Serie komplikovaných porodů v litoměřické porodnici, při níž během jednoho dne zemřeli dva novorozenci - a další dva lékaři oživovali - stále vyvolává otázky.
Redakci CNN Prima NEWS se podařilo mluvit s bývalou porodní asistentkou tamní nemocnice.
Po opravě za sto milionů korun otevřela porodnice v Litoměřicích letos na podzim.
Stříhání pásek ale vystřídalo vyšetřování kriminálky.
Během 24 hodin tam lékaři po komplikovaných porodech oživovali hned čtyři novorozence.
Dva z nich nakonec zemřeli.
Reakce a vyjádření institucí
„Celá situace nás hluboce zasáhla a naší prioritou je její důkladné prošetření. Probíhá interní audit a byl osloven externí znalecký ústav,“ zdůraznila Miloslava Kučerová, mluvčí Krajské zdravotní, která nemocnici v Litoměřicích provozuje.
Událost zasáhla i někdejšího hejtmana Ústeckého kraje.
„Za osm let na postu hejtmana jsem se s ničím podobným nesetkal a myslím, že se s tím setkal málokdo. Je to trochu podivné, protože kumulace těchto případů v jeden den nebývá obvyklá. Osobně si na podobný incident za 45 let své praxe nevzpomínám,“ podotkl profesor Pavel Ventruba, emeritní přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky brněnské fakultní nemocnice.
Lékaři a matky v ohrožení
Lékaři bojovali také o život matky, tvrdí bývalá zaměstnankyně.
Redakci CNN Prima NEWS se o případech podařilo pod příslibem anonymity mluvit s bývalou porodní asistentkou, která v nemocnici dřív pracovala.
„Byl tam jeden porod po císařském řezu. Byl tam také velký váhový odhad, což skončilo rupturou dělohy a abrupcí placenty.“
Úmrtí novorozenců v jediný den považuje Česká gynekologická a porodnická společnost za mimořádnou událost.
„Velmi často tam jezdily ženy, které přišly za sliby a marketingem, jenž se tam rozběhl. Šlo o ženy, které by za normálních okolností v okresní nemocnici podle doporučených postupů rodit neměly,“ uzavřela někdejší zaměstnankyně nemocnice.
Právní dohled a případ Königsmarkové
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Mám slzy v očích, díky! Nejvyšší soud potvrdil trest půl roku vězení s podmínečným odkladem na rok pro dulu a matku, jejíž dítě při domácím porodu zemřelo.
Ženy uznal vinnými z usmrcení z nedbalosti stejně jako dříve okresní a poté krajský soud v Českých Budějovicích.
Podstatná část rozhodnutí se týkala dietní problematiky a vyšetřovacích postupů, které se ukázaly jako nedostatečné.
Dula prvorodičky překročila dohodnuté povinnosti, když u rodičky prováděla vyšetření ke zjištění připravenosti rodičky k porodu, přičemž si byla vědoma nefyziologické polohy dítěte a existence rizika pro plod, následně nevhodně stanovila způsob vedení porodu a nezvládla techniku vaginálního porodu koncem pánevním.
Obě obviněné z hlediska vědomostní složky zavinění věděly, že svým jednáním mohou ohrozit život dítěte, ale bez přiměřených důvodů spoléhaly, že jej nezpůsobí.
Podle verdiktu Königsmarková při domácím porodu neoprávněně vedla komplikovaný domácí porod.
Dítě se při něm začalo dusit a vdechlo zkalenou plodovou vodu. Žena poté podle soudů neprovedla řádnou resuscitaci. Novorozenec skončil s těžce poškozeným mozkem. Dítě přežívalo na přístrojích 20 měsíců, potom zemřelo.
Ústavní soud zrušil kvůli pochybnostem o vině rozsudek nad prezidentkou Unie porodních asistentek Ivanou Königsmarkovou.
Za údajné chyby při vedení domácího porodu, který se zkomplikoval a dítě později zemřelo, původně Königsmarková dostala dvouletý trest vězení s podmínkou na pět let a zákaz výkonu činnosti taktéž na pět let.
„Ministerstvo dlouhodobě ignoruje jak práva žen při porodu, která jsou běžná v západních zemích, tak i výzvy mezinárodních orgánů. Tragický příběh, který začal splněným snem o domácím porodu a skončil smrtí novorozeněte, má nyní definitivní právní tečku. Nejvyšší soud vynesl přelomový verdikt, který jasně vymezuje, kam až sahá právo ženy rozhodovat o vlastním těle.“
Podle Ligy lidských práv však žena porodila doma poté, co odešla z porodnice, která jí odmítala umožnit rodit vaginálně a tlačila ji do císařského řezu jako do jediné možnosti.
Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání matky, která zároveň vykonává profesi porodní asistentky. Tato žena se rozhodla pro domácí porod koncem pánevním, ačkoliv ji lékaři předem důrazně varovali před vysokými riziky.
Situace skončila katastrofálně.
Další detaily a souvislosti
Soudy nižších instancí ženě uložily trest deseti měsíců vězení s podmínečným odkladem na 15 měsíců.
Okresní soud v Semilech i Krajský soud v Hradci Králové dospěly k závěru, že žena porušila svou povinnost počínat si tak, aby nezpůsobila nedůvodnou újmu na zdraví jiného.
Zásadní roli v celém případu sehrála právě profesní odbornost matky.
Jako porodní asistentka si musela být vědoma rizik, která domácí porod koncem pánevním obnáší.
Do chvíle, kdy se dítě narodilo, prý nic nenasvědčovalo tomu, že nastanou komplikace. U ženy při prohlídkách zaznamenala pouze vyšší tlak.
Advokát Königsmarkové dříve uvedl, že jeho klientka bere vždy jen nerizikové rodičky.
K Königsmarkové se v minulosti zastala například Liga lidských práv, která spojila její stíhání s „nepřátelským postojem ministerstva zdravotnictví k porodním alternativám“.
Právní význam a význam pro porodnictví
Rozsudek Nejvyššího soudu tak vysílá jasný signál všem rodičkám i zdravotníkům.
Právo na volbu způsobu porodu nelze nadřazovat nad bezpečnost dítěte v případech, kdy jsou předem známá vysoká rizika.
Situace nadále zůstává předmětem diskuzí mezi odborníky i veřejností.
tags: #porodni #asistentka #smrt #novorozence