Cookies jsou malé soubory, které se dočasně ukládají ve vašem počítači a pomáhají nám k lepší uživatelské zkušenosti na našich stránkách. Cookies používáme k personalizaci obsahu stránek a reklam, poskytování funkcí sociálních sítí a k analýze návštěvnosti. Ze zákona můžeme na vašem zařízení ukládat pouze soubory cookie, které jsou nezbytně nutné pro provoz těchto stránek. Pro všechny ostatní typy souborů cookie potřebujeme vaše svolení. Svůj souhlas s používáním cookies na našem webu můžete samozřejmě kdykoliv změnit nebo odvolat. - aby stránky fungovaly, jak mají.Nezbytné soubory cookie pomáhají učinit webové stránky použitelnými tím, že umožňují základní funkce, jako je navigace na stránce a přístup k zabezpečeným oblastem webové stránky. Bez těchto souborů cookie nemůže web správně fungovat. - abychom si pamatovali vaše preference.Preferenční cookies umožňují, aby si stránka pamatovala informace, které upravují, jak se stránka chová nebo vypadá. Např. vaše přihlášení, obsah košíku, zemi, ze které stránku navštěvujete. - abychom věděli, co na webu děláte a co zlepšit.Statistické cookies pomáhají provozovateli stránek pochopit, jak návštěvníci stránek stránku používají, aby mohl stránky optimalizovat a nabídnout jim lepší zkušenost. Veškerá data se sbírají anonymně a není možné je spojit s konkrétní osobou. - abychom vám ukazovali pouze relevantní reklamu.Marketingové cookies se používají ke sledování pohybu návštěvníků napříč webovými stránkami s cílem zobrazovat jim pouze takovou reklamu, která je pro daného člověka relevantní a užitečná.
Když jste nosily miminko pod srdcem, byla péče o jeho výživu poměrně jednoduchá. Příchodem na svět se vše trošku změní. U více než 50 % miminek se na počátku života vyskytnou trávicí obtíže, které jsou výsledkem nedostatečně vyvinuté funkce a mikroflóry střev. Ve většině případů je to normální situace, která nevyžaduje lékařské ošetření. Novorozenec prospí během dne až 20 hodin. Zdravé miminko se vzbudí pouze na jídlo, nebo pokud má jiné potřeby. Představte si sami sebe a pokuste se odpovědět na otázku, kdo z vás snídá hned po probuzení? Většina lidí hned po probuzení nemá chuť k jídlu. Stejně tak se cítí i vaše miminko. Zkuste si tedy s dítětem před každým kojením/ jídlem „zacvičit“. A to i s novorozencem. Po probuzení dítě rozbalte z plen a nechte, aby si mohlo pokopat nožičkami a tak si bříško promasírovat. Poté miminku nabídnete několik poloh, jako například tygříka, klokánka nebo koníčka. V každé poloze musí miminko zapojit svaly celého těla, aby se vám v náručí udrželo a stabilizovalo. Při manipulaci mu také krásně promasírujete bříško a tak nastartujete jeho peristaltiku a ono bude potravu lépe trávit. Vše provázejte slovem a dělejte opravdu pomlu. Manipulace s novorozencem by měla být především pomalá. Každý pohyb, který budete s miminkem dělat, je pro něj totiž nečekaný. Miminko neví, že jej maminka chce vzít do náruče a dát mu napapat, nebo si ho jen láskyplně pochovat. Miminko cítí, že leží na podložce na zádech a najednou se vznese, někam letí, necítí nic pod zády, čímž ztrácí jistotu a bezpečí. Proto je důležité na miminko hned od narození mluvit a říkat mu vše, co se s ním bude dít a všechny pohyby s ním dělat pomalu. Dotýkejte se rukama co největší plochy tělíčka miminka. Předejít bolestem bříška můžete i pravidelnou masáží. Masáž bříška miminka milují a velmi rády si ji vychutnají. Již samotný dotek je blahodárný a střevní pochody tak mohou mnohem lépe pracovat.

