Sfouknutím svíček na 2. narozeninovém dortu přichází další milník v životě vašeho děťátka. S věkem dítěte se totiž mění potřeba příjmu živin a běžné mléko a strava to neumí 100% reflektovat. U malých dětí postupně klesá potřeba příjmu energie z tuků, ale stále potřebují hodně vápníku stejně jako další vitamíny a minerální látky. Aktuální studie zabývající se výživou malých dětí ukazují, že běžnou výživou není zásobení vitamínem D, železem a jódem dostatečné.
Vývojové změny a nutriční potřeby
Vaše dítě bude mít kolem 2,5 let věku už všechny mléčné zuby - 10 nahoře a 10 dole. Spí pouze v noci, a to 11-12 hodin, občas si dá šlofíka i během dne. Mezi 2. a 3. rokem života se postupně mění potřeba příjmu živin. Zatímco potřeba energie z tuků klesá, potřeba vápníku, vitamínů a minerálních látek zůstává vysoká. Studie naznačují, že běžná strava nemusí dostatečně pokrývat příjem vitamínu D, železa a jódu.
Mléko pro batolata
Jedna z novinek se týká mléka - nyní může batole pít i polotučné mléko. Pokud uvažujete o nízkotučném, počkejte až do 5. narozenin, protože neobsahuje dostatek kalorií potřebných pro růst batolete. HiPP 4 JUNIOR Combiotik® je batolecí mléko speciálně vyvinuté pro zdravý vývoj dětí od 2 let věku.
Až do 3 let by dítě mělo mít dodávku asi 500 ml mléka denně, částečně lze formou mléčné kaše, zakysaných mléčných výrobků.
Kolik mléka by mělo batole pít?
2leté batole potřebuje méně mléka než doposud, ale kolik je tak akorát? Mezi 2. a 3. rokem života se doporučený denní příjem tekutin pohybuje v rozmezí 1350-1500 ml. Do celkového objemu se počítají také tekutiny přijaté ze stravy, například z polévek, dětských kaší nebo pokračovacích batolecích mlék.
Doporučený příjem tekutin podle věku:
- 2 roky: 1350-1500 ml/den
- 4 roky: 1600 ml/den
- 5 až 7 let: 1600-2000 ml/den
Sestavování jídelníčku batolete
Při sestavování denního jídelníčku batolete nesmíme opomenout ovoce, zeleninu, maso, vápník ve formě mléka nebo mléčných výrobků a sacharidy ve formě brambor, obilovin nebo luštěnin.
Doporučené porce jídel
Chléb, brambory, těstoviny, rýže a další sacharidy - podávejte 1 porci ke každému hlavnímu chodu a občas ke svačině:
- ½-1 plátek chleba
- 3-6 vrchovaté lžíce snídaňových cereálií
- 1-3 vrchovaté lžíce uvařených těstovin
- 2-5 lžíce vařené rýže
- 1-3 lžíce bramborové kaše
Ovoce a zelenina - podávejte ke každému hlavnímu chodu a jako svačinu. Snažte se o 5 porcí denně:
- 40 g zeleniny nebo ovoce vydá za 1 porci
Mléčné výrobky - 3 porce denně:
- 2x denně 170 ml plnotučného mléka, nebo batolecí mléčné výživy
- +160 g mléka v mléčných výrobcích
Maso, ryby, vejce, fazole, čočka atd.
Věříme, že s tímto přehledem budete mít vždy kontrolu nad tím, jak v jídelníčku batolete zastoupit všechny důležité živiny.
Tekutiny a pitný režim
Kolik by toho vlastně děti měly vypít? Které tekutiny jsou pro jejich pitný režim vhodné a co dělat, když děti pít nechtějí? Připravili jsme pro vás několik užitečných informací.
Proč je nutné hlídat pitný režim?
