Preeklampsie a přirozený porod: informace, rizika a management

Preeklampsie je onemocnění vázané na těhotenství, které se projevuje nově vzniklým zvýšeným tlakem po 20. týdnu a známkami postižení dalších orgánů. U preeklampsie hraje klíčovou roli porucha vývoje cév v placentě. Kvůli nedostatečnému přestavění těchto cév není placenta optimálně prokrvena, což vede jednak k změnám v organismu maminky (tzv. endoteliální dysfunkci), jednak ke zhoršené funkci samotné placenty. Mezi 11.-13. týdnem těhotenství umíme z dostupných údajů spočítat riziko, že se preeklampsie v průběhu Vašeho těhotenství rozvine. Tento přístup dokáže zachytit většinu časných forem preeklampsie (až ~90 % do 34. Screening preeklampsie je součástí kombinovaného screeningu na konci I. Pokud zjistíme, že riziko vzniku preeklampsie je vyšší, nic se neděje - naopak - víme totiž, jak jej snížit a preeklampsii účinně předcházet: nasazením nízké dávky kyseliny acetylsalicylové. Působí tak, že upravuje srážlivost krve a cévní napětí, čímž podporuje správný vývoj cév v placentě už v raném těhotenství a zvyšuje tak průtok krve a dodávku kyslíku plodu. Doporučuje se užívat 150 mg kyseliny acetylsalicylové jednou denně na noc, nejlépe od 12.-16. týdne těhotenství až do 36. týdne. Preeklampsie může mít různé projevy a závažnost - od mírného zvýšení tlaku až po život ohrožující stavy. Eklampsie je závažná forma preeklampsie, kdy dojde ke křečím podobným epileptickým záchvatům. Vzniká v důsledku podráždění mozku při extrémním zvýšení tlaku a poruše prokrvení. HELLP syndrom je komplikace spojená s rozpadem červených krvinek, zvýšením jaterních enzymů a poklesem krevních destiček. Cílem péče u preeklampsie je najít správnou rovnováhu mezi bezpečím maminky a zralostí miminka. Porod je jediným definitivním „lékem“ na preeklampsii, ale jeho načasování závisí na závažnosti onemocnění a aktuálním stavu obou. Pokud je preeklampsie mírná a dobře kompenzovaná, porod směřujeme co nejblíže termínu, většinou mezi 37. a 39. týdnem. Pokud se jedná o závažnější formu, porod se doporučuje dříve - toto časování je velmi individuální. Vaginální porod je preferovanou cestou, pokud to zdravotní stav dovolí a plod je v pořádku. Císařský řez se volí tehdy, když je stav maminky nebo miminka nestabilní nebo při naléhavé indikaci. Po porodu se obvykle tlak postupně upraví a příznaky ustupují, ale maminka zůstává pod dohledem - někdy ještě několik dní užívá léky na tlak. Miminko bývá krátce sledováno kvůli přechodné adaptaci, zejména pokud se narodilo dříve. Díky dostupné péči a mezioborové spolupráci probíhá dnes většina porodů s preeklampsií bezpečně.

