Při příjmu do porodnice je natočen kardiotokografický záznam, který zaznamenává, jak rychle tluče srdíčko miminka a zároveň umožňuje hodnotit děložní stahy. Součástí příjmu je měření tělesné teploty, krevního tlaku, pulzu, orientační vyšetření moči a event. ultrazvukové vyšetření. Podle toho, v jaké fázi je porod, je nastávající maminka umístěna na porodní box nebo čekací pokoj. Jak na porodním boxu, tak na čekacím pokoji nebo na standardním patře, je opakovaně kontrolován stav maminky i plodu.
Individuální pohyb a pohodlí ženy v průběhu porodu může být významnou oporou; přítomnost partnera bývá často považována za významný faktor podpory. Po vyprázdnění konečníku očistným klyzmatem a očistné koupeli osprchováním bývá porodní proces někdy naveden směrem k „přípravě“ na porod.
První doba porodní a branka
První doba porodní bývá také nazývána doba otevírací. Začíná pravidelnými děložními kontrakcemi, které trvají nejprve 20-30 vteřin, později 30-40 vteřin. Účinkem kontrakcí se zkracuje a otevírá děložní hrdlo. Od okamžiku, kdy je děložní hrdlo zkrácené tak, že jeho délka je asi jen půl centimetru, hovoříme o brance. Ta se pak účinkem kontrakcí dále roztahuje (otevírá) až do té doby, kdy prakticky splyne s pochvou a měkké porodní cesty jsou volné, otevřené. Tímto okamžikem první doba porodní končí.
Rychlost průběhu porodu a otevírání měkkých porodních cest se mezi jednotlivými rodičkami liší. Významný vliv má to, zda žena již rodila či nikoli. U prvorodičky trvá první doba porodní obvykle 6-7 hodin, výjimkou nejsou ale ani ženy, u kterých první doba porodní trvá 10-12 hodin. I to je ale stále ještě považováno normální, fyziologické. V průběhu první doby porodní často sama odteče plodová voda. Pokud se tak nestane, mohlo by od určité fáze porodu dojít k jeho zpomalení. Proto bývá v těchto situacích proveden výkon, který se nazývá dirupce vaku blan. Jeho provedení spočívá v tom, že při vnitřním porodnickém vyšetření porodník nebo porodní asistentka kovovým háčkem protrhnou plodové blány, které jsou před hlavičkou plodu. Tím je umožněn odtok plodové vody. Ta pak odtéká po celou dobu porodu.
Pohyb, poloha a hydratace během první doby
Přítomnost partnera může být pro rodičku výraznou oporou. Možnou úlevu může rodičce přinést to, že se po porodním boxu volně pohybuje a při kontrakci zaujímá co nejpohodlnější polohu. Nejčastější formy poloh jsou: ve stoji, v kleče, na podložce, na míči, na porodní stoličce, ve vaně, ve sprše a další. Důležité je se s kontrakcí „neprat“ a nezadržovat dech. I během první doby porodní by rodička měla dbát na to, aby byl močový měchýř prázdný. Příjem tekutin a jídla by měl být po domluvě s personálem porodního sálu.
Druhá doba porodní a vypuzování
Druhá doba porodní bývá označována jako vypuzovací proto, že dojde k vlastnímu vypuzení plodu z matčina těla. Protože jsou porodní cesty již otevřené, tak hlavička plodu sestupuje porodními cestami k zevní rodidlům. Rodička pociťuje intenzivní nucení na tlačení. Tlačení probíhá už na místě, kde bude porod dokončen. Bývá to na porodním lůžku nebo porodní stoličce. Aktivně tlačit se má pouze za kontrakce. Důležité je se na jejím vrcholu zhluboka nadechnout, nejlépe do břicha, a dlouze tlačit do konečníku, jako při zácpě. Při tlačení také pomůže poloha rodičky, kdy nejlépe je stočit se jakoby do klubíčka a přitlačit bradu na hrudník. Tím se pomůže maximálnímu využití síly břišních svalů. Po 10-15 vteřinách je třeba vydechnout, znovu se nadechnout a tlačení opakovat. Během jedné kontrakce lze takto zatlačit 2× až 3× tak, aby se využila celá délka jejího trvání. Přesto, že je rodička při tlačení plně soustředěná na to, že už brzy bude po všem, je důležité, aby netlačila bezhlavě a spolupracovala s porodníkem nebo porodní asistentkou, kteří porod vedou.
Intenzitu tlačení je třeba regulovat; nejvíce a nejrychleji nemusí nutně znamenat nejlépe. Když se začne hlavička objevovat v poševním vchodu (prořezává), napíná při tom hráz, kterou porodník či porodní asistentka při porodu chrání. Při porodu hlavičky bývají mamince nitrožilně podány látky způsobující stažení dělohy, jejichž smyslem je urychlit odloučení placenty a snížit krevní ztrátu. Porod ramének následuje po hlavičce. Pokud jde o normální fyziologický porod, čeká se, až pupečník dotepe. Ošetření miminka po porodu probíhá většinou přímo na porodním sále, následuje zabalení a přiložení k prsu maminky, což je klíčový moment pro navázání citového vztahu.
