Plně kojené děti pokud prospívají, začínáme se záváděním příkrmu od 6. měsíce. Mezi 4-6 měsícem začínáme podávat malé množství lepku odpovídající 2 dětským kulatým piškotům denně, rozpuštěné na lžičce mateřského mléka nebo v ovocném příkrmu. Tomu i odpovídají dvě lžičky pšeničné mouky do zeleninového příkrmu např. U dětí krmených umělým mlékem zahajujeme příkrmy od ukončeného 4. měsíce života, u plně kojených dětí od 6. měsíce života.
Začínáme jednosložkovými zeleninovými příkrmy (vařená mrkev, dýně, cuketa apod.), podáme 1 čajovou lžičku a postupně během 3 dní vždy navyšujeme o 1-2 lžičky. Pokud daný druh dobře toleruje, přidáme další druh zeleniny, např. bramboru. Zeleninu nesolíme, vaříme v kojenecké vodě, vhodná mrkev, cuketa, dýně, brokolice, fenykl, špenát apod., postupně přidáváme 1 lžičku kvalitního oleje např. kukuřičného, rýžového. Postupně zavádění obilných kaší od 4. Doba, kdy miminko posnídalo mateřské/umělé mléko je pryč, jednoduché kaše rozmíchané ve vodě jsou fádní a nezajímavé a zároveň roční dítko už je pořádný pytel blech, který se nenechá nakrmit jen tak něčím.
Co dávat ročním capartům, aby jim chutnalo? Tady máte několik osvědčených snídaní pro dny, kdy se nakrmit nechá i pro dny, kdy rozhodně bude jíst sama. Testováno na dceři a často i na manželovi či na mne. Záměrně neuvádím konkrétní gramáže. Zaprvé vařím od oka a zadruhé každé dítě má jiný apetít a sní různé množství. PS: za bordel po snídani žádnou zodpovědnost rozhodně nenesu.
Co dávám dceři k snídani?
Od chvíle, kdy jsem začala dávat Anežce první příkrmy, snažím se vybírat co nejkvalitnější potraviny. Pokud to jen jde, volím bio anebo potraviny z lokálních zdrojů. Ne vždy to ale je možné. Tak jako tak vždy volím skutečné základní potraviny. Osobně nechápu, proč bych měla dceři dávat „speciální“ dětské sušenky/kroužky/křupky dle obalu vhodné pro děti od 6. měsíců, které z poloviny obsahují pšeničnou mouku a dále cukr, škrob a palmový olej a pak v zanedbatelném množství nějaké vitamíny. Takové sušenky bych si ani pro sebe nekoupila a nevidím nejmenší důvod, proč je dávat své dceři.
Co je základem Anežčiných snídaní?
- jemné ovesné vločky
- jáhlové/pohankové kaše
- obyčejný bílý jogurt anebo řecký bílý jogurt
- různé druhy čerstvého ovoce
- ovocné přesnídávky - domácí i ty kupované v bio kvalitě
- zelenina - mrkev, cuketa, okurky, rajčata
- 100% oříškové máslo (mandlové z DM nebo kešu z Rossmanna - bio kvalita)
- sušené ovoce (např. bio rozinky)
- kvalitní kváskový chléb
- máslo či žervé a také holandský tvrdý kozí sýr
Recepty na snídaně a jejich doporučené věkové okruhy
- Banánové lívance ze 3 surovin - vhodné pro děti od 6 měsíců (po zavedení alergenů). Formu servírování upravte věku dítěte. Banány jsou sladké a dítě je zvládne rozkousat i bez zoubků. Podává se s řeckým jogurtem a borůvkami.
- Dýňové lívance - podzimní snídaně. Anežka potřebuje borůvky a řecký bílý jogurt, manžel zase nastrouhaný tvaroh, hodně javorového sirupu a opražené ořechy. Recepty najdete tady.
- Fermentované vločky s jogurtem - vhodné od 6 měsíců (po zavedení alergenů). Vločky zalijte studenou vodou a nechte přes noc. Ráno dozdobte jogurtem, oříškovým máslem a ovocem. Rozinky můžeme ponechat, vynechte jen rozinky.
- Chleba s máslem a žervé - jednoduchost bez složitých chutí. Kváskový chleba (např. špaldový se sezamem), kvalitní máslo a žervé. Při výběru žervé dbejte na složení bez zbytečných přídatných surovin.
- Vaječná/žloutková omeleta - forma omeletky lehce opečené na másle s trochou zeleniny a kváskovým chlebem s máslem. Snídaně vhodná i pro dospělé.
- Ovesná kaše s nastrouhaným jablkem a rozinkami - krémová kaše, vhodná pro děti i rodiče. Opražení vloček na suché pánvi, zalití vodou nebo bio mlékem, přidat rozinky a skořici.