jak funguje masáž u miminek? V kůži jsou jemně rozvětvená volná zakončení senzitivních nervových vláken. Jde o čidla hmatu, chladu, tepla a bolesti. Obzvláště jsou citlivá na hmatový vjem. Jakékoli dotýkání a kontakt léčí do hloubky tělo i duši. Ošetřuje energetické tělo a už jen samotný dotek bývá opravdu prospěšný. Cookies jsou malé soubory, které se dočasně ukládají ve vašem počítači a pomáhají nám k lepší uživatelské zkušenosti na našich stránkách. Cookies používáme k personalizaci obsahu stránek a reklam, poskytování funkcí sociálních sítí a k analýze návštěvnosti. Ze zákona můžeme na vašem zařízení ukládat pouze soubory cookie, které jsou nezbytně nutné pro provoz těchto stránek. Pro všechny ostatní typy soubor cookie potřebujeme vaše svolení. Budeme vděční, když nám ho poskytnete a pomůžete nám tak, naše stránky a služby zlepšovat. Svůj souhlas s používáním cookies na našem webu můžete samozřejmě kdykoliv změnit nebo odvolat. Více informací - aby stránky fungovaly, jak mají.Nezbytné soubory cookie pomáhají učinit webové stránky použitelnými tím, že umožňují základní funkce, jako je navigace na stránce a přístup k zabezpečeným oblastem webové stránky. Bez těchto souborů cookie nemůže web správně fungovat. - abychom si pamatovali vaše preference.Preferenční cookies umožňují, aby si stránka pamatovala informace, které upravují, jak se stránka chová nebo vypadá. Např. vaše přihlášení, obsah košíku, zemi, ze které stránku navštěvujete. - abychom věděli, co na webu děláte a co zlepšit.Statistické cookies pomáhají provozovateli stránek pochopit, jak návštěvníci stránek stránku používají, aby mohl stránky optimalizovat a nabídnout jim lepší zkušenost. Veškerá data se sbírají anonymně a není možné je spojit s konkrétní osobou. - abychom vám ukazovali pouze relevantní reklamu.Marketingové cookies se používají ke sledování pohybu návštěníků napříč webovými stránkami s cílem zobrazovat jim pouze takovou reklamu, která je pro daného člověka relevantní a užitečná.
25. 02. UŽ SE SÁM PŘETOČIL NA BŘÍŠKO? TO BYLA HNED PO „JAK ČASTO KOJÍŠ“ A „JAK TI SPÍ?“ NEJČASTĚJŠÍ OTÁZKA, KTEROU JSEM PO NAROZENÍ SYNA SLÝCHALA. ANO, PŘETOČENÍ NA BŘÍŠKO JE VELKÝM MILNÍKEM VE VÝVOJI DĚŤÁTKA, ČASTO NA NĚJ RODIČE ALE PŘÍLIŠ POSPÍCHAJÍ. „Poloha na bříšku napomáhá motorickému a senzorickému vývoji, je prvním krokem na cestě ke vzpřimování se, posiluje šíjové a zádové svaly, má kladný účinek též na zrakový vývoj, zabraňuje vzniku oploštělého záhlaví,“ vyjmenovává MUDr. Co dělat, když děťátko protestuje? „Pojměte celý proces jako příjemný čas s miminkem a snažte se zaujmout svým obličejem, hračkami jako zrcátko, černobílými obrázky. Miminko nechte krátce na bříšku několikrát denně, nejlépe po přebalení nebo koupání, méně vhodná doba je po krmení. Maminkám říkám, že nemůžeme nacpat děti do jedné škatulky, některé je rychlejší, jiné pomalejší. Všechny vývojové fáze jsou důležité a dítě by je nemělo „přeskakovat“.

3. Miminkům už bohužel tolik ne. „Maminky mi často říkají: ‚Vždyť je jim takhle hezky, nablízku a v bezpečí.‘ Ale opak je pravdou,“ říká Vanda Schreierová a hovoří o přetěžování nezralého tělíčka. „Představme si, že miminko, které ještě neudrží váhu svého těla a nemá aktivované svaly, jež by unesly jeho tělo nebo aspoň hlavičku, dáme do vertikální polohy. V tu chvíli prostě nemá dostatečnou oporu těžké hlavy, již nemá šanci udržet. Dochází tak k tlaku na páteř a maximálnímu přetížení, dítě se celé bortí. Obratle na sebe tlačí, utlačují nervy, dochází k nedostatečnému prokrvování. Miminko to v danou chvíli vydrží, ale snaží se to vyvážit zatínáním svalů, které by aktivované ještě vůbec být neměly. Vznikají tak špatné návyky použití svalů, které miminko využívá i k provedení jednotlivých pohybů (při otáčení, pasení koníků…).

