Vývoj dítěte je fascinující proces. Z malého novorozence se každý den stává zvídavější kojenec, který objevuje svět kolem sebe. S tímto pokrokem přichází i chvíle, kdy je čas rozšířit jeho jídelníček o první nemléčné příkrmy.
Kdy začít s prvními příkrmy?
Odpověď na otázku, kdy začít s prvním nemléčným příkrmem, není jednoznačná a závisí na individuálních potřebách a vývoji dítěte. Některé děti projeví zájem o pevnou stravu dříve, jiné dávají přednost mléku déle.
Doporučení pro kojené a nekojené děti
Obecně platí, že u dětí plně kojených se s prvním příkrmem začíná po ukončeném 6. měsíci věku. Miminka na umělém mléce mohou začít s příkrmy kdykoli mezi 4. a 6. měsícem. Důležitým ukazatelem připravenosti dítěte je jeho zájem o jídlo - pokud sleduje pohyb lžíce, jí "očima" a projevuje touhu po vaší stravě, je pravděpodobně čas na první ochutnávku.
První nemléčná strava by neměla být nabídnuta dříve než po ukončeném 4. měsíci. Evropská gastroenterologická společnost stanovila pro zahájení příkrmů období mezi 17. a 26. týdnem života, což je zhruba 4. až 6. měsíc, kdy je stále velká část dětí kojena.
Mezi 4. a 6. měsícem života může miminko ochutnat svou první nemléčnou stravu. Naproti lahodné chuti mlíčka je to hůře akceptovatelná změna.
Kdy:
- U kojených dětí po ukončeném 6. měsíci.
- U nekojených dětí mezi ukončeným 4. a 6. měsícem.
Zavádět příkrmy se doporučuje od ukončeného 4. až 6. měsíce. Záleží na tom, jak dítě prospívá, jestli má po mléku hlad, prostě je důležité, aby se při zavádění příkrmů bral ohled právě na dítě a jeho potřeby. Příkrmy by se měli začít dávat nejpozději od 7. měsíce.
Na otázku, kdy s příkrmy začít” neexistuje jednoznačná odpověď. Platí ale, že nemléčné příkrmy by se měly postupně zavádět ne dříve než před ukončeným 4. měsícem, a ne později než po ukončeném 6. měsíci.
Pediatři se shodují v tom, že nejlepší čas na zahájení zavádění nového jídla (tedy prvních příkrmů) je mezi 4. a 6. měsícem. První příkrmy se začínají zavádět mezi čtvrtým a šestým měsícem.
Imunologické okno je termín používaný lékaři pro období věku dítěte (4. - 6. měsíc), kdy je vhodné začít podávat dětské příkrmy, aby se snížilo riziko vzniku alergií. Mezi 4. a 7. měsícem se totiž u dětí vyskytuje tzv. imunologické okno. V tomto období imunitní systém mnohem lépe interaguje s alergeny.
Příprava prvních příkrmů: Hygiena a konzistence
Příprava jídla pro kojence má svá specifická pravidla, která je vhodné dodržovat. Klíčová je hygiena - před přípravou vždy důkladně umyjte ruce i veškeré použité náčiní.
Správná konzistence a metody přípravy
Jídlo by mělo mít podobu pyré nebo hladké kaše. Nedoporučuje se příkrmy mixovat, lépe je pokrm důkladně rozmačkat vidličkou. Pro první krmení jsou ideální speciálně určené dětské lžičky - mělké, plastové a bez ostrých hran.
Příprava dětských příkrmů v domácích podmínkách nejvíce svědčí příprava v páře. Příkrmy nesolte, neslaďte, nekořeňte, ani jinak nedochucujte. Důležité je držet se pravidla „tří dnů”: nový druh zeleniny nabízejte dítěti až po uplynutí této doby. Příkrm by měl mít konzistenci hladkého pyré nebo kaše. Pokud se vám nedaří této konzistence dosáhnout, můžete přidat trochu kojenecké vody nebo mateřského mléka. Do zeleninových příkrmů také přidáme malé množství (lžičku) rostlinného tuku, který je nezbytný pro vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích. Sáhnout můžete např. po kvalitním olivovém oleji. Postupně můžete v jídle nechávat kousky: podle schopnosti kousat apod.
Nejšetrnější je vaření v páře. Zelenina si tak zachová nejen svou barvu, ale také chuť, je lépe stravitelná a nutričně bohatší. Není k tomu zapotřebí žádného speciálního aparátu. Po uvaření zeleninu rozmixujte nebo rozmačkejte vidličkou. Miminka kousky cítí opravdu nerady. Přechod od tekuté stravy musí být postupný. Kousky přijdou na řadu až od 10. měsíce. Vhodnou texturu získáte, když do rozmixované zeleniny přidáte tekutinu. Třeba tu, ve které jste zeleninu vařili. Využít lze i mateřské mléko.
