Pozitivní vliv kojení a mateřského mléka pro zdravý růst a vývoj miminka jsou neoddiskutovatelné. Jaké faktory mohou ovlivnit kvalitu této blahodárné tekutiny? A jak dlouho by matky měly kojit? Člověk je jedním z přibližně 6500 druhů savců. Definice říká, že jde o obratlovce, jejichž mláďata se živí mateřským mlékem. Sají jej z matčina prsu, respektive mléčných žláz. Už samotné pojmenování naší třídy obratlovců tedy ukazuje obrovský význam kojení a mateřského mléka nejen pro náš živočišný druh.
Tvorbu mateřského mléka ovlivňuje hormon prolaktin, jeho produkci z prsní žlázy pak hormon oxytocin, který bývá nazýván „hormonem lásky“ a hraje důležitou roli při budování citového pouta mezi matkou a dítětem. Složení a kvalitu mléka ovlivňuje mnoho faktorů, jako jsou například stravovací návyky matky, životní styl, způsob porodu nebo délka těhotenství. Právě na tuto problematiku se zaměřila studie Kristýny Brejchové z Fyziologického ústavu AV ČR. Během pěti let nasbírali vědci celkem 137 vzorků mléka od dárkyň z pražského Ústavu pro péči o matku a dítě. Pocházely od matek se spontánním porodem nebo císařským řezem v termínu, ale i matek, které rodily předčasně. Matky poskytly vzorky mleziva i zralého mléka.
Vliv porodu na složení mléka a role FAHFA v mateřském mléce
Následná analýza složení ukázala, že oba typy nestandardního porodu mají mírně nepříznivý dopad na složení mleziva. „Domníváme se, že mléčná žláza matky neměla dostatek času k zahájení tvorby plnohodnotného mléka,“ říká vědkyně. Vědkyně dodává, že netvoří-li se matce předčasně narozeného dítěte celkově dostatek mléka, je vhodné jej nahradit mlékem od dárkyň z mléčné banky. Pokud se ovšem matce tvoří mléka dostatek, ačkoli se vlivem předčasného porodu či porodu císařským řezem jeho složení z hlediska hladin určitých tuků liší, není důvod jej nahrazovat a je dobré pokračovat v kojení. Tuky v mateřském mléce - v mlezivu byly objeveny estery mastných kyselin a hydroxy mastných kyselin (FAHFA). Některé z této skupiny lipidů mají protizánětlivé účinky; ve studii našli komplexní lipidy - triacylglycerol estolidy, které váží protizánětlivé FAHFA. Jeden z enzymů obsažených v mléce je dokáže štěpit a uvolnit látky s prospěšnými účinky na zdraví novorozence. “Je tedy zřejmé, že mateřské mléko je pro miminko ideální stravou a kojení je nenahraditelným způsobem výživy i v případě, kdy porod neprobíhá ideálním způsobem,” uzavírá Brejchová.
Výzkum mimo jiné ukázal, že složení mateřského mléka ještě není dokonale prostudováno. Jaká je ideální délka kojení? Nad touto otázkou debatují odborníci i laická veřejnost dlouhá léta. Shoda zatím nepanuje. Někteří prosazují měsíce, jiní dokonce roky. Doba, po kterou matka své dítě kojí, sehrála významnou úlohu také ve studii vedené Radimem Šrámem. Zjistili, že kojení delší než šest měsíců pozitivně ovlivnilo výsledky kognitivních testů u pětiletých dětí ze dvou regionů s rozdílným znečištěním ovzduší. Plné kojení po dobu půl roku a déle má větší efekt na vývoj kognitivních funkcí u obou skupin dětí.
Co obsahuje mateřské mléko a proč je kojení pro dítě důležité?
Odborné studie ukazují, že DHA a další komponenty podporují optimální vývoj mozku a kognitivních schopností. Důležitou součástí je také střevní mikrobiom, který se díky kojení lépe osidluje prospěšnými bakteriemi. Mateřské mléko obsahuje i nukleotidy, které mohou mít sedativní účinky a ovlivňují circadiánní rytmus miminka, což podporuje klidný spánek a delší noční odpočinek. Tělo matky při kojení také prochází změnami, které snižují riziko některých onemocnění u matky, jako je rakovina prsu a další.
