Preeklampsie je závažné onemocnění, které se vyskytuje přibližně u 5 % těhotných žen, obvykle po 20. týdnu těhotenství, ale může se rozvinout i kolem porodu nebo po něm. Dříve bylo toto onemocnění známé jako „těhotenská toxikóza“. Projevuje se především vysokým krevním tlakem a přítomností bílkoviny v moči. Tento stav omezuje průtok krve mezi matkou a placentou, což může vést k nedostatečnému zásobení plodu kyslíkem a živinami.
Preeklampsie je onemocnění vázané na těhotenství, které se projevuje nově vzniklým zvýšeným tlakem po 20. týdnu a známkami postižení dalších orgánů. U preeklampsie hraje klíčovou roli porucha vývoje cév v placentě. Kvůli nedostatečnému přestavění těchto cév není placenta optimálně prokrvena, což vede jednak ke změnám v organismu matky (tzv. endoteliální dysfunkci), jednak ke zhoršené funkci samotné placenty. Preeklampsie samotná vzniká už pár týdnů po oplodnění vajíčka nesprávným vývojem placenty. Nicméně její příznaky se vyskytují vždy až od 20. týdne těhotenství. Čím dříve se nemoc projeví, tím komplikovanější její průběh bývá.
Příznaky a diagnostika preeklampsie
Příznaky preeklampsie se mohou lišit od mírných až po závažné. U některých žen může onemocnění probíhat bez zjevných příznaků. Například vysoký krevní tlak a přítomnost bílkoviny v moči jsou symptomy, které na sobě žena běžně nepozoruje, ale gynekolog je zjistí při pravidelné těhotenské prohlídce. Mezi další možné příznaky preeklampsie řadíme:
- Otoky rukou a nohou
- Rychlé přibývání na váze
- Bolest hlavy
- Zdvojené vidění, neostré vidění
- Bolest pod žebry
- Nevolnost a zvracení
Z laboratorních vyšetření lze nejen stanovit její diagnózu, ale také částečně posoudit její závažnost. Z laboratorních hodnot bývá u preeklampsie často nápadně "dobrý" krevní obraz, jako následek zahuštění krve. Ukazatelem závažnosti onemocnění je hladina kyseliny močové v krvi, která se u preeklampsie hůře vylučuje v ledvinách.
Klíčové je v případě preeklampsie včasné rozpoznání nemoci. Proto je důležité chodit pravidelně na gynekologické prohlídky kvůli kontrole krevního tlaku a vyšetření moči. A také podstoupit screening v prvním trimestru. Základním projevem preeklampsie je zvýšený krevní tlak matky spojený s únikem bílkovin do moči. Existují i rizikové faktory, které zvyšují pravděpodobnost výskytu, avšak preeklampsie se může objevit u kterékoliv těhotné. U preeklampsie typicky nastupuje zvýšení tlaku až v druhé polovině těhotenství. Problém je, že na začátku těhotenství vlivem těhotenských hormonů tlak klesá u všech těhotných, takže žena s chronickou hypertenzí má na začátku těhotenství normální tlak. Stejně tak únik bílkovin močí může být i u chronické hypertenze kvůli cévním změnám provázejícím toto onemocnění. A aby situace byla ještě složitější, i žena s chronickou hypertenzí může mít tzv. gestační hypertenzi.
Preeklampsie může mít různé projevy a závažnost - od mírného zvýšení tlaku až po život ohrožující stavy. Eklampsie je závažná forma preeklampsie, kdy dojde ke křečím podobným epileptickým záchvatům. Vzniká v důsledku podráždění mozku při extrémním zvýšení tlaku a poruše prokrvení.
Screening a prevence
Screening na riziko preeklampsie a růstové restrikce plodu se provádí na specializovaném pracovišti v I. trimestru těhotenství a zahrnuje laboratorní testy, ultrazvukové vyšetření, anamnézu a hodnoty krevního tlaku. Laboratorní testy zahrnují stanovení koncentrace placentárního růstového faktoru (PlGF), ultrazvukové vyšetření hodnotí průtok krve děložními tepnami. Při anamnéze pacientky se zjišťuje výška, váha, cukrovka, vysoký krevní tlak, autoimunitní onemocnění, kouření, preeklampsie v minulosti apod. Hodnoty krevního tlaku jsou také součástí vyhodnocení.
Mezi 11.-13. týdnem těhotenství umíme z dostupných údajů spočítat riziko, že se preeklampsie v průběhu těhotenství rozvine. Tento přístup dokáže zachytit většinu časných forem preeklampsie (až ~90 % do 34. týdne). Screening preeklampsie je součástí kombinovaného screeningu na konci I. trimestru.
Pokud zjistíme, že riziko vzniku preeklampsie je vyšší, naopak to znamená, že víme, jak jej snížit a preeklampsii účinně předcházet: nasazením nízké dávky kyseliny acetylsalicylové (např. Anopyrin, Aspirin). Působí tak, že upravuje srážlivost krve a cévní napětí, čímž podporuje správný vývoj cév v placentě už v raném těhotenství a zvyšuje tak průtok krve a dodávku kyslíku plodu. Doporučuje se užívat 150 mg kyseliny acetylsalicylové jednou denně na noc, nejlépe od 12.-16. týdne těhotenství až do 36. týdne. Podávání kyseliny acetylsalicylové může snížit riziko vzniku časné preeklampsie téměř o 80 %.
