Klíčové faktory omezující produkci mléka dělíme do tří základních okruhů: výživa, komfort krav a přístup ke krmivu. První z nich se dělí na základní a funkční výživu, kdy základní výživa určuje, zda je něco „příliš mnoho nebo příliš málo“, a funkční výživa sleduje působení bachorových modifikátorů a krmných aditiv. Dalším klíčovým faktorem je komfort a pohoda krav, protože krávy samy dokážou říci, zda jim dané ustájení vyhovuje. Záleží na nás, zda si jednoduchým sledováním dokážeme odpovědět na otázky: Mohou si krávy lehnout? Mohou se krávy procházet? Poslední klíčovou oblastí je kvalita a dostupnost krmiva, přičemž prvních šedesát dní po otelení rozhoduje o úspěšnosti celé laktace.
Vliv výživy na růst mamárního epitelu a nádoj
Během uvedeného období dochází k nárůstu nebo úbytku mamárního epitelu a jeho rozvoj je odvislý od produkce mléka v počáteční fázi laktace. Podle výzkumů má zásadní vliv na užitkovost v rané fázi laktace počet dojení. Dojení čtyřikrát oproti dvakrát v prvních 21 dnech vedlo ke zvýšení nádoje a toto navýšení se udrželo i po poklesu frekvence dojení. Dalším významným faktorem je přísun živin (energie a aminokyseliny). Nedostatečný přísun důležitých živin u krav s brzkým vrcholem laktace (<45 dní) vyvolává apoptózu a vede k poklesu nádoje.
< tagimg>Infografika: Vývoj mamárního epitelu a vliv živinDezignální období stání na sucho a jeho délka
Pro kvalitní rozvoj mléčné žlázy je důležité období stání na sucho. Délka by neměla být kratší než 35 dní, aby došlo k dostatečné involuci sekreční tkáně a následnému růstu buněk mamárního epitelu. Obecně se doporučuje 45 dní a více. Důležitým faktorem je i úroveň výživy telat do 2 měsíců věku. Dále se zvažuje přístup ke krmivu a vliv na užitkovost stáda během tranzitního období, kdy optimální množství nedožerků u krav je kolem 8 % (u ostatních dojnic kolem 5 %).
Vliv přístupu ke krmivu na produkci mléka
Dr. Alex Bach ve studii sledoval 47 španělských farem, na nichž byla krmena identická TMR z centrální družstevní míchárny. Mléčná užitkovost se pohybovala v rozmezí 20-34 kg/mléko/kráva/den. Jednou z příčin rozdílu bylo přihrnování krmiva, rozdílné množství zbytků a další faktory, které vedly k rozdílu kolem 4 kg mléka mezi farmami a přibližně 1,5 kg mléka díky vyhrnování zbytků krmiva. Z toho vyplývá, že správná manipulace s krmivem a řízení krmivové nabídky má významný dopad na denní produkci mléka.
Vliv velikosti skupin a přeskladnění zvířat
Nadměrný počet zvířat ve skupinách ovlivňuje přístup ke krmivu a reprodukci. Nejdůležitějšími nástroji pro zlepšení reprodukce a produkce je také ovlivnění délky světelného dne. Pro krávy v laktaci, telata a jalovice je vhodný dlouhý den - 16-18 hodin světla, což zvyšuje sekreci růstového faktoru a prolaktin, a tím zlepšuje růst mamárního epitelu. U krav v období stání na sucho je naopak vhodný krátký den - 6-8 hodin světla, protože delší období světla snižuje produkci prolaktinu a zvyšuje melatonin, což podporuje involuci mléčné žlázy a zlepšuje imunitní systém.
Transitační období, laktace a NEB
Stěžejní úlohou u krav v rozdoji je udržení vysokého příjmu sušiny, aby se zabránilo negativní energetické bilanci (NEB). NEB má závažné dopady na reprodukci a zdraví, a strategie zvyšování koncentrace živin v krmné dávce v období otelení má jen malý vliv na potlačení nežádoucích důsledků NEB. Důležitým bodem je zlepšení přechodu z krmné dávky pro krávy na sucho na produkční krmnou dávku. Krmné dávky pro suchostojné krávy a pro krávy v laktaci by měly být navrhovány tak, aby byly strukturálně podobné a aby velikost částic byla klíčovým předpokladem pro lepší přechod.
„Pověz mi, co jedla tvoje matka, a já ti povím, jaký jsi.“ Dnešní užitkovost dojnic je zčásti výsledkem výživy jejich matek během březosti. Příkladem je přeskladnění zvířat; submisivní zvířata mají nižší příjem živin, což ovlivňuje vývoj plodu. Při ošetření reprodukce je důležitá eliminace překážek pro efektivní produkci mléka a zohlednění tří klíčových oblastí: výživy, komfortu krav a dostupnosti krmiva.
Ovlivnění laktace a reprodukce
Vrchol produkce mléka krávy nastává přibližně 3-6 týdnů po porodu a doba laktace je standardně 305 dní. Prodloužená laktace může vést k nižším nákladům na ošetření a vyšším ziskům, avšak vyžaduje selekci krav s vysokou produkcí a vhodné řízení reprodukce. Lokální i mezinárodní praxe ukazují, že zpožděná inseminace a prodloužení laktace mohou mít různý vliv na záchovnost a zdraví stáda, a tak je nezbytné vyvažovat přínosy a rizika.
Kojení
Praktické tabulky a poznámky pro chovatele
| Faktor | dopad na produkci | Poznámka |
|---|---|---|
| Přeskladnění zvířat | nižší produkce mléka | řešit vhodnými managementovými zásahy |
| Věk zabřeznutí a NEB | nižší reprodukční výkonnost | monitorovat T:B poměr a tuky v mléce |
| Světelnost (den) | vliv na prolaktin a růst epitelu | dlouhý den v laktaci, krátký den ve stádu na sucho |
| Delší období stání na sucho | zvýšení involuce a růstu epitelu | ideálně 45 dní a více |
Podle některých studií je optimální délka mezidobí kolem 380-400 dnů u různých plemen, což souvisí s dobou zapojení reprodukce a plodnosti. U nadměrného vyřazování krav z důvodu zdravotních problémů se ukazuje, že prevence a řízení NEB má rozhodující význam pro ekonomiku jedné farmy. Důležité je, aby chovatelé uplatňovali moderní systémy řízení reprodukce a sledovali ukazatele jako pregnancy rate, podíl zabřezlých do cílové délky intervalu a days in milk, které pomáhají odhalit slabá místa reprodukce a zdraví stáda.
Závěrečné myšlenky a výhled
Odolné dojnice jsou schopny vyrovnat se s tranzitním obdobím a maximálně realizovat svůj genetický potenciál k produkci mléka. Při správném výběru krav pro prodlouženou laktaci lze snížit počet krav potřebných k chovu, snížit rizika s porodem a zlepšit celkové zdraví stáda, avšak je třeba zvážit environmentální dopady a individuální podmínky stáda. Studiemi ILVO ukázané výsledky potvrzují, že zvýšení průměrné produkce stáda může snížit emise metanu na kilogram vyprodukovaného mléka.