Porod se dělí na tři doby porodní. Jeho brzký příchod se často ohlašuje tzv. poslíčky. Porod začíná I. dobou porodní, tedy pravidelnými stahy a končí porodem placenty. Každá ze tří dob i celková délka porodu trvají u každé ženy různou dobu. V následujícím textu shrnujeme, jak nejlépe připravit děložní cestu a celé tělo na samotný příchod dítěte, a jaké praktiky mohou usnadnit průběh porodu.
I. doba porodní neboli otevírací
Spontánní porod začíná pravidelnými děložními stahy (odborně kontrakce), které způsobí postupné zkracování, rozevírání a nakonec zánik hrdla dělohy. Zánikem hrdla dělohy vzniká děložní branka, která se postupně rozvinuje. Nejprve má malý průměr, obvykle je prostupná jen pro prst, pak pro dva prsty. Dále se její průměr počítá na centimetry. První doba porodní končí tím, že branka dělohy již není hmatná. Říkáme, že „branka je zašlá“, tehdy činí její průměr asi 11 až 12 cm. Název „otevírací“ doba vyjadřuje podstatu děje - otevírání, rozvíjení porodních cest.
Poznámka: Děložní kontrakce je práce (stah - kontrakce) děložního svalu, která je neovladatelná vůlí ženy. Během děložních kontrakcí při porodu je plod protlačován porodními cestami. Pro děložní kontrakce můžeme používat název děložní stahy nebo porodní bolesti.
Některé praktické poznámky pro tuto dobu: během kontrakcí se průběžně sleduje stav matky i plodu; pravidelně se kontroluje teplota, tlak a tep matky, a monitoruje se srdeční činnost plodu. První doba bývá nejdelší a velmi individuální; u prvorodiček může trvat 10-12 hodin, u vícerodiček bývá kratší. Na konci první doby bývá branka zcela zanořená a otevření hrdla proběhlo do 10 cm.
Tišení bolestí v I. době lze zvládat různými způsoby: relaxační pozice, lehká pohybová aktivita, teplá koupel, a volbu vhodných poloh během porodu. Pod hudbou či s lehkou masáží lze zvláště uvolnit napětí a podpořit správný postup porodních cest. Důležitá je i komunikace s personálem a jasné vyjádření představ ohledně bolesti a tlumení.
II. doba porodní neboli vypuzovací
Začíná úplným rozvinutím branky dělohy a končí porodem novorozence. Děložní stahy jsou častější, silnější a trvají déle. Název „vypuzovací“ popisuje, že v této době je dítě nejen tlačeno sílou děložních kontrakcí, ale na závěr i aktivní spoluprací maminky (zapojuje svaly břišního lisu), která takzvaně tlačí a tím „vypuzuje“ plod porodními cestami ze svého těla. Průběh bývá bolestivý, v některých případech se využívají tlumicí prostředky (např. epidurální analgezie), ačkoliv jejich použití může ovlivnit rytmus porodu.
Na konci druhé doby se dítě narodí - nejprve hlavička, následně zbytek těla. Po narození dítěte se provádí bonding - přiložení k prsu a kontakt k matce, často i položením novorozence na hrudník. Poté následuje vypuzení placenty a porod placenty (III. doba). Během druhé doby bývá někdy nutný nástřih hráze (epiziotomie) nebo natržení; argumenty pro či proti epiziotomii se vedou, ale cílem porodní asistentky je minimalizovat riziko poranění hráze.
III. doba porodní - porod placenty
Po narození dítěte se děloha stáhne a obsahuje placentu. Děloha bývá kulovitá, horní okraj dosahuje k pupku; po krátkém klidu se děloha opět stahuje, stahy nejsou bolestivé a od děložních stěn se odlučuje placenta. Krevní výron mezi placentou a děložní stěnou dále oddaluje placentu od stěn. Dále se pokračuje ve stahování, aby placenta zůstala z těla odchodem placenty do pochvy; novorozenec bývá často ponechán matce na hrudníku během tohoto procesu, např. s prvním přisátím k prsu. Oxytocin v těle matky je částečně vyvolán i kojením, a tedy i přirozenou stimulací porodních stahů.
Po porodu je novorozenec vyšetřen (APGAR skóre: 0-10, čím vyšší součet, tím lépe). Hodnotí se po 1., 5. a 10. minutách; nižší skóre (např. pod 5 bodů) znamená nutnost okamžité lékařské péče. Žena s dítětem je převedena na šestinedělí. Dochází k postupnému návratu těla matky do normálu - retrakci dělohy pomáhá kojení a stimulace bradavek. Zavinování dělohy se kontroluje - je důležité vyprázdnit močový měchýř a podpořit vyprázdnění stolice pro správné umístění dělohy v malé pánvi. Z očistek po porodu odchází i zbytky děložní tkáně a krevní sraženiny. Doba pobytu na oddělení šestinedělí a následná propuštění závisí na průběhu porodu a zdravotním stavu matky i dítěte (obvykle 3 dny po přirozeném porodu, 5 dní po císařském řezu).
