Procento císařských řezů v ČR: trendy, důvody a dopady na péči o matky a děti

Podíl císařských řezů v ČR vůči všem porodům přestal po čtyřech letech klesat, skončí jimi asi čtvrtina porodů. Ubývá porodů dvojčat, které jsou podle lékařů rizikovější. Vyplývá to z výsledků perinatální péče v ČR, které v úterý na tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví prezentoval vedoucí Perinatologického centra Ústavu pro péči o matku a dítě v pražském Podolí Petr Velebil. „Za posledních šest let poklesl podíl novorozenců s porodní hmotností pod 2500 gramů. Podíl císařských řezů 24,2 procenta (všech porodů) je také pod mediánem Evropy,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Od roku 2017 podle Velebila počet porodů klesá, což odpovídá demografické křivce. Podíl císařských řezů na porodech od roku 2000 stoupal, zastavil se v roce 2015 na zhruba 26 procentech a pak začal klesat. „Císařský řez je nesmírně důležitá metoda, kterou potřebujeme pro záchranu života a zdraví. Někdy se ale použije zbytečně,“ řekl Velebil. Podle něj se ale v Česku nekonala „obrovská epidemie“ císařských řezů na vyžádání matek jako v jiných zemích. Česko má podle Velebila jednu z nejnižších evropských perinatálních úmrtností, tedy úmrtí dětí v děloze či v prvním týdnu života. V minulém roce to byly čtyři děti na tisíc porodů.

Infografika: Trend podílu císařských řezů v ČR od roku 2000 do současnosti

Statistiky postihují jen porody v porodnicích; data o domácích porodech podle odborníků neexistují. Názory na domácí porody nebo porodní domy se různí, proti jsou hlavně lékaři. Šířit osvětu, sjednotit informace ohledně císařského řezu a sdružovat příklady dobré praxe. Takový je cíl projektu Císařovnám, na kterém spolupracují porodní asistentky, duly, ale také i porodníci. Především chtějí upozornit na to, že současná zdravotní péče o ženy, které neporodily klasicky, je po porodu velmi omezená.

Ženy po císařském řezu standardně zůstávají v porodnici o den déle než ty, které porodí fyziologicky. „Během hospitalizace je péče o jejich zdravotní stav intenzivní, v den propuštění z porodnice však zcela končí. Zatímco po operaci kolene vám lékař předepíše sérii rehabilitací, druhý den po císaři dostanete do ruky miminko a staráte se,“ upozornila zakladatelka projektu Eva Zubec. Mnoho žen proto podle ní čeká situace, na kterou vůbec nejsou připravené i kvůli zažitým mýtům, jež o císařském řezu panují. Zejména ty, které ho líčí jako bezbolestný, rychlý způsob porodu bez komplikací. Jedná se přitom o velkou břišní operaci, která si žádá delší rekonvalescenci.

V roce 2021 v České republice proběhlo celkem 109 644 porodů, z nichž císařským řezem skončilo 25,8 % - o 1 % více než v předchozím roce. Od roku 2000 se počet císařských řezů více než zdvojnásobil. Celosvětově jejich podíl rok od roku roste, v některých zemích už dokonce překročil hranici 50 %. Dva ze tří císařských řezů jsou dopředu plánované, přesto je stále spíše zázrak, když se po porodu podaří bonding nebo za ženou přijde fyzioterapeut zkontrolovat jizvu.

Proč stoupá množství císařů? Rok od roku se zvyšuje průměrný věk rodiček. Zatímco v roce 1990 byl průměrný věk prvorodiček 22,5 let, nyní je to již téměř 29 let. Vyšší věk žen s sebou nese rizika vícero nemocí, úrazů či operací. Riziko císařského řezu statisticky roste u prvorodiček starších 35 let. Narůstá také počet IVF těhotenství, která jsou standardně více „hlídaná“ a pojí se s nimi častěji také vícečetná těhotenství - a s nimi i riziko císařského řezu. Obecně se ale rozšířil seznam důvodů, proč císařský řez provést, často velmi diskutabilních.