Už mírná dehydratace může způsobit únavu, malátnost, nepozornost, nechutenství a špatnou, plačtivou a ukňouranou náladu. Pokročilá dehydratace se může projevit apatií, zvracením, mdlobami nebo krátkodobou ztrátou vědomí. Intenzivní dehydratace už s sebou nese vysoké horečky a kolaps organismu. Mírnou dehydrataci způsobuje většinou zanedbaný pitný režim, dá se ovšem lehce napravit doplněním tekutin.
Intenzivní stavy dehydratace mohou nastoupit velmi rychle například při střevních chřipkách či přímo rotavirových infekcích, kdy dítě zvrací a má průjem. Tehdy na nic nečekejte a rovnou vyrazte do nemocnice, protože rehydratace prostým podáním tekutin pravděpodobně nebude fungovat dostatečně a dítě tekutiny z těla zase rychle vyloučí.
Co když dítě nechce pít?
Malé děti mají svoji hlavu, zejména pokud jsou právě uprostřed hry a vy je otravujete s nějakým pitím. Víme, že takhle to s dětmi chodí, ale nevzdávejte to a zkuste je přimět alespoň k pár douškům.
Pěstujte návyk na pitný režim
Klíčem k dlouhodobě vyrovnanému pitnému režimu jsou správné návyky. Ke každému jídlu patří hrnek s pitím a během hraní dělejte pauzu na pití. Stačí pár doušků. Klidně je zakomponujte do hry nebo dávejte také „napít“ hračkám. U panenek je to snadné, u autíček můžete třeba „doplnit palivo“.
Vhodné tekutiny
Skladba pitného režimu malých dětí by měla zahrnovat především čistou vodu nebo dětský čaj. Nejen na přípravu kojenecké stravy je vhodná kojenecká voda. S ostatními, zejména slazenými, nápoji se snažte šetřit. Platí to rovněž pro ovocné džusy, šťávy nebo slazené vody.
Odborníci doporučují kojeneckou vodu, přestože je určená přímo pro kojence, alespoň do 6. měsíce převařovat. Kojeneckou vodu je vhodné dávat dětem nejméně do 1. roku věku. V obchodech můžete narazit i na "vodu vhodnou pro přípravu kojenecké stravy", tato voda nemusí splňovat přísné požadavky jako kojenecká voda. Používání kohoutkové vody se pro kojence nedoporučuje, ani když se voda převaří, protože se sice odstraní bakterie, ale zůstanou dusičnany, které jsou pro kojence a malé děti nebezpečné. Navíc voda obsahuje fluor a chlor a ty také nejsou pro kojence vhodné. Kohoutkovou vodu mohou také znehodnocovat staré trubky.
Podávání dětských čajů je vhodné až když dítě začíná jíst příkrmy. Malým kojencům lze dávat například fenyklový čaj, který pomáhá při bolení bříška a nadýmání. Dětské čaje nikdy nedoslazujte.
Nejlepší doba, kdy je dobré dítěti podávat pití je po jídle nebo během jídla, protože stejně jako dospělí mají děti u jídla žízeň. Také pokud děti jedí křupky nebo jiné suché svačinky je dobré jim k tomu dát napít. Nenechávejte dětem hrneček moc dlouho, aby stále sály a hrály si s hrnečkem.
Hrnečky a lahve pro děti
Místo příkazů zkuste dítěti pomoct, aby si k pravidelnému pití vytvořilo vztah, třeba skrze oblíbený hrneček. Nechte vaše dítě, ať si svůj nový hrneček nebo lahev samo v obchodě vybere, třeba s oblíbenými pohádkovými hrdiny. Pokud kupujete nové lahvičky, nemusíte se bát o jejich zdravotní nezávadnost, v EU je již delší dobu zakázán prodej a výroba plastových lahvi s použitím BPA. Většina značek údaje o zdravotní nezávadnosti (označení BPA free) transparentně uvádí na obalu zboží.
