Technika obratu plodu zevními hmaty představuje metodu, která umožňuje otočení miminka z polohy podélné koncem pánevním (PPKP) do polohy podélné hlavičkou, a to prostřednictvím manipulace přes břicho těhotné ženy. V porodnici Liberec se této pokročilé porodnické metodě věnuje primář gynekologicko-porodnického oddělení MUDr. Karel Huml. V letošním roce se mu podařilo úspěšně provést již 15 těchto zákroků.
Podmínky pro provedení zevního obratu
Zevní obraty jsou prováděny výhradně se souhlasem klientek a těhotná žena musí splňovat několik klíčových podmínek. Jak vysvětluje MUDr. Karel Huml, plod musí mít v děloze dostatek prostoru pro provedení obratu a jeho velikost musí odpovídat stáří těhotenství. Důležitým kritériem je absence jizvy na děloze v anamnéze ženy, například po předchozím císařském řezu. Rovněž nesmí existovat žádné jiné důvody, které by bránily přirozenému vedení porodu. „Pokud by bylo předem rozhodnuto, že rodička podstoupí císařský řez, postrádá tato technika otočení plodu smysl,“ zdůrazňuje MUDr. Huml.
Průběh a vnímání zákroku
Mnoho žen se obává bolesti při provádění obratu. Během zákroku je sice nutné vyvinout určitý tlak přes břicho těhotné v oblasti hlavy a hýždí plodu, nicméně většina žen tento tlak nevnímá jako bolestivý. Celý proces otočení miminka je navíc poměrně rychlý.
„Samotný obrat trvá přibližně 2 až 3 minuty. Příprava před obratem, která zahrnuje aplikaci infuze s lékem relaxujícím děložní stěnu, zabere jednu hodinu. Po obratu, prováděném pod kontrolou ultrazvuku, následuje dvouhodinová observace a kontrola stavu plodu a maminky. Je tedy třeba, aby si maminky vyhradily jedno dopoledne,“ popisuje MUDr. Karel Huml.
Úspěšnost a možná zpětná rotace
Přestože je obrat úspěšně proveden, není stoprocentně zaručeno, že se miminko neotočí zpět do polohy podélné koncem pánevním (PPKP). „V naší porodnici se úspěšnost obratu pohybuje kolem 70 %. Za poslední půlrok je dokonce ještě vyšší, kdy ze 7 obratů jsme nebyli úspěšní pouze v 1 případě. A ano, jsou situace, kdy se plod po úspěšném obratu za nějaký čas opět přetočí zpět do PPKP. V těchto případech můžeme výkon opakovat, ale jak bylo uvedeno, s přibývajícím stářím plodu se úspěšnost zevního obratu snižuje,“ doplňuje primář.
Alternativy a individuální přístup
V případě, že se žena rozhodne nepodstoupit techniku obratu plodu zevními hmaty a přeje si porodit své miminko, které je v poloze koncem pánevním, přirozeně, tým porodnice se bude snažit maximálně vyjít vstříc. Nicméně, je důležité zmínit, že poloha plodu koncem pánevním v termínu očekávaného porodu komplikuje přibližně 3-4 % těhotenství. Mezinárodní studie, jako například studie Term Breech Trial Collaborative Group, naznačují, že plánovaný vaginální porod koncem pánevním může představovat vyšší riziko pro plod.
Faktory ovlivňující polohu plodu
Existuje řada faktorů, které mohou přispívat k uložení plodu v poloze koncem pánevním. Mezi ně patří gestační věk, relaxace dělohy spojená s multiparitou (vícerodičkou), vícečetné těhotenství, nadměrné množství plodové vody (polyhydramnion) nebo naopak jeho nedostatek (oligohydramnion), děložní leiomyomy, placenta praevia, či anomálie plodu, jako je hydrocefalus, a také anomálie dělohy. Při stanovení diagnózy polohy plodu koncem pánevním je proto důležité pátrat po těchto souvisejících faktorech.
Diagnostika polohy plodu
Poloha plodu se primárně zjišťuje Leopoldovými hmaty během klinického vyšetření těhotné ženy ve třetím trimestru. Při podezření na polohu koncem pánevním je nezbytné provést porodnické ultrazvukové vyšetření. Toto vyšetření slouží k ověření polohy plodu, odhadu jeho hmotnosti a vyloučení případných abnormalit týkajících se plodu či matky.
Optimální načasování a kontraindikace
Ideální načasování pro provedení zevního obratu je kolem 36. týdne těhotenství, ale výkon lze provádět i později, i když s klesající úspěšností. Mezi kontraindikace pro provedení obratu patří stavy po operačních výkonech na děloze (předchozí sekce, odstranění myomu), vícečetné těhotenství, snížené množství plodové vody, vrozené vývojové vady dělohy, růstové restrikce plodu, příznaky hrozící hypoxie, vcestné lůžko, příliš velký plod nebo pravidelná děložní činnost. Rovněž stavy vyžadující urgentní řešení, jako jsou krvácení, preeklampsie, eklampsie či HELLP syndrom, znemožňují provedení obratu.
Externí cefalická verze (ECV) pro polohu koncem pánevním v nemocnici Catharina v Nizozemsku
Rizika a komplikace
Přestože se porodníci v Liberecké porodnici s vyjmenovanými komplikacemi, jako je předčasný odtok plodové vody, předčasné odloučení placenty nebo poranění plodu, díky svým zkušenostem a individuálnímu přístupu nesetkali, je nutné si být vědom možných rizik. Mezi ně patří neúspěch výkonu, menší riziko předčasného odtoku plodové vody, nástupu porodní činnosti, předčasného odloučení placenty, bradykardie plodu (zpomalená srdeční činnost) nebo riziko fetomaternální transfuze (průnik malého množství fetální krve do oběhu matky), které může vyžadovat akutní císařský řez. Z tohoto důvodu se obrat provádí pouze za podmínek umožňujících okamžité provedení císařského řezu v případě komplikací.
Zkušenosti matek
Příběhy matek ukazují různé zkušenosti s obratem plodu. Některé ženy jej podstoupily s úspěchem a dočkaly se přirozeného porodu, zatímco u jiných zákrok nebyl úspěšný. Tyto zkušenosti podtrhují důležitost individuálního přístupu a informovanosti.