Úvod do problematiky a současné situace
Maminky z Příbrami a okolí často přemýšlejí, kde přivést své dítě na svět, zda v Hořovicích nebo doma v Příbrami. Porodnice Hořovice nabízí klidné prostředí, individuální přístup a možnost být s rodinou od prvních okamžiků, což je pro mnoho rodiček důležitý faktor při rozhodování.
Rok 2025 byl pro porodnice v celé České republice náročný, protože počet narozených dětí postupně klesá. Porodnici Hořovice se ale podařilo udržet stabilní čísla, loni se zde narodilo 1 416 dětí v 1 413 porodech, což je jen mírný pokles oproti roku 2024. Z tohoto počtu bylo 761 chlapečků a 655 holčiček, porodnice se postarala i o osm dvojčat.
V uplynulém roce porodnice modernizovala vybavení porodních pokojů a nadále udržuje komfortní apartmánové pokoje, kam může být ubytovaná celá rodina, partner i starší sourozenci. Za každým porodem stojí tým zkušených odborníků: lékaři, porodní asistentky, zdravotní sestry a laktační poradkyně. Do nového roku tak vstupuje Porodnice Hořovice s jasným cílem zachovat vysokou úroveň péče, respektovat individuální potřeby rodiček a pokračovat v modernizaci prostředí i postupů.
Proměna přístupu v českém porodnictví
Změna v porodnictví se děje, to je zcela zjevné. Možná ne rovnoměrně po celé republice, ale děje se. Ta největší se týká celkového přístupu k ženám, posunu od striktně lékařsky vedeného dohledu nad fyziologickým těhotenstvím a porodem k modelu, který více zdůrazňuje individualitu a autonomii žen, ovšem při zachování kvality péče a výsledků.
Vertikální vztah „lékař - porodní asistentka - těhotná či rodící žena“ se mění na horizontální, kdy se všichni navzájem poslouchají a diskutují. Sleduji tyto trendy s velikou radostí.
Na pracovišti v porodnici Fakultní nemocnice Ostrava ženy běžně vyjadřují zájem o jiné formy péče v průběhu těhotenství, porodu a po něm. Takové, které jim umožní více kontroly nad těhotenstvím a porodním procesem a respektují jejich individuální potřeby a přání. Jsou kvůli tomu ochotné přijíždět z dálky, z míst, kde jejich představám není tak nasloucháno.
Více diskutují a ptají se na jednotlivé postupy, zajímají se o to, jakých výsledků dosahujeme nejen v oblasti přežití matek a novorozenců, ale hlavně „jemnějších“ parametrů, jako je například neseparování matky a dítěte, nástřih hráze, zásahy do porodu, porodní polohy, podpora kojení, nabídka péče fyzioterapeuta a další.
Faktory ovlivňující změny v porodnictví
Změnám v porodnictví dnes nahrává několik faktorů. Jedním je značný pokles porodnosti, který pociťují všechny porodnice a nutí je změnit přístup k rodičkám. Dalším je zveřejnění dat z českých porodnic, k němuž došlo až na základě verdiktu Ústavního soudu. Data ukázala, že mezi českými porodnicemi existují značné rozdíly, ať už se jedná o četnost císařských řezů, počet vyvolávaných porodů, nebo nástřihy hráze. Právě u nástřihů hráze nelze situaci vysvětlit jinak než zažitými zvyklostmi personálu.
Moderní trendy a inovace v porodnicích
Dobrým příkladem změny mohou být i porody do vody nebo mimo porodnické lůžko. Porody do vody nadchly v Ostravě. Loni takto ve Fakultní nemocnici Ostrava porodilo šedesát žen, letos za první čtyři měsíce již více než třicet a jejich počet stále roste. I v Ostravě se v průběhu let měnil názor na porody do vody. Dříve byly vnímány spíše negativně, později na základě přání rodiček byla pořízena vana a přesvědčili se, že jde o metodu bezpečnou, ale hlavně ženami velmi dobře vnímanou a umožňující prožít porod opravdu bez zásahů.
Podobné je to s porody na gauči, kterými jsme na dvou pokojích nahradili klasická porodní lůžka, takzvané „kozy“. Gauče byly darem od Nadačního fondu Propolis 33 Lilii Khousnoutdinové jako první v Česku. „Koza“ je užitečná věc, velice potřebná, zejména pokud je nutné ošetřit porodní poranění nebo vyřešit komplikaci u porodu či složitější situaci. Gauč, který lze snadno přestavovat do různých forem, intuitivně navádí ženu do jiných poloh, než je poloha na zádech, která je pro většinu porodů nevhodná.