Třetí doba porodní a šestinedělí
Po porodu miminka začíná třetí doba porodní, která končí porodem placenty a plodových blan. Několik minut po porodu může žena pociťovat slabší kontrakci. Lékař nebo porodní asistentka posoudí, zda je placenta již odloučená, a pokud ano, vyzvou rodičku k zatlačení, při kterém se placenta i s obaly porodí. Po porodu placenty se provede gynekologické vyšetření za účelem posouzení poranění, která se podle potřeby znecitliví a ošetří. Následuje čtvrtá doba porodní, která trvá zhruba dva hodiny, během nichž rodička zůstává na porodním sále a je sledována. Po celou tuto dobu může s ní být na porodním boxu přítomen partner.
Epidurální analgezie je jednou z metod zmírnění bolesti při porodu. Dále jsme zavedli novinku aromaterapie, která využívá účinků éterických olejů - inhalace z difuzérů či koupel ve vaně. Pro doprovod u porodu lze zapojit a proškolené porodní asistentky poradí, jak se může doprovod zapojit do masáže zad, šíje nebo rukou. Inhalační analgezie představuje rychlý a bezpečný neinvazivní prostředek ke zmírnění bolesti a úzkosti při kontrakcích a ošetření porodních poranění. Jako doplněk lze využít bylinné napářky k uvolnění porodních cest a k navodění klidu.
Propojení péče a rehabilitace
Fyzioterapie na porodním sále podporuje přirozený porod a pomáhá v řešení nepostupujících porodů. Po spontánním porodu se maminka i miminko převezou na šestinedělí, kde probíhají pravidelné kontroly a výuka péče o dítě i o své tělo. Důležitým aspektem je nácvik správné techniky kojení a cvičení pod dohledem rehabilitační sestry, které má usnadnit rychlé zapojení maminky do plnohodnotného života. Propuštění bývá obvykle 4. až 5. dny po porodu, v některých případech je nutný pobyt po císařském řezu 1-2 dny na pooperačním pokoji a následný přesun na standardní pokoj šestinedělí.
Právní a administrativní aspekty před porodem
Informace o potřebných dokladech pro příjem do porodnice se nejpřesněji dozvíte přímo v porodnici. Každá porodnice by měla mít na webových stránkách pokyny pro nastávající rodiče. Důležité dokumenty zahrnují platný občanský průkaz, kartičku zdravotní pojišťovny, rodný list a (v případě svobodné matky) samotný rodný list. U nezadaných rodičů je klíčové doložit souhlasné prohlášení k určení otcovství a vyřídit potřebné formalizace na matrice. Podrobnosti o otcovství a lhůtách jsou uvedeny v příslušném zákoně, který upravuje řízení o určení otcovství po rozvodu nebo prohlášení manželství za neplatné.
Včasná příprava a přesné vyplnění všech formulářů může minimalizovat zdlouhavé průtahy; doporučuje se konzultovat postup s právníky či neziskovými organizacemi zabývajícími rodičovstvím. U neprovdaných matek je důležité řešit otcovství co nejdříve, aby nedošlo k prodlení lhůt a aby bylo možné řešit péči a výživné v souladu s potřebami dítěte.
Praktické poznámky a současné trendy
Globálně i v ČR se trend směřuje k nulové separaci matky a dítěte - dítě zůstává s matkou na pokoji během hospitalizace, pokud to zdravotní stav dovolí. Baby Friendly Hospital program a podpora rooming-inu se stávají standardem v moderní porodní péči, což pozitivně ovlivňuje adaptaci dítěte a navázání citové vazby. Z hlediska personálu se snažíme o maximální dodržování těchto principů s minimálním omezením, a to vzhledem k bezpečnosti obou, matky i dítěte.
Fáze porodu - fyziologie
Doplňující zdroje a praktické rady
Informace o tom, jaké doklady budete potřebovat při příjmu do porodnice, je nejlepší zjistit na místě nebo na webových stránkách konkrétní porodnice. Mějte připravený rodný list a případně souhlasné prohlášení otcovství. Předem si můžete stáhnout a vyplnit dotazník k porodu/příjmu a připravit si rodinnou anamnézu. Pokud plánujete další kroky, poraďte se s odborníky v neziskových organizacích zabývajících se rodinným právem a psychickou podporou během těhotenství.
Veškeré postupy popsané v textu vycházejí z aktuálních praktik a snah o respektující a bezpečnou porodní péči, která podporuje přirozený kontakt mezi matkou a dítětem a minimalizuje zbytečné odpojení po porodu.