Zavádění příkrmů se může zdát jako velká věda, ale když si osvojíte pár základních věcí všechno bude probíhat hladce a uvidíte jak si to vaši drobečci začnou užívat.
Zavádění příkrmů se doporučuje od ukončeného 4. až 6. měsíce.
V období od ukončeného 4. až ukončeného 6. měsíce samotné mateřské mléko či mléčná kojenecká výživa již nestačí k pokrytí denní potřeby živin a energie kojence.
Při rozhodování o vhodném okamžiku pro zavedení příkrmu byste se proto vždy měli řídit potřebami svého dítěte.
Máte pocit, že samotné mateřské mléko nebo lahvička s mléčnou výživou již Vašemu děťátku nestačí? Dokáže miminko samo udržet vzpřímenou hlavičku a projevuje zájem o nové potraviny a o lžičku? Potom je to ten správný čas na první lžičky příkrmu.
Mějte trpělivost, pokud dítě první lžičky kaše vyplivuje. Nejprve se musí naučit kaši polykat.
Jednotlivá mléčná jídla během dne začněte v následujících týdnech a měsících postupně nahrazovat příkrmy.
Nejlépe je začít s příkrmem v poledne, pak nahraďte mléčnou stravu podávanou večer a nakonec odpoledne.
V životě každého dítěte přijde doba, kdy už mu nestačí jen mateřské nebo kojenecké mléko, ale pro svůj správný růst a vývoj potřebuje začít jíst i jinou stravu.
První dětská jídla se nazývají příkrmy, protože z počátku se s nimi děti jen přikrmují.
Příkrmy podávejte dítěti zásadně lžičkou.
První lžičky dětského příkrmu se podávají před dávkou mateřského nebo kojeneckého mléka, aby dítě bylo hladové a díky tomu bude lépe ochutnávat nové věci.
Z počátku je potřeba vždy miminko dokrmit mlékem, protože sní jen pár lžiček.
Dítě příkrmy odmítá? Při prvních příkrmech se může stát, že vaše miminko bude lžičku odmítat nebo jídlo plivat.
Musíte se obrnit trpělivostí, protože pro vašeho drobečka je to něco úplně nového (chuť, konzistence, způsob podávání,...) a může chvilku trvat, než si na to zvykne.
Podávejte příkrmy spokojenému a vyspanému dítěti, zvýšíte tak šanci na úspěch.
Nikdy nenuťte svoje děti, aby dojedli celou porci, protože by se mohlo stát, že budou mít zažívací potíže nebo zvracet.
Stejně jako dospělí i děti toho někdy snědí víc a někdy míň. Vždy berte ohled na potřeby dítěte.
Od 6. měsíce začínají mít děti pro svůj zdravý rychlý růst a vývoj vyšší nároky na vitamíny a minerály, například potřebují více železa a zinku.
Na děti má pozitivní vliv, když uvidí, že i vy jíte, takže si dávejte jídlo společně.
První dny při zavádění dětských příkrmů se podává jedno druhová zelenina (mrkev, brambory, květák, dýně,...).
Ovocné příkrmy je vhodné přidávat až po různých druzích zeleninových příkrmů.
Začátek je nejvhodnější kaše rýžové nebo kukuřičné, protože jsou lehce stravitelné a mají jemnou chuť.
Lepek se doporučuje do dětské stravy přidat nejpozději v 7.-8. měsíc.
Konstistance dětské stravy musí odpovídat věku dítěte.
Dětské příkrmy by jste měli vždy podávat lžičkou, ne v kojenecké láhvi.
Dětské křupky by se měli podávat až kolem 8.
Nezapomínejte na správnou konzistenci, která musí odpovídat věku dítěte.
Pití vždy podávejte v hrníčku.
Můžete použít různé dětské hrníčky, které mají tvrdost savičky podle věku dítěte.
Vhodné je podávat dětem vodu nebo dětské čaje.
Dětské plastové nádobí je skvělý pomocník při podávání příkrmů. Bryndáky jsou také skvělým pomocníkem při stolování malých dětí.

Termín imunologické okno používají lékaři na označení období věku dítěte (4. - 6. měsíc), kdy je vhodné začít podávat dětské příkrmy, aby snížilo riziko vzniku alergií.
Alergie na potraviny se může objevit u každého dítěte v jakoukoliv dobu. Ohřívejte pouze tolik jídla, o kterém předpokládáte, že ho dítě sní. Pokud chcete jídlo skladovat delší dobu, je vhodné ho zamrazit.
Pokud kojené dítě neprospívá, doporučuje se nejprve podpořit matku v kojení a zavést nemléčný příkrm.
Pro zavádění příkrmu u nedonošených dětí (narozených před 37. týdnem těhotenství) je postupováno následovně: U dětí narozených po 35. dokončeném týdnu těhotenství je doporučeno postupovat jako u dětí donošených.
