Půst v době kojení má širokou tématiku, která zahrnuje vliv na složení mateřského mléka, vývoj dítěte i zdraví matky.
Co ovlivňuje kvalitu mateřského mléka
Definice říká, že jde o obratlovce, jejichž mláďata se živí mateřským mlékem.
Tvorbu mateřského mléka ovlivňuje hormon prolaktin, jeho produkci z prsní žlázy pak hormon oxytocin, který bývá nazýván „hormonem lásky“ a hraje důležitou roli při budování citového pouta mezi matkou a dítětem.
Složení a kvalitu mléka ovlivňuje mnoho faktorů, jako jsou například stravovací návyky matky, životní styl, způsob porodu nebo délka těhotenství.
Fatty Acid Esters of Hydroxy Fatty Acids (FAHFA) a komplexní lipidy - triacylglycerol estolidy - nacházejí v mateřském mléce protizánětlivé látky, které mohou mít pro dítě pozitivní vliv na zdraví.
Výzkum ukazuje, že tyto tuky jsou v malém množství přítomné ve všech vzorcích mléka bez ohledu na dobu a způsob porodu.
Mateřské mléko je ideální stravou pro miminko a kojení je nenahraditelným způsobem výživy i v případě, kdy porod neprobíhá ideálně.
Délka kojení a vliv na kognitivní vývoj
Kojení delší než šest měsíců pozitivně ovlivnilo výsledky kognitivních testů u dětí.
Plné kojení po dobu půl roku a déle má větší efekt na vývoj kognitivních funkcí, zejména vizuálně‑motorických schopností.
Kouření a kojení: rizika pro dítě i matku
Kouření matek je hlavním rizikovým faktorem syndromu náhlého úmrtí kojenců (SIDS) - u dětí kouřících matek je nebezpečí úmrtí na tento syndrom výrazně vyšší.
Také ke kojeneckým kolikám, zvracení nebo průjmům dochází častěji u dětí matek‑kuřaček.
Kouření mění chuť mateřského mléka, které pak mohou děti odmítat a pijí méně ochotně.
Nikotin narušuje spánkové zvyklosti dětí a snižuje produkci mateřského mléka.
Kouření během kojení zvyšuje riziko dýchacích cest u kojenců a ušních infekcí.
V souvislosti s kouřením se objevuje i snížení obsahu jódu a vitamínů C a E v mateřském mléce.
Pasivní kouření a „kouř z třetí ruky“ dále zhoršují zdraví kojenců.
Strava kojící matky: co jíst a proč
Ženy při kojení musí řešit různé potíže s bolavými bradavkami, ragádami nebo zánětem prsní žlázy.
Jídelníček by měl být pestrý a zahrnovat ovoce a zeleninu, které poskytují vitamíny, minerály a vlákninu.
Libové maso (drůbeží, králík, hovězí) a občas libovější vepřové bývají vhodnou součástí jídelníčku; vnitřnosti a některé trvanlivé uzeniny se nedoporučují.
Ryby s omega‑3 mastnými kyselinami mají významné postavení v jídelníčku kojící ženy - doporučuje se konzumace 2× týdně.
Mléčné výrobky jsou důležitým zdrojem bílkovin a vápníku; doplňky stravy mohou pomoci při jejich nedostatečném příjmu.
Polévky a dostatek tekutin, včetně čajů podporujících kojení a mléčných výrobků, zajišťují pitný režim.
Co jíst při kojení a jak podpořit hubnutí po porodu
Ovoce a zelenina by měly být součástí každého jídla; z hlediska tuků preferují rostlinné oleje.
Kojící matka by měla mít dostatečný příjem tekutin kolem 3 l za den.
Aktivita a pravidelné jídlo pomáhají s udržením váhy; rychlé hubnutí po porodu může uvolnit škodlivé látky z tukové tkáně do mateřského mléka.
Největší dietní chyby na mateřské zahrnují dojídání po dětech a konzumaci „prázdných kalorií“ s vysokým obsahem soli, cukru a aditiv.
Alkohol, káva a další nápoje v období kojení
Absolutně alkoholu by se kojící matky měly vyhýbat; ethanol se dostává do mateřského mléka a může mít negativní dopady na dítě.
Nealkoholické pivo může mít jen minimální zbytky alkoholu; u pravidelného pití je třeba opatrnosti.
Káva obsahuje kofein, který se může dostat do mateřského mléka; doporučuje se ne více než 1-2 šálky slabší kávy denně.
Čaje, čokoláda a některé energetické nápoje také obsahují kofein a neměly by být konzumovány ve velkém množství.
Tonik obsahuje chininh, který by mohl být problematický pro kojence.
Zázvor a některé byliny bývají v různých kulturách používány pro podporu tvorby mléka, ale vědecké důkazy jsou omezené.
Alergie a intolerance u kojenců
Alergické reakce u kojenců bývají většinou vyvolány potravinovými alergeny u matky, nejčastěji bílkovinou kravského mléka.
ABKM (alergie na bílkovinu kravského mléka) se projevuje okolo 3. měsíce věku; vyžaduje bezmléčnou dietu a sledování alergologem.
Rostlinné náhražky mléka nejsou adekvátní jako náhrada z hlediska nutriční hodnoty.
Pro zvládnutí ABKM je důležité sledovat průběh příznaků a možné reexpoziční testy.
Vliv výživy matky na složení mléka a vývoj dítěte
Výživa matky ovlivňuje zastoupení vitamínů B a C, ale některé živiny (železo, zinek, vápník, kyselina listová, vitamín D a měď) zůstávají mimo dosah stravy.
Esenciální mastné kyseliny obsažené v tucích jsou klíčové pro vývoj mozku dítěte a jejich dostatečný příjem je důležitý zejména v prvních dvou letech života.
Chuť mléka může být ovlivněna aromatickými a chuťovými látkami z potravy; to může přispět k úspěšnému kojení.
Pravidelné doplňky stravy pro kojící ženy mohou podpořit potřebné minerály a vitamíny.
Praktické tipy pro kojení a péči o matku
Ženy by měly pečovat o své zdraví, být spokojené a zdravé; kojící období je energeticky náročné a vyžaduje dostatek odpočinku.
Ovoce a zelenina, celozrnné výrobky, mléčné a bílkovinné zdroje by měly být pravidelnou součástí jídelníčku.
Pro kojící maminku je nezbytný dostatečný příjem tekutin a pravidelné stravování; vyhnout se by se mělo extrémům, aby nedošlo k oslabení tvorby mléka.
Jídla by měla být připravována tak, aby podporovala zdraví matky i dítěte a minimalizovala rizika infekcí z potravin.
