Potraty po očkování na alergii: fakta, rizika a současné poznatky

Alergie je přehnaná reakce imunitního systému na alergeny. Alergen je cizorodá částice (například pylové zrno), která je schopná vyvolat alergickou reakci (kýchání, vyrážka). Příčinou vzniku alergie samotné jsou geny (pokud jsou oba rodiče alergici, riziko alergie u dětí se zvyšuje na 60 %) a životní styl (stres, strava, čistota prostředí). Dosud nejsou žádné vědecké důkazy, které by prokázaly spojitost vzniku alergie a očkování. Samotná alergická reakce není způsobena celou očkovací látkou, ale jen jednou z jejích složek. Může jí být například želatina, která se objevuje v některých vakcínách proti spalničkám nebo zarděnkám. Pokud víte, že máte alergii, proberte ji se svým lékařem a zeptejte se, zda očkování neobsahuje některý z alergenů.

Existuje totiž vždy více druhů vakcín, které se liší svým složením. Na webináři „COVID-19 Vaccines: The Alergology and Immunological Perspective“, kterou v prosinci 2021 pořádal GAAPP, Purvi Parikh, MD, FACAAI, FACP vysvětluje, jak se liší COVID-19 vakcíny fungují a jaké jsou jejich možné vedlejší účinky pro pacienty s alergiemi nebo atopickými onemocněními. Navíc objasňuje mylné představy o kontraindikaci vakcíny u některých chronických respiračních a atopických onemocnění.

Alergické nebo anafylaktické reakce se v zásadě mohou vyskytnout ve velmi vzácných případech (1 případ na 100,000 - 1 až XNUMX milion očkování) s každým očkování (nejen proti COVID-19). Kontaktní alergie (např. Alergické reakce na COVID-19 Vakcíny) znamenají náhlý výskyt kožních příznaků s dušností a/nebo oběhovou reakcí, které vyžadovaly okamžitou lékařskou terapii. V tomto případě doporučujeme předchozí alergické vyjasnění (posouzení individuální situace alergikem) dříve COVID-19 očkování a/nebo očkování se zvýšeným rizikem. To zahrnuje 30minutové sledování.

Infografika: Alergie a vakcíny - rizika a složení

Pacienti léčení výše uvedenými chorobami (včetně protilátkových terapií jako Xolair®, Dupixent®, Nucala®, Fasenra®) mohou získat COVID-19 vakcínu. Udržovat a minimální interval jednoho týdne mezi subkutánní podání hypo-senzibilizace / specifická imunoterapie (SCIT) a COVID-19 očkování, stejně jako u všech ostatních očkování. Klinické zkušenosti týkající se souběžného očkování (např. vakcínami BioNTech nebo Moderna) a SLIT léčba nebyly dokumentovány pro mnoho alergenových imunoterapeutik. V případě terapie s imunosupresiva (např. Cyklosporin) byste si měli předem promluvit se svým ošetřujícím lékařem. Zdá se, že z této terapie nevzniká žádné zvláštní riziko.

Je pravda, že alergické reakce po očkování patří k vzácným, i když těch možných bývá hlášeno relativně dost. Jaké mohou být příčiny alergických reakcí po očkování, odpovídá publikace autorů [Nilsson 2017]. Obecně to mohou být stabilizátory, konzervanty či reziduální složky z výroby vakcíny, dokonce i samotné účinné látky. I když byl dokumentován jen velmi vzácný počet alergických reakcí v důsledku mikrobiálního antigenu, v nedávné studii byla zjištěna anafylaktická reakce po očkování proti chřipce [Nagao 2016].

  • Mezi hlavní alergeny ve vakcínách patří želatina (hovězího nebo prasečího původu), která se objevuje v některých vakcínách proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR), proti planým neštovicím a v minulosti také ve vakcínách proti klíšťové encefalitidě či chřipce.
  • Reziduální ovalbumin ze slepičích vajec se vyskytuje nejvyšší koncentraci ve vakcínách proti žluté zimnici, proti chřipce a v některých MMR vakcínách; MMR vakcína má tak nízké stopové množství ovalbuminu, že v posledních 30 letech nebyla zaznamenána žádná anafylaktická reakce u dětí s přecitlivělostí na vaječné proteiny.
  • Očkování proti klíšťové encefalitidě má minimální množství nežádoucích účinků a jen vzácně vyvolává alergie; nezávažná alergie na vaječnou bílkovinu není překážkou pro aplikaci vakcíny.

