Perinatální duševní zdraví je časově ohraničené období od těhotenství, porodu až do jednoho roku po něm.
Actual Gyn. Výsledky: Perinatální duševní zdraví ovlivňuje zásadně život matky a vývoj dítěte, a proto jde v širší souvislosti o celospolečenskou problematiku.
Mezi nejčastější duševní poruchy u žen patří poporodní deprese (PPD - Postpartum Depression) s prevalencí 17,7 % a úzkostná porucha (Anxiety Disorder - AD) s postnatálním výskytem 9,9 %.
Podle WHO patří mezi rizikové faktory chudoba, migrace, extrémní stres, expozice násilí a nízká sociální podpora.
Poporodní deprese je potvrzenou příčinou deteriorace mateřských a rodičovských schopností, a proto vyžaduje časný záchyt a intervenci, zejména na neonatologické jednotce intenzivní a resuscitační péče.
Definice a souvislosti
Předčasný porod (Preterm Birth - PTB) je definován jako porod před dokončeným 37. týdnem těhotenství.
V České republice je stacionární incidence mezi 7-8 % ročně, za rok 2022 byla 6,6 %.
Z celkového počtu novorozenců v České republice je 1,1 - 1,4 % těžce a extrémně nezralých.
V kategorii porodní hmotnosti 500-749 g je pravděpodobnost úmrtí 50 %, do hmotnosti 999 g téměř 19 % a při hmotnosti 1000-1499 g cca 6 %.
Vztah mezi časnou porodem a duševním zdravím matek
Tab. 1 ukazuje rozdělení dle gestace a porodní váhy. Narození extrémně a těžce nezralého novorozence je náhlá, často neočekávaná událost, která má dlouhodobé konsekvence.
Nejčastější psychiatrickou diagnózou byla poporodní deprese, jejíž prevalence po předčasném porodu je 28 - 46,7 %, nicméně podle jedné studie kauzalita mezi prematuritou a depresí není.
Největší rozptyl výsledků lze sledovat u úzkostí, kde ve studii nebyl statisticky významně zvýšený podíl AD u matek po předčasném porodu; jinde však byly výsledky opačné.
Vyplývající závěry naznačují, že matky VLBW a ELBW novorozenců mají zvýšené riziko rozvinutí deprese a úzkostí, které jsou často provázané.
Naopak v odstupu 5 let po PTB jsou výsledky srovnatelné s porodem v termínu.
Harmonogram a časová dynamika symptomů
Kolísání nálad po porodu je běžný jev, který plyne z prudkého poklesu hormonů, spánkové deprivace a sžívání se s novou rolí matky.
Je to stav emocionální nestability, který zažije 80 % rodiček a spontánně do dvou týdnů mizí.
Poporodní deprese je ale psychiatrická porucha, která vyžaduje lékařskou intervenci a léčbu.
Diagnostická kritéria se opírají o přítomnost nejméně jednoho hlavního a alespoň čtyř přidružených příznaků trvajících minimálně 2 týdny.
Rizikové faktory a predikce
Hypotéza, že předčasný porod je nezávislý rizikový faktor rozvoje PPD, je konzistentní ve shodě se současnými výzkumnými pracemi.
Rozvoj depresivních symptomů je až 18násobně vyšší oproti kontrolní skupině termínových dětí a týká se až 40 % těchto žen v časném poporodním období.
Mezi nejrizikovější faktory patří prekoncepční duševní onemocnění a nízká sociální podpora.
PPD je potvrzenou příčinou deteriorace mateřských a rodičovských schopností, a proto vyžaduje časný záchyt a intervenci.
VLBW a ELBW novorozenec je více vulnerabilní k citovým podnětům a depresivnímu a úzkostnému chování ze strany matky a otce.
Z dlouhodobého hlediska vývoje dětské psychiky je vyšší incidence poruch autistického spektra a ADHD.
Perinatální úzkosti a PTSD
Mezi nejčastější úzkostné poruchy perinatálního období patří generalizovaná úzkostná porucha, panická porucha a OCD; prevalence postnatálně do 6 měsíců po porodu je 9,9 %.
Postpartum posttraumatic and acute stress v rodičích dětí s velmi nízkou porodní váhou se objevuje v různých časových horizontech; prevalence ASD a PTSD bývá výrazně vyšší po PTB.
Screening a léčba
Screening pomocí dotazníku po porodu (např. Edinburgh Postnatal Depression Scale - EPDS) je jednoduchý nástroj; při pozitivitě následné klinické psychiatrické vyšetření k potvrzení PPD.
Česká verze EPDS se skládá z 10 otázek a cut-off ≥ 11 dosahuje dobré kombinace senzitivity a specificity pro detekci těžké depresivní poruchy.
Strategii léčby určuje odborník; nejčastěji se využívá kognitivně-behaviorální terapie (KBT) případně v kombinaci s farmakoterapií; sertralin bývá bezpečný při kojení.
Mother Baby Units a rodinné souvislosti
V České republice chybí vysoce individualizovaná centra lůžkové psychiatrické péče MBUs, která by umožnila být spolu s dítětem i při léčbě matky.
Separace matky a dítěte naopak může prohlubovat závažnost základního onemocnění a prodloužit délku hospitalizace a její recidivu.
Podpora a multidisciplinární spolupráce
WHO a další organizace zdůrazňují potřebu edukace porodníků, neonatologů a porodních asistentek a aktivního vyhledávání problémů v poporodním období.
Multidisciplinární spolupráce je klíčová pro včasnou identifikaci a intervence.
Faktory spojené s porodem a psychikou v širším kontextu
Stres a nevyspání jsou patrně dva hlavní faktory, které stojí za poklesem subjektivního štěstí po narození dítěte a jejich dopady mohou trvat několik let.
Studie ukazují, že životní spokojenost rodičů po narození prvního dítěte typicky kolísá a po několika letech se opět stabilizuje.
Vliv porodu na psychiku je zkoumán i v souvislostech sociálně-ekonomických ukazatelů a legislativních podmínek v různých zemích.
Postoje a praktické doporučení pro praxi
Gynekologové mají jedinečnou pozici - jsou nejdostupnějším odborníkem, se kterým těhotná žena pravidelně přichází do kontaktu.
Ptejte se pacientek na jejich psychickou pohodu, stresové faktory a sociální podporu systematicky - ne jen tehdy, když působí depresivně.
Integrace screeningu duševního zdraví do rutinní prenatální péče není nadstandard - je to prevence s dalekosáhlými důsledky pro zdraví budoucích generací.
Existují konkrétní kroky: identifikovat matky v ohrožení, zajišťovat kontakt na odbornou psychologickou a psychiatrickou pomoc, a podporovat rodinu a partnera v péči o kojence.