Poslíčci a signály porodu
Poslíčci (Braxtonovy-Hicksovy kontrakce) jsou předzvěstné stahy, bývají nepravidelné a nemají zvyšující se intenzitu ani intervaly. Někdy bývají zaměňovány s nástupem porodu, ale skutečný porod začíná tehdy, když se zkracování a rozevírání hrdla dělohy skutečně děje. Zrání děložního hrdla a odchod hlenové zátky mohou být dalšími ukazateli blížícího se porodu. Prasknutí plodové vody se objevuje u asi 10-15 % případů před samotným porodem, většinou na konci 1. doby porodu.
Příprava na porod: praktické kroky a strategie
Pro realizaci šťastného a bezpečného porodu je užitečné udělat několik systematických kroků:
- Najděte vhodnou porodnici a zapojte partnera už od začátku; zjistěte si nabídku a recenze, a pročtěte si jejich možnosti (epidurální analgezie, nástřih hráze, voda atd.).
- Vytvořte porodní plán - dokument vašich přání a potřeb; proberte ho s gynekologem a porodní asistentkou; počítejte i s flexibilitou v případě zdravotních komplikací.
- Rozmyslete si doprovod u porodu (partner, dula, komunitní asistentka) a zvažte doprovod i po porodu.
- Určete si praktické detaily pro porodnici (registrace, Šestinedělí, bonding, kojení, kontakt s novorozencem).
- Vezměte si do porodnice tašku s věcmi a připravte si domácí prostředí (hudba, světla, aroma) dle vašich preferencí.
- Pracujte na kondici a uvolnění: těhotenská jóga, cvičení na míčích, protahování pánve, relaxační techniky a dýchací cvičení.
- Posilujte svaly pánevního dna a zvažte perineální masáž (4-6 týdnů před porodem) pro zvýšení elasticity hráze.
- Zapojte techniky alternativní medicíny - akupunktura, akupresura, moxování - s ohledem na jejich použití v těhotenství i porodu.
- Psychika: pracujte na klidu, vyhledávejte podporu a informovanost; hypnoporod či discplíny sdílené s pečujícími mohou pomoci.
- Diskutujte o rizicích a možných scénářích s porodníkem a porodní asistentkou; nechte si odpovědět na otázky a získejte důvěru v průběh porodu.
Indukce a preindukce porodu mohou být zváženy v případech, kdy hrozí ohrožení matky či plodu, nebo při termínu delším než 40 týdnů. Mechanické metody preindukce zahrnují hydrofilní tyčinky a dilatační balónkový katetr; hormonální metody zahrnují prostaglandiny a oxytocin. Dirupce vaku blan (amniotomie) je jednou z mechanických metod vyvolání porodu a může být následována farmakologickou stimulací. Každá metoda má specifické indikace a rizika, a proto se vždy volí individualizovaný přístup.
Stručný souhrn praktických doporučení
- Navštivte předporodní kurz a seznámte se s vybavením, procesy a možnostmi ve vaší porodnici.
- Pracujte na kondici a dýchání; používajte vhodné techniky pro zvládání bolesti a relaxaci.
- Podívejte se na možnosti tišení bolesti (nebojte se epidurální analgezie, ale zvažte vliv na průběh porodu).
- Vypracujte porodní plán a dohodněte se s personálem; buďte připraveni na flexibilitu kvůli zdravotním okolnostem.
- Zapojte partnera a případně dululu či komunitního pracovníka pro podporu a praktické pomoci.
- Pravidelně sledujte signály porodu (poslíčky, odchod plodové vody) a připravte si cestu do porodnice.
Jaké jsou hlavní poznatky o přípravě dělohy?
Děloha se při porodu připravuje postupně: nejprve se děložní hrdlo otevírá (I. doba), poté se tlačí plod ven (II. doba), a nakonec se vypuzuje placenta (III. doba). Všechny fáze jsou individuální a závisí na zdravotním stavu matky i plodu. Zdravotnický personál sleduje průběh porodu a včas zasahuje podle potřeby, aby zajistil bezpečí matky i dítěte.
Video a vizuální doplnění
PJK (porodjekrasny) DECH PŘI PORODU

Další užitečné informace a odkazy
Další informace o průběhu porodu a souvisejících tématech najdete na webu porodnice.cz a v odborné literatuře jako Porodnictví. Případné legislativní aspekty se řeší v souvislosti s právy ženy a vyhláškami o zdravotních službách.