V těhotenství může ženu potkat hned několik nepříjemných nemocí. Tou nejzávažnější z nich je preeklampsie, neboli těhotenská gestóza. Jedná se o stav změněného průtoku krve v cévách placenty, což může mimo jiné způsobit, že plod v děloze přestane růst a vyvíjet se. Tato nemoc se projevuje otoky či zvýšeným krevním tlakem, a ve své nejsložitější formě může ohrozit na životě matku i plod.Preeklampsie je vážná těhotenská komplikace, která může vážně ohrozit vývoj plodu i ženu samotnou. Objevuje se především ve třetím trimestru (po šestém měsíci) těhotenství a může se rozvinout i u jinak zcela zdravé ženy. O něco vyšší riziko mají mladé prvorodičky, ženy s vícečetným těhotenstvím, s onemocněním cév nebo dcery matek, které preeklampsií trpěly. Co přesně tyto komplikace způsobuje, není zatím zcela jasné. Předpokládá se, že příčinou preekplampsie je porucha placentace, tj. uchycení placenty na stěnu děložní na samém začátku těhotenství, tedy ještě před 16. týdnem těhotenství. Preeklampsie se vyskytuje u dvou až osmi procent těhotných žen, které očekávají svého prvního potomka. Její výskyt je u žen s probíhajícím několikátkým těhotenstvím, či u těhotných žen ve vyšším věku, nad 40 let, častější než u mladých prvorodiček. Pokud tento stav není včas podchycen a žena nemá odpovídající péči, může preeklampsie vážně ohrozit vývoj plodu i ženu samotnou. U těhotných ve II a III trimestru, které mají opakovaně zvýšený krevní tlak (140/90) a orientačně bílkovinu v moči, lze vyšetřením z krve s vysokou spolehlivostí krátkodobě vyloučit či potvrdit riziko rozvoje preeklampsie. Při skutečném průkazu rozvoje preeklampsie je třeba ženu okamžitě hospitalizovat. Preeklampsie může postihnout kteroukoli těhotnou ženu. Přesto je větší pravděpodobnost, že vypukne u prvorodiček, u žen starších 33 let, v případě, že žena kouří, nebo když má nadváhu. Ve skutečnosti neexistuje žádná prevence, jak této nemoci předejít. Jediné, co žena může udělat předem, je přestat kouřit, mít dítě dříve než ve zmíněném rizikovém věku, a v případě vyšší váhy zhubnout. Ovšem pozor. Preeklampsie samotná vzniká už pár týdnů po oplodnění vajíčka nesprávným vývojem placenty. Nicméně její příznaky se vyskytují vždy až od 20. týdne těhotenství. Čím dříve se nemoc projeví, tím komplikovanější její průběh bývá. Jako časně vzniklá preeklampsie se označuje nemoc, která propukne mezi 26. až 34. týdnem těhotenství. Její příčinou jsou často genetické rizikové faktory. Pozdní preeklampsie se objevuje po 34. týdnu těhotenství a obvykle má mírný průběh. Součástí pravidelných návštěv gynekologa v těhotenství je měření tlaku a vyšetření moči. Preeklampsie se totiž nejčastěji ohlašuje vedle přítomnosti bílkoviny moči právě vysokým tlakem. Ten sám o sobě nemusí nic znamenat - v těhotenství jím dle dostupných dat trpí každá desátá žena. Měření může vykázat falešnou pozitivitu i negativitu, protože tlak se v průběhu dne mění. U téměř poloviny těhotných s vysokým krevním tlakem se ale preeklampsie objeví, proto jsou pravidelně sledované. Určující je hodnota tlaku po 20. týdnu těhotenství. Pokud přesáhne hranici nad 140/90 mmHg, jde o tzv. gestační hypertenzi, která by měla do tří měsíců po porodu odeznít. Pokud má žena vysoký tlak už před 20. Těhotné by měly věnovat pozornost subjektivním příznakům, kterými se preeklampsie ohlašuje. Některé z nich se ale objevují i u zdravých těhotných, ženy tak zpočátku netuší, že se něco děje. Jindy mívá nemoc naopak rychlý nástup. Preeklampsie se diagnostikuje na základě potíží těhotné, měřením krevního tlaku a pomocí laboratorního vyšetření. Už během prvních screeningových vyšetření v prvním trimestru těhotenství lze udělat test, zda má žena vyšší riziko vzniku této nemoci. Ke zpřesnění diagnózy slouží také speciální test s názvem sFlt/PlGF. Pokud ukáže vysoké hodnoty, je žena hospitalizována. Preeklampsie se nedá léčit, ale zmírňují se její příznaky, především vysoký krevní tlak. U matky může v nejhorších případech dojít k poškození ledvin, krvácení do hlavy či předčasnému odloučení placenty. Některé zdravotní problémy se mohou projevit až po letech. Jde zejména o chronickou hypertenzi, ale také postižení ledvin. Eklampsie = Záchvat, který navazuje na předchozí těžkou preeklampsii (ale může se objevit i bez ní). Projevuje se křečemi nebo ztrátou vědomí, připomíná epileptický záchvat. HELLP syndrom = Velmi závažná komplikace preeklampsie, která ohrožuje život matky i dítěte. Symptomy jsou rozpad krvinek, zvýšené jaterní testy a nízký počet krevních destiček. Klíčové je v případě preeklampsie včasné rozpoznání nemoci. Proto je důležité chodit pravidelně na gynekologické prohlídky kvůli kontrole krevního tlaku a vyšetření moči. A také podstoupit screening v prvním trimestru. A. Papančevová - Preeklampsie v intenzivní péči se zaměřením na rizikové faktory. Preeklampsie postihuje přibližně 5 % těhotných žen obvykle po 20. týdnu těhotenství, ale může se rozvinout také až kolem porodu nebo i po něm. Dříve bylo toto onemocnění známé jako „těhotenská toxikóza“. Projevuje se vysokým krevním tlakem a přítomností bílkoviny v moči. Tento stav omezuje průtok krve mezi matkou a placentou, což může vést k nedostatečnému zásobení plodu kyslíkem a živinami. Příznaky preeklampsie se mohou lišit od mírných až po závažné. U některých žen může onemocnění probíhat bez zjevných příznaků. Například vysoký krevní tlak a přítomnost bílkoviny v moči jsou symptomy, které na sobě žena běžně nepozoruje, ale gynekolog je zjistí při pravidelné těhotenské prohlídce. Z laboratorních vyšetření lze nejen stanovit její diagnózu, ale také částečně posoudit její závažnost. Screening na riziko preeklampsie a růstové restrikce plodu se provádí na specializovaném pracovišti v I. trimestru těhotenství a zahrnuje laboratorní testy, ultrazvukové vyšetření, anamnézu a hodnoty krevního tlaku. Laboratorní testy zahrnují stanovení koncentrace placentárního růstového faktoru, ultrazvukové vyšetření hodnotí průtok krve děložními tepnami. Při anamnéze pacientky se zjišťuje výška, váha, cukrovka, vysoký krevní tlak, autoimunitní onemocnění, kouření, preeklampsie v minulosti apod. Hodnoty krevního tlaku jsou také součástí vyhodnocení. Při pozitivním výsledku lze riziko onemocnění snížit nasazením kyseliny acetylsalicylové. Léčba preeklampsie závisí na závažnosti stavu a stádiu těhotenství. U mírnějších případů stačí pravidelné sledování krevního tlaku a stavu plodu. V závažnějších případech může být nutná hospitalizace. Přestože je těžká forma preeklampsie vzácná a pravděpodobnost eklamptických záchvatů velmi nízká, stále vyžaduje pečlivé sledování zdravotního stavu těhotné ženy. Většina případů preeklampsie se rozvíjí v pozdějších fázích těhotenství, a pokud se objeví riziko pro matku či plod, je nutné těhotenství ukončit co nejdříve. V ideálním případě se těhotenství ukončí, jakmile je miminko dostatečně vyvinuté, což obvykle bývá kolem 37. týdne, kdy je již méně ohroženo nezralostí. Pokud je nutné ukončit těhotenství dříve než v 35. Riziko vzniku preeklampsie je vyšší u žen, které jsou těhotné poprvé, čekají dvojčata nebo mají vícečetné těhotenství. Dalšími rizikovými faktory jsou nadváha, chronický vysoký krevní tlak, cukrovka, onemocnění ledvin nebo autoimunitní onemocnění.

