Předčasně narozené děti ve 25. týdnu těhotenství: vývoj, výzvy a léčba

Předčasný porod uvádí dítě do pro něj nefyziologického prostředí jednotek intenzivní péče a i při sebelepší péči toto prostředí významně ovlivňuje neurofyziologický, neuropsychický a psychosociální vývoj nezralého dítěte. Autonomní systém představuje především stabilitu a pravidelnost srdeční akce, dechové frekvence a další parametry dýchání. Získání kontroly nad autonomním systémem a jeho parametry je klíčovou aktivitou, neboť na ní závisí stabilita, přesnost, vyváženost dalších mechanismů a subsystémů. Pro tzv. na vztahu založenou péči o předčasně narozené jedince je klíčová role rodičů a rodiny. Mluvíme také o tzv. Vytvoření citové vazby mezi předčasně narozeným dítětem a jeho rodiči je velmi významné. Je důležité být svému dítěti nablízku, povídat si s ním a pečovat o něj, i když je v inkubátoru. Je na nás, ošetřujícím personálu, abychom byli v tomto důležitém procesu průvodci a byli pro rodiče oporou. Podpora rodiny se týká všech členů rodiny, včetně sourozenců dítěte. Tzv. Ochrana spánku (respektování cyklu spánku a bdění) - sjednocení lékařské a ošetřovatelské péče. Péče zaměřená na rodinu (family centered care) vytváření vztahu mezi rodiči a jejich dítětem, ale i vztahu mezi rodiči a ošetřujícím personálem. Rodiče jsou aktivními účastníky v procesu vývoje svého dítěte. Dodržování těchto principů redukuje stres a bolest, respektuje potřeby dítěte, podporuje neurologický vývoj dítěte, zkracuje délku pobytu dítěte v nemocnici, zahrnuje v maximální míře do péče rodiče. Pro personál znamenají tyto principy značné změny v ošetřovatelské péči a změnu dosavadní praxe vůbec, kdy ošetřovatelskou péči do značné míry přejímají rodiče, personál přejímá roli trenéra, učitele. Dotek je jedním ze základních vjemů, kterým je novorozenec po porodu vystaven a kterým vnímá okolí a osoby. Extrémně nezralé děti vnímají drtivou většinu dotyků negativně. Novorozenec je schopen si pamatovat místo doteku rodičů, je vhodné, když si rodiče zvolí místo na těle dítěte, kterého se vždy před začátkem jakékoliv práce s dítětem dotknou - tzv. Tímto dotekem dáváme miminku najevo svou přítomnost. Je vhodné, abyste se svého miminka dotkli na vámi vybraném místě, a to celou dlaní. Dotyk by měl být klidný, provedený celou plochou ruky s mírným tlakem. Pokud od miminka odcházíte, je vhodné zopakovat tento dotek na stejném místě. Intervaly koupání, frekvence, nejsou přesně určeny. Koupel se provádí ve večerních hodinách a neměla by být delší než 5 minut. Teplota vody by měla být 37 °C. Při koupeli a osušování tělíčka se používají jemné materiály z bavlny či vaty. Koupel není vnímána jako očistná záležitost, ale jako relaxační epizoda, která dítě uklidní a zlepší jeho spánek. Koupel nezralého dítěte se provádí v prvních týdnech v inkubátoru, který je vybaven regulací teploty a vlhkosti, čímž vytváří ideální podmínky pro dítě. Tělo je v tomto případě omýváno vatovými tampóny namočenými ve vodní lázni. V pozdějším věku dítěte se koupel provádí ve vaničce mimo inkubátor. Pro dítě je velmi důležité mít definované hranice v prostoru. Koupel se provádí se zavinutím dítěte do pleny, které pomůže dítěti udržet normální tělesnou teplotu a sníží jeho stresové reakce. Koupel obvykle probíhá na JIP 1× týdně, 2× týdně na IMP (oddělení intermediární péče). Během nitroděložního života dítě vnímá hranice okolí dané děložním prostorem, tyto hranice hledá při pohybu v plodové vodě, reaguje na ně pohyby končetin a trupu. Po porodu je dítě umístěno v inkubátoru, je maximálně vhodné a doporučené zajistit mu hranice umístěním do hnízda (nesting), do pelíšku. Takto mohou být do společného lůžka uložena i dvojčata. Je prokázáno, že definováním hranic v prostoru se děti zklidňují, stabilizuje se jejich srdeční akce, mají méně epizod potíží s dýcháním. Hnízdo (pelíšek) poskytuje pocit jistoty a bezpečí, umožňuje optimální polohování dítěte, zajišťuje ideální teplotu a celkový komfort dítěte. Svým tvarem připomíná dělohu, jeho součástí jsou pomůcky, které napomáhají ke správnému polohování dítěte - polohovací srdíčko pod hrudník, polohovací kostička pod krční páteř. Inkubátory je vhodné a potřebné překrývat speciálními přehozy, které tlumí nejen světlo, ale výrazně snižují i úroveň hluku. Děti narozené s porodní hmotností pod 1 500 g a narozené před 31. gestačním týdnem jsou zařazeny do screeningového programu vyšetření oční sítnice. Pro toto oční vyšetření aplikujeme dětem speciální oční kapky, které umožní rozšíření zornice dostatečné pro vyšetření