Pozdní fetalní období vývoj plodu a související fyziologické změny matky

Mezi 9. a 26. týdnem gravidity je fází, v níž se dokončuje morfologický i funkční vývoj plodu a jeho orgánů až do stadia relativní životaschopnosti. která je již od 6. až 7. týdne prokazatelná ultrazvukem, od 12. týdne akusticky doptonem, je stetoskopem slyšitelná až od 18. až 20. Svalová činnost plodu se projeví pohyby jeho končetin (viditelnými též při ultrazvukovém vyšetření), které primigravida rozpozná od 20. týdne, vícerodička již od 18. týdne. Těhotnou vnímané “pohyby plodu” jsou vlastně dotyky končetin stěny plodového vejce. Lze je též registrovat poslechově anebo pohmatem na břišní stěně.

Od začátku 27. týdne gestace do porodu, je fází funkčního dozrávání jednotlivých orgánů, jejichž anatomická výstavba byla již v předešlém období dokončena. Plod dále roste, jeho hmotnost se zvyšuje. Autor: prof. MUDr. A. Pařízek, CSc. Pro dělení prenatálního vývoje člověka existuje několik systémů, např. 10 Jiráskových stadií (8 embryonálních, 1 fetální, 1 prenatální), nebo 23 Carnegie stadií (pojmenovaných podle Carnegie institutu založeném Andrew Carnegiem). Hodnotíme zárodek podle zevních charakteristik. podle počtu somitů − poměrně přesná metoda, ale lze ji použít pouze mezi 20. až 35. dnem (před 20. dnem ještě žádné nejsou, po 35. podle morfologických charakteristik − nejpřesnější způsob, lze porovnávat s ostatními živočišnými druhy, např. Prenatální vývoj lze rozdělit na tři hlavní období. První období je embryonální, během tohoto období se vytváří buňky, tkáně a orgány, trvá cca 8 týdnů. Další období je období fetální. Jednobuněčné − začíná oplozením, ootida, zygota, 1. Blastomerické − začíná rýhování oocytu (dělí se, ale nezvětšuje se jeho objem), vytváří se útvar zvaný morula, 2.−3. Blastodermové − vzniká blastocysta (do prostoru mezi buňkami začne vnikat tekutina až se vytvoří jednotná dutina), 4. Dvojvrstevný terčík − tvoří se epiblast, hypoblast, 2. Trojvrstevný terčík s osovými strukturami − vytváří se 3 zárodečné listy, 3. Trubicovité embryo − dochází k formování somitů, uzavírání nervové trubice, 4. Embryo tvaru C − embryo se ohne do lordózy, vznik končetin, 5.−6. Oplozené vajíčko se mění v zygotu, v níž probíhají opakovaná mitotická dělení (rýhování). Zygota se nejprve rozdělí na dvě blastomery, ty dále na čtyři atd. Jakmile se dosáhne devítibuněčného stádia, blastomery se k sobě přimykají a vytváří kompaktní buněčnou kouli (tzv. kompaktace, je podmíněna adhezivními molekulami (E-kadheriny - glykoproteiny, kompaktace je zahájena v 16buněčném embryu). Kolem 4. dne vstupuje morula do dělohy a začíná se v ní objevovat dutina vyplněná tekutinou - dutina blastocysty. Je to proto, že morula, resp. blastocysta opouští zona pellucida procesem zvaným hatching a tekutina dovnitř dutiny v ní vniká z děložní dutiny. Skupina centrálně uložených blastomer, vnitřní buněčná masa neboli inner cell mass (ICM) (embryoblast). Blastocysta dva dny volně pluje v děložním sekretu a rychle zvětšuje objem. Obvykle se blastocysta 6. den po oplození uchytí na epitelu endometria, nejčastěji svým embryonálním pólem. 7. den vzniká delaminací epiblastu (vznikající diferenciací embryoblastu) - hypoblast. 