V prvním měsíci dítě většinu času prospí. Zrak novorozence je fixován pro ostré vidění ve vzdálenosti cca 25 cm a dokáže navázat opravdu krátký oční kontakt. Dítě upřednostňuje a rádo pozoruje lidský obličej a sluch miminka je již dobře vyvinutý. Při tlesknutí vedle hlavičky miminka by dítě mělo reagovat mrknutím. Již z prenatálního období si dítě pamatuje hlas své matky a preferuje jej před hlasem ostatních lidí.
Miminko v prvním měsíci si ponechává z bříška flexní držení - ručičky a nožičky jsou skrčené u těla, trvá to celý měsíc, než se rozvolní. V poloze na bříšku díky této flexi má nožičky skrčené pod tělíčkem a ručičky přitisknuté k tělu s lokty zvednutými nahoru. Na zádech bude mít miminko také schoulenou polohu a hlavička bude padat k jedné straně. Ideální prostředí má ležet rovně v ose nos - sterno - stydká kost. Novorozenec si drží ručičku uzamknutou v pěst s palečkem uvnitř a velmi rád si ji dávat do úst - reflex, který má připravit na řeč a jemnou motoriku. Pokud miminko vložíte do ručičky cokoli, sevře ji; nejde o cílený úchop, ale o reflex.

Nejdůležitějším úkolem novorozence je adaptace na nové životní podmínky. Dítě si ukládá do mozku vše, co souvisí s péčí o něj, proto jsou každodenní rituály velkým pomocníkem v orientaci nejen v čase, ale i v prostředí. Dopřejte miminku v prvním měsíci prostředí co nejvíc podobné těm, jaké mělo u vás v bříšku. Chraňte ho před ostrým světlem, dopřejte klidný a nerušený spánek a stabilní a symetrickou polohu pro správný vývoj tělíčka. Zahrňte ho nepodmíněnou láskou a dotykem.
Ve druhé polovině druhého měsíce dítě procitá a navazuje delší oční kontakt - ideálně na pohybující se hračku - a pomalu otáčí hlavičku ze strany na stranu. Pohyb musí být pomalý a hračka by měla být nad hrudníkem, ne nad obličejem, aby nebylo nucené zaklánět hlavu. Pravidelná stimulace očí a svalů šíje je důležitá; zároveň ale dítě potřebuje dostatek odpočinku. Dítě reaguje na ostré zvuky a uvolnilo flexní držení; ručičky i nožičky leží volně na podložce. Dítě nyní začíná zvedat ruce a nohy nad tělíčko a posiluje trup. Důležité jsou také postoje pro klid a bezpečí - nenechávejte děti vyplakat.

Ve třetím měsíci je posledním měsícem prvního trimenonu. Dítě by se mělo naučit zaujmout stabilní polohu na bříšku (pase koníčky) a stabilní polohu na zádech. Na zádech leží v ose s ručičkami a nožičkami ve vzduchu nad tělíčkem. Na bříšku se opírá o vnitřní stranu loktů a zvedá hlavičku do prodloužení šíje. Pokud miminko neumí stabilní polohu, pomůže mu prostředí, které mu umožní ležet na zádech s podporou až do samočinného otáčení na boky. Miminko rozlišuje rodinné příslušníky, reaguje úsměvem a vyhledává komunikaci, houká a brouká. Dudlíček je nástroj k zklidnění, ale pokud je dítě klidné, je vhodné mu umožnit experimenty s vlastním tělem a hrou jazykem a slinami - to je cesta k řeči a jemné motorice. Společnost rodičů a popovídání s dítětem je pro něj obrovská příprava na řeč.
Čtvrtý měsíc ukazuje schopnost udržet hračku v ruce a vyrovnat síly. Ruka je stále slabá, proto volíme malé a lehké hračky. Dítě zvedá hlavičku a osahává si stehna, ručičky se uvolňují, a paleček postupně vychází ze pěstě. Dítě začíná rozpoznávat cizí a známé osoby a v tomto období bývá velkým krokem v rozvoji, když si vyrobí prostor nad tělem pro pohyb a posiluje trup.
Navazující druhé období, druhý trimenon, znamená okamžiky plného rozvoje pohybových dovedností. V šestém měsíci dítě ukončuje druhý trimenon a vrcholnou dovedností tohoto období je druhé vzpřímení: dítě na bříšku se opírá o natažené ruce, má oporu jen o spodní část stehen, a osahává si bérce. Již udrží hračku v rukou a předává si ji z ruky do ruky. Obraty v polohách se propracovaly natolik, že z polohy na zádech se dokáže přetočit až na bříško. Řeč se zdokonaluje a miminko umí vydávat slabiky grrr, ba, a dokonce zdvojnásobuje slabiky na ega, aga. Doporučení: nejdůležitější je vědět, co všechno by mělo dítě do jednoho roku zvládnout z hlediska jednotlivých dovedností, jejich posloupnosti a techniky provedení. Každé dítě je jiné a časové okno se liší. Gesellova teorie platí jako rámec: kefalokaudální postup, centrum k periferii a od hrubé motoriky k jemné, tzv. „špetka“ u malých dětí.