Dvě třetiny z celkového počtu císařských řezů se týkají těch plánovaných (elektivních). Ke zbylé třetině císařských řezů dochází v akutních situacích, případně jsou naplánované až během průběhu porodu. Absolutní indikace k císařskému řezu souvisí s situacemi, kdy vaginální porod zkrátka není možný, například placenta praevia nebo příčná poloha miminka. Relativní či diskutabilní indikací pak může být porod po předchozím císařském řezu, poloha koncem pánevním nebo vícečetné těhotenství. U nich by vždy mělo dojít k pečlivému posouzení každého případu a zvážit rizika vaginálního porodu i císařského řezu.

Císařským řezem se v Česku narodí každé čtvrté miminko. Některé ženy ho zažijí během života opakovaně. Přesto u nás stále dochází k tomu, že ženě není umožněn skin-to-skin bonding, miminko často bývá separováno od matky kvůli prostorovým omezením porodnic. Jen výjimečně přijde fyzioterapeut na šestinedělí vysvětlit důležitost péče o jizvu, nebo jak správně vstávat a zvedat miminko. Z porodnice si ženy odvážejí balíček reklamních předmětů, zatímco by ocenily více podpůrných služeb jako domácí návštěvu porodní asistentky či ošetření fyzioterapeuta.

Propuštěním z porodnice systémová péče v ČR často končí. Další den je potřeba vyhledat pediatra a po dobu šestinedělí pokračovat v péči, která bývá standardně nedostatečná. Pokud žena požádá o návštěvu porodní asistentky, často slyší, že to nejde. Zanedbaná raná péče o jizvu může vést ke srůstům, bolestem zad, dyskomfortu při kojení a dalším problémům, což vede k velikému stresu po porodu.

Co s tím můžeme dělat

Pokud víte, že vás císařský řez čeká, připravte sobě i miminku ty nejlepší možné podmínky. Pokud je důležité, aby porod proběhl bez separace, vyberte porodnici a připravte porodní přání a čas na informované rozhodování. Diskutujte s lékaři a vyjádřete svá očekávání. Každé vyslovené přání je malým dílkem společenského tlaku, který může vést ke změně systému.

Na šestinedělí si vytvořte záchrannou síť poporodní péče - rodinní příslušníci, porodní asistentka, dulu nebo laktační poradkyně. Můžete se informovat o možnosti proplacení poporodních služeb ze zdravotního pojištění a žádat o vystavení žádanky na návštěvu péče po porodu. Po návratu z fyzioterapeuta je vhodné požádat o proplacení péče z pojištění. Minimálně jednu návštěvu by měla zvážit každá žena, která porodila císařským řezem, ať už pociťuje dyskomfort či ne.

Další částí zlepšení je zlepšení kojení a kontaktu kůži na kůži. Praktikujeme kontakt dítěte s matkou po většinu času pobytu v porodním pokoji a zajišťujeme co největší podporu kojení. Čím dříve se problém řeší, tím rychleji se jich zbavíte. Informujte se o možnostech domácích porodů a porodních domů jako součásti širšího systému, který zahrnuje centra porodní asistence v blízkosti porodnic.

Perinatologické trendy a čísla

Perinatologická data ze všech devadesáti porodnických zařízení v ČR ukazují, že české porodnictví dosáhlo vynikajících výsledků. Rizikové novorozence se daří centralizovat do porodnic vyššího typu, klesá počet předčasných porodů i císařských řezů. „Za pozitivními výsledky jednoznačně stojí systém práce českých odborníků, lékařů a porodních asistentek,“ uvedl ministr Vojtěch. V roce 2018 bylo v ČR přes 112 000 porodů a narodil se zhruba stejný počet dětí, okolo 114 000. ČR má jednu z nejnižších perinatálních úmrtností v Evropě.

RokPorodyCísařský řezPodíl císařských řezů
2018112 000~28 00024 %
2021109 644~28 00025,8 %

Tabulka ukazuje dlouhodobé trendy: nadále klesá podíl nízké porodní hmotnosti novorozenců a pokračuje bezpečný trend centralizace rizikových případů. Pokles předčasných porodů souvisí s klesajícím počtem vícečetných těhotenství, která mají vyšší riziko předčasného porodu.

Mapa přístupnosti porodních center v ČR a jejich typy

Antoniem Pařízek uvedl, že plánované domácí porody a porodní domy jsou jednou z cest zpět k podpoře kojení a bezpečné péči, kdy centra porodní asistence mají být co nejblíže porodnicím a poskytují péči hlavně porodními asistentkami.

tags: #procento #cisarskych #rezu #v #cr