4. „Přitahuje se do sedu, už nám sedí!" Ale kdeže… Ač by se to miminkům i nám mohlo líbit, přetahování do sedu není znakem toho, že je tělo dítěte k sedu připraveno. To k němu musí dozrát a zaujmout jej ze správné polohy na čtyřech, jinak nejenže si dítě ničí páteř, ale blokuje se i celý psychomotorický vývoj. Natažené ručičky raději pohlaďte a zabavte hračkou.„Dítě si takto samo od sebe nesedá, ono to jen tak vypadá, na sed není ještě dostatečně posílené, to je důležité si uvědomit. Pasivní sed velmi škodí páteři miminka, dítě totiž ještě nemá posílené všechny svaly, aby udrželo váhu své těžké hlavy. Ta pak tlačí na obratle a bortí se páteř. V podstatě se tak jen zasívá semínko pozdějších problémů, například skoliózy nebo vadného držení těla. Většina dětí nejdříve leze a stojí a teprve poté, co si lezením posílí zádové svaly, začíná opravdu sedět. Jak? Z polohy na čtyřech přejdou na bok a následně si vyndají jednu nebo obě nožičky. Zpočátku se většinou ještě drží ručičkama země. A teprve v okamžiku, kdy si uvolní ruce pro hru, jsou záda připravená na sed.

5. „Do lezení se mu nechce, tak ho učíme rovnou chodit...“Věděla jste, že lezení je jedním z nejdůležitějších a nejzdravějších pohybů ve vývoji? Dítě při něm posiluje zádové a břišní svaly. Tím tělo připravuje nejen na sed, ale i na postupnou vertikalizaci (vzpřímení) a chůzi. Naše pediatrička dokonce říká, že děti, které lezou, jsou samy sobě nejlepším terapeutem, protože se dokážou „prolézt“ i případnými drobnými nesrovnalostmi těla. Některé děti však motivaci k lezení nemají (zejména kvůli pasivnímu sedu), popřípadě by k němu potřebovali rodičem vhodně nasměrovat. Vanda Schreierová vysvětluje, proč se nevyplatí lezení dětí podceňovat: „Lezení je důležité pro vývoj páteře a posílení celého svalového korzetu, který bude držet celé tělo, až se dítě samo vertikalizuje. Správně by dítě mělo prolézt zhruba čtyři měsíce, než začne chodit. Nelezením totiž nedozrávají potřebné pohybové reflexy. Děti pak mohou mít například i psychomotorický neklid nebo se nepropojí hemisféry v mozku, nevytvoří se důležité nervové spoje v jeho přední části, jež jsou důležité pro učení i chování.

6. „Hurá, dítě stojí u nábytku! Raději mu ale pomůžeme dolů...“Bojíte se, že si vaše hrdě vrávorající ratolest opřená o stolek ublíží, až žuchne dolů? Rychle tedy běžíte, abyste jí na zem bezpečně pomohla, popřípadě zvažujete koupi ochranné helmičky? Zadržte, nemusíte dělat ani jedno. Příroda naprogramovala děti tak, aby si dokázaly poradit samy. „Když se dítě samo dostane do stoje, je potřeba, aby se také samo naučilo, jak dolů. A to co nejdříve. Takové dítě se pouští, kdykoli vidí matku v blízkosti, a dokonce i v době, kdy už dávno umí dolů. Proto se také většina úrazů stává v přímé blízkosti rodičů,“ říká Vanda Schreierová. „Naopak dítě, které není chytané, se velmi brzy naučí spoléhat samo na sebe. Každý pád je pro mozek dítěte důležitá informace, jak příště pohyb neprovést anebo jak jej udělat jinak a opatrněji.