8. Blastocysta je částečně začleněna do endometria dělohy (do které vniká díky proteolytickým enzymům buněk syncytiotrofoblastu) a aby se tam mohla vsoukat, musí se blastocysta částěčně kolabovat. Trofoblast se diferencuje ve dvě vrstvy (v oblasti kolem vnitřní buněčné masy) - vnitřní vrstva = cytotrofoblast a vnější mnohojaderná vrstva bez viditelných hranic mezi buňkami = syncytiotrofoblast. Buňky cytotrofoblastu se dělí, nalézáme zde mitotické figury. Buňky cytotrofoblastu putují do syncytiotrofoblastu, kde fúzují a ztrácejí svoji individuální plazmatickou membránu. Dohromady tvoří hypoblast a epiblast plochou placičku. Uvnitř epiblastu se utváří dutinka, ta se zvětšuje a stává se z ní amniová dutina. Buňky epiblastu přiléhající k cytotrofoblastu se nazývají amnioblast. Stromální buňky v děložní sliznici se naplňují glykogenem a lipidy, nabývají polyedrického tvaru a přeměňují tak endometrium v deciduu (sebe pak v deciduální buňky). Deciduální buňky poblíž syntitiotrofoblastu degenerují, jsou pak pohlceny zárodkem (tzv. 9. Blastocysta je hlouběji v endometriu. Místo, kde blastocysta vnikla do endometria se uzavřelo fibrinovým koagulem = operkulum. Trofoblast se dále vyvíjí hlavně na embryonálním pólu, kde se v syncytiu vytvářejí dutinky. Nakonec se tyto dutinky spojí a vytvoří větší lakuny. Zároveň na abembryonálním pólu ploché buňky vytvářejí exocoelomovou = Heuserovu membránu, ta lemuje vnitřní povrch cytotrofoblastu. 11. až 12. Od 11./12. dne je blastocysta úplně zabudovaná do stromatu endometria a povrchový epitel endometria je v místě vniku blastocysty zcela reepitelizován. Buňky syncytiotrofoblastu penetrují hlouběji do stromatu endometria zde narušují endoteliální vrstvu krevních kapilár (překrvené a dilatované sinusoidy). Nakonec dojde ke spojení sinusoid s lakunami a mateřská krev vstoupí do lakunárního systému. Mezitím se mezi vnitřním povrchem cytotrofoblastu a zevním povrchem exocoelomové dutiny objeví nová populace buněk odvozených od buněk žloutkového váčku. Tyto buňky vytvoří jemnou vazivovou tkáň = extraembryonální mesoderm. V extraembryonálním mesodermu se poměrně rychle vytvoří velké dutinky, když tyto dutinky splynou, vytvoří se dutina = extraembryonální coelom = choriová dutina. Choriová dutina obklopuje primitivní žloutkový váček a amniovou dutinu a to s výjimkou místa, kde je zárodečný terčík spojený s trofoblastem zárodečným stvolem (connecting stalk). 13. Od 13. dne je povrchový defekt v endometriu obvykle zahojený. Někdy nastane krvácení v místě implantace (zvýšený průtok krve v lakunárních prostorech). Trofoblast má charakteristickou klkovitou strukturu. Hypoblast produkuje další buňky, ty migrují podél vnitřní stěny Heuserovy membrány. Tyto buňky proliferují a nakonec utváří dutinu uvnitř exocoelomové dutiny sekundární žloutkový váček (definitivní žloutkový váček). Ten je mnohem menší než exocoelomová dutina (primitivní žloutkový váček). Během formování definitivního žloutkového váčku je velká část exocoelomové dutiny oddělena. Zatímco extraembryonální coelom expanduje a formuje velkou dutinu (choriovou dutinu), extraembryonální mesoderm leží na vnitřní straně cytotrofoblastu jako choriová plotna. Jediné místo, kde extraembryonální mesoderm protíná choriovou dutinu, je zárodečný stvol. Rýhování ve 4. Rýhování embrya ve 4. Hlavním procesem třetího týdne vývoje je gastrulace, tj. invaginace buněk epiblastu, které se tak stávají zdrojem všech tří vrstev trojvrstevného zárodečného terčíku. Dochází ke vzniku notochordu (chordy dorsalis) přes stadium chordomesodermového výběžku.