sítnice. Oční lékař k vyšetření někdy použije oční rozvěrač. Je nutné ztišovat na minimum hlasitost alarmů všech používaných přístrojů. Ideální polohou je pro nezralého novorozence uvolněná poloha, vždy musí dítě mít volné ruce, samozřejmě s výjimkou medicínsky indikované situace, kdy je nutno pohyby končetiny alespoň částečně omezit. Při kojení nikdy nesvazovat dítěti ruce do pleny či zavinovačky. Polohou dítěte v hnízdě (pelíšku) se snažíme napodobit polohu plodu v děloze. Pomocí již zmíněných pomůcek se snažíme zmenšit oblast kolem hlavičky, zajistit správnou polohu krčku dítěte. Nožičky se snažíme přitáhnout k bříšku tak, aby se plosky nohou a kolínka dotýkaly. Záda dítěte by měla naznačit lehký kočičí hřbet. Ručky by měly zůstat volné, aby jim bylo umožněno se dotýkat úst a tváří. Jsou upřednostňovány polohy na bocích a na bříšku, kdy umožníme dítěti dotek rukou úst a uvolnění zádového svalstva. Při polohování a přesunech dítěte je velmi zásadní nezvedat dítě do výšky, ale vždy udržet neustálý kontakt s hnízdem (pelíškem). Jedná se o metodu, kdy je dítě přikládáno přímo na hrudník matky (mezi prsy). Tímto přímým tělesným kontaktem je dítěti simulováno bezpečné prostředí, které mu připomíná prostředí dělohy. Klokánkování má pozitivní vliv na vývoj dítěte. Při této metodě mají děti stabilnější srdeční rytmus, pravidelněji dýchají, jsou lépe okysličené, mají stabilnější tělesnou teplotu, méně pláčou. Děti při téhle poloze vnímají matčin hlas a tlukot srdce. Při tomto aktu lze dětem číst, zpívat a povídat si. Klokánkování může trvat různě dlouho, jeho délka se odvíjí od zdravotního stavu dítěte. Fyzický kontakt dítěte s matkou lze také realizovat systémem ATEKK - podpora časného bondingu -, vede ke zdravým reakcím a vytvoření vazby mezi rodiči a právě narozeným dítětem. Princip spočívá ve snížení výšky inkubátoru, vysunutí jeho horní části, otevření bočních dvířek, spuštění tepelné clony a přivinutí dítěte do náručí matky v prostředí inkubátoru. Díky tomuto systému dojde jakoby k „položení“ maminky do inkubátoru - foto? Důležité je při tomto aktu na dítě mluvit v tichých tónech, sledovat jeho projevy chování. Známek stresu a bolesti je velmi mnoho, vizuálně jsou dobře rozpoznatelné např. silně sevřená oční víčka, svraštění brady, čela, sevření ruček v pěst, roztažení všech prstů, ale také např. opakované zívání. Vždy preferujeme nefarmakologické přístupy, jako je nenutritivní sání, podání sladkých roztoků (sacharóza), klokánkování, kojení, kontakt - svinutí, klubíčkování. Pro předčasně narozené dítě je mateřské mléko tou nejideálnější výživou. Edukace o výhodách mateřského mléka pro předčasně narozené dítě je zajišťována již před porodem, kdy se po kontaktu s laktační poradkyní odstříká kolostrum, které je podáno dítěti po jeho narození. Výživa je zpočátku zajištěna gastrickou (žaludeční) sondou. Po stabilizaci zdravotního stavu a dosažení určitého gestačního věku je naší snahou přiložit dítě k prsu. Zpočátku se jedná jen o olíznutí bradavky, což je pro dítě důležité si uvědomit chuť a vůni mléka. Vždy je nutné se řídit celkovým zdravotním stavem a individuálními schopnostmi dítěte. Přiložení k prsu je velmi intimní záležitostí. Tento proces poskytuje vzájemné dotyky a sblížení. Odběry krve probíhají vždy v přítomnosti minimálně dvou osob, přičemž jedna je odpovědná za zklidnění dítěte. Maminka si pro své dítě donese šátek (šálu), který jeden den nosí kolem krku bez použití parfému a poté jej vložíme k dítěti do inkubátoru. Dítě je do šátku „zachumlané“ a má možnost cítit svou mámu neustále, i když není u něj. Nezralá miminka se rozdělují podle týdne těhotenství nebo podle porodní hmotnosti. Inkubátory jsou důkazem lidské vynalézavosti a soucitu, přičemž jejich vývoj sahá až do raného 19. století. Nedonošenost nepostihuje pouze matku a dítě, ale dotýká se celé širší rodiny, příbuzných i celé společnosti. Vyrovnat se s tím, že máte předčasně narozené dítě, je velmi obtížné. Tato zkušenost je zcela odlišná od představ, kterou všichni rodiče mají, když si plánují a očekávají narození dítěte. Maminka často trpí pocity viny, že nebyla schopná dítě donosit, může mít obavy z toho, že nebude dobrou matkou, z reakce partnera, příbuzných a známých. Narození dítěte neprovází obvyklá radost a oslavné rituály. Role tatínků je extrémně náročná, pracují, případně pečují o další děti a své nedonošené dítě vidí jen občas a na krátkou dobu. Průběžně zveřejňujeme příběhy rodin předčasně narozených dětí, kterým jsme měli možnost pomoci. Děkujeme za Vaše svolení a odvahu sdílet i Váš příběh.