7. „Obchází nábytek, tak už trénujeme krůčky voděním za ruce“Jako malí jsme to zažili snad všichni: první krůčky okolo nábytku a už nás natěšení rodiče brali za ručky, abychom si vyšlápli cestu světem… Jenže ani tohle by se dělat nemělo. Krůčky „stranou“ a s oporou (tzv. kvadrupedální chůze) totiž v odborném pojetí nemají s opravdovou chůzí moc společného. O skutečné chůzi lze podle odborníků hovořit až ve chvíli, kdy je dítě schopné se rozejít samo z volného stoje (pro dítě je zpočátku obtížnější volně stát než samostatně chodit), v tomto volném stoji se zastavit a provést obrat. „Dítě nejprve chodí do strany, posléze samo získá jistotu a teprve pak začne dělat krůčky do prostoru,“ přibližuje Vanda Schreierová. „Voděním za ruce rodič kromě jiného přebírá i stabilitu dítěte, čímž se opět dosahuje toho, že se nevyvinou správné svaly, které budou v pozdějším věku potřeba. Vytažené ruce nad hlavičku se také rovnají špatně zapojeným břišním svalům, tedy i špatnému postavení plosek nohou.“

„K samostatné chůzi dítě potřebuje zhruba ony čtyři měsíce, které stráví lezením, aby své tělo připravilo a posilnilo. A teprve až po chůzi stranou, což může trvat i týdny, je schopné se samo pustit a začít chodit v prostoru. Kdyby tak naši rodiče tušili, jaký je to škodič psychomotorického vývoje! Proč? Dítě potřebuje zprvu chodit do strany, aby zpevnilo páteř a při chůzi vpřed nedocházelo k jejímu vybočení. Jenže chodítko umožňuje pouze chůzi vpřed. „Než se dítě samo postaví v prostoru, udělá první krok a následně se odhodlá k samostatné chůzi, předcházejí tomu různé fáze. Zprvu stojí na špičkách a kroutí u toho prstíky. Až po pár týdnech se začne stavět na celou plosku nohy. Pokud je však dítě v chodítku, opírá se i nadále jen o zmíněné špičky anebo pouze o část chodidla. Dále je velmi důležité, aby se zpevnil trup a páteř neměla tendenci vybočit. Chodítko umožňuje pouze pohyb dopředu (rovně), takže dítě opět posiluje a vyvíjí úplně jiné svaly a neposílí ty, které bude potřebovat. V chodítku také dochází k velkému tlaku na kyčle, které ještě nejsou zcela dovyvinuté, takže jde-li do chodítka dítě dříve, než se samo postaví a začne obcházet nábytek, špatně se mu formuje kostní hmota a hrozí dysplazie kyčle a dislokovaná kyčel (vymknutá). V dospělosti pak hrozí endoprotéza kyčle,“ varuje Vanda Schreierová.

Naučí tedy chodítko dítě chodit? „Absolutně ne a ani vývoj chůze nijak neurychlí. Je to pouze výhodná pomůcka pro rodiče, kteří chtějí mít klid od svých dětí. Postupné vzpřimování (vertikalizace) dítěte probíhá od hlavy k patám. Dítě se nejprve učí zvedat hlavičku a později i trup a pánev nad podložku, což se děje právě a pouze v poloze na bříšku. Při těchto dovednostech si miminko postupně posiluje důležité svalové skupiny (paže, oblast šíje, mezilopatkové svaly, bříško i hýždě). V poloze na bříšku také dochází k rozvoji rovnováhy, která je důležitá i později při vertikalizaci (lezení, sed, stoj a chůze).

Poloha na bříšku je ideální nabízet v každém bdělém okénku a po nakrmení a odříhnutí. Je vhodnější nabízet čas na bříšku několikrát za den na kratší dobu, než jednou denně na delší časový úsek. Poloha na bříšku je totiž pro miminko pracná, je to pro něj intenzivní cvičení. Protože se nechce dívat do podložky, jeho přirozená zvědavost ho láká zvedat hlavičku a rozhlédnout se okolo sebe. Miminko můžete na polohu na bříško zvykat postupně.

Je dobré počítat s tím, že se ze začátku nemusí miminku na bříško líbit. Na bříšku není nutné ho trápit dlouho. Začněte klidně jen půl minutou a uvidíte, že za týden nebo za dva se klidně dostanete na 5 minut několikrát denně. Až budete připraveni položit miminko na bříško do vodorovné polohy připravte mu nejprve vhodné prostředí. Na bříško pokládáme na relativně pevný podklad. Tím bychom miminku hodně komplikovali práci. Zvednout se na měkkém podkladu je náročnější, než zvednout se tam, kde se máte o co pevného opřít.

