověku, citově strádají. A zranění, která se mohou projevovat jako nedůvěřivost, snížená schopnost empatie nebo potíže s navazováním vztahů, přetrvávají do dospělosti. Matějček se pro svůj detailní výzkum vývoje dětské psychiky stal celosvětově uznávaným odborníkem. Přesto Česko následujících šedesát let děti mladší tří let do ústavů dál umisťovalo a nakonec zůstalo poslední takovou zemí v Evropě.

Teď přišla změna: kojenecké ústavy ze zákona přestaly existovat. Na cestě ke zlepšení péče o ohrožené děti je to dlouho očekávaný, ale zdaleka ne poslední potřebný krok. Zákaz rozhýbe změny. O tom, zda zakázat umisťování nejmenších dětí do ústavů, se v Česku debatovalo roky. Na škodlivost praxe upozorňovaly mezinárodní instituce od OSN po Evropský výbor pro sociální práva, a také odborníci, kteří dodávali, že ústavní péče nejenže nesvědčí dětem, ale navíc stojí daňové poplatníky podstatně víc než péče pěstounů: zatímco roční náklady na jedno dítě v kojeneckém ústavu činily podle statistik milion korun, v rodině pěstounů na přechodnou dobu jde zhruba o 630 tisíc.

Infografika srovnání nákladů na péči o dítě v kojeneckém ústavu vs. pěstounská péče

Někde v regionech se změny děly rychleji: některé kraje, třeba Zlínský nebo Pardubický, na změnu zákona nečekaly a kojenecké ústavy začaly už před časem rušit samy. Pomohlo jim k tomu například to, že vedle dlouhodobých pěstounů, kteří o svěřené dítě mohou pečovat až do jeho plnoletosti, začal stát v roce 2013 finančně podporovat také pěstounskou péči na přechodnou dobu. Přechodní pěstouni mají fungovat jako přestupní stanice pro ohrožené děti, u nichž se rozhoduje, zda se vrátí ke svým rodičům, nebo bude potřeba jim najít jinou formu péče. Zdeněk Matějček a jeho význam pro vývoj české psychologie a péče o děti zůstává stálou poznámkou v kontextu zlepšování.

Matějček se narodil 16. srpna 1922 v Chlumci nad Cidlinou a jeho životní cesta byla propojená se zvídavým a empativním přístupem k lidem. Během války nemohl studovat, pracoval v hřebčíně a po válce studoval filozofii a češtinu na Filozofické fakultě UK. Po dokončení studia působil v různých institucích, až od roku 1953 pracoval v Dětské psychiatrické ambulanci KÚNZ Praha a později v Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů. Od roku 1991 až do své smrti pracoval v Psychiatrickém centru Praha a od roku 1994 působil v dětském centru Paprsek v Praze.

Matějček byl členem mnoha profesních organizací doma i v zahraničí a za svůj život obdržel mnoho ocenění, včetně medailí a čestných doktorátů. Za svůj největší úspěch považoval to, že jeho knížka „Psychická deprivace v dětství“ vyšla nejen v USA, ale i v Sovětském svazu. Pro tohoto věřícího křesťana byl charakteristický laskavý a citlivý přístup k dítěti a k lidem vůbec. Byl bez rozdílu milován všemi, se kterými přišel do styku. Zdeněk Matějček významně přispěl ke zdravému vývoji naší společnosti, k rozkvětu svého oboru a k výzkumu v oblasti rodiny a zdravého vývoje nastupujících generací.

V případech, kdy dítě u svých rodičů zůstát nemůže, je nezbytné zajistit mu náhradní rodinu. Důležité jsou podpora sociálních služeb a rozšíření náhradní rodinné péče. Podle údajů z roku 2016 bylo v České republice umístěno do kojeneckého ústavu 1559 dětí, z toho 1133 se vrátilo zpět do biologické rodiny. Asociace Dítě a rodina, sdružující 70 organizací zabývajících se právy dítěte i náhradním rodičovstvím, usiluje, aby děti do kojeneckých ústavů vůbec nemusely být umísťovány. Dlouhé roky byla diskuse o vědecky ověřených postupech, ale nyní se ukazuje, že prioritou je navázání blízkého a bezpečného vztahu s dospělým a podpora rozvoje komunitních služeb, které posílí kompetence rodičů.

V České republice byly kojenecké ústavy vznikem bytu bývaly zřizovány s kapacitou rovnající se tehdejším potřebám, avšak výzkumy ukazují, že pro nejmenší děti je klíčové mít stálou pečující osobu. Děti v ústavech bez pevné vazby často vykazují problémy s citovou vazbou a jejich zdravý vývoj je ohrožen. Výzkumy ukazují souvislost mezi fyzickým kontaktem a molekulárním vývojem a ukazují, že nedostatek kontaktu má epigenetické důsledky. Vliv deprivace na mozek a na DNA byl zkoumán dlouhodobě, a výsledky potvrdily význam důvěrných vztahů v raném věku pro zdravý vývoj.

Matějček se také zabýval školní zralostí a upozorňoval, že problémy s učením mohou zkomplikovat školní uplatnění u dětí s ADHD a souvisejícími poruchami. Jeho názory a výzkum vedly k reformám a k politice podpory rodin a náhradní rodinné péče. Vzpomínají na něj kolegové i studenti: „Byl to člověk lidsky vřelý, dovedl jednat s obrovskou empatií a laskavostí.“

Matějčkovo dílo zůstává inspirací pro moderní péči o děti v ohrožení a ukazuje postupnou cestu, jak se vyvarovat ústavní výchově u nejmenších dětí a podporovat rodiny k posílení jejich schopností pečovat o dítě. Dále se rozvíjejí náhradní rodinné programy a SOS vesničky, jejichž zrod a rozvoj stály u zrodu změn v přístupu k dětem v ČR.

  • Historie a význam Zdeňka Matějčka v oblasti dětské psychologie a výzkumu dětí v ústavech.
  • Ekonomické srovnání nákladů na kojenecké ústavy vs. pěstounskou péči a význam podpory rodin.
  • Praktické kroky ke zlepšení péče o ohrožené děti: přechodní pěstouni, rozšíření komunitních služeb, náhradní rodinná péče.
  • Vliv raného fyzického kontaktu na molekulární úrovni a epigenetické důsledky.

V závěru lze sledovat, že dlouhodobé výzkumy a zkušenosti ukazují na potřebu pevné vazby a podpory rodin, která by umožnila děti vyrůstat v rodinném prostředí. Zároveň je důležité, aby společnost pokračovala v rozvoji systémů, které usnadní rodičům péči o dítě a sníží potřebu umísťování do kojeneckých ústavů. Matějčekův odkaz zůstává inspirací pro další kroky v oblasti rodinné politiky a dětské psychologie.

Mapa regionů s postupnou rušením kojeneckých ústavů a zaváděním pěstounské péče
Diagram ukazující rozdíly v nákladech na péči o dítě v kojeneckém ústavu vs. pěstounska péče na přechodnou dobu

tags: #maatejcek #vyzkum #kojenecky #ustav