Porod v nepříznivých podmínkách: informace a rizika

Fyziologické těhotenství trvá 40 týdnů, tedy 9 kalendářních nebo 10 lunárních měsíců. Narodí-li se miminko před ukončeným 37. týdnem, hovoříme o předčasném porodu; hranice životaschopnosti plodu se v různých státech liší, a v České republice byla v roce 1994 legislativně snížena na porodní hmotnost 500 g nebo ukončený 24. týden těhotenství.

Miminko již ve 23. týdnu těhotenství má všechny části těla vytvořeny, avšak jsou menší a jejich funkce je nedokonalá. Na dozrání potřebují čas, trpělivost a často i lékařskou pomoc. Anatomická hranice daná vývojem orgánů důležitých pro přežití, zejména plic, se dnes pohybuje kolem 22. týdne. Prognóza živě narozených dětí mezi 22. a 24. týdnem je nejistá a aktivní péče se poskytuje jen v individualizovaných případech, často na přání rodičů, nebo při lepším funkčním či somatickém stavu ihned po porodu.

I v tzv. šedé zóně počty přežívajících dětí bez závažného poškození stoupají, a výsledky jsou lepší, pokud se volí aktivní přístup, který zahrnuje antenatální podání steroidů a šetrnou, ale účinnou stabilizaci dítěte po porodu. Rozdělení nezralosti podle týdnů těhotenství uvádí extrémní nezralost pod 28 týdenů, těžkou nezralost 28. - 30. týden, střední nezralost 31. - 33. a lehkou nezralost 34. - 36. týden.

I přes zlepšení diagnostických a terapeutických možností k předčasným porodům nadále dochází. Každé desáté miminko přijde na svět jako nedonošené; v České republice je to přibližně každé dvanácté dítě. Předčasný porod může vyvolat řadu faktorů; některé rizika lze ovlivnit, jiná ne. Mezi neovlivnitelné patří genetické faktory a některé infekce či pohlavně přenosné choroby, které mohou vést k předčasnému porodu.

Odborníci předpokládají, že zánět vede k uvolňování prostaglandinů, které obvykle vyvolávají porod. Z hlediska věku jsou nejohroženější velmi mladé maminky a ženy nad 35 let. Z vnějších, ovlivnitelných faktorů hrají roli užívání návykových látek, kouření a celkový vliv životního stylu na průtok krve placentou.

Porod bez komplikací je snem každé nastávající maminky; v některých případech však nastávají potíže, které vyžadují lékařskou intervenci. Při porodu je důležité sledovat srdeční ozvy plodu a v případě nutnosti použít nitrožilní oxytocinum a monitorovat průběh porodu. V závěru třetí doby porodní může dojít k poruše odloučení placenty a v těžších situacích k operačnímu zákroku. Poranění, krvácení a jiné komplikace bývají vzácné, ale mohou vyžadovat nakažení do narkózy a stabilizaci.

Co ovlivňuje riziko předčasného porodu

Mezi rizikové faktory se řadí neovlivnitelné prvky - předchozí předčasný porod, infekce těhotné ženy, nadměrná děloha, vícečetné těhotenství a těhotenství v pozdním věku. Ovlivnitelné faktory zahrnují užívání návykových látek, alkohol, kouření a další nenaplněné zdravotní rizikové prvky. Příčiny předčasného porodu nejsou vždy jasné a mohou sahat od infekcí pochvy až po záněty dělohy či plodové vody.

Předčasný porod bývá definován jako porod před ukončeným 37. týdnem. Extrémně předčasný porod nastává před 28. týdnem; velmi předčasný mezi 28. a 32. týdnem; středně až pozdně mezi 32. a 37. týdnem.

Diagnostika a screening rizika předčasného porodu

V moderní praxi hraje zásadní roli screening rizika předčasného porodu. V některých českých zařízeních se používá metoda QUiPP, která vyhodnocuje riziko v 20. až 24. týdnu na základě parametrů včetně koncentrace fibronektinu v vaginálním sekretu. Fibronektin je glykoprotein, který se objeví v raném těhotenství a později mizí; jeho přítomnost před 34. týdnem naznačuje blížící se předčasný porod.

Přesný výkon a vyšetření v rámci pilotních projektů zajišťuje spolupráce perinatologických center a národních screeningových center. V případě rizika mohou lékaři provést krátkodobé monitorování a intervence s cílem minimalizovat riziko předčasného porodu a zlepšit prognózu novorozence.

Když k porodu dojde, jak probíhá zdravotní výkon

Spontánní porod je cílený na co nejpřirozenější průběh bez zbytečných zásahů. Porodnické oddělení usiluje o minimalizaci poranění hráze a o bezpečný průběh pro matku i dítě. Císařský řez se provádí jen v nutných případech a nedělá se na přání bez medicínského důvodu; v některých situacích se může použít vakuumextraktor nebo porodnické kleště. Při porodu je nadále důležité monitorování průběhu a stavu plodu.

Po porodu se vyhodnocuje stav matky i novorozence. V případě komplikací bývá nutný časný kontakt s neonatologem. U rizikových a patologických porodů se neonatolog vždy účastní a informuje rodiče o dalším postupu. Narozené dítě se po porodu často přikládá na břicho matky (skin to skin) a následně je postupně doprovázeno na oddělení s ohledem na teplotu, stravovací režim a observaci.

Redukce rizik a doporučení

  • Pravidelné těhotenské prohlídky pro včasné odhalení rizik.
  • Dodržování zdravého životního stylu: odpočinek, vyvážená strava, vyhýbání se kouření a alkoholu, zvláště u těhotných žen.
  • Včasná diagnostika infekcí a jejich léčba ke snížení rizika předčasného porodu.
  • Podpora kontaktu kůže na kůži a klokánkování pro lepší psychický a fyzický vývoj novorozence.
  • V případě rizikových faktorů a anamnézy předchozího předčasného porodu zvažování screeningových programů (např. QUiPP) a konzultace s perinatologickým týmem.

Každodenní realita porodnické péče

V moderní porodnici se děje vše pro bezpečí maminky i dítěte. Bohužel, žádný porod není bez rizika. I přes preventivní opatření a moderní techniku mohou nastat komplikace, které jsou včas rozpoznány a řešeny. Dle zkušeností klinik je cílem poskytnout co nejpřirozenější průběh porodu a zároveň být připraven na intervenci, pokud nastanou komplikace.

Infografika: Přehled rizik a faktorů předčasného porodu

tags: #porod #v #nepriznivych #podminkach