- Jáhlová kaše s teplým ovocem - jáhly prolité vroucí vodou, vařené doměkka s částečným podílem mléka, doplněné o teplé ovoce a skořici.
První kroky s porcí a bezpečností při zavádění příkrmů
Jak velké porce by miminko na začátku mělo dostávat? Velikost porce závisí na individuálních potřebách každého miminka. Ideální porce se pohybuje kolem 120-150 gramů. Pokud dítě stejně kojíte a příkrmy mu nechutnají, zkoušejte dávat znovu a nabídněte ho bez nátlaku. Důležité je neustále mu je nabízet, aby se s jídlem seznamovalo a postupně si na pevnou stravu zvyklo. Postupujeme podle pravidla 1:3 - nový druh zeleniny podáváme tři dny a sledujeme případné alergické příznaky. Mezi vhodné druhy zeleniny patří brambor, mrkev, dýně, cuketa, brokolice, petržel, květák, batáty. Po zavedení pěti druhů můžeme přidat maso.
Velikost porcí ovoce sledujeme pečlivě. Pokud dítě říká ano, pokračujeme v rozšiřování nabídky, ale nepřeháníme to. Dále dbejte na to, aby zelenina nebyla solena a aby se vařila v kojenecké vodě. Oleje zavádíme postupně - začínáme kvalitním olejem např. kukuřičným či rýžovým.
Praktické situace: půlroční děti, lehká nespokojenost a odpovědné dávky
Velikost porce ovoce je kritická a vyžaduje bdělý dohled. V některých rodinách se objevují dotazy typu: “Jak velké porce by mělo miminko dostávat na začátku přikrmování?” a odpovědi na ně bývají variabilní. Rodiče popisují zkušenost, že některé děti jsou jedlíky a vyžadují více, jiné méně. Pokud dítě bojuje s náporem, není nutné ho hnát k předčasnému „dokončení dávky“ - je možné nabídnout menší porci a vydržet s trpělivým postupem.
V praxi se objevují i příspěvky o zápasech s váhou a množstvím mléka během dne. Někteří rodiče popisují, že dítě sní 200 g masozeleninového příkrmu a 150 g ovocné přesnídávky, zatímco jiní uvádějí, že dítě bere jen malé množství a vyžaduje více mléka. Důležité je sledovat, zda dítě prospívá podle běžných psychosomických ukazatelů, a konzultovat stravu s pediatrem. Zkušenosti rodičů ukazují, že u některých dětí může být nutné nabídnout více UM, aby se uspokojil jejich potřeby, a zároveň zkoušet postupné zavádění různých druhů potravin.
Většina jedlíků postupně zvyknou na pevnou stravu, když dostanou vhodné porce a dostatek mléka zůstává součástí jejich stravy. Názory rodičů se často rozcházejí: někdo preferuje BLW (dětská strava „nechať to na dítě“), jiný dává jídlo na lžičce a sleduje víc tabulky množství. Důležité je, že jídlo je vyvážené, pestré a odpovídá potřebám dítěte i jeho vývojovému stupni.
Infografika: přehledný průřez plánem zavádění příkrmů

Video: tipy na první pokrmy a praktické ukázky
VŠE O PŘÍKRMECH - kdy, jak a čím začít, otázky a odpovědi/ MADE IN PRG
Jednotlivé tabulky a praktické sazby porcí se mohou lišit podle individuálních potřeb dítěte a doporučení lékaře. Při zavádění příkrmů je důležité sledovat alergické reakce a podle potřeby konzultovat postupy s pediatrem. V průběhu 6-12 měsíců dítě postupně přijímá větší množství pevných potravin a snižuje se podíl mateřského mléka či kojeneckého mléka, až dítě dosáhne pestré a vyvážené stravy.
| Etapa | Potrava | Dávka (orientační) | Poznámka |
|---|---|---|---|
| 4-6 měsíců | Jednosložkové zeleninové příkrmy | 1 čajová lžička, postupně +1-2 lžičky za 3 dny | Začít s tolerancí na nové druhy zeleniny |
| 6-8 měsíců | Ovocné a obilné kaše, zelenina, lepok | 120-150 g porce, postupné navyšování | Postupně zařazovat maso po pěti druzích zeleniny |
| 8-12 měsíců | Maso se zeleninou, kaše, jogurt, sýr | 200 g a více v případě velké chuti k jídlu | Ako efektivní doplnění mléka |
Na závěr připomínáme: každé dítě má jiné potřeby, a proto je důležité sledovat jeho růst, spánek, aktivitu a stolici. V průběhu prvního roku pak děti rozvíjejí stravovací návyky, které je provázejí po zbytek života. První dva roky jsou pro děti nesmírně důležité - tvoří se jejich dlouhodobé návyky v oblasti výživy a stravovacích preferencí.