Původně byl v Dětřichově u Moravské Třebové vybudován pracovní tábor určený pro dělníky, kteří měli pracovat na stavbě říšskoněmecké dálnice Vídeň-Vratislav. Kvůli předčasnému ukončení plánů na výstavbu dálnice však budovy nebyly využity k původnímu účelu a zůstaly prázdné.
Přeměna na porodní tábor
Areál tábora, který se nacházel asi jeden kilometr jihovýchodně od centra obce, se mezi lety 1939 a 1942 proměnil v zařízení pro nuceně nasazené těhotné ženy a malé děti. Budovy, postavené již na konci roku 1939, se skládaly ze čtyř dřevěných jednopatrových ubikací a jedné zděné budovy, kde se nacházela jídelna, kuchyň a porodní sál.
Život a smrt v táboře
V srpnu 1942 byli do tábora na dva měsíce umístěni muži a ženy z Polska, Ukrajiny a Ruska na nucené práce v okolí Dětřichova. V srpnu roku 1943 zde bylo internováno 50 těhotných dělnic a 25 kojenců sem bylo přesunuto z blízkého zařízení stejného typu u Rozstání. V říjnu roku 1944 bylo v Dětřichově 26 dětí a 59 žen, z nichž 33 žen bylo těhotných.
Nejpozději od roku 1944 sloužil tábor Dětřichov jako místo pro dospělé nemocné nebo staré dělníky určené k návratu do jejich vlasti. Vzhledem k zrušení všech zpětných transportů v roce 1943 byli tito lidé nuceni zůstat v táboře.
Podle zachovaných pramenů se v táboře narodilo 243 dětí a 68 jich zemřelo. Zpočátku byly oběti pohřbívány na hřbitově v sousedním Starém Městě. Dle posledních výzkumů se zde však narodilo více než 600 dětí a celá jedna třetina jich v táboře zemřela. Skutečný počet obětí je určitě ještě podstatně vyšší, protože po osvobození bylo v lesích kolem tábora objeveno mnoho hrobů.
V roce 1954 potvrdil Jan Dočkal, který za okupace působil jako kněz ve Starém Městě, že po čase nacisté shledali pohřbívání na hřbitově příliš náročným a proto mrtvá těla obětí začali zakopávat v okolních lesích.
Podle porodní asistentky Naděždy Brjancevové byl počet narozených dětí za existence tábora 2000. Toto číslo se shoduje s odhadem jejího manžela MUDr. Brjanceva, který dále odhadoval, že úmrtnost dětí v táboře byla zpočátku 80% a později klesla na 40% až 50%. Marie Chomiszáková odhadovala, že denně zemřelo 6 až 8 dětí, tedy celkově o 1000 až 1200 mrtvých. Franz Hickl, starosta Moravské Třebové v průběhu války, na výslechu v roce 1945 uvedl, že podepsal 150 úmrtních listů z tábora Dětřichov.
Vzhledem k tomu, že se z doby války nezachoval téměř žádný dokument o stavu tábora, je velmi obtížné určit přesný počet úmrtí. Nejstarší písemné a fotografické důkazy pocházejí z roku 1945 od místního národního výboru. V kamnech budovy správy byly nalezeny zbytky kartotéky.
Označování tábora a jeho odkaz
Tábor je v některých materiálech označován jako koncentrační, což je poněkud matoucí. Původně pracovní tábor měl sloužit k ubytování dělníků na stavbě říšské dálnice Vídeň-Vratislav. Za čtyři roky existence prošlo táborem 1200 vězeňkyň, které byly ubytované ve dvou barácích. Třetí sloužil jako velitelství, porodní sál a ošetřovna. V posledním ze čtyř původních baráků byla ubytována ostraha tábora. Ohrazení tábora tvořil jen tyčkový plot bez ostnatých drátů, nebyly zde ani strážní věže.
Dětřichovský tábor, jediný svého druhu ve východních Sudetech, byl jako součást nacistické vyhlazovací mašinerie určen k likvidaci nežádoucích dětí. Bývá označován jako česká Osvětim. Vraždění řídil lékař Wilhelm Schmidt, litevský Němec, kterému se přezdívalo „nacistický Herodes“.
Po osvobození Rudou armádou 9. května 1945 žilo v táboře asi 30 dětí. Část matek své děti z tábora odvezla, část se k nim však nepřihlásila. Děti v táboře podle výpovědí umíraly nejčastěji na podvýživu, ale často také na střevní onemocnění.
Památník a připomínka
V současnosti je místo, kde se tábor nacházel, hustě zarostlé lesem. Dochovalo se pouze několik zbytků budov. Tábor připomíná pamětní žulová deska na okraji lesa, která byla umístěna v roce 1985. Na druhé straně cesty se nachází původní lesní hřbitov, na jehož místě je dnes památník obětem fašismu, který byl zbudován v roce 1955, s několika anonymními hroby.
Každý rok se 7. května v podvečer scházejí lidé z obce a okolí u dětřichovského památníku k uctění památky obětí druhé světové války a 8. května se pořádá tradiční Dětřichovský memoriál, kterého se účastní lidé všech generací a především mládež.