S růstem vašeho dítěte mohou nastat otázky ohledně správného načasování a postupu zavádění příkrmů. Tento článek pokrývá klíčové aspekty přikrmování kojenců, včetně důležitosti příkrmů, vhodného začátku pro kojící i nekonající děti, přípravy prvních pokrmů, jejich skladování a zavádění ovocných příkrmů. Rozhodnutí, kdy začít s příkrmy, je pro každou matku po několika měsících kojení přirozené. V posledních letech se názory odborníků na tuto problematiku mění, což může rodičům přinášet zmatení. Klíčové je však vyvarovat se extrémů a zohlednit vývojovou připravenost a potřeby dítěte.
Imunologické okno a načasování zahájení
Interval mezi 4. a 6. měsícem věku dítěte je označován jako imunologické okno, kdy tělo dítěte dokáže efektivněji tolerovat alergeny obsažené ve stravě. Toto období je tedy ideální pro začátek příkrmů. Imunologické okno poskytuje příležitost, aby se dítě setkalo s potravinovými antigeny, jako jsou lepek, laktóza v mléčných pokrmech, sója, ryby, mořské řasy nebo některé exotické ovoce jako kiwi. Ve fázi imunologického okna není cílem dítěti představit všechny alergeny najednou a zahlcovat jeho organismus. Pokud kojíte a nejste si jistá, kdy zahájit přikrmování, abyste zajistila, že vaše dítě dostává všechny potřebné živiny, je důležité vědět, že v počátečních měsících je mateřské mléko klíčovou součástí stravy dítěte. Mateřské mléko je vyváženým zdrojem živin, které dítě potřebuje pro růst a vývoj. U zdravých a dobře prospívajících kojenců se doporučuje plné kojení do 6. měsíce věku.
Přechod na pevnou stravu a alternativy
Po tomto období mateřské mléko již nemusí dostatečně pokrýt všechny nutriční požadavky, proto je nutné postupně zavést pevnou stravu, která podpoří další vývoj a posílí imunitní systém dítěte. Ne každá matka má možnost kojit. Naštěstí umělá kojenecká mléka dnes obsahují všechny potřebné živiny pro správný růst a vývoj dítěte. Přesto je doporučeno začít s přikrmováním nekojených dětí o něco dříve než kojících. Ideální čas pro zahájení příkrmů u nekojených dětí je od 4. měsíce věku.
První příkrmy od 4. měsíce
Zavádění příkrmů od 4. měsíce může být náročnější, protože děti často ještě nemají zoubky a neumí sedět. Je nezbytné přizpůsobit jim příkrmy. Doporučuje se začít s jednodruhovými zeleninovými pyré nebo polévkami. Nejlepší je začít s potravinami jako mrkev, brambor, dýně nebo brokolice. Vzhledem k tomu, že dítě ještě neumí sedět, je vhodné ho umístit do pololehu v jídelní židličce nebo ho držet v pololehu na klíně. Kovové lžičky se nedoporučují. Pokud už jste rozhodli, kdy zahájit přikrmování, následuje otázka „jak na to“.
Začínání s príkrmy od 4. měsíce může být náročnější, ale není třeba se obávat. Důležité je citlivě reagovat na potřeby dítěte, nevyvíjet na něj tlak a dát mu čas na adaptaci. Kdy během dne zavést příkrmy? Obvykle je nejlepší začít během oběda, kdy můžete nabídnout rozmixovanou zeleninu. Začněte s jedním druhem zeleniny, nejčastěji se jako první podává mrkvové nebo dýňové pyré. Nemusíte se obávat, pokud dítě na začátku přijme pouze 1 až 2 lžičky nebo dokonce vše vyplivne. První týdny jsou zaměřeny na seznamování dítěte s novými chutěmi a potravinami. Dítě potřebuje čas na přizpůsobení se novému způsobu krmení a novým chutím. Buďte trpěliví, netlačte dítě do jídla a zkuste to znovu následující den.