U dětí narozených před 35. týdnem těhotenství lze zavádět příkrm 5-8 měsíců od data jejich narození, ne dříve než po ukončeném 3. měsíci (13. týdnu) korigovaného věku dítěte (od vypočteného termínu porodu).
Pro zavádění příkrmu je důležitá vývojová zralost dítěte, tzn. Příkrm u kojených i nekojených dětí je zaváděn podle aktuálních doporučení.
Strava s obsahem lepku by měla být zaváděna do jídelníčku nejpozději do ukončeného 7.
U dětí s vysokým rizikem alergie se postupuje při zavádění příkrmu obdobně jako u jiných dětí, vždy je však zaváděna pouze jedna potravina se sledováním možné alergické reakce.
Není proto důvod, aby dětem, které prospívají, byl doporučován kontakt s potenciálními potravinovými alergeny a potravinami s lepkem před ukončeným 6. měsícem věku.
Příkrmy podávejte dítěti zásadně lžičkou. Nejvhodnější pro začátek jsou jemná pyré z jednoho druhu lokální zeleniny (jako je mrkev, brambor, brokolice nebo květák), která jsou podávána obvykle v poledne.
Pokud vaše dítě zpočátku příkrm odmítá, buďte trpělivá. Pokud je dítě plně kojeno, WHO doporučuje zavádět příkrmy od ukončeného 6. měsíce v rámci zajištění pestré stravy.
Připravíme si jednosložkový zeleninový příkrm, např. mrkev. Postupně nahradíme polední dávku kojení nebo mléka jednou porcí mrkve. Před poledním krmením podáme několik lžiček mrkve. Zvyšujeme množství podané mrkve tak, aby celá polední dávka mléka byla během několika málo dnů nahrazena mrkví.

Jiný druh zeleniny prvé dny nepodáváme. Pokud je jednosložkový příkrm dobře snášen, podáme v poledne namísto jednosložkového zeleninového příkrmu (mrkev) příkrm se dvěma složkami, např. mrkev s bramborem. Ke stejnému druhu zeleniny, které již dítě vyzkoušelo, přidáme tedy druhou složku - brambory.
Opět po několika dnech podáváme v poledne namísto dvousložkového příkrmu příkrm třísložkový např.
Až po zavedení masozeleninových příkrmů se doporučuje začít s ovocem (např. jablkem nebo hruškou), které nahradí dopolední a odpolední porci mléka.
Nové druhy zeleniny a ovoce by se měly do jídelníčku přidávat vždy po několika dnech. Ovoce do stravy zavádíme stejně, jako zeleninové příkrmy, tedy postupně.
Obilniny jsou zdrojem zdravé energie, důležité pro budoucí vývoj dítěte. Po zavedení zeleninových a ovocných pyré je vhodné do stravy přidat obilné nebo obilnomléčné kaše. Ty jednak zaručují kontinuitu v mléčných dávkách a také zavádějí do jídelníčku dítěte obilniny, které jsou zdrojem zdravé energie, vitaminů, minerálních látek a vlákniny.
Nemléčné kaše se pak připravují s kojeneckým nebo mateřským mlékem. Pro začátek jsou nejvhodnější kaše rýžové nebo kukuřičné, protože jsou lehce stravitelné a mají jemnou chuť.
Ale ani s lepkem dlouho neotálíme a podáme ho nejpozději do ukončeného 7. měsíce, nejlépe v době, kdy je dítě ještě kojeno.
- Začínejte jedním druhem zeleniny (např. špenát, mangold, červená řepa, pórek, květák, brukev, kapusta, zelí).
- Stejně postupujte u zařazování ovoce jako druhého druhu příkrmu, banánem nebo jablkem.
- Začněte podávat 1-2 lžičky příkrmu 1-2krát denně.
- Nabízejte příkrm tak, aby na něj dítě vidělo.
- Jak ji posunout dozadu do úst, aby ji mohlo spolknout, neznamená, že mu jídlo nechutná.
- Bud e trpělivá a opakujte pokusy.
- Pokud dítě jednu potravinu odmítá, nenuťte je.
- Nesolte až do konce 1.

Často najdete recepty na polévky s rozmixovanými potravinami jako první příkrmy. Správná výživa je klíčovým faktorem v průběhu celého vývoje dítěte, proto Světové zdravotnické shromáždění zahrnulo zlepšení výživy kojenců a malých dětí mezi globální priority pro dětské zdraví v 21. století.
1. Kojte dítě výlučně od narození do 6. měsíce věku. Po ukončeném 6. měsíci je plošné podávání příkrmů před 6. měsícem věku zdravotně opodstatněné.
2. V počátečním období podávání příkrmu bude dítě potřebovat kojit stejně často a dlouho jako v období výlučného kojení - dítě se teprve učí jíst lžičkou a mateřské mléko zůstává jeho hlavním zdrojem tekutin, živin a energie.
