Porodní bolesti signalizují blížící se porod. Jsou jeho nedílnou součástí, ovšem neznamená to, že by si je každá žena měla protrpět. Bolestivý stav trvá u každé ženy různě dlouho. U prvorodiček to bývá delší dobu, okolo 12 až 16 hodin, u vícerodiček většinou kratší. Původcem bolesti je tlak na nervová vlákna při stahování dělohy. Receptory bolesti se nachází především v oblasti zadní části dělohy, dolního děložního segmentu a nad děložním čípkem. Právě proto nejvíce bolí oblast podbřišku. U křížových bolestí jsou na vině receptory v blízkosti vazů, na kterých je děloha zavěšená. Ty mohou vystřelovat do třísel či vnitřní strany stehen.
Důležitý je správný průběh dechu a dýchání během kontrakcí. První pomocí při bolestivých kontrakcích je správné dýchání. Důležitý je nádech nosem, výdech ústy, při vrcholu kontrakce pomáhá rychlejší a spíše povrchovní dýchání. Rozhodně je dobré nezadržovat dech, naopak nechat kontrakci projít a uvolnit se. Dále mamince může velmi dobře ulevit i teplá sprcha nebo koupel, i proto máme v CAP na porodních pokojích k dispozici vanu. Úlevu přinese také vhodně zvolená poloha. Například pozice kočky, poloha na boku či v pololeže na porodním vaku.

Nejznámějším prostředkem k tlumení porodních bolestí je epidurální analgezie. Indikuje se zejména při nesnesitelné bolesti, která maminku příliš vyčerpává, případně epidurál doporučí přímo porodník, pokud porod nepostupuje (neotvírá se děložní hrdlo). Epidurál pomůže uvolnit oblast pánevního dna a porod může pokračovat dál. Látku podává vždy anesteziolog. Epidurální analgezie je vhodné podat v 1. třetině porodu, kdy je děložní branka otevřená na 2 až 4 cm a porod je v běhu. Zároveň musí být již odteklá plodová voda. Epidurál je možné dát i na začátku porodu. Efekt utlumení bolesti přijde cca 15 minut po aplikaci a vydrží 1 až 1,5 hodiny. O možných komplikacích rodičku poučí anesteziolog před zavedením epidurálního katetru. Miminko látkou není nijak ovlivněno.

Směs oxidu dusného a kyslíku, označovaná jako rajský plyn, se podává až v pozdní fázi porodu. Pomáhá maminkám překonat nejsilnější kontrakce, zvyšuje práh bolesti, má uvolňující a lehce zklidňující účinek. Bolest se tedy zmírní a dojde i k psychosomatickému efektu, kdy je klidnější žena vůči bolesti odolnější. Rajský plyn ženu nijak neomezí ve snaze a schopnosti tlačit. Účinek plynu se ztrácí do dvou minut po přerušení vdechování.
Bolest u porodu bývá spojována se strachem - zejména u žen, které se bojí neznámého prostředí. Praxe jógy a hypnoporodu ukazuje, že porod je hluboký proces propojující tělo, dech, mysl a nervový systém. Je to rytmus. Pohyb. Porodní vlna je rytmická svalová aktivita dělohy. Cílem není ublížit, ale pomoci miminku na svět. Mozek funguje jako řídicí centrum nervového systému. Pokud mozek vyhodnotí porodní vlnu jako nebezpečí, zesílí ochrannou reakci. Teprve mozek rozhoduje, zda signály vyhodnotí jako nebezpečné. Rozdíl mezi bolestí způsobenou fyziologickou intenzitou a bolestí ze strachu spočívá v tom, jak mysl a emoce ovlivní samotný pocit bolesti.
Fyziologický porod je hormonálně řízený proces. Klíčovou roli hraje oxytocin, hormon důvěry, klidu a propojení. Rozdíl mezi jednotlivými zkušenostmi porodu spočívá v tom, zda bolest vzniká z fyziologické intenzity, nebo ze strachu a napětí. Porod může být hlubokou zkušeností přítomnosti a jógou podpořený proces. Porod je krásný. Neučíme ženy, jak bolest potlačit nebo ignorovat. Porodní bolest je jedinou bolestivou reakcí člověka, která není doprovázena nemocí. Je to bolest, která ženu připravuje na očekávaný porod. Prožitky porodních bolestí jsou velmi individuální a každá žena je jiná.
Co je 1. a 2. doba porodní
- 1. doba porodní: otevírací fáze - Děloha se stahuje, aby se otevřelo její hrdlo. Bolest je způsobena tlakem na nervy probíhající mezi svalovými vlákny.
- 2. doba porodní