Screening a prevence

V prvním trimestru lze provést kombinovaný screening zaměřený na odhad rizika vzniku časné preeklampsie. Jde o vyšetření zaměřené na těhotenské komplikace obecně. Prvotrimestrální screening se musí provést v období mezi 11.-14. týdnem těhotenství. Asi u 10 % těhotných se po absolvování testu zjistí vyšší riziko preeklampsie. Důležité je, že jsme schopni rozvoj preeklampsie aktivně zabránit preventivním podáváním nízkodávkovaného aspirin (100-150 mg). Kyselina acetylsalicylová snižuje riziko rozvoje preeklampsie před 34. týdnem až o 82 %. Řada lékařů screening preeklampsie neprovádí, proto je lepší se předem informovat. Informace o pracovištích, které provádějí screening v I. U těhotných ve II. a III. Při skutečném průkazu rozvoje preeklampsie je třeba ženu okamžitě hospitalizovat.

V případě zjištění vysokého rizika je možné rozvoji nebezpečného stavu efektivně předcházet. Ke zpřesnění diagnózy slouží také speciální test s názvem sFlt/PlGF. Pokud ukáže vysoké hodnoty, je žena hospitalizována. Klinicky se preeklampsie může manifestovat bolestí hlavy, bolestí epigastria, poruchami zraku a sluchu, nauzea a zvracením. Laboratorně bývá přítomna proteinurie. Dále kyselina močová, která vzniká vlivem nadbytku kyslíkových radikálů. Narůstající ischemií stoupá podíl enzymu xantinoxidázy, čímž stoupá i urát. Abnormální hodnoty jaterních testů se zvyšují při podezření na HELLP syndrom. Počátek probíhá někdy pozvolně, jindy rychle. Pokud nejsou rozvinuty plně všechny příznaky a nejsou indikace k hospitalizaci, sledujeme pacientky ambulantně. V případě velmi těžkého nebo špatně kompenzovatelného stavu je nutné zvážit ukončení těhotenství.

Infografika: Mechanismus preeklampsie a proud krve v placentě

Preeklampsie a eklampsie, animace

  • Jedním z klíčových prvků managementu je vyvážené rozhodnutí o načasování porodu na základě závažnosti onemocnění a stavu plodu.
  • U mírné formy se často snaží porod načasovat na konci termínu (37.-39. týdne) s ohledem na zralost plodu.
  • Hospitalizace je nutná u těžkých forem preeklampsie; k léčbě se používá intravenózní antihypertenziva a magnesium sulfate pro prevenci křečí.
  • Screening v I. trimestru umožňuje identifikovat ženy s vyšším rizikem a přijmout preventivní opatření.

V České republice zhruba 500 případů předčasného porodu ročně souvisí právě s preeklampsií. Co o této chorobě říkají odborníci? Každá těhotná žena chce přivést na svět zdravé miminko a sama být v co nejlepší kondici, aby si mohla mateřství užívat. Proto je důležité snažit se předcházet možným rizikům, především těm, která souvisí s předčasným porodem. Odborníci apelují na těhotné ženy, aby mezi 11. a 14. týdnem těhotenství absolvovaly screeningové vyšetření ve specializovaném centru prenatální péče, které odhalí riziko rozvoje onemocnění. V případě zjištění vysokého rizika je totiž možné rozvoji nebezpečného stavu efektivně předcházet.

tags: #preeklampsie #a #prirozeny #porod