3. Kojenci může nějaký čas trvat než se naučí jak požívat rty k sebrání potravy ze lžičky a jak ji posunout dozadu do úst, aby ji mohlo spolknout.
4. Před přípravou jídla a krmením dítěte umyjte ruce sobě i dítěti. K přípravě a servírování používejte čisté, pečlivě umyté nádobí a lžičky.
5. V šest měsících věku dítěte začněte podávat malé množství jídla a zvyšujte množství, tak jak si dítě postupně na něj zvyká a jak roste.
6. V 6. Do 8. Ve 12. měsíci je většina dětí schopna jíst stejnou stravu jako rodina.
7. V 6. měsících začněte podávat 1-2 lžičky příkrmu denně. Na počátku dítěti ještě stačí mateřské mléko a cílem je, aby se naučilo jíst ze lžičky kašovitou potravu. Později závisí počet denních jídel na množství příkrmu, který sní při jednom jídle. Obvykle jsou potřebná 2-3 jídla denně v 6-8 měsících a 3-4 denně v 9-11 měsících.
8. Jako první příkrm nabídněte pyré z jednoho druhu zeleniny (např. mrkev) nebo ovoce (např. banán). Jakmile se dítě naučí krmení lžičkou, přidávejte nové potraviny, aby mělo co nejpestřejší stravu. Maso, drůbež, ryby nebo vejce by mělo dítě dostávat denně nebo tak často, jak je to možné. Ovoce a zeleninu podávejte denně. Nebojte se tuku.
9. Podávejte vitamin D v dávce 400 I.U.
10. Lepek je součástí bílkoviny pšenice, žita, ječmene a podle některých kritérií i ovsa. Celiakie je vrozená nesnášenlivost lepku, která vede při jeho konzumaci k poškození sliznice tenkého střeva.
Častěji se vyskytuje u děvčat a žen. U kojenců se krátce po prvním setkání s lepkem může vyvinout chronický průjem a neprospívání (5 % z celkového množství případů, které se projeví v dětském věku).
Podání lepku před ukončeným 4. měsícem věku, ale také později než po ukončeném 7. Na doporučení kojit výlučně do ukončeného 6. měsíce a pokračovat do dvou let nebo déle se tím nic nemění.
Malé množství bylo ve studii definováno jako méně než 7 gramů mouky při prvním podání lepku a 16 g/den za 14 dní po prvním podání. Jedna zarovnaná lžička krupice váží asi 3 gramy.
Na kojeneckých kaších bývá uveden obsah mouky v suché kaši a množství, které je potřebné na přípravu jedné porce.
Nejlepší výživa kojenců a batolat je mateřské mléko a skutečné potraviny. Teorie, že je dobré předčasně doplňovat kojení o příkrmy, se nepotvrdila.
Umělá kojenecká mléka nejsou vhodnou náhradou za mateřské mléko a speciální dětské příkrmy jsou zpravidla zbytečné.
Světová zdravotnická organizace doporučuje zahájit kojení časně - už do jedné hodiny po narození. Ve svých vyjádřeních z roku 2013, 2016 i 2017 doporučuje výhradně kojit po dobu 6 měsíců.
Cochrane databáze 2016 neshledal důvody podávat tekutiny a potraviny před 6. měsícem věku.
Ve zkratce: plošné podávání příkrmů před 6. měsícem věku dítěte není zdravotně opodstatněné.
Jestliže se takto předčasně příkrmy podávají, jde v důsledku neschopnosti kousat téměř výhradně o kašovitou stravu.
ESPGHAN doporučila zahájit podávání lepku mezi ukončeným 4. a 7. měsícem věku dítěte a pod ochranou kojení s odůvodněním imunologického okna.
Novější studie prokázaly, že zavedení lepku mezi 4. až 6. měsícem věku ve srovnání s jeho zavedením po 6. měsíci nesnižuje výskyt celiakie.
Jedna z odborných doporučení: Příkrmy podávejte dítěti zásadně lžičkou. Nejvhodnější pro začátek jsou jemná pyré z jednoho druhu lokální zeleniny podávaná v poledne.

Dobrou praxí je začít jednosložkovým pyré z mrkve a postupně přidávat druhy zeleniny, poté ovoce a nakonec maso se zeleninou.
Postupně nahrazujte polední dávku mléka jednou porcí zeleniny, poté dvousložkové, třísložkové a tak dále.
Nové druhy zeleniny a ovoce je vhodné do jídelníčku přidávat vždy po několika dnech.
Masozeleninové příkrmy připravují dítě na další výživu a podporují růst svalů i dásní.
Ovoce do stravy zavádíme stejně, jako zeleninové příkrmy, tedy postupně.
Obilniny jsou důležité pro kontinuitu mléčných dávek a dodání energie, vlákniny a minerálů.
Po zavedení zeleninových a ovocných pyré je vhodné do stravy přidat obilné nebo obilnomléčné kaše. Nemléčné kaše se pak připravují s kojeneckým nebo mateřským mlékem.