Obecně se doporučuje spíše druhý způsob (rozmačkání vidličkou), přičemž těm nejmenším se samozřejmě snažíme pokrm rozmačkat co nejvíce, aby v něm nebyly kousky. NIKDY nepřidáváme do jídla sůl ani cukr. Je důležité, aby dítě poznalo přirozenou chuť potravin, současně si děti na příliš slanou či sladkou chuť rychle zvykají, do budoucna tak může hrozit problém s nadváhou. Postupně ale můžete zkoušet přidávat koření. Na začátek je vhodný kmín, petržel nebo majoránka. Při přípravě příkrmu ale naopak nezapomeňte na pár kapek rostlinného oleje, ten totiž usnadňuje vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích.
Dbejte na hygienu a správné podání:
- Před přípravou jídla a krmením dítěte umyjte ruce sobě i dítěti.
- K přípravě a servírování používejte čisté, pečlivě umyté nádobí a lžičky.
První ochutnávky: Trpělivost a pozorování
Zvládnutí techniky posunu sousta a polykání je pro dítě zpočátku obtížné, protože je odlišná od kojení. Miminko může tlačit jazyk proti patru a jídlo tak vysouvat ven z úst. To může vést k domněnce, že mu jídlo nechutná, ale je důležité být trpělivý. Nejen chutě, ale i technika je pro dítě nová a náročná.
Jak reagovat na odmítání a hru s jídlem
První ochutnávky by měly být ideálně krátké, kolem 15-20 minut, a dítě by mělo být po krmení spokojené. Pokud jídlo odmítne, nenuťte ho. Pokud je dítě rozmrzelé a o lžičku nejeví zájem, nelámejte to přes koleno, ve výsledku byste byli otrávení oba. Zkuste to prostě jen o pár dní znovu.
Někdy si dítě s jídlem hraje, plácá ručičkama, sahá po lžičce, více jídla končí na zemi nebo na bryndáčku. Zkuste se na to podívat očima dítěte - otevírá se mu svět nových chutí, vůní i povrchů. Je to přirozená součást objevování. Nebojte se, nebude to dělat navždy.
Tajný tip pro krmení: Vkládejte lžičku o něco dál do úst, na zadní část jazyka, kde už dítěti bude stačit jen polknout.
Při prvních příkrmech se může stát, že vaše miminko bude lžičku odmítat nebo jídlo plivat. Musíte se obrnit trpělivostí, protože pro vašeho drobečka je to něco úplně nového (chuť, konzistence, způsob podávání,...), a může chvilku trvat, než si na to zvykne. Podávejte příkrmy spokojenému a vyspanému dítěti, zvýšíte tak šanci na úspěch. Nikdy nenuťte svoje děti, aby dojedli celou porci, protože by se mohlo stát, že budou mít zažívací potíže nebo zvracet. Stejně jako dospělí i děti toho někdy snědí víc a někdy míň. Vždy berte ohled na potřeby dítěte.
Co když dítě příkrm vyplivuje? Může se zdát, že mu nechutná. Mnohdy je to ale dáno tím, že ještě nemá s posouváním jídla a polykáním tolik zkušeností. Špička jazýčku se nalepí na patro a jídlo pak jde automaticky z pusinky ven. Jak tomu předejít? Náš tip: U krmení je důležité myslet i na vhodnou velikost a tvar lžičky.
První druhy potravin: Zelenina jako základ
Co: Příkrmy z jednodruhové sladší zeleniny, jako je mrkev, brambor, petržel, brokolice nebo květák. Vaříme v páře nebo nesolené vodě, přidáme lžičku kvalitního oleje.
Jako první se doporučuje zařadit příkrmy zeleninové. Dlouho ale přetrvával názor, že první potravinou po mateřském mléce by měly být rýžové/obilné kaše. Dnešní stanovisko je však takové, že na první ochutnávku vybíráme sladší jednodruhovou zeleninu: mrkev, dýně nebo brambor. Už od začátku ale dbejte na pestrost a zařaďte i další druhy: květák, brokolici, pastiňák nebo hrášek.