V sedmém měsíci se dítě začne aktivně otáčet, zvládá pivotaci a dosah prostoru kolem sebe. Na bříšku překračuje na loktech a dělá první vzpřímění trupu. V sedmém měsíci bývá točení z bříška na záda a záda na bříško doprovázeno pohybem rukou, posunem nohou a zkoumáním předmětů v okolí. Dítě sleduje hračky a pozoruje starší sourozence či domácí zvířata. Hodně se zaměřuje na rozvoj řeči a jemné motoriky - zlepšuje se uchopování a dotýkání se předmětů v souhře s očima. Často se již rozlišuje rodinné prostředí a začíná střídavé usmívání či pláč, které je zrcadlem potřeb a bezpečí.
Osmý měsíc znamená velký skok: dítě poprvé sedne do šikmého sedu, začne se houpat na kolínka a může se dostat do vertikální polohy. Houpání může trvat celý měsíc. Separace a separační úzkost jsou běžné, ale říkáme: nenechávejte dítě vyplakat. Lezení se stává hlavní aktivitou - dítě potřebuje prostor v bdělém stavu k posilování svalů trupu a zlepšení koordinace. Dítě dokáže na zádech dosáhnout na hračku přes osu těla. Vzniká rovnováha, kterou posiluje v pohybech jako plazení a lezení. Důležitá je rovnováha při čtvrtém až šestém měsíci, aby dítě dokázalo vést pohyb bez rotací.

V devátém měsíci se významně zlepšuje řeč a sociální chování. Dítě sedí stabilněji, začíná používat první samohlásky a zkouší slova jako baba, tata. Zrak se stává binokulárním a dítě sleduje předměty i při pohybu. V této době se objevují první známky stydlivosti vůči cizím osobám a dítě začíná navazovat sociální kontakty. Důležité je podporovat lezení, vzpřimování na pažích a rozvíjet jemnou motoriku i orientaci v prostoru. Dítě je citlivé k tónům hlasu a dokáže rozlišovat požadavky na neverbální komunikaci. Znaky a signály, že vývoj postupuje správně, zahrnují schopnost uchopit drobné předměty, kontakt s rodinou, a aktivní vyhledávání podnětů.
Desátý měsíc vstupuje do druhé poloviny desátého měsíce: správný rytíř a stoj po ukazování - dítě se zapojuje do chůze s oporou, začíná si osvojovat balanc, a s rozvojem prstového úchopu (zrcadlový pohyb jak push a pull) se posiluje jemná motorika a zraková koordinace. Dítě začíná chápat trvání času a rozvíjí schopnost napodobování zvuků a gest. Předměty se berou do ruky a předávají se z ruky do ruky. Dítě už zvládá i jednoduchou komunikaci a rozpoznává známé tváře a místa.
Jedenáctý měsíc bývá obdobím stěhování a chůze s oporou o nábytek. Dítě má velkou radost z pohybu a větší orientace v místnosti. Těžiště se posouvá a dítě postupně zkouší samostatný pohyb - s lehčími vadami a drobnými klopýtnutími při pokusu o samostatný krok. Růst a vývoj pokračují, a rodiče by měli pokračovat v komunikaci, pojmenovávání, popisu a podporě řeči a sociální interakce. Dřevěné a bezpečné hračky pomáhají rozvíjet koordinaci i zrakovou paměť.
Dítě v období 11-12 měsíců čelí rizikům: chodítka a skákadla nejsou vhodná, mohou zapřičinit špatný vývoj trupu a chůze. Důležité je nepřepínat tempo vývoje a poskytovat bezpečné prostředí pro samostatnou aktivitu a plazení. Vedení k samostatnosti spočívá v přirozeném postupu - dítě se rozvíjí nejlépe, když mu umožníme objevovat a učit se z vlastní iniciativy.

