Kleště (forceps) a vakuumextraktor (VEX, „zvon“) jsou nástroje pro asistovaný vaginální porod, který pomáhá vybavit dítě v závěru druhé doby porodní. Používají se například při prodloužené druhé době, vyčerpání matky nebo při známkách tísně plodu, kdy je potřeba porod bezpečně urychlit. Jde o porod, při kterém porodník pomůže narození hlavičky pomocí nástroje. Provádí se pouze ve druhé době, kdy je branka úplně otevřená a hlavička dostatečně sestoupila.
Jak funguje vakuumextraktor a kdy se používá
Vakuumextraktor (zvon) se přiloží na hlavičku dítěte a pomocí podtlaku pomáhá porodníkovi navést hlavičku ven během kontrakce a tlačení matky. Princip vakuumextrakce spočívá v vytvoření podtlaku pomocí pumpy uvnitř vakuumextraktoru, který má pelotu nasazenou na hlavičce dítěte. Provedení odpovídá téměř vždy opatření hygieny a připravenosti na možný nástup dalšího postupu.
Při delším porodu může dojít k vyčerpání rodičky, což je jednou z hlavních indikací pro vakuumextrakci. Hlavní indikací je urychlení druhé doby porodní, zvláště při dlouho trvajícím porodu nebo při vyčerpání rodičky. Hygienické a technické postupy zahrnují dezinfekci, zajištění klidu a tlakové nastavení podtlaku, který je řízen během kontrakcí.
Podobně se při použití kleští začíná asistovaný postup vždy po pečlivém vyšetření polohy hlavičky a sestupu do porodních cest. Po nasazení nástroje se během kontrakcí, kdy žena tlačí, provádí tah, který má za cíl uvolnění hlavičky. V některých případech se při porodu provádí nástřih hráze, aby se usnadnilo zvládnutí průchodu hlavičky.
Kleště (forceps) a jejich konkrétní role
Kleště jsou dva zakřivené nástroje, které obejmou hlavičku dítěte a umožní porodníkovi pomoci s jejím porodem během kontrakce. V době porodu se nejprve zavádí jedna ramena a poté druhé, s uzavíracím zámkem. Hlavička je chráněna a trakce probíhá během kontrakce spolu s tlačením rodičky. Po dosažení průchodu hlavičky se nástroje odkládají a porod pokračuje.
Před ukončením porodu kleštěmi se provádí preventivní epiziotomie a poté se tlačí dle kontrakcí, aby došlo k bezpečnému dokončení vaginálního porodu. Relativně nízké poranění hráze může být důsledkem těchto postupů, a proto bývá součástí rizikové dokumentace a poučení.
Rizika a bezpečnost
Jako každý zákrok má i asistovaný porod určitá rizika. U matky jde zejména o poranění hráze, u dítěte o přechodné otoky, modřiny nebo naběhlé místo na hlavičce, které se obvykle hojí samo. Závažnější komplikace jsou méně časté. Pokud se ani s pomocí nástroje nepodaří porod bezpečně dokončit, přistupuje se k císařskému řezu. Proto se asistovaný porod často provádí v zázemí, kde je možné rychle přejít k operaci. Zotavení se podobá běžnému vaginálnímu porodu, navíc je ale potřeba pečovat o případné poranění hráze či nástřih.
U dítěte mohou vzniknout otoky či modřiny v místě nasazení nástrojů, které obvykle do několika dní odezní. U některých dětí bývá v tkáni hlavičky zřetelný otok, který obvykle zmizí během 3-4 dnů po porodu. Moderní silikonové zvony pomáhají minimalizovat riziko otoků a zlepšují šetrnost postupu. Komplikace vakuumextrakce bývají většinou drobné oděrky a otoky, které rychle mizí.
Postup po porodu a zotovení
Po porodu se zkontroluje stav matky i dítěte a ošetří se případná poranění hráze. Bonding, tedy kontakt kůže na kůži, je důležitou součástí péče po porodu; dítě se položí na břicho matky a následně se pokračuje na hrudník matky. Po porodu se podává uterotonika pro stažení dělohy a podpora prevenci krvácení. Novorozence pediatr krátce vyšetří a v případě potřeby se provádí bondování i mimo přímý kontakt s matkou, například při resuscitačních postupech.