Zelenina je nejvhodnější surovinou pro první lžičku příkrmu. Tento názor se opírá o doporučení francouzských pediatrů. Proč si za ním stojí? Miminka si rychle zvykají na chuť sladkou. Kdybyste začali například s ovocem nebo kašičkou, se zeleninou byste už třeba u miminka dobře nepochodili. Na začátek zvolte jednodruhový příkrm. Vybírat doporučujeme nejlépe sladší druhy zeleniny - batát, mrkev. První dvě až tři koštovací lžičky by měly zahrnovat jediný druh zeleniny. Začněte například již zmiňovanou mrkví, batátem nebo bramborem. Poté k základu přidejte další druh zeleniny. Třeba celer, petržel, dýni.
Úkol bude stejný - postupovat v menším množství. Tentokrát už může převažovat již otestovaná zelenina. A v menším množství (dvou až tří lžiček) se přidá druh nový. Testujeme dva dny. Pokud se obejdete bez potíží a znaků alergie nebo intolerance, máte vyhráno. Do jídelníčku jste zařadili další zeleninový druh. Později vyzkoušejte „nafukovací“ druhy jako květák, brokolice, které jsou vhodné od ukončeného 6. měsíce.
S první lžičkou zeleniny začněte již od ukončeného 4. měsíce, a to u miminek nekojených. Pokud kojíte, počkejte až do ukončeného 6. měsíce. Zeleninu vybírejte pečlivě, nejlépe v BIO kvalitě, která je bez pesticidů, toxických látek, dusičnanů a těžkých kovů. Pokud sáhnete po hotovém BIO příkrmu, uděláte stejně tak dobře.
Dlouho byla na první příčce oblíbených druhů zeleniny mrkev. Ačkoli její chuť je pro děti příjemná (je trošku sladší), některé po ní mají problémy se zažíváním, mrkev totiž může způsobovat zácpu. Mnoho rodičů tak začíná dýní nebo třeba cuketou, přičemž cuketa má tu výhodu, že je trošku více vodnatá, děťátku tak dodá i důležité tekutiny. Oblíbené jsou například i batáty.
První dny při zavádění dětských příkrmů se podává jedno druhová zelenina (mrkev, brambory, květák, dýně,...). Ovocné příkrmy je vhodné přidávat až po různých druzích zeleninových příkrmů.
Jako první příkrm nabídněte pyré z jednoho druhu zeleniny (např. mrkev) nebo ovoce (např. banán). Jakmile se dítě naučí krmení lžičkou, přidávejte nové potraviny, aby mělo co nejpestřejší stravu.
Doporučené první zeleniny
- Mrkev
- Brambor
- Petržel
- Brokolice
- Květák
- Dýně
- Cuketa
- Batáty (sladké brambory)
Do každého zeleninového příkrmu je třeba přidat menší množství rostlinného tuku, který je nezbytný například pro vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích. U většiny kojených dětí dobře funguje, pokud uvařenou mrkev naředíte namísto vodou mateřským mlékem. Dítěti tak usnadníme přechod od mléka k nemléčné stravě.
Postupné zavádění dalších potravin
Po úspěšném zavedení několika druhů zeleniny je možné postupně rozšiřovat jídelníček o další skupiny potravin.
Maso, ovoce a další
Zhruba po měsíci od zavedení zeleniny se doporučuje přidat do jídelníčku maso. Volte libové druhy jako krůtí, kuřecí, králičí nebo libové hovězí. Maso není nutné dávat každý den, ideální je dvakrát týdně.
Ovocné příkrmy lze zařadit po různých druzích zeleninových příkrmů, obvykle po dvou týdnech až měsíci od úspěšného zavedení zeleniny. Vybírejte sezónní druhy jako jablka, hrušky či švestky. Ovoce vždy oloupejte, maličko povařte (u banánu není nutné) a později strouhejte.
Po zavedení zeleninových a ovocných pyré je vhodné do stravy přidat obilné nebo obilnomléčné kaše. Pro začátek jsou nejvhodnější kaše rýžové nebo kukuřičné, protože jsou lehce stravitelné a mají jemnou chuť.
Lepek se doporučuje do dětské stravy přidat nejpozději do ukončeného 7. měsíce, nejlépe v době, kdy je dítě ještě kojeno. Nové studie doporučují zahájení podávání malých množství lepku v období, kdy je dítě dosud kojeno a prodloužení doby kojení významně snižuje riziko rozvoje celiakie.
Doporučení pro zavádění potravin:
- Masozeleninové příkrmy: Po zavedení základních druhů zeleniny.
- Ovocné příkrmy: Po úspěšném zavedení zeleninových příkrmů (cca po 2 týdnech až měsíci).
- Obilné kaše: Po zeleninových a ovocných pyré.