Mezi rizikové faktory rozvoje preeklampsie patří výskyt preeklampsie v minulosti nebo v rodině, vysoký krevní tlak před těhotenstvím, přidružené nemoci, jako je např. diabetes, nemoci ledvin, endokrinologická onemocnění či kouření a obezita. Ohroženy jsou také více ženy pod 20 let nebo nad 40 let, dále ty, u nichž se jedná o první těhotenství nebo je u nich potvrzeno vícečetné těhotenství. Riziko vzniku preeklampsie je vyšší u žen, které jsou těhotné poprvé, čekají dvojčata nebo mají vícečetné těhotenství. Dalšími rizikovými faktory jsou nadváha, chronický vysoký krevní tlak, cukrovka, onemocnění ledvin nebo autoimunitní onemocnění.
Komplikace preeklampsie
Pokud není onemocnění včas rozpoznáno, může se u těhotné ženy projevit tzv. HELLP syndrom. Zkratka vznikla z počátečních písmen příznaků tohoto syndromu, kterými jsou:
- H - Hemolysis čili rozpad červených krvinek
- EL - Elevated Liver Function Tests neboli zvýšení jaterních testů
- LP - Low Platelet Counts čili nízké hladiny krevních destiček
HELLP syndrom je komplikace spojená s rozpadem červených krvinek, zvýšením jaterních enzymů a poklesem krevních destiček. Vznikají na stejném patofyziologickém podkladě, mohou se vyskytovat současně nebo zvlášť.
Další velice vážnou komplikací je eklampsie, při níž látky uvolňované z placenty způsobí křečovité stažení cév v mozku. Postižená žena trpí křečovitými záškuby celého těla, připomínajícími epileptický záchvat, až nakonec upadá do bezvědomí. Vzniká v důsledku podráždění mozku při extrémním zvýšení tlaku a poruše prokrvení. U části žen s neléčenou preeklampsií vzniká eklampsie, co je závažná, a někdy i smrtelná, komplikace. Jde o záchvaty křečí, které mohou vést až ke kómatu a poškození mozku.
Preeklampsie má bohužel velmi zásadní podíl na mateřské a perinatální úmrtnosti a může způsobit závažné zdravotní komplikace těhotné i jejímu dosud nenarozenému dítěti. Podílí se také na zvýšení počtu předčasných porodů a nitroděložní růstové retardace.
U matky může v nejhorších případech dojít k poškození ledvin, krvácení do hlavy či předčasnému odloučení placenty. Některé zdravotní problémy se mohou projevit až po letech. Jde zejména o chronickou hypertenzi, ale také postižení ledvin.
Léčba a ukončení těhotenství
Léčba preeklampsie závisí na závažnosti stavu a stádiu těhotenství. U mírnějších případů stačí pravidelné sledování krevního tlaku a stavu plodu. V závažnějších případech může být nutná hospitalizace. Přestože je těžká forma preeklampsie vzácná a pravděpodobnost eklamtických záchvatů velmi nízká, stále vyžaduje pečlivé sledování zdravotního stavu těhotné ženy.
Cílem péče u preeklampsie je najít správnou rovnováhu mezi bezpečím maminky a zralostí miminka. Porod je jediným definitivním „lékem“ na preeklampsii, ale jeho načasování závisí na závažnosti onemocnění a aktuálním stavu obou.
Pokud je preeklampsie mírná a dobře kompenzovaná, porod směřujeme co nejblíže termínu, většinou mezi 37. a 39. týdnem. Pokud se jedná o závažnější formu, porod se doporučuje dříve - toto časování je velmi individuální. Při těžké nebo časné preeklampsii (<34. týdnu) je často nutné těhotenství ukončit.
V ideálním případě se těhotenství ukončí, jakmile je miminko dostatečně vyvinuté, což obvykle bývá kolem 37. týdne, kdy je již méně ohroženo nezralostí. Pokud je nutné ukončit těhotenství dříve než v 35. týdnu, je to indikováno vážným stavem matky nebo plodu.
Většina případů preeklampsie se rozvíjí v pozdějších fázích těhotenství, a pokud se objeví riziko pro matku či plod, je nutné těhotenství ukončit co nejdříve. Při skutečném průkazu rozvoje preeklampsie je třeba ženu okamžitě hospitalizovat.
Léčba je zaměřena především na udržování správného krevního tlaku za pomoci antihypertenziv bezpečných v těhotenství. Budoucí maminku čekají častější kontroly, ve vážnějších případech hospitalizace. V případě, že je zjištěna těžká forma preeklampsie, pak je jedinou možností léčby vyvolání předčasného porodu. Ten je veden nejčastěji císařským řezem. K rychlejšímu vyzrání plic a dalších orgánů plodu lze využít kortikosteroidní hormony.
Preeklampsie a eklampsie, animace
Preeklampsie po porodu
Porod většinou onemocnění zastaví a preeklampsie postupně odezní. Existují však i případy, kdy se preeklampsie objeví až po porodu. Stává se to nejčastěji během prvních 48 hodin porodu. Ženě jsou předepsány léky na snížení krevního tlaku. Následky preeklampsie se v některých případech mohou rozvinout i po několika letech (hypertenze, poruchy ledvin, atd.). Proto je důležité maminku, u které se rozvinula preeklampsie, i po porodu nadále sledovat.
Po porodu se obvykle tlak postupně upraví a příznaky ustupují, ale maminka zůstává pod dohledem - někdy ještě několik dní užívá léky na tlak. Miminko bývá krátce sledováno kvůli přechodné adaptaci, zejména pokud se narodilo dříve.
tags: #preeklampsie #dodavani #placenty