Chromozomy XY a XX: síla a slabost spermie a zvláštnosti pohlaví

Určení pohlaví u savců je na první pohled dost jednoduchá záležitost. Má je na starosti dvojice pohlavních chromozomů - samičí X a samčí Y. Když se sejdou v dědičné informaci savce dva chromozomy X, pak se vyvine samice tvořící ve svých pohlavních žlázách vajíčka. Když se spojí jeden samičí chromozom X s jedním chromozomem Y, narodí se samec produkující ve varlatech spermie. Za všechno může gen SRY, který se nachází jen na chromozomu Y.

Chromozomy X a Y hrají klíčovou roli v určení pohlaví a reprodukčních funkcí. Ženské a mužské chromozomy se liší hlavně ve své struktuře a funkci. Ženy mají dva chromozomy X. Muži mají jeden X a jeden Y chromozom (XY). Y chromozom je mnohem menší než X a obsahuje méně genů a je zodpovědný za určení mužského pohlaví a produkci spermií. Na Y chromozomu jsou také geny, které jsou důležité pro produkci spermií.

Přemýšlení nad zvláštnostmi: co se stane, když XX buňky končí v XY těle?

Abychom porozuměli složitým alternativám vývoje pohlaví, popisují věci i experimenty: Tým vedený Masaru Okabem „složil“ dohromady samčí a samičí embrya tak, aby organismus vzniklého jedince obsahoval jak samičí tak i samčí buňky. Podařilo se jim dosáhnout situace, kdy samčí zárodek „hostil“ ve vznikajících varlatech samičí buňky s pohlavními chromozomy XX. Některé z těchto buněk poslechly volání genu SRY a začaly se měnit ve spermie. Některé však byly k hlasu genu SRY hluché a „trvaly si na svém“ - začaly se vyvíjet ve vajíčka. Když je vědci odebrali myšákům z varlat, zjistili, že tyto pohlavní buňky lze oplodnit spermií. Bohužel, vzniklá embrya se nevyvíjela. Vznik vajíček zřejmě umožňuje fakt, že se vyvíjejí v jakési „kapse“ z dalších buněk.

Podobné experimenty prováděla anglická bioložka Ann McLarenová; Okabe má však další možnosti. Přesto jsou výsledky jeho studie zveřejněné v prestižním PNAS označovány za překvapivé a Okabe si od nich slibuje objasnění poruch vývoje u lidí s nenormálním počtem pohlavních chromozomů, například konstelace XXY (další X navíc) vyvolává Klinefelterův syndrom, při němž ve varlatech mizí pohlavní buňky.

Karyotypy a jejich význam

Karyotyp je kompletní sada chromozomů v buňce. Lidský karyotyp obsahuje 46 chromozomů, rozdělených do 23 párů. Jeden chromozom vždy získáme od matky, druhý od otce. Gonozomy, tedy pohlavní chromozomy, určují pohlaví. Chromozomy X a Y hrají klíčovou roli - ženy mají XX, muži XY. Y chromozom je menší a obsahuje méně genů; má geny pro mužský vývoj a produkci spermií. Stanovení karyotypu (chromozomální vyšetření) je užitečné pro detekci poruch a rizik během plánování miminka a při diagnostice různých syndromů.

Jaké poruchy mohou nastat a co nám říkají o pohlavní diferenciaci?

U dospělých lidí se nejčastěji odhalují strukturální abnormality chromozomů. Příklady chromozomálních poruch zahrnují Downův syndrom (trizomie 21), Edwardsův syndrom (trizomie 18) a Patauův syndrom (trizomie 13). U pohlavních chromozomů se situace komplikuje. XXX jsou označovány jako superženy, XXY jako muži s různými riziky neplodnosti, X0 jako ženy s jen jedním pohlavním chromozomem. Karyotyp zkoumá počty a tvary chromozomů; poruchy mohou vést k neplodnosti, potratům či vývojovým vadám.