- Lepek: Nejpozději do ukončeného 7. měsíce, ideálně v době kojení.
Zprvu dáváme příkrmy pouze místo poledního kojení/krmení. Zhruba po měsíci můžeme zkusit nahradit i dopolední svačinu, pro niž volíme ovoce. Začít můžete jablky, hruškami či švestkami. Poslední jmenované působí pozitivně proti zácpě.
Další na řadě bývá nejčastěji odpolední svačinka, pro kterou je ideální sáhnout po kvalitním bílém jogurtu. K snídani dítěti nabídněte pečivo, například kmínový chléb. Celozrnné pečivo prozatím nepodáváme, dětský organismus není ještě schopen ho strávit. Pečivo můžete namazat třeba cottage sýrem či domácí lučinou, do které je možno přidat nastrouhanou zeleninu. Jako poslední nahrazujeme večeře.
Tekutiny a pitný režim
V prvních měsících života dítěte platí, že mateřské mléko dokáže zahnat jak hlad, tak žízeň. Pokud není extrémní horko, případně nepotřebujete od dítěte na delší čas odejít, stačí kojení.
Voda a další nápoje
Spolu s prvním zaváděním příkrmů můžete postupně zkoušet miminku podávat i jiné nápoje. Nápoj by měl mít pokojovou teplotu, dítěti ho nabízíme v hrníčku s pítkem, ne v lahvičce.
Začínejte vodou, případně dětskými čaji. Postupně můžete zkoušet ředěné 100% džusy.
Nekojené děti potřebují 400-600 ml tekutin mimo mléko. Nejvhodnější je převařená kojenecká voda.
Pití vždy podávejte v hrníčku. Můžete použít různé dětské hrníčky, které mají tvrdost savičky podle věku dítěte. Vhodné je podávat dětem vodu nebo dětské čaje.
Kupované vs. domácí příkrmy
Otázka, zda podávat kupované nebo doma připravované příkrmy, je častým tématem diskuzí. Každá varianta má své výhody i nevýhody.
Výhody a nevýhody obou přístupů
Kupované příkrmy poskytují určitý komfort, šetří čas a práci. Podléhají přísným kontrolám a legislativě, takže se nemusíte obávat o složení. Výhodou je i velký výběr.
Domácí strava vás většinou vyjde finančně lépe. Její kvalita závisí na použitých potravinách. Pokud máte vlastní zdroje nebo nakupujete od prověřených pěstitelů, můžete mít jistotu kvality.
Ať už se rozhodnete pro jakoukoliv variantu, důležité je dbejte na správné ohřívání. Nikdy neohřívejte příkrm v mikrovlnné troubě. Ohřev v ní je nerovnoměrný, hrozí riziko popálení. Ideálním způsobem je ohřívání ve vodní lázni nebo ve speciálním ohřívači.
Praktickou radou pro domácí přípravu příkrmů může být jejich vaření ve větším množství. Jednotlivé porce jídla pro děti pak můžete zamrazit - dobře se na to hodí tvořítka na led. Ať už se ale rozhodnete pro jakoukoliv z variant, mějte na paměti, že je to čistě vaše volba.
Potraviny, kterým se raději vyhnout nebo je zavádět opatrně
Ačkoli nových věcí, které dítě v prvním roce ochutná, je velké množství, existují i ty, na které si ještě bude muset počkat.
Potenciální alergeny a nevhodné potraviny
- Sůl: Zatěžuje ledviny a kardiovaskulární systém.
- Cukr: Sacharidy dítě samozřejmě potřebuje, ale jejich příjem snadno pokryje konzumace ovoce či mléčných výrobků.
- Sója: Kromě toho, že je častým alergenem, obsahuje fytoestrogeny, které nejsou pro dětské tělo vhodné.
- Ořechy: Mají velký alergizující potenciál, proto je podávejte nejprve od 11. měsíce. Zpočátku je určitě mixujte nebo děťátku nabídněte ve formě másla.
- Citrusy: Patří mezi časté alergeny a jejich kyselost může podráždit dětské bříško. Počkejte až na ukončený 10. měsíc.
- Med: Názory se různí, ale často se doporučuje počkat až do 12 měsíců věku.
- Máta: U dětí může vyvolávat dušnost.
- Houby, kravské mléko, rajčata, plísňové sýry, ředkvičky: Tyto potraviny je dobré vyzkoušet až později.
Mořské plody zatím nezařazujte do stravy, jedná se o silný alergen.
Kravské mléko jako nápoj se nedoporučuje podávat do 1. roku věku. V malém množství se však může objevit v kaších nebo jiných pokrmech.