Pití je vhodné podávat v dětském hrnečku a ne v kojenecké láhvi, protože tím předcházíte vzniku zubního kazu. Některé děti nechtějí pít z hrníčků s pítkem, pak je vhodnou variantou hrnek s brčkem. Vždy vybírejte savičku podle věku dítěte, protože od toho se odvíjí tvrdost savičky.
Výživa matky a laktace
Laktace je energeticky náročná. Produkce mateřského mléka v 1. D. Müllerová: Výživa těhotných a kojících žen, s. Není ovšem nutné veškerou energii přijímat stravou. Výživová doporučení počítají s tím, že během těhotenství se v těle maminky uložila energie v podobě tuku (zpravidla 3-4 kg). Tou je pak kompenzována určitá část energie nutná k tvorbě mateřského mléka. Během prvních šesti měsíců by tak přirozeně mělo dojít ke zhubnutí 2,2-3 kg. Zdroj: Manuál prevence v lékařské praxi, s. Po 6. Konkrétně v Evropské unii je doporučeno přidat oproti době před těhotenstvím 500 kcal/den. Hronek, M. PANEL ON DIETETIC PRODUCTS NUTRITION AND ALLERGIES: Scientific Opinion on Dietary Reference Values for Energy. Provazník, K. - Komárek, L.: Manuál prevence v lékařské praxi, Univerzita Karlova - 3.
Je důležité, aby příjem tekutin zvýšila i maminka, aby nedošlo k dehydrataci a případné ztrátě mateřského mléka. Sledujte tuhost stolice a také frekvenci močení vašeho dítěte.
Výživa a imunita
Výživa nejmenších dětí je velmi důležitým faktorem ovlivňujícím jejich správný růst a vývoj včetně vývoje imunitního systému. Výživové zvyklosti ovlivňují nejen zdravotní stav aktuální, ale i budoucí, včetně výskytu civilizačních nemocí typu hypertenze, obezita, cukrovka, alergie. Imunitní systém se vyvíjí přibližně do 2 let věku dítěte.
Do nedávna se doporučovalo co nejvíce oddálit setkání s možnými alergeny - např. lepkem až do 9.-12. měsíce věku. Dle nejnovějších poznatků bylo naopak zjištěno, že takovýto postup může naopak výskyt alergií zvýšit - určitá součást imunitního systému není ve vhodnou dobu připravena setkat se s určitými antigenními stimuly a může se tedy nevyužita „obrátit“ vůči tkáním vlastního organismu formou alergií. Je tedy vhodné ve správný čas navodit tzv. „orální toleranci“ vůči určité potravině a riziko alergie tak snížit. Toto samozřejmě neplatí pro děti, které již mají některou alergii prokázanou nebo pravděpodobnou (např. ekzem, trávicí a dýchací obtíže).
Zavádění lepku a prvních příkrmů
Vhodné začít nejlépe večer formou kaše alespoň v malém množství zařazovat lepek - různé pšeničné kaše. Ideální je zařazovat lepek v době, kdy matka ještě alespoň částečně kojí. Stačí pro začátek malé množství kaše dle chuti a zapít mateřským či kojeneckým mlékem.
U dětí bez alergických projevů lze již použít mléčné kaše, u rizikovějších dětí lépe volit ještě nějakou dobu kaše nemléčné, rozdělané do odstříkaného mateřského či HA mléka, event. i do vody.
Postupně začít podávat zeleninu - povařenou, rozmixovanou v převařené kojenecké vodě, nesolit, nesladit, podávat úzkou plastovou lžičkou. Plnohodnotně lze podávat i hotové zeleninové příkrmy („První lžička“).
Někdy je potřeba až 20 kontaktů s novou potravinou, než ji dítě přijme, je nutná trpělivost. Nejdříve dítě krátce nakojte, pak dejte 2-3 lžičky příkrmu, zpočátku je úspěchem i jedna čajová lžička. Pokud snědí méně, ještě dokojíme. Teplota jídla má být okolo 37 stupňů. Dítěti nabízejte, i když nechce, ale nikdy nenuťte polknout, zvolte čas, kdy je dítě klidné. Pokud jídlo úplně odmítá, lze vyčkat několik dnů a zkusit to později.