Buď jsme pokládali prcka přímo na podložku nebo jsme pod něj zpočátku pokládali látkovou plenku. Ideální je, když najdete takovou podložku, na kterou vám nebude vadit položit miminko i nahaté. Pokud miminko necháte v plence, může díky ní mít trochu posunuté těžiště směrem k hlavě. Pro děti je navíc příjemné a zdravé být chvíli bez plenky. Jen je potřeba trocha toho odhodlání. Kromě vhodné podložky a oblečení budete potřebovat také pár zajímavých hraček. Protože miminkovské hračky využijete opravdu jen chvíli, je výhodné si je půjčit.

Místo podložky na podlaze můžete miminko pokládat i na jídelní stůl, kde s ním můžete snadněji komunikovat ve výšce jeho očí, ale nesmíte se od něj samozřejmě ani na krok hnout. Osobně ale preferuji podlahu, protože se můžu k miminku natáhnout. Na stůl jsem nikdy nesebrala odvahu. Než se pustíme dál, neodpustím si upozornění. Nikdy nepokládejte miminko na břicho ke spaní, je to jeden z rizikových faktorů syndromu náhlého úmrtí kojence. Od miminka na bříšku neodcházíme. Pokud potřebujeme poodejít, otočíme miminko na záda. Zároveň aby při každém přebalování miminko na bříško na chvíli otočila.

Teď se podíváme, co miminka na bříšku s postupem času provádějí. Novorozenec na bříšku - pokyny a milníky. Novorozenec na bříšku: pokud položíte novorozence do vodorovné polohy na bříšku, bude ležet schoulený s vystrčeným zadečkem a napjatými svaly. Děťátko se aktivně neopírá, leží a s obtížemi může otočit hlavičku. Ke zvedání hlavičky je tu ještě důležitá poznámka. Je důležité dbát na to, aby dítě nebylo na bříšku motivované k záklonu hlavy. Poloha na bříšku ve druhém měsíci: težiště se posouvá do oblasti pupíku, předloktí se posouvá pod ramena a prsty jsou stále sevřené do pěstí. Dáváme pozor na záklon hlavičky a hračky nabízíme u podložky, v úrovni očí dítěte.

Poloha na bříšku ve třetím měsíci: první vzpřímení - dítě se opírá o vnitřní stranu loktů a o stydkou kost, hlava je zvednutá kolem 60 stupňů a otáčí hlavičkou do stran. Prsty se uvolňují z pěstí. Při vzpřimování si miminko vyzkouší zkřížený vzor pro propojení hemisfér. První vzpřímení je klíčový milník a vyžaduje pravidelné opakování.

Poloha na bříšku ve čtvrtém měsíci: postavení na hrudníku, zvedání hrudníku a ruce se opírají o patky dlaní. Přibližně na konci čtvrtého měsíce se začne uvolňovat ruka a miminko uchopí hračku. Hračky nabízíme ze strany, nikoli do středu před dítě.

Poloha na bříšku v pátém měsíci: poloha na bříšku je běžně snesitelná a zkříšený vzor se používá běžně. Při vzpřímení se miminko opírá o stehna a rozvinuté dlaně natažených horních končetin. Děti objeví houpání na pupíku.

Poloha na bříšku v šestém měsíci: druhé vzpřímení - dítě se opírá o stehna a ruce v poloze na hranici, dává pozor na správnou polohu trupu. Dýchání hrudní, rozvoj řeči a obrat ze zad na bříško. Okolo šestého měsíce děti zvládnou obrat ze zad na bříško.

Jak to máte s miminkem na bříšku vy? Je spokojené nebo se mu tam nelíbí? Jaká zábava se vám v poloze na bříšku osvědčila? Jestli jste v článku našli zajímavé informace, nezapomeňte ho sdílet s ostatními, pro které by také mohl být prospěšný. A pokud nechcete přijít o další články a zajímavosti, určitě se přihlaste k odběru newsletteru.