U žen rodících na gauči významně klesl počet porodních poranění, stoupla jejich spokojenost, a dokonce vzrostla i spokojenost většiny personálu. Je fascinující sledovat, jak se tyto trendy šíří. Minimálně dvacet dalších porodnic v ČR i na Slovensku se nechalo inspirovat a porodní gauč si také pořídily.
Klíčové prvky pozitivní porodní zkušenosti
Jako klíčové se ukazuje vnímání porodu, které lze popsat slovním spojením „pozitivní porodní zkušenost“. Nejde přitom o „zážitkové porodnictví“ či „sobecké postoje matek“. Zároveň platí, že u porodu je nejdůležitější lidský faktor v podobě porodní asistentky, případně lékaře či lékařky. Vana, gauč nebo jiné pomůcky ztrácejí smysl, pokud je personál nevstřícný. Velmi pozitivně jsou vítány nové vzdělávací akce pro lékaře i porodní asistentky, které se zaměřují na porodní asistenci, podporu fyziologických procesů, komunikaci a multioborovou spolupráci.
Marketingové aktivity porodnic, které se někdy zaměřují na méně podstatné věci, jako jsou různé hotelové služby či dárečky, mohou vyvolat nerealistická očekávání žen. Osobní návštěvu porodnice sociální sítě rozhodně nenahradí.
Výzkumy a statistiky v českém porodnictví
Tým Katedry veřejné a sociální politiky FSV UK zveřejnil průlomovou studii o domácích porodech v Česku. Studie mapuje celé spektrum důvodů a motivů volby domácího porodu u celkem 642 žen, které rodily plánovaně doma v letech 2015 až 2020. Podle ní ženy volí domácí porody nejčastěji proto, že nepovažují péči v nemocnicích za kvalitní. Důvodem jsou hlavně zákroky, které jsou rodičkám prováděny bez jejich souhlasu a také znevažování jejich pocitů a schopností.
Oproti mediálnímu rámování žen rodících plánovaně doma jako neinformovaných a hazardujících studie ukazuje, že většina žen, které v posledních šesti letech porodily doma, vnímá, že domácí porod může znamenat nějaké ohrožení (83 % dotázaných) a s těmito riziky během přípravy na porod aktivně pracují. Podstatným zjištěním výzkumu je, že dotazované ženy především nechtějí rodit v českých porodnicích.
Za největší slabinu porodní péče v Česku označily skutečnost, že jsou znevažovány schopnosti a kompetence rodičky a realizovány zákroky bez jejího souhlasu (téměř 100 % žen velmi nebo spíše vadí). Dalšími extrémně problematicky vnímanými okolnostmi jsou ponižování, zesměšňování, manipulace s rodičkami, rutinní nástřih hráze, rutinní podávání oxytocinu a sdílení intimních věcí v čekárně (96-99 % velmi nebo spíše vadí).
U žen, které zvolily domácí porod až po zažité zkušenosti s porodem v porodnickém zařízení, pak 69 % z nich uvádí, že je to právě z důvodu špatné předchozí zkušenosti. Nejčastěji volí domácí porod ženy s vyšším vzděláním. Ty, které rodí doma s pomocí porodní asistentky, výrazně převažují, pouze minimum jich rodí zcela neasistovaně, kdy důvodem je především nedostupnost porodní asistentky v daném regionu, případně neochota ohrozit porodní asistentku správní pokutou. Téměř všechny ženy rodí doma po dohodě s partnerem. Naprostá většina žen má také vybranou záložní porodnici, takzvaně „kdyby náhodou“ (92 % dotázaných).
Za jakých okolností by ženy doma naopak nerodily? Především, pokud by si v porodnicích mohly vybrat porodní asistentku (66 %) a pokud by existovaly porodní domy (65 %). Ty jsou součástí porodní péče například v sousedním Rakousku a Německu nebo také ve Velké Británii. 62 % žen pak uvedlo, že by zvážilo porod v nemocničním zařízení, kdyby se změnil přístup k rodičkám.
Na důležitost respektujícího přístupu k rodičkám opakovaně upozorňuje Světová zdravotnická organizace (WHO).
Perinatologická data a výsledky
Perinatologická data opět dokazují, že české porodnictví dosahuje skvělých výsledků. Údaje 88 porodnických zařízení v ČR z předchozího kalendářního roku ukazují, že klesá podíl novorozenců s nízkou porodnickou hmotností a zároveň také za poslední dekádu významně poklesl podíl vícečetných porodů. V roce 2019 se narodil o něco nižší počet dětí než v předchozích letech, cca 112 000.