Postup zavádění a receptury
V okamžiku zavádění příkrmů je obecně doporučeno začít s jednodruhovým zeleninovým pyré (například z brambor, mrkve, dýně, lilku, cukety, brokolice nebo batátů). Dýně se často doporučuje jako první, protože je přirozeně sladká a nezpůsobuje zácpu u dětí. Po uplynutí tří dnů můžete přidat další druh zeleniny nebo je kombinovat (např. mrkev s bramborou, dýně s mrkví). Zeleninové pyré, zejména mrkvové, můžete obohatit kapkou extra panenského olivového oleje. To pomáhá dítěti lépe strávit zeleninu a zároveň zachovává vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K). Vyhýbejte se přidávání soli a koření do dětských příkrmů. Po třech týdnech, pokud dítě nemá s zeleninou potíže, můžete začít zavádět masové příkrmy. Základem by mělo být stále zeleninové pyré připravené na páře, smíchané s kvalitním libovým masem. Jakmile dítě přijme zeleninové příkrmy a dobře je snáší, můžete po přibližně dvou týdnech začít postupně přidávat i ovocné příkrmy (viz tabulka příkrmů níže).
Jak na to? Začněte s běžným ovocem, jako jsou jablka nebo banány, které jsou dobře stravitelné. Exotické a velmi kyselé ovoce můžete začít podávat ve větším množství až kolem prvního roku věku. Pro přehledné shrnutí informací a doporučení se hodí tabulka zavádění příkrmů. Poskytuje jednoduchý a rychlý přehled, kdy a jak začít s přikrmováním od 4. měsíce věku (pro nekojené děti) až do dokončení prvního roku života.
Postup pro BLW a zavařování
Další možností je metoda krmení známá jako Baby Led Weaning (BLW), která spočívá v tom, že dítě se samo nakrmit a veškerá aktivita je na něm. Základem stravy jsou dětské příkrmy ve formě vařené zeleniny a kousků ovoce, kterými si dítě samo nabírá a konzumuje jídlo. Tímto způsobem se podporuje jeho zvědavost a přirozenost. Dítě může sedět nebo ležet na bříšku na zemi a před něj se pokládá jídlo, které si samo vybere a prozkoumává. Mrkev s cuketou: Vařte na páře 1 mrkev, hrst kostiček cukety a přibližně 20 g dušeného kuřecího masa. Rizoto se zeleninou: Uvařte hrst rýže a na páře připravte zeleninu dle výběru, například brokolici, hrášek, kukuřici a trochu mrkve. Zeleninová polévka s kuřetem: V 500 ml neosolené vody vařte 40-50 minut kousky kuřecího prsa s mrkví. Vývar sceďte a přiveďte k varu s kousky květáku a brambor do měkka. Poté vše rozmixujte a přidejte kapku olivového oleje.
Ideální je podávat čerstvě připravené příkrmy. Avšak pokud není vždy možné je připravovat denně, můžete porci hotového příkrmu uchovávat v lednici až do druhého dne, nejlépe ve skleničce s víčkem nebo v speciálním kelímku na příkrmy. Další možností je zamrazení příkrmu. Co dělat během dovolených, výletů nebo návštěv? Pro tyto situace je ideální zavařování příkrmů. Především ovocné přesnídávky se snadno připravují jako zavařeniny a při správném postupu mohou vydržet několik měsíců.
Pokud už jste se rozhodli, kdy začít s přikrmováním a jak na to, nezapomeňte, že zavádění příkrmů je pro dítě novou zkušeností a vyžaduje trpělivost. První lžička je pro dítě vstupem do světa různorodých chutí. Jedná se o pevnou a tekutou stravu, která slouží k přechodu od plně mléčné stravy k modifikované stravě pro dospělé. Příkrm je zaváděn z důvodu, kdy plně mléčná strava již přestává pokrývat výživové požadavky dítěte. Na konci 1.roku většina kojenců příkrmy přijímá asi polovinu energetického příjmu.
