Půst v době kojení a jeho vliv na matku a dítě: přehled dopadů, doporučení a rizika

Půst v době kojení má širokou tématiku, která zahrnuje vliv na složení mateřského mléka, vývoj dítěte i zdraví matky.

Co ovlivňuje kvalitu mateřského mléka

Definice říká, že jde o obratlovce, jejichž mláďata se živí mateřským mlékem.

Tvorbu mateřského mléka ovlivňuje hormon prolaktin, jeho produkci z prsní žlázy pak hormon oxytocin, který bývá nazýván „hormonem lásky“ a hraje důležitou roli při budování citového pouta mezi matkou a dítětem.

Složení a kvalitu mléka ovlivňuje mnoho faktorů, jako jsou například stravovací návyky matky, životní styl, způsob porodu nebo délka těhotenství.

Fatty Acid Esters of Hydroxy Fatty Acids (FAHFA) a komplexní lipidy - triacylglycerol estolidy - nacházejí v mateřském mléce protizánětlivé látky, které mohou mít pro dítě pozitivní vliv na zdraví.

Výzkum ukazuje, že tyto tuky jsou v malém množství přítomné ve všech vzorcích mléka bez ohledu na dobu a způsob porodu.

Mateřské mléko je ideální stravou pro miminko a kojení je nenahraditelným způsobem výživy i v případě, kdy porod neprobíhá ideálně.

Délka kojení a vliv na kognitivní vývoj

Kojení delší než šest měsíců pozitivně ovlivnilo výsledky kognitivních testů u dětí.

Plné kojení po dobu půl roku a déle má větší efekt na vývoj kognitivních funkcí, zejména vizuálně‑motorických schopností.

Kouření a kojení: rizika pro dítě i matku

Kouření matek je hlavním rizikovým faktorem syndromu náhlého úmrtí kojenců (SIDS) - u dětí kouřících matek je nebezpečí úmrtí na tento syndrom výrazně vyšší.

Také ke kojeneckým kolikám, zvracení nebo průjmům dochází častěji u dětí matek‑kuřaček.

Kouření mění chuť mateřského mléka, které pak mohou děti odmítat a pijí méně ochotně.

Nikotin narušuje spánkové zvyklosti dětí a snižuje produkci mateřského mléka.

Kouření během kojení zvyšuje riziko dýchacích cest u kojenců a ušních infekcí.

V souvislosti s kouřením se objevuje i snížení obsahu jódu a vitamínů C a E v mateřském mléce.

Pasivní kouření a „kouř z třetí ruky“ dále zhoršují zdraví kojenců.

Strava kojící matky: co jíst a proč

Ženy při kojení musí řešit různé potíže s bolavými bradavkami, ragádami nebo zánětem prsní žlázy.

Jídelníček by měl být pestrý a zahrnovat ovoce a zeleninu, které poskytují vitamíny, minerály a vlákninu.

Libové maso (drůbeží, králík, hovězí) a občas libovější vepřové bývají vhodnou součástí jídelníčku; vnitřnosti a některé trvanlivé uzeniny se nedoporučují.

Ryby s omega‑3 mastnými kyselinami mají významné postavení v jídelníčku kojící ženy - doporučuje se konzumace 2× týdně.

Mléčné výrobky jsou důležitým zdrojem bílkovin a vápníku; doplňky stravy mohou pomoci při jejich nedostatečném příjmu.

Polévky a dostatek tekutin, včetně čajů podporujících kojení a mléčných výrobků, zajišťují pitný režim.

Co jíst při kojení a jak podpořit hubnutí po porodu

Ovoce a zelenina by měly být součástí každého jídla; z hlediska tuků preferují rostlinné oleje.

Kojící matka by měla mít dostatečný příjem tekutin kolem 3 l za den.

Aktivita a pravidelné jídlo pomáhají s udržením váhy; rychlé hubnutí po porodu může uvolnit škodlivé látky z tukové tkáně do mateřského mléka.

Největší dietní chyby na mateřské zahrnují dojídání po dětech a konzumaci „prázdných kalorií“ s vysokým obsahem soli, cukru a aditiv.

Alkohol, káva a další nápoje v období kojení

Absolutně alkoholu by se kojící matky měly vyhýbat; ethanol se dostává do mateřského mléka a může mít negativní dopady na dítě.

Nealkoholické pivo může mít jen minimální zbytky alkoholu; u pravidelného pití je třeba opatrnosti.

Káva obsahuje kofein, který se může dostat do mateřského mléka; doporučuje se ne více než 1-2 šálky slabší kávy denně.

Čaje, čokoláda a některé energetické nápoje také obsahují kofein a neměly by být konzumovány ve velkém množství.

Tonik obsahuje chininh, který by mohl být problematický pro kojence.

Zázvor a některé byliny bývají v různých kulturách používány pro podporu tvorby mléka, ale vědecké důkazy jsou omezené.

Alergie a intolerance u kojenců

Alergické reakce u kojenců bývají většinou vyvolány potravinovými alergeny u matky, nejčastěji bílkovinou kravského mléka.

ABKM (alergie na bílkovinu kravského mléka) se projevuje okolo 3. měsíce věku; vyžaduje bezmléčnou dietu a sledování alergologem.

Rostlinné náhražky mléka nejsou adekvátní jako náhrada z hlediska nutriční hodnoty.

Pro zvládnutí ABKM je důležité sledovat průběh příznaků a možné reexpoziční testy.

Vliv výživy matky na složení mléka a vývoj dítěte

Výživa matky ovlivňuje zastoupení vitamínů B a C, ale některé živiny (železo, zinek, vápník, kyselina listová, vitamín D a měď) zůstávají mimo dosah stravy.

Esenciální mastné kyseliny obsažené v tucích jsou klíčové pro vývoj mozku dítěte a jejich dostatečný příjem je důležitý zejména v prvních dvou letech života.

Chuť mléka může být ovlivněna aromatickými a chuťovými látkami z potravy; to může přispět k úspěšnému kojení.

Pravidelné doplňky stravy pro kojící ženy mohou podpořit potřebné minerály a vitamíny.

Praktické tipy pro kojení a péči o matku

Ženy by měly pečovat o své zdraví, být spokojené a zdravé; kojící období je energeticky náročné a vyžaduje dostatek odpočinku.

Ovoce a zelenina, celozrnné výrobky, mléčné a bílkovinné zdroje by měly být pravidelnou součástí jídelníčku.

Pro kojící maminku je nezbytný dostatečný příjem tekutin a pravidelné stravování; vyhnout se by se mělo extrémům, aby nedošlo k oslabení tvorby mléka.

Jídla by měla být připravována tak, aby podporovala zdraví matky i dítěte a minimalizovala rizika infekcí z potravin.

Infografika: Jak se mění složení mateřského mléka podle doby kojení

tags: #pust #v #dobe #kojeni