Ačkoliv se v ČR zvyšuje průměrný věk žen při narození prvního dítěte, podobně jako v celé Evropě, je tento průměrný věk žen nižší, než je průměr EU, tedy cca 28 let.
„ČR má jednu z nejnižších perinatálních úmrtností v Evropě, data rovněž ukazují, že v posledních šesti letech pozorujeme pokles podílu novorozenců s porodní hmotností pod 2500 gramů, což významně podporuje tento trend,“ uvedl Petr Velebil, autor dat a vedoucí Perinatologického centra Ústavu pro péči o matku a dítě.
Ke snižování perinatální úmrtnosti v ČR rovněž přispívá i velmi dobře fungující síť perinatologických center intenzivní a intermediární péče, do kterých jsou ve spolupráci s ostatními porodnickými pracovišti centralizovány ženy s rizikovým či patologickým průběhem těhotenství ještě před vlastním porodem. „Perinatologická síť představuje personálně i technicky špičkově vybavená pracoviště, kde mají s komplikovanými případy nejvíce zkušeností,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem pro místní podporuje rozvoj oblasti perinatologické péče prostřednictvím Evropských strukturálních a investičních fondů i v současném programovém období 2014-2020. Tato forma vysoce specializované péče spolu s onkogynekologickou péčí je podporována prostřednictvím Integrovaného operačního programu (IROP) výzvou číslo 5 „Vysoce specializovaná péče v oblastech onkogynekologie a perinatologie“ ve výši 1,52 mld. Kč z prostředků EU. Nedávno byla také schválena strategická investice ve FN Brno - výstavba gynekologicko-porodnické kliniky v celkové hodnotě 1,95 mld.
Počet císařských řezů se i nadále drží na nízkých hodnotách pod mediánem Evropy. V roce 2019 bylo takových porodů 24,2 %. Dlouhodobě nízkých hodnot, tedy cca 3 % ze všech porodů, dosahuje také podíl záchranných operací na konci porodu (tzv. vaginálních extrakčních operací), což je hodnota významně nižší než ve většině evropských zemí. Klesá také podíl vícečetných porodů, což je významný parametr, který ilustruje zátěž systému perinatologické péče.
Koncepce Center porodní asistence
Ministerstvo zdravotnictví reflektuje společenskou poptávku po tvorbě příznivějšího a komfortnějšího porodnického prostředí za podmínky udržení vysoké bezpečnosti pro matku a dítě. Ztělesňuje jej koncepce Center porodní asistence, kterou blíže představila náměstkyně ministra, Alena Šteflová: „Naším záměrem je vytvořit podmínky a prostředí pro samostatnou práci porodních asistentek, a to v rámci stávající sítě porodnic tak, aby daná porodnice poskytovala ženám přátelské prostředí v kombinaci s okamžitě dostupnou lékařskou péčí.“
Jedná se tak o novou organizaci péče v rámci porodnice, která nabízí předporodní, porodní a poporodní péči ženám s fyziologicky probíhajícím těhotenstvím. Dle svých možností vytvoří porodnice porodní pokoje s možností pobytu rodičky s doprovodem po celou dobu přítomnosti v porodnici. „Smyslem je kultivace porodnictví s ohledem na představy a přání těhotné a rodící ženy, a to při zachování maximálního bezpečí pro matku a novorozence,“ doplnila Šteflová.
Centrum porodní asistence tak využívá možností a výhod stávajícího systému péče a vytvoří podmínky pro pozitivní zkušenost s porodem za nastavení maximální bezpečnosti a odbornosti. Koncepce center je zahrnuta do Metodického doporučení Ministerstva zdravotnictví ČR pro poskytovatele zdravotních služeb v oboru gynekologie-porodnictví a neonatologie. Pracovní materiál byl schválen Českou gynekologickou a porodnickou společností ČLS J. E.
Rozhovor s Doc. MUDr. Ondřejem Šimetkou, Ph.D., MBA
Průkopnická role FN Ostrava
Porodnice FN Ostrava je často označována za průkopníka v oblasti moderního porodnictví. Doc. MUDr. Ondřej Šimetka, Ph.D., MBA, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky LF OU a FN Ostrava, zdůrazňuje, že výjimečnost spočívá ve skvělém týmu lékařů a porodních asistentek a v nastolené atmosféře, kdy se personál upřímně snaží neustále zlepšovat vše, co se v porodnici děje, a zavádět nové věci. Už dávno pochopili, že se vyplatí naslouchat ženám a poskytovat péči, jakou si přejí, samozřejmě na patřičně vysoké odborné úrovni.