Kdy zahájit a jak postupovat u různých dětí
Kdy zahájit? Příkrmy je třeba začít zavádět u kojených i nekojených dětí mezi ukončeným 4. měsícem věku (17 týdnů) a ukončeným 6. měsícem věku dítěte (26. týdnů). U kojených dětí zavádíme příkrmy spíše ke konci tohoto intervalu, u nekojených dětí dříve vzhledem k tomu, že nejsou přítomny výhody z výlučného kojení. Dříve v rámci intervalu zavádíme také například při neprospívání dítěte či hladu při neomezeném kojení. Existuje rozpor mezi doporučením gastroenterologů o výlučném šestiměsíčním kojení a názorem alergologů na nutnost respektování imunologického okna. Důležité tedy je uvědomit si, co je období imunologického okna. Je to období, kdy se kojenec má setkat s většinou potravin tak, aby byla navozena jejich tolerance. Neznamená to, že je nutné každému dítěti od 4 měsíců začít zavádět masozeleninový příkrm, ovocný příkrm, kaše hned v plných porcích.
U výborně prospívajícího kojeného dítěte lze začít s tzv. ochutnáváním, tedy jednou lžička vařené mrkve, podruhé lžička brambory, potřetí lžička… Plné příkrmy pak následně od 6 měsíců, především s neoddalováním zavedení lepku. Pro zavádění příkrmu u nedonošených dětí je postupováno následovně: u dětí narozených po 35. dokončeném týdnu těhotenství je doporučeno postupovat jako u dětí donošených. U dětí narozených před 35. týdnem lze zavádět příkrm 5-8 měsíců od data jejich narození, ne dříve než po ukončeném 3. měsíci korigovaného věku. Neexistují jednoznačná doporučení pro přesnou skladbu příkrmů a je to ovlivněno kulturními zvyklostmi. Alternativní přístup je v USA s důrazem na časné podávání potravin s železem.
Nesolit, nesladit. Výrobky z tvarohu nejsou vhodné pro děti do konce prvního roku života. Tvrdý sýr může být součástí KV od 6.-9. měsíce. Měkké sýry kvůli nižší kalorické denzitě by se měly podávat do 9. měsíce omezeně. Vařené maso 3-5krát týdně (zpočátku 20 g, od 7. měsíce 35 g). Ovoce a zelenina denně. Dieta by měla obsahovat dostatečné množství tuku. Naopak by neměly být nabízeny nápoje s nízkou nutriční hodnotou. Doporučována je omezená nabídka džusů. Lepková strava do jídelníčku nejpozději do ukončeného 7. měsíce a ještě lépe během kojení.
Podávání neupraveného kravského mléka rozdílné podle zemí; nejpodstatnější je železo. Optimální je po 1. roce. Dle zvyklostí se začíná s příkrmem v obědové době (masozeleninový) a poté svačiny. Uváděný je vzorový jídelníček včetně lehkých variací pro kojence na různých fázích zavádění.
Kdy a jaké příkrmy pro kojence?
Jednotlivé dávky se přidávají s rozestupem asi 2 týdnů. Dítěti by mělo být umožněno přerušení krmení ve chvíli, kdy dává najevo, že nechce jíst. Příkrmy podávejte lžičkou, aby si dítě začalo zvykat na jinou formu stravy. Příkrm lze podat i následující den nebo ho zamrazit. Dítě do jídla nenuťte. Pokud ho odmítá, zkuste do něj přidat mateřské mléko. Příkrm nesmí být příliš teplý a měl by být promíchaný. Ohřátý pokrm promíchejte, protože mikrovlnná trouba nerovnoměrně ohřívá. Do 2 let podávejte pouze plnotučné potraviny. Minimálně do 1 roku jídlo nedochucujte solí, cukrem ani kořením. Vyřaďte potraviny, na které má dítě prokázanou alergii.