Rizika, péče a dlouhodobý vývoj

Aby web fungoval správněMimiConcept používá soubory cookies, včetně souborů cookies třetích stran a zpracovává osobní údaje, jako jsou adresy IP a identifikátory souborů cookies, aby Vám poskytl: Obsah, reklamy, interaktivní služby přizpůsobené Vašemu profilu, analýzu provozu na webu a poskytnutí tlačítka pro sdílení. Dále soubory cookies slouží k vylepšení uživatelského prostředí a k zobrazování toho, co Vás opravdu zajímá na našem e-shopu i v reklamních sděleních. Klikněte níže, pokud obecně souhlasíte s použitím těchto cookies a zpracováním vašich osobních údajů pro tyto účely.

A co se týče rizik předčasně narozeného dítěte, rizika pro matku zahrnují problémy s placentou, respirační problémy, problémy s termoregulací, nedostatečně vyvinutý trávicí systém a riziko krvácení do mozku. Zdravotní rizika předčasně narozených dětí závisí na době gestace a zdravotním stavu matky. Porod může být vysoce rizikový, avšak v místnosti je připraven i tým z oddělení rizikových novorozenců, aby byl novorozenec ihned zajištěn.

Pro dítě je důležité definované hranice v prostoru, hnízdo poskytuje pocit jistoty a bezpečí a umožňuje optimální polohování. Inkubátory je vhodné překrývat přehozy pro tlumení světla a hluku. Děti narozené pod 1 500 g a narozené před 31. gestačním týdnem jsou zařazeny do screeningového programu vyšetření oční sítnice. Oční kapky rozšiřují zornici pro vyšetření sítnice a někdy se používá oční rozvěrač. Při kojení je důležité mít ruce volné a nedávat ruce do pleny.

Nezralé děti se dělí podle týdne těhotenství a porodní hmotnosti; běžná hmotnost na hranici viability je kolem 500-600 g, ve 28. týdnu 1000-1200 g a ve 32. týdnu 1700-1900 g. Mortalita a morbidita předčasně narozených dětí zůstává vysoká, i když pokles úmrtí díky lepší péči existuje. Sledování dětí po propuštění zahrnuje rizikové poradny a ambulantní péči, která monitoruje psychomotorický vývoj a riziko DMO, postižení zraku a sluchu. Časná diagnostika a zahájení terapie jsou klíčové pro minimalizaci následků.