Zelenina a ovoce
Jednotlivé druhy zeleniny zařazovat postupně alespoň s třídenním odstupem - sledovat event. alergickou reakci. Zeleninu je nejlépe volit spíše menší (obsahuje méně dusičnanů), ideální v biokvalitě. Brambory je vhodné vařit s kmínem, který neutralizuje solanin vznikající ve starších bramborách a je pro kojence škodlivý. Vůbec nedávat brambory nazelenalé a s klíčky. Pozor - u citlivých dětí mohou některé druhy zeleniny způsobit nadýmání (hrášek, květák). Přebytky uvařené zeleniny je možné zamrazit.
Zavádíme ovoce, nejlépe podušené jablko v páře (nesladit), dále banán, meruňky, broskve, hrušky, švestky. Ekvivalentem jsou opět hotové ovocné přesnídávky. Pokud musíme něco dosladit, tak Glukopurem. Lépe ale dítě příliš nezvykat na sladké. Ke konci měsíce můžeme už podat i syrovou rozmixovanou mrkev nebo šťávu z mrkve.
První jídla miminka: Potravinové alergie
Další potraviny
Možno zařadit do zeleniny nejprve vývar, poté celé rozmixované maso 3-5 x týdně, na začátku nejvhodnější bílé maso (drůbeží, králičí), později i hovězí, telecí, ryby. Rovněž lze použít různé kombinované masozeleninové hotové příkrmy.
Lze podávat již živé jogurty, nejlépe bílé bez aromat, ne nízkotučné a light! Do jogurtu můžeme přidat ovoce. Rovněž lze Aktimel. Lze již mírně přisolit, dáváme sýry - nejvhodnější typu žervé, tvrdé nepříliš slané sýry, nevhodné jsou tavené sýry a plísňové sýry. Lze již celá vejce, tvaroh, tvarohové pomazánky, omáčky. Smetánky pouze pro zpestření, jsou přeslazené a příliš tučné. Celkově sladkosti raději výjimečně.
Lze zkusit všechny druhy ovoce i zeleniny včetně citrusů (sledovat event. alergickou reakci), s vyjímkou kyselejšího ovoce s množstvím drobných zrníček - rybíz, angrešt, maliny apod. - mohou být pro malé děti hůře stravitelné, vhodné je počkat asi do 1,5 roku. Z luštěnin je nejlepší začít červenou čočkou, je jemnější a lépe stravitelná. S ostatními luštěninami (čočka, hrách, soja) raději počkat do 1,5-2 let.
Do 3 let věku nejsou vhodná instantní a chemicky konzervovaná jídla, kečupy, dráždivé koření, syrový česnek a cibule. Nevhodné jsou uzeniny s výjimkou občasného podání vařené kuřecí či krůtí šunky.
Do 3 let věku není rovněž vhodné celozrnné pečivo - příliš dráždí střevní sliznici u menších dětí.
Není vhodné používat smažení, grilování, opékání. Mikrovlnná trouba ničí cenné vitaminy.
Do 3 let věku nedávat oříšky - hrozí nebezpečí dušení při vdechnutí.
Tuky by měly být ze 2/3 tvořeny rostlinnými a z 1/3 živočišnými. Z rostlinných „másel“ vybírat ta s co nejnižším obsahem tzv. „transkyselin“, které jsou zdraví škodlivé.
Kojit do 2 let i déle. Pokud se již nekojí, je vhodné dávat kojenecká sušená mléka až do 3 let, teprve potom polotučné mléko. Menší množství tohoto normálního mléka (např. pro přípravu bramborové kaše, mléčných kaší, pudinku apod.) použít lze.