Volba metody a individuální rozhodnutí
Volba mezi kleštěmi a vakuumextraktorem závisí na konkrétní situaci, poloze a sestupu hlavičky a na zkušenosti porodníka. Každá metoda má své přednosti a omezení a v některých situacích je vhodnější jedna, jindy druhá. Pochopení, proč a kdy se zákrok provádí, pomáhá zmírnit překvapení a strach, pokud k němu během porodu dojde. Pokud nástroj nepomůže, nastupuje další postup včetně císařského řezu.
Historie a kontext použití
První dokumentovaná zmínka o použití podtlaku při porodu hlavičky pochází z roku 1706, avšak za oficiálního autora myšlenky vakuumextrakce bývá považován švédský lékař Malmström, který v roce 1954 patentoval kovový vakuový zvon. Porodnické kleště existovaly již ve středověku a jejich použití se vyvíjelo po staletí; v současnosti jich existuje mnoho typů a velikostí. V některých zemích je použití kleští častější než vakuumextrakce, v ČR se ale porodu s využitím kleští narodí jen několik procent dětí.
Většina porodních plánů na moderních pracovištích zohledňuje jak postupy CTG monitorování, tak i podmínky pro postupy jako dirupci vakua blan, oxytocin, epiziotomii, a volbu poloh během porodu. Společné zásady zahrnují informovanost rodící ženy, respektování jejích preferencí, a pečlivé sledování stavu plodu a matky během asistovaného porodu.
Příprava a psychická podpora
Příprava na porod zahrnuje informovanost, vypracování porodního plánu, volbu porodnice, doprovod a plánování fyzické a psychické přípravy. Důležité je pracovat s obavami a strachem z porodu prostřednictvím dechových technik, hypnoporodu, afirmací a vizualizací. Podpora partnera a důvěra v tým zdravotníků významně napomáhají klidnému průběhu porodu. Výběr místa pro porod a připravenost na prostředí, hudbu či atmosféru mohou pozitivně ovlivnit průběh.
Praktické otázky a odpovědi
- Kdy se používají kleště nebo zvon? - Při prodloužené druhé době, vyčerpání matky nebo známkách tísně plodu, když je potřeba rychle dokončit vaginální porod a nebyl by možný císařský řez.
- Je vakuumextrakce bezpečná? - Je považována za bezpečnou volbu, pokud je vhodně indikována a prováděna zkušeným personálem, s ohledem na omezení u nedostatku kyslíku a u předčasně narozených dětí.
- Bolí asistovaný porod? - Bolest je zajištěna analgezií (epidurál či místní znecitlivění) a pohodlnými polohami, většinou bývá bolesti snížena.
- Provádí se u toho nástřih? - Ano, často se provádí epiziotomie pro usnadnění průchodu hlavičky a minimalizaci rizik poranění.
- Co když ani nástroj nepomůže? - Přejde se k císařskému řezu jako poslední možnosti bezpečného dokončení porodu.
- Jak rychle se otoky u miminka zhojí? - Otoky obvykle odezní během několika dní, modřiny mohou přetrvat několik dní až týden.

Animace pro pacienty: Porod a vaginální porod
Praktické poznámky z klinické praxe
Na některých pracovištích, například ve Fakultní nemocnici Bulovka, se respektují porodní plány rodiček, pokud je to možné. CTG monitorování je považováno za nezbytnou součást bezpečného porodu, s omezením na minimum v případě fyziologického průběhu. Vaginální vyšetření je omezeno na nezbytné minimum a současně se sleduje průběh porodu. Proti některým postupům, jako je klystýr, máme klinickou vstřícnost, ale nejsou nezbytné. Holení hráze a poloha ženy během porodu jsou volby rodičky, v některých institucích jsou preferovány specifické úpravy.
V 1. době porodu lze zkusit chůzi, míč, nebo polohu na boku; v 2. době pak tahem a tlačením, případně použitím nástrojů. Důležitá je komunikace mezi rodičkou a zdravotníky, a včasná konzultace porodního plánu. Po porodu následuje bonding a podpora kojení; podávání uterotonik po porodu pomáhá snížit riziko krvácení. Ambulatní porod je v některých případech možný po domluvě s gynekologem a pediatrem.