Další významnou součástí je vliv kojení na imunitu dítěte. Kmenové buňky v mateřském mléce mají potenciál podpořit regeneraci tkání a imunitu, a tím pomoci při vývoji po nemoci. Kojení dále podporuje osídlení trávícího traktu novorozence prospěšnou mikroflórou, což má vliv na dlouhodobé zdraví trávicího systému a metabolické procesy.
Jaké živiny jsou při kojení důležité a jak je obohatit jídelníček?
Energetická náročnost kojení se odhaduje na 400-500 kcal nad rámec běžného denního výdeje. Správná výživa tedy není o „jíst za dva“, ale o o něco vyšších porcích a kvalitní skladbě jídel. Bílkoviny, zdravé tuky a polynenasycené mastné kyseliny (omega-3) hrají klíčovou roli. Omega-3 mastné kyseliny se v jídelníčku nedostávají vždy dostatečně, a proto se doporučuje doplňovat rybím tukem či olejem z mořských řas. Důležitý je i příjem vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K), jódu a selenu. Z dalších mikronutrientů prospívají zdraví matky i mléka: železo, zinek, vitamíny B, kyselina listová a vápník.
Denní doporučení Stravy při kojení zahrnuje o něco vyšší příjem bílkovin (cca 15 g navíc denně), komplexních sacharidů (cca 50 g navíc) a kvalitních tuků s omega-3. Pitný režim by měl být zvýšen na 2,5-3 litry tekutin denně. Můžete pít čistou vodu, slabě mineralizované vody a bylinné či ovocné čaje. Alkohol a nadměrná konzumace kofeinu by měly být omezeny; pokud chcete kávu, volte spíše nízký obsah kofeinu a sledujte reakce dítěte. Předměty s bylinkami je lepší konzultovat, některé bylinky mohou snižovat laktaci (např. máta) nebo mít nerovnováhu v receptorové aktivitě. Nedoporučuje se nadměrná konzumace syrových potravin (syrové maso, syrové vejce, nepasterizované mléko) kvůli riziku nákazy.
Dělení potravin a alergie během kojení
Některé maminky sledují, zda kojení vyvolává alergické reakce u dítěte. U kojenců jsou nejčastěji alergenem bílkoviny kravského mléka, vaječný bílek, lepek a sója. Reakce se mohou projevovat na kůži, trávicím systému či dýchacích cestách. Eliminace alergenů by měla být prováděna opatrně, s postupným zaváděním jednotlivých potravin a sledováním odezvy dítěte. Vhodné jsou doplňky stravy obsahující rybí tuk a probiotika, zejména v pozdní fázi těhotenství a během kojení, které mohou snížit riziko ekzémů a alergií.
Na druhé straně některé tradiční „zakázané“ potraviny během šestinedělí postupně mizí z diet kojících žen. Ryby jsou důležité pro obsah omega-3, ale vybírejte druhy s nízkým obsahem rtuti (treska, losos, sardinky, šproty). Luštěniny lze zařazovat po fazetovaném namáčení a klíčení, aby se snížila nadýmavost. Pálivé a aromatické koření (česnek, chilli) mohou u některých dětí vyvolat změny chuti mléka a některé kožní reakce, ale pokud dítě dobře reaguje, není nutné je z jídelníčku vyřazovat plošně. Sladkosti a čokoláda by měly být vybírány s rozmyslem kvůli obsahu cukru a kofeinu.
Co dělat, když se objeví problémy při kojení?
ROMáním otázkám, jako je bolest bradavek, zánět prsní žlázy (mastitida) nebo koliky u dítěte, je třeba věnovat pozornost a konzultovat s lékařem. U kojení je důležité sledovat kvalitu potravin, skladování potravin a hygienu, protože endokrinní disruptory a chemické látky mohou přecházet do mateřského mléka, i když jejich rizika jsou v nízkých dávkách stále předmětem výzkumu. Při používání lahví a dalším příslušenství dbejte na materiály a jejich bezpečnost, preferujte sklo a prověřené produkty bez BPA a BPA-free s ohledem na možné náhražky bisfenolu.
