Potraty z důvodu zdravotních a legislativních – legalita, důvody a péče

Existují dva základní druhy potratů - samovolný potrat (abortus) a umělý medicínský (interrupce).

Samovolné potrácení je charakterizováno 3 a více ztrátami plodu.

Spontánním (samovolným) potratem končí 25 až 40 % těhotenství.

Jeden samovolný potrat do 12. týdne těhotenství bývá označován jako častý jev.

Ženám, které samovolný potrat prodělaly, lékaři doporučují před dalším těhotením užívat vitaminové doplňky a zvýšený příjem kyseliny listové (Acidum folicum).

Bolesti v podbřišku a pánevní oblasti mohou být varovným příznakem; pokud se ke krvácení přidají křečovité bolesti, je nutné vyhledat lékaře.

Pokud již nelze potratu zabránit a je nutná revize dutiny děložní, provádí se operační zákrok.

Podmínkou provedení interrupce je, aby těhotenství netrvalo více než 12 týdnů a aby tomu nebránily zdravotní důvody.

Podmínkou provedení interrupce je i to, že těhotenství musí být ukončeno do 12. týdne, pokud neexistují zdravotní důvody pro pozdnější zákrok.

Podmínkou pro dívky do 16 let je souhlas zákonného zástupce a vyrozumění zařízení v případě 16 až 18 let.

Jestliže bylo umělé přerušení těhotenství provedeno ze zdravotních důvodů, hradí jej většinou zdravotní pojišťovna.

Jeden či dva samovolné potraty nejsou ničím, čeho by se žena měla obávat, ale opakované potrácení vyžaduje vyšetření.

Opakované potrácení postihuje asi 1% žen v reprodukčním věku a je charakterizováno 3 a více těhotenskými ztrátami.

Diagnostika vejcovodového faktoru potrácení bývá ultrazvuková a HyFoSy slouží k prověření průchodnosti vejcovodu.

Nejčastější příčina samovolných potratů bývá genetická chromozomální abnormalita embrya.

V některých případech může děložní faktor zahrnovat abnormality jako polyp, myom, srůsty nebo Aschermanův syndrom.

Děložní faktor potrácení je do určité míry léčitelný a hysteroskopická technika pomáhá řešit nepravidelnosti.

Často se genetická příčina potratu nepodaří odhalit a emoce ženy po potratu bývají silné.

Podle některých odborníků genetické testy a laboratorní analýzy mohou pomoci objasnit příčiny a vést k následné terapii.

Potrat je velmi silně emocionální záležitost a každá žena může prožívat jiné emoce - smutek, hněv, stud nebo pocit viny.

Po samovolném potratu se hormonální změny ovlivňují a vyžadují emocionální podporu a čas na zotavení.

Na klinikách PRONATAL se na podobné situace díváme komplexně - kombinujeme medicínské vyšetření, individuální přístup a lidskou podporu.

První krok nemusí znamenat rozhodnutí; podstoupit umělé přerušení těhotenství můžete bez ohledu na věk, s výjimkou doby do 12. týdne.

Ukončení těhotenství z důvodu zdravotních důvodů může být hrazeno pojišťovnou, zatímco na žádost je interrupce zpoplatněna.

Pokud se k interrupci rozhoduje dívka do 16 let, je nutný souhlas zákonného zástupce; u starších 16 až 18 let bývá vyrozumění zákonného zástupce vyžadováno.

Nebezpečné je ne vždy snadné poznat přesný důvod potratu a v některých případech se potrat stává nevyhnutelným krokem k dalším vyšetřením.

Jaký je fyzický a psychický průběh po potratu

Potrat je náročná zkušenost, která obvykle zasáhne tělo i mysl; fyzické projevy a emoční reakce se liší podle osoby.

Přirozené je uvědomit si potřebu podpory od partnera, rodiny, přátel či odborníků.

Po potratu bývá vhodné odpočinout si a dopřát si čas pro zotavení; některé ženy potřebují pomoc specialisty v oblasti reprodukční medicíny nebo antistresové poradenství.

Podstatné je pečovat o sebe, věnovat pozornost duševnímu zdraví a vyhledat pomoc, pokud se objeví obtíže s emocemi.

Prevence a vyšetření před dalšími těhotenstvími

Je vhodné vyhledat genetické testy a laboratorní analýzy pro páry, zejména pokud se potraty opakují.

Prekoncepční genetické testování umožňuje určit genetickou kompatibilitu páru a odhalit rizika.

Obecně by se pár snažící o miminko měl vyhýbat alkoholu, tabáku a drogám, udržovat zdravou hmotnost a správnou životosprávu.

Po potratu je doporučeno počkat jeden až několik menstruačních cyklů, než se pokusíte otěhotnět znovu, pokud lékař nestanoví jinak.

Přehled zásadních témat a doporučení

  • Samovolný potrat se nejčastěji odehrává do 12. týdne těhotenství.
  • Genetické a děložní faktory hrají klíčovou roli při potrácení.
  • Interrupce může být zdravotně indikovaná i na žádost, s různým režimem hrazení.
  • Emoční a psychická podpora je součástí péče po potratu.
  • CATI a PGT-A metody v některých centrech pomáhají snížit riziko časných potratů.

Podrobnosti o typech interrupce

Miniinterrupce - šetrnější způsob, který nevyžaduje velké roztažení děložního hrdla; provádí se ambulantně do ukončeného 6. týdne u žen současně neporodivších a do 8. týdne u žen, které již rodily vaginálně. Jedná se o odsátí děložní sliznice.

Klasická interrupce (kyretáž) - provádí se od ukončeného 6. (8.) týdne těhotenství do ukončeného 12. týdne; lze rozšířit).

U ukončení těhotenství z medicínských důvodů až do 24. týdne, pokud je prokázána genetická nebo anatomická vada plodu, zákrok se provádí v celkové anestezii.

Infografika: Dítě a těhotenství - typy potratů a jejich etapy

Potrat - Máte vyšší riziko?

tags: #proc #zena #muze #potratit