Intersex a proměny pohlaví v živočišné říši

Vývoj pohlaví je u savců i u lidí složitý, a ne vždy se vyvíjí podle „normy“. Intersex osoby a hermafroditismus jsou ve zvířecí říši přítomny různou měrou; u některých druhů jsou pohlavní orgány vyvíjeny podle genetických instrukcí, hormonů nebo jejich kombinace. Například u klaunů mořských ryb se může po ztrátě samce objevit samice, která se změní na samce. U ptáků se hormony sekundárních pohlavních znaků nezdají určující. U gynandromorfů, jedinců s převahou samčích buněk na jedné polovině těla a samičích na druhé, se pohlavní znaky řídí dědičnou informací převládajícího pohlaví na dané části těla. Trans ženy a trans muži mohou čelit různým sportovním a sociálním debatám o spravedlnosti soutěží a o tom, jak zacházet s jejich pohlavím v dokumentech a sportu.

Historie a evoluce chromozomů Y

Chromozom Y je považován za „chudého příbuzného“ X, protože obsahuje méně genů a je zranitelnější k mutacím. Gen SRY na Y je klíčovým spouštěčem vývoje varlat. U některých druhů a případů se SRY přesune na jiný chromozom a organismus vyvine mužské pohlavní znaky i bez Y. Naopak, mutace v genech, které tělo potřebuje pro odpověď na testosteron, mohou vést k vývoji žen z XY-plodu. Geny DMRT1 a FOXL2 se podílí na udržení mužského a ženského pohlavního vývoje, a jejich změny mohou vyvolat proměny pohlavních žláz.

Gen SRY a jeho vliv na vývoj varlat byl potvrzen v roce 1990. Důkaz spočívá v tom, že SRY aktivuje SOX9, který aktivuje další geny zapojené do vývoje samce. Gen SOX9 může zajistit vývoj samce i bez SRY, pokud je u samic potlačen RSPO1. Zajímavé jsou i případy, kdy gen SRY utekl z Y na X a z zárodku XX může vzniknout muž. Podobně může XY vzniknout žena, pokud nereaguje tělo na testosteron.

Historické a populární souvislosti

KVÁZ: Hlavním zaměstnáním chromozomu Y je dělat muže - a zároveň slouží jako kronikář lidských dějin, protože Y se předává z otce na syna. Genetické studie ukazují cesty migrace a společný předek všech současných Y chromozomů, který žil kolem 60 000 let v Africe. Nedávné případy ukazují, že Y nemusí vždy určovat pohlaví; ostnokrysa japonská (Tokudaia osimensis) postrádá Y a gén SRY, ale reprodukce je u ní možná díky přesunu SRY na jiný chromozom.

V populaci se objevují i vzácné kombinace, např. XXX, XXY, X0. Je důležité si uvědomit, že pohlaví a reprodukce jsou výsledkem složitého interplay genetických informací, hormonů a jejich receptorů. V některých společnostech se diskutuje o dopadech na sport a spravedlnost; například sportovní regulace některých organizací zvažuje úroveň testosteronu u trans žen a trans mužů, aby byla zaručena férovost soutěží.

Infografika: Pohlavní chromozomy XX vs XY, rozsah genů a signály SRY

Shrnutí klíčových myšlenek o chromozomech a pohlaví

Chromozomy plní roli knihoven, v nichž jsou uloženy informace potřebné k vývoji a fungování těla. Každý chromozom nese stovky genů k tvorbě bílkovin. Základní pochopení: ženské pohlaví bývá XX, mužské XY, ale vývoj pohlaví je flexibilní a ovlivněný geny jako SRY, SOX9, RSPO1, DAX1 a dalšími. V důsledku různých genetických poruch mohou vznikat intersex osoby či hermafroditi - ukazuje to, že definice pohlaví založené jen na chromozomech nebo hormonech mohou být zjednodušené.

Historie a současná věda nám ukazují, že i u lidí a savců existují alternativní cesty vývoje pohlaví a reprodukce, a že genetické a hormonální mechanismy mohou vést k různým kombinacím, včetně stavů, kdy se pohlavní žlázy vyvíjejí souběžně. Ne vždy je jednoduché předpovědět vývoj organismu jen na základě chromozomů; důkazů je vícero a ukazují komplexní skutečnost života a evoluce.

Určení pohlaví | Genetika | Biologie | FuseSchool

tags: #chromozomy #xy #xx #silnejsi #spermie