Infografika znázorňující vývoj embrya a časové tečení trimestrů

Embryonální období a počátky vývoje

Embryonální období zahrnuje první týdny vývoje od oplození do 12. týdne, kdy se vyvíjejí hlavní orgány a systémy. První dny po oplodnění zahrnují vznik moruly a blastocysty, diferenciaci epiblastu a hypoblastu, a vznik amniové dutiny a exocoelomové dutiny. Gastrulace v 3. týdnu definuje zárodečné vrstvy: ektoderm, mezoderm a endoderm, které vytvářejí základy všech orgánů.

Jádro vývoje zahrnuje tvorbu nervové trubice, srdce, trávícího traktu a dalších systémů, s postupnou diferenciací placenty a plodových obalů. V této fázi vzniká i choriová dutina a exocoelomová dutina, které usnadňují výživu a dýchání plodu.

Schéma gastrulace a vývoje zárodečných vrstev

Harmonogram klíčových momentů vývoje během těhotenství

  1. Oplození a implantace (6.-9. den po oplodnění).
  2. Vznik placenta, embryoblastu a trofoblastu; vyvíjejí se amniová a exocoelomová dutina.
  3. Blastocysta je plně zabudována do endometria a vzniká decidua.
  4. Gastrulace a vznik trojvrstvé aristokracie zárodečného terčíku; tvorba notochordu.
  5. Embryo tvaru C, vývoj končetin a základů nervové soustavy.
Časová osa prenatálního vývoje s klíčovými milníky

Funkční dozrávání a morfologický vývoj v pozdním období

Mezi 27. týdnem gestace a porodem nastává fáze funkčního dozrávání jednotlivých orgánů a jejich anatomická výstavba je dokončena v předchozím období. Plod dále roste a hmotnost i objem plodu se zvyšují. V období 28.-40. týdne plod dosahuje významných milníků: rozvoj hmatových receptorů, zlepšená koordinace pohybů, vyvinutí všech pěti smyslů, zlepšené rozeznání hlasu matky, tmy a světla, a tvorba paměti a chutí plodové vody. Dýchací a kardiovaskulární systém se nachází v konečné fázi zralosti a plíce připravené na samostatný život po narození.

Ilustrace vývoje plic a srdečního systému v 3. a 4. trimestru

Co se děje v těle matky během pozdního těhotenství

V druhém a třetím trimestru dochází ke značným změnám u matky: objem krve stoupá o přibližně 30-50% během 2. trimestru a dále se zvyšuje během 3. trimestru až o 40-50%. Rovněž může dojít k nižšímu krevnímu tlaku, rychlejšímu tepu a dušnosti. Relaxin uvolňuje vazy a připravuje tělo na porod; mohou se objevit bolesti zad, otoky nohou, křečové žíly a časté močení. Prsa se připravují k laktaci a může se objevit kolostrum.

Ve 2. trimestru se zvyšuje potřeba vitamínů a minerálů: železo, vápník, vitamín D a omega-3 mastné kyseliny (DHA). Důležité je vyvážené stravování, pravidelný pohyb a vyhýbání se alkoholu, tabáku a drogám. Přednášky a doporučení z obstarávacích zařízení AGEL pro screening a preventivní vyšetření pomáhají monitorovat zdraví matky i plodu.

Infografika: nutriční doporučení během druhého trimestru

Třetí trimestr a příprava na porod

V 28.-31. týdnu plod vyvíjí hmatové receptory a plod reaguje na hlas matky, na světlo a tmu; na konci tohoto období váží kolem 1,7 kg a měří zhruba 41 cm. V 32.-35. týdnu obvykle plod zaujme porodní pozici hlavičkou dolů; mozek roste rychleji a plíce jsou téměř zralé. V 36.-40. týdnu nastává poslední fáze těhotenství: plod se připravuje na porod, postupně klesá do pánve a připravuje se na kontaktní kontakt po narození. Od 37. týdne je plod považován za donošený; pokud porod nenastane do 42. týdne, bývá vyvolán výběr.

Mapa porodních pozic a změn polohy plodu v posledních týdnech

V těle matky se během 3. trimestru zvyšuje nárok na krevní tok, zátěž srdce a riziko křečových žil roste. Zdravotní péče zahrnuje pravidelné prohlídky, monitorování srdeční činnosti plodu a další standardní postupy, jejichž výsledky se zapisují do těhotenské průkazky.

Jak probíhá fyziologický porod? | #porod

Rizika a doporučení pro zdravé těhotenství

  • Konzumace alkoholu je během těhotenství i kojení zcela zakázána kvůli riziku fetálního alkoholového syndromu (FAS).
  • Kouření zvyšuje riziko potratu, předčasného porodu, nízké porodní váhy a dalších vrozených vad; přestat kouřit je klíčové pro zdravý vývoj plodu.
  • Syrové maso, syrové ryby, nepasterizované mléčné výrobky a potraviny s vysokým obsahem rtuti by měly být vyřazeny z jídelníčku během těhotenství.
  • První trimestr je klíčový pro vývoj všech orgánů včetně mozku; dodržování vyvážené stravy, dostatek tekutin, odpočinek a bezpečný režim je nezbytný.
  • Pravidelné prohlídky, ultrazvuky a screeningy (např. prvotrimestrální screening) pomáhají identifikovat rizika genetických poruch a vývojových vad plodu.
Infografika: doporučené doplňky a vitamíny pro těhotné

Na konci každé kapitoly se připomínají zásady zdravé stravy, fyzické aktivity a psychické zdraví: vyvážená strava s dostatkem železa, jódu a vitamínů; pravidelný pohyb s opatrností ohledně zátěže; a dostatek odpočinku a hydratace. Důraz je kladen na bezpečnost léků a očkování - zejména tetanus, záškrt, dětská obrna a chřipka - které je vhodné doplnit i během těhotenství.

tags: #pozdni #fetalni #obdobi