Definice respektujícího a pozitivního porodu
Termín „respektující porodnictví“ znamená, že vše se děje po řádném informování ženy a po vyslovení souhlasu. Individualizuje se péče o těhotné a rodící ženy, vysvětluje se, komunikuje se, respektují se odlišné pohledy žen na některé postupy.
„Pozitivní porodní zkušenost“ je stav, kdy žena odchází z porodnice s vědomím, že jí bylo nasloucháno, že byla viděna a slyšena a že nebyla pro personál jen dalším „případem“. Že v případě komplikací nebo nežádoucích situací byla řádně informována, že situaci pochopila a že se cítila v porodnici dobře.
Porodnický gauč a porody do vody
FN Ostrava byla první porodnicí v Česku, která začala využívat porodnický gauč. Z interního průzkumu vychází, že 98 % žen by se pro porod na gauči rozhodlo znovu. Porody probíhají lépe, výrazně poklesly lékařské zásahy, jako jsou např. nástřihy hráze. Ženy jsou spokojenější, mají pocit, že mají nad procesem větší kontrolu.
Porody do vody již nejsou výjimkou. Mezi hlavní benefity patří nižší potřeba léků proti bolesti, žádné nástřihy, méně porodních poranění, vysoká spokojenost rodiček a jejich doprovodu, vynikající stav miminek.
Laskavý císařský řez a bonding
I císařský řez může být laskavý a intimní. U naprosté většiny císařských řezů je partner přítomen, žena je ve spinální anestezii, tzn. po celou dobu operace je v kontaktu s personálem. Provádí se odložený podvaz pupečníku, dítě je následně u matky na hrudi, v případě, že nemůže matka, je u otce. Hned po operaci nová rodina přejíždí na pokoj, kde jsou všichni spolu. Takto probíhá více než 90 % císařských řezů.
Bonding bezprostředně po porodu - ať už přirozeném nebo císařském - je ve FN Ostrava samozřejmostí. Má prokazatelně příznivé účinky na rozvoj tvorby mléka, na vazbu mezi matkou a dítětem a koneckonců i mezi otcem a dítětem.
Spolupráce s dulami a komunitními porodními asistentkami
FN Ostrava je otevřená spolupráci s dulami a komunitními porodními asistentkami. Zkušenost je jednoznačně pozitivní. Mnoho věcí, které se dnes dělají, se začalo dělat na doporučení dul nebo komunitních porodních asistentek. Ideální tým u porodu je ve složení rodička + porodní asistentka + dula + porodník v případě potřeby.
Vize do budoucna
V budoucnu se FN Ostrava chystá stavět centrum porodní asistence - pracoviště, které by mělo být v režii porodních asistentek, ale s těsnou vazbou na stávající porodnici. Je to model, který má prokazatelně pozitivní přínosy pro matky i dítě, funguje takto v zahraničí a i WHO jej doporučuje jako ideální model péče pro ženy s normálně probíhajícím těhotenstvím.
Výzvy a budoucnost českých porodnic
Počty narozených dětí v Česku stále klesají. Máme přitom jednu z nejhustších sítí porodnic v celé Evropě. Některé porodnice proto budou brzy nadbytečné a dost možná zaniknou. V roce 2022 ještě přes sto tisíc, v loňském roce už jen přibližně 91 a půl tisíce porodů v Česku - to je trend, který neblaze ovlivňuje existenci porodnic u nás.
„Hranice 600 porodů ročně (na porodnici) je stanovena Českou gynekologickou a porodnickou společností. Dlouhodobě nejméně porodů z celé České republiky evidují zdravotníci například v prachatické nemocnici. V loňském roce zde rodilo 171 žen. „Před několika desítkami let jsme měli třeba 450 porodů v Prachaticích, před deseti lety jsme jich měli 350, teď jich je kolem dvou set. Minimální hranice šesti set porodů ročně nedosáhlo z celkového počtu 86 porodnic minulý rok podle Národního zdravotnického informačního portálu 28 zařízení.
„Pokud by mělo dojít k uzavření některé porodnice, pak určitě ne pouze kvůli tomu, že zde neplní kritérium šesti set a více porodů ročně. Naopak v hořovické porodnici problém s počtem rodiček nemají. Ročně se tady narodí kolem 1 500 novorozenců, a to i díky nadstandardním službám, které sem budoucí rodičky lákají.
Novinkou, kterou budoucí maminky oceňují, je apartmánový pokoj, kde mohou společné chvíle po porodu trávit i tatínkové a sourozenci, nebo porodní gauč. „Rodička na něm může rodit a odpočívat v jakékoliv poloze.“