V rámci prevence je proto očkování proti klíšťovce na předním místě. Alergenová imunoterapie je jedinou léčbou působící přímo na příčinu alergie. Tím je schopná nabídnout trvalou léčbu alergických onemocnění a často může zabránit vzniku přecitlivělosti na jiné alergeny a vzniku astmatu. Alergenová imunoterapie vychází ze stejného principu jako očkování a spočívá v postupném a pravidelném podávání alergenu, které u pacientů vyvolá příznaky, s cílem navodit snášenlivost vůči alergenu. Abyste dosáhli dlouhodobého účinku, léčba má trvat alespoň tři roky nebo tři sezóny po sobě.

Diagram: Jak funguje alergenová imunoterapie

Vakcíny jsou proto označovány jako specifická alergenová imunoterapie. Lze je získat pouze na lékařský předpis. Existují vakcíny proti většině běžných pylů a plísní, proti roztočům a jedu bodavého hmyzu. U pacientů, u kterých lze užívání uhlídat - například děti pod dozorem rodičů - je nutné dodržovat režim a dávkování.

Podle alergologa MUDr. Vakcíny se užívají buďto celoročně, nebo ve dvou zhruba čtvrtletních vlnách - první před sezonou a druhou v sezoně. Aby byl efekt protialergické vakcinace co největší, měla by trvat 3-5 let. Pokud pacient dobře reaguje, mohou stačit i dva roky. Existují samozřejmě i případy, kdy vakcinaci nemá smysl předepisovat. V rámci ceny vakcín se liší jednotlivé produkty a jejich úspěšnost se pohybuje kolem 80 %. Ale pokud pacientovi chybí disciplína, efekt prudce klesá; hlavní chybou je nepravidelnost braní kapkových vakcín - odhaduje se, že 60 % pacientů nebere své vakcíny správně.

O článku na webu MZ však uvádí, že očkování nevyvolává astma ani alergie (fakt: neexistují důkazy, že by očkování způsobovalo nebo zhoršovalo alergická onemocnění). Přesněji: očkování je doporuováno i pro pacienty s astmatem či atopickým ekzémem, ale mohou nastat velmi vzácné alergické reakce. Důležité je plánovat očkování v období remise a dobrého zdravotního stavu a vyvarovat se kombinování vakcín. Pokud jsou alergie na vejce či kuřecí bílkoviny, je třeba individuálně posoudit rizika a možný prospěch očkování.

V závěru lze shrnout: očkování není spojeno s zvýšeným výskytem alergií, ale mohou se objevit vzácné alergické reakce na některé složky vakcín. Alergenová imunoterapie je efektivní způsob léčby, který cílí přímo na příčinu alergie a může mít trvalý efekt. Důležité je individuální posouzení alergikem a dodržování doporučených časových rámců a režimů.

Schéma: Princip očkování a imunoterapie versus běžná expozice alergenům

Praktické doporučení pro pacienty s alergiemi

  1. Diskutujte své alergie s lékařem a zjistěte, zda vybraná vakcína obsahuje alergeny pro vás rizikové.
  2. Máte-li chronické respirační či atopické onemocnění, projděte si s alergologem vhodnost očkování; některé vakcíny mají zvláštní podmínky a doba sledování po podání.
  3. U vakcinace sledujte doporučené intervaly a nenavštěvujte paradoxně více vakcín najednou, pokud není uvedeno jinak.
  4. Pokud jste alergičtí na vejce či kuřecí bílkoviny, informujte o tom lékaře; u některých vakcín nejsou tyto složky kritické a očkování je možné v plném rozsahu.
  5. Rozhodnutí o alergenové imunoterapii si vyžaduje posouzení alergologem a obvykle trvá několik let pro dosažení optimálního výsledku.
Mapa rizikových alergenů ve vakcínách podle složení

Tabulka: Vybrané alergeny a jejich možné výskyty ve vakcínách

Alergen Typ vakcíny Potenciální reakce
Želatina MMR, plané neštovice, některé vakcíny proti japonské encefalitidě Alergická reakce u citlivých jedinců
Ovalbumin Vaječné proteiny ve vřadě vakcín, mj. žlutá zimnice, chřipka, některé MMR Relativně nízké riziko, u většiny dětí s alergií na vejce není kontraindikací
Kvasinky (Saccharomyces cerevisiae) HPV, HBV vakcíny Občasné bezprostřední reakce u kvasinkové alergie
Minimální zbytky adjuvans (např. aluminy) Různé vakcíny Lokální reakce, zřídka systémové

Závěrečné shrnutí pro meta_description

tags: #potraty #po #ockovani #na #alergii