Rychlost a dynamika psychomotorického vývoje jsou ovlivněny genetickými a environmentálními faktory, kulturou a životním stylem. Arnold Gesell zdůrazňoval, že vývoj probíhá kefalokaudálně, centrálně k periférii a od hrubé k jemné motorice. Důležitý není jen okamžik, kdy dítě začne něco dělat, ale jak kvalitně proběhla všechna stádia a zda nebylo některé „přeskočeno“.
V závěru sedmého měsíce je pro rodiče klíčové: sledujte, zda vaše dítě zvládá obrat z bříška na záda a pivotaci, zda dokáže zvedat ruce a nohy nad tělem, a zda začíná plazit a připravuje se na lezení. Z pohledu řeči a sociálních dovedností dítě komunikuje pláčem, smíchem a žvatláním; také rozlišuje cizí osoby a reaguje na rodinné příslušníky. Průběžně doplňujte jednoduché popisy a názvy předmětů, podporujte jemnou motoriku a posilujte vzájemný attachment prostřednictvím citlivé, předvídatelné a milující péče.
Co by mělo miminko dokázat v 7. měsíci
- oberatelné otáčení z bříška na záda a zpět; plížení a postupné překonávání překážek
- sed a poloha „šikmý sed“ s oporou na jedné ruce
- uchopování drobných předmětů palcem a ukazovákem
- zlepšená souhra oko - ruka - ústa; žvýkání postupně bez kaše
- rozpoznávání a následné odpovědi na zvuky a řeč
- zvýšení sociální interakce, úsměvů a zrcadlové komunikace
Všechny uvedené informace je třeba brát jako rámec: každé dítě je jedinečné a vyvíjí se vlastním tempem. Pokud máte pochybnosti o zdravotním stavu nebo vývoji vašeho dítěte, poraďte se se svým pediatrem či fyzioterapeutem.
Typické dovednosti a praktická doporučení pro 7. měsíc
- Podporujte rychlé, ale bezpečné ťukání a ohmatávání hračkami různých tvarů a materiálů; dbejte na bezpečnost bez malých částí, které dítě může spolknout.
- Podporujte vlastní iniciativu - nechte dítě objevovat a podněcovat projevy samostatnosti, aniž byste ho přetěžovali.
- Pokračujte v aktivních hrách a říkankách, které stimulují řeč a poznávání; doprovodný hudební podkres klidné klasické hudby může dítě uklidnit a soustředit.
- Vytvářejte prostředí pro bezpečné lezení a zkoumání, s podložkami a měkkým kobercem pro nekluznost.
- Pravidelně komentujte dětem neverbální požadavky a názvy předmětů, rozvíjejte jejich slovní zásobu a porozumění.
- Podporujte citlivou výchovu a attachment - reagujte na pláč, buďte spolehlivým a předvídatelným partnerem v péči a emocionalitě.

Mapy a nástroje pro rodiče: Stáhněte si psychomotorickou mapu pro děti do 1 roku a sledujte vývoj na dosah ruky. Mapu naleznete ke stažení na stránkách souvisejících s psychomotorickým vývojem.
tags: #7 #mesic #kojenec #psychologie