Uzeniny (klobásy, šunky, salámy a slanina) zařaďte do jídelníčku až od 18. měsíce.
Plísňové sýry a jiné zrající sýry se obecně nedoporučují pro kojence.
Výživa dítěte v prvních 1000 dnech života
Výživa dítěte v prvních 1000 dnech života (od početí do cca 2 let věku) a budování správných stravovacích návyků významně ovlivňují jeho budoucí zdraví. Právě v tomto období máte jedinečnou šanci ovlivnit budoucí zdraví svého miminka.
1. Kojte dítě výlučně od narození do 6. měsíce věku. Po ukončeném 6. měsíci věku je vhodné postupně zavádět první příkrmy. Předčasné podávání jiných tekutin než mateřské mléko a příkrmu nemá výhody, právě naopak.
2. V počátečním období podávání příkrmu bude dítě potřebovat kojit stejně často a dlouho jako v období výlučného kojení - dítě se teprve učí jíst lžičkou a mateřské mléko zůstává jeho hlavním zdrojem tekutin, živin a energie.
3. Kojenci může nějaký čas trvat, než se naučí jak požívat rty k sebrání potravy ze lžičky a jak ji posunout dozadu do úst, aby ji mohlo spolknout. Část jídla může stéci po bradičce nebo jí může dítě vyplivnout, to ale neznamená, že dítěti jídlo nechutná. Mezi 9. a 12. měsícem se většina dětí stává více samostatnou při krmení. Jistě nenecháte své dítě plakat hlady, ale buďte také vnímavá k náznakům sytosti: dítě k jídlu povzbuzujte, ale nenuťte. Krmte dítě pomalu a trpělivě.
4. Před přípravou jídla a krmením dítěte umyjte ruce sobě i dítěti. K přípravě a servírování používejte čisté, pečlivě umyté nádobí a lžičky.
5. V šesti měsících věku dítěte začněte podávat malé množství jídla a zvyšujte množství, tak jak si dítě postupně na něj zvyká a jak roste.
6. V 6. až 8. měsíci obvykle stačí 2-3 jídla denně. V 9 až 11 měsících už to mohou být 3-4 jídla denně. Roční a starší dítě by mělo dostávat 3 hlavní jídla a mezi nimi jednu až dvě svačinky.
7. Jako první příkrm nabídněte pyré z jednoho druhu zeleniny (např. mrkev) nebo ovoce (např. banán). Jakmile se dítě naučí krmení lžičkou, přidávejte nové potraviny, aby mělo co nejpestřejší stravu. Maso, drůbež, ryby nebo vejce by mělo dítě dostávat denně nebo tak často, jak je to možné. Ovoce a zeleninu podávejte denně. Nebojte se tuku.
8. Podávejte vitamin D v dávce 400 I.U.
9. Lepek je součástí bílkoviny pšenice, žita, ječmene a podle některých kritérií (obsah frakcí lepku) i ovsa. Celiakie je vrozená nesnášenlivost lepku, která vede při jeho konzumaci k poškození sliznice tenkého střeva. Častěji se vyskytuje u děvčat a žen. U kojenců se krátce po prvním setkání s lepkem může vyvinout chronický průjem a neprospívání (5 % z celkového množství případů, které se projeví v dětském věku). K projevům onemocnění může ale dojít i kdykoliv později a kromě různých známek poruchy trávicího traktu to může být i celá řada jiných, méně nápadných příznaků, např. opožděný nástup puberty, únava, bolesti hlavy, bolesti kostí a kloubů, vypadávání vlasů, kožní vyrážka nebo anémie nereagující na běžnou léčbu. Dlouhou dobu se doporučovalo zahájit podávání potravin obsahujících lepek po 6. měsíci věku, protože bylo známo, že jejich časné podání vede u některých kojenců s vrozenou nesnášenlivostí lepku k rozvoji těžkých forem celiakie. Nové studie shrnula v roce 2008 Evropská společnost pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN): Zahájení podávání malých množství lepku v období, kdy je dítě dosud kojeno a prodloužení doby kojení významně snižuje riziko rozvoje celiakie. Dosud ale není jasné, jestli kojení pouze oddaluje vznik příznaků nebo poskytuje trvalou ochranu proti tomuto onemocnění. Podání lepku před ukončeným 4. měsícem věku, ale také později než po ukončeném 7. měsíci, se nedoporučuje.
Na doporučení kojit výlučně do ukončeného 6. měsíce a pokračovat do dvou let nebo déle se tím nic nemění.