Poloha a postavení plodu v děloze: klíčové pojmy, příčiny a postupy při porodu

Šikmé polohy plodu vznikají tehdy, že hlavička naléhá excentricky na pánevní vchod a svou částí přesahuje laterální okraj. Podélná osa plodu poté naléhá šikmo na podélnou osu dělohy. Nejčastější příčina šikmých poloh je kefalopelvický nepoměr; dalšími faktory mohou být placenta praevia, myoma praevium, relativně zkrácený pupečník a další.

Typy poloh plodu a jejich klinické významy

  1. Poloha šikmá - přechodová: hlavička nadchází před hranu linea terminalis, do pánevního vchodu se přiklání hřbet plodu. Často se považuje za polohu přechodnou, která se může změnit po odtoku plodové vody na polohu příčnou nebo podélnou hlavičkou.
  2. Poloha šikmá - nepříznivá: záhlaví hlavičky přesahuje laterální okraj vchodu a do pánevního vchodu je přikloněno břicho plodu. Nejčastěji bývá indikován císařský řez, ačkoliv mohou nastat výjimky, kdy lze porod vést vaginálně.
  3. Poloha příčná: osa plodu je obloukovitě napříč a kolmo na podélnou osu dělohy; hlavička plodu bývá uložená na jedné lopatce kyčelní kosti, pánevní konec na druhé. Příčná poloha brání průchodu hlavičky porodními cestami a obvykle vyžaduje císařský řez.

U poloh koncem pánevním je osa plodu orientována na pánvi dolů, naléhání může být zadečkem, nožkami či úplná poloha koncem pánevním (zadeček a obě nožičky v pánevním vchodu). Vaginalní porod je možný, ale rizika jsou vyšší; u některých případů se hodí císařský řez.

Diagnostika a vyšetření poloho plodu

V průběhu těhotenství se poloha plodu stanovuje na Těhotenské poradně a ultrazvukem; definitivní poloha bývá určena po 36. týdnu. I v posledních týdnech může dojít ke spontánní rektifikaci a přetočení do podélné hlavičkou dolů. Pawlikův hmat umožňuje identifikovat distální vychýlení a prázdný dolní děložní segment; maximum ozvěn bývá na umbilikální čáře, resp. v I. poloze vlevo a II. poloze vpravo.

Vnitřní gynekologické vyšetření může ukázat prázdnou poševní klenbu a při odtoku plodové vody i naléhající raménko. U placentárních anomálií, vícečetného těhotenství, polyhydramnionu či zúženého/krátkého pupečníku se riziko šikmých či příčných poloh zvyšuje.

Rysy jednotlivých poloh a jejich význam pro porod

  • Podélná poloha hlavičkou dolů (fyzio logická): nazývá se fyziologická a nabízí nejjednodušší porodní průběh. Brada plodu bývá k hrudníku a záhlavím doléhá na dno dělohy.
  • Podélná poloha koncem pánevním: při porodním průběhu se hlavička nepotřebuje dostat do pánevního vchodu, a některé varianty (zadeček nebo nožky) mohou vést k tureckému sedu. Porod vaginální bývá možný jen za určitých podmínek, často vyžaduje specifické posouzení velikosti pánve a hmotnosti plodu.
  • Poloha příčná: průchod porodu je nemožný vaginálně; nejčastěji se provádí císařský řez. Významná je hospitalizace kolem 37. týdne a posouzení situace k minimalizaci rizik pro matku a plod.
  • Poloha šikmá: přechodová poloha, po porodu bývá obvykle nahrazena polohou podélnou hlavičkou dolů či příčnou. Rizika spočívají v možnosti odtoku plodové vody a vzpříčení pupečníku, vyžadují pečlivé sledování.

