Pupečníková krev a perinatální tkáně: význam, odběr a využití

Pupečníková krev je krev, která se nachází v pupeční šňůře miminka. Je bohatým a cenným zdrojem tzv. kmenových buněk, které mají oproti jiným kmenovým buňkám v těle mimořádně vysokou schopnost množit se a obnovovat nemocí poškozenou tkáň. Tyto kmenové buňky mohou zachránit život nebo zmírnit průběh různých onemocnění.

Co je perinatální tkáň a kde se nachází

Pupečníková krev se nachází v pupečníku a placentě a je krev dítěte. Pupečníková krev se odebírá bezprostředně po narození dítěte po přestřižení pupeční šňůry. Placentární krev je krev stejného složení, která po porodu zůstane v placentárních cévách. Tkáň pupečníku je část pupečníkové šňůry v délce cca 15 cm, která se odstřihne po porodu placenty. Vzhledem k přítomnosti celé tkáně (nikoliv jen jednotlivých buněk) jsou zde počty získaných kmenových buněk vyšší než u pupečníkové krve. Odběr tkáně pupečníku se provádí v kombinaci s odběrem pupečníkové krve. Odběrem tkáně placenty se rozumí odběr celé placenty, která je odeslána ke zpracování do tkáňového zařízení.

Princip odběrů a jejich bezpečnost

Odběr se provádí ve třetí době porodní po přestřižení pupeční šňůry. Odběr je naprosto bezbolestný a nepředstavuje žádné riziko pro dítě, ani pro maminku. Po porodu se pupečník nechává několik minut dotepat, pak se nabízí přestřižení šňůry. Po dalších minutách až desítkách minut dochází k porodu placenty. Všechny tyto tkáně běžně likvidujeme jako biologický odpad. Na přání rodičů zajišťujeme jejich odběr k uchování v Národním centru pupečníkové krve.

Využití a klinické hledisko

Pupečníková krev dnes pomáhá při léčbě přibližně sedmdesáti onemocnění. Jde hlavně o nemoci krvetvorby a nádorová onemocnění. Ve fázi klinických testů je zkoumání možného využití v oblasti regenerativní medicíny - například léčbu diabetes mellitus nebo dětskou mozkovou obrnu. Možnost využití rok od roku roste. Autologní (pro vlastní potřebu dítěte) použití pupečníkové krve je podstatně méně pravděpodobné než alogenní (pro jiného pacienta). Průměrná pravděpodobnost alogenního použití je kolem 5 %, zatímco autologní použití bývá pod 0,1 %. Důvody nízké autologní použitelnosti zahrnují některé vrozené metabolické či imunitní poruchy a určité leukémie.

Regulace, etika a rozhodování rodičů

Odběr a skladování perinatálních tkání je regulován zákony a vyhláškami pro tkáně a buňky a zahrnuje souhlas rodičů s vyšetřením, zpracováním a skladováním perinatálních tkání, a s případnou distribucí k autolognímu použití nebo pro výrobu léků či jiná tkáňová zařízení. Souhlas zahrnuje i vyšetření krve na infekce HIV 1,2, hepatitidu B a C, syfilis a další onemocnění a informování o pozitivních výsledcích. Rozhodnutí o odběru bývá učiněno v kontextu bezpečnosti matky i dítěte a je respektováno stanovisko porodnického personálu.

Historie a současná situace v ČR

Odběr pupečníkové krve a perinatálních tkání má své kořeny v 90. letech; první odběr proběhl v roce 1994 u zdravého sourozence. Dnes je v českých bankách uloženo několik tisíc štěpů a spolupráce probíhá s centry a nadačními fondy pro krev pro život. Brněnská nemocnice Milosrdných bratří byla špičkou v zavedení nové metody odběru z placenty, čímž se významně zvyšuje množství získané krve. Banky v České republice a na Slovensku zajišťují vývoj a sdílení informací o možnostech použití pupečníkové krve pro léčbu onemocnění krvetvorby a nádorů, s rostoucím výzkumem v regenerativní medicíně.

Praktické informace pro rodiče

Kolik stojí odběr a uchování? Odběr stojí zhruba deset až dvacet tisíc korun, uchování v bance ročně kolem 1 500 korun. České zákony umožňují uchovávání krve po dobu 15 let. Odběr lze provést i při plánovaném císařském řezu a celá placenta může být darována, pokud o to rodiče požádají a jsou vhodnými dárci placenta.

Nejstarší vzorek pupečníkové krve byl rozmrazen po 23,5 letech a další testy se provádějí po 30 letech. Přestřižení šňůry by mělo proběhnout v optimálním čase (30-60 sekund po porodu) pro dostatečné množství krve; delší dotepání až 5 minut snižuje objem odebrané krve u nedonošených dětí. Odběr placenty zvyšuje množství kmenových buněk pro transplantaci.

  1. Odběr pupečníkové krve a tkání může být proveden po vaginálním porodu i po porodu císařským řezem.
  2. Autologní použití je vzácnější než alogenní, ale může být možné v budoucnu pro některé diagnózy a rodinné příbuzné.
  3. Právní a etické rámce zajišťují bezpečné vyšetření, archivaci a případnou distribuci tkání pro léčebné účely.

Infografika: Co se odehrává při odběru perinatálních tkání

Infografika: průběh odběru pupečníkové krve, placenty a tkání

Mapa dostupnosti perinatálních bank v ČR

Mapa perinatálních bank a partnerů v České republice

Klíčové pojmy a jejich význam

Pupečníková krev, pupečník, placenta a perinatální tkáně tvoří souhrnný systém pro získání kmenových buněk pro léčebné účely. Kmenové buňky tvoří základ krvetvorby a imunitního systému a jejich množství je klíčové pro možnou transplantaci. Zdravotnické instituce a nadace zajišťují etické a bezpečné postupy odběru, zpracování a skladování s ohledem na budoucí využití a vědecký pokrok.

tags: #pupecnikova #krev #bohunice