Praktické prvky péče o předčasně narozené děti

Doteková terapie je jedním z klíčových prvků péče, která reguluje tělesnou teplotu, srdeční tep a dýchání, snižuje stres a podporuje vznik vazby. Kontakt kůže na kůži, klokánkování a nechání rodičů aktivně participovat v krmení a ošetřování má dlouhodobý vliv na neurologický a psychomotorický vývoj. U 25. týdne těhotenství je důležité zajistit stabilní prostředí a postupně zapojovat rodiče do péče o miminko. Krmné metody začínají parenterálním výživou, následně se zkoumají možnosti sáním a polykání a podle stavu dítěte se upravují metody krmení. Mateřské mléko je považováno za ideální výživu, kojící proces bývá zahájen po stabilizaci a zjištění vhodného gestačního věku.

Historicky inkubátory demonstrují lidskou vynalézavost a soucit, jejich vývoj sahá do raného 19. století a jejich použití umožňuje definovat hranice a teplotu pro minimalizaci stresu. Předčasně narozené děti vyžadují tým odborníků, včetně neonatologa, psychologa, oftalmologa, audiologa a foniatra, aby byla zajištěna komplexní péče. Raná péče hraje klíčovou roli pro rodinu a poskytuje poradenství, podporu vývoje a zapůjčení pomůcek.

Psychosociální kontext a dopady na rodinu

Narození dítěte předčasně zasahuje do života celé rodiny, nevynímajíc rodičovské role a očekávání. Maminky mohou prožívat pocity viny a obavy z toho, že neunesou zodpovědnost, zatímco otcové zažívají změny ve vztahu a srovnávají se s novou realitou. Příběhy rodin a zkušenosti z rané péče ukazují, že s vhodnou podporou lze překonat psychologické a praktické výzvy. Průběžně zveřejňované příběhy ukazují, že i když se zdravotní stav dítěte může komplikovat, rodiny postupně nacházejí sílu a vzájemnou oporu.

Infografika: Péče o předčasně narozené děti - strukturální rámec a klíčové prvky

Časová osa a statistiky

  • Předčasně narozené děti jsou ti novorozenci, kteří se narodí před dosažením plného gestačního období, tedy před ukončením 37. extrémně předčasně narozené děti - porody před nebo v průběhu 27. týdne.
  • Ve vyspělých evropských zemích se podíl předčasně narozených dětí pohybuje mezi 6 a 9 %, v USA kolem 12 %.
  • V České republice se ročně narodí okolo 100 tisíc novorozenců, z nichž předčasně narozené děti tvoří cca 6-8 %;
  • Běžná hmotnost na hranici viability se pohybuje kolem 500-600 g, ve 28. týdnu 1000-1200 g, ve 32. týdnu 1700-1900 g.
Graf: Podíl předčasně narozených dětí podle regionu a týdne těhotenství

Známé rizikové faktory a dlouhodobé dopady

Mezi rizikové faktory patří respirační problémy, problémy s termoregulací, trávicí potíže a riziko krvácení do mozku. Mezi dlouhodobé obtíže patří poruchy mentálního vývoje, dětská mozková obrna a postižení zraku nebo sluchu. Sledování vývoje probíhá tradičně v rizikových poradnách a ambulancích při perinatálních centrech. Včasná diagnostika a zahájení terapie jsou klíčové pro minimalizaci následků.

Schéma časové osy perinatální péče

Konkrétní příběh Františka ve zkrácené podobě

V nedonošeném období se František narodil v 25. týdnu a vyžadoval podporu dýchání a monitoringu životních funkcí. Po narození byl napojen na umělý dýchací přístroj a dostal surfaktant. Zaměstnání lékařů a rodiny vedlo k postupnému zlepšení stavu díky léčbě infekce a následně zánětu střeva. Retinopatie nedonošených postihla obě oči, vyžadovaly se operace a dlouhodobá rehabilitace. Rodina prožívala nejistotu, ale postupně se pouto mezi matkou a synem posilovalo a rodina nacházela sílu v rané péči a podpoře. František dnes žije s minimálními dopady a rodina aktivně spolupracuje s rehabilitačními pobyty.

Ilustrace klokánkování a kontaktu kůže na kůži (Babywearing a bonding)

Výstupy a závěrečné poznámky

Předčasný porod zůstává závažným problémem - zvyšování kvality perinatologické péče minimalizuje výskyt závažných dlouhodobých komplikací u předčasně narozených dětí. Zejména u dětí extrémně nezralých je nutno s možností výskytu závažných zdravotních problémů počítat, pečlivým sledováním je zavčas odhalit a zahájit správnou časnou intervenci. Zralost dítěte a porodní hmotnost hrají klíčovou roli ve vyhodnocení rizik a prognózy.

Epizoda Real Families: Zkušenosti s předčasně narozeným dítětem

tags: #predcasne #narozene #deti #25 #tyden