Možnosti porodu a intervence

Spontánní vaginální porod je možný u velice malých odumřelých plodů v šikmé poloze, kdy se realizuje porod zdvojeným tělem (hlavička vtlačena do břicha, pokračuje trupem). U živých fetusů se často volí císařský řez; u některých situací lze provést obrat zevními či vnitřními hmaty, zejména pokud je plod v příčné poloze a žena si přeje spontánní vaginalní porod. Obrat z příčné polohy bývá méně úspěšný, avšak někdy se podaří a plod zaujme polohu podélnou hlavičkou nebo koncem pánevním. Místa se mohou v čase měnit a plod může po krátké době zaujmout opět příčnou polohu.

Obrat plodu zevněmi hmaty probíhá za podmínky splnění určitých kritérií (zejména 37. týdnem gravidity, hospitalizace na jeden den). V okamžiku, kdy dojde k přetočení druhého plodu po porodu prvního dvojčete, často se volí císařský řez. Pokud dojde k úmrtí plodu, možné jsou vaginální operační postupy za dodržení bezpečnosti plodu a matky. Při rizicích komplikací ženě se může doporučit císařský řez i při polohách koncem pánevním či šikmých.

Praktické tipy pro pacientky a lékaře

  • V posledních trimestrech je klíčové pravidelné monitorování a posouzení polohy plodu ultrazvukem; v případě šikmých či příčných poloh se zváží hospitalizace a pečlivé plánování porodu.
  • U poloh koncem pánevním a šikmých poloh se zvažuje obracení plodu zevními hmaty (ECV) a po vysoce rizikových faktorech může být zvažován císařský řez jako standardní řešení.
  • U dvoučetných těhotenství bývá nejvýhodnější poloha podélná hlavičkou dolů; pokud jsou obě děti koncem pánevním, nebo jedna koncem pánevním a druhá hlavičkou dolů, rozhoduje se o ukončení těhotenství císařským řezem.
  • Je-li plod v příčné poloze, porod vagina bývá nemožný; plod se z pravidla otočí do podélné polohy hlavičkou dolů, případně do podélné polozy koncem pánevním, pokud to umožní porodnická situace a prostor v pánvi.

Rizika a prevence

Mezi rizika patří předčasné odloučení placenty při nepoznaném krátkém pupečníku, vzpříčení pupečníku, krvácení, nebo obtíže při průchodu hlavičky. Správné rozhodnutí, hospitalizace před termínem a pečlivé sledování polohy plodu výrazně snižují rizika pro matku i dítě. Důležité je informovat se o porodnické historii a o tom, jaká zařízení a personál jsou připraveni řešit tyto polohy v konkrétní porodnici.

Podle současné praxe lze polohu šikmých a příčných poloh postupně ovlivnit a často přejít na polohu vhodnou pro porod; v některých případech je však nutné ukončení těhotenství císařským řezem pro bezpečí matky a plodu.

Infografika: typy poloh plodu a jejich vliv na průchod porodními cestami

Vyšetření břicha v těhotenství (neboli porodnické vyšetření břicha) - Průvodce OSCE | UKMLA | CPSA

Pro doplnění souvislostí lze uvést, že poloha plodu se určuje vztahem dlouhé osy plodu k podélné ose dělohy; nejvýznamnější fáze změn nastává po 20.-30. týdnu, definitivní poloha bývá ozřejmena až po 36. týdnu. Při posuzování polohy je důležité zohlednit rozměry pánve, velikost plodu a porodnickou historii ženy. V případě nejistoty ohledně způsobu porodu je vhodná konzultace s porodní sestrou, gynekologem a případně fyzioterapeutem specializovaným na těhotenskou problematiku.

Příspěvky a dotazy pacientek a odborníků

V diskuzích často zazní, že poloha plodu je proměnlivá a změna může nastat i krátce před porodem; dalšími tématy jsou otázky ohledně výživy, aktivity během těhotenství, či možnosti otáčení plodu. Odborníci doporučují sledovat režim a navštěvovat kurzy přípravy na porod a konzultovat s lékařem ohledně osobních rizik a volby způsobu porodu.

tags: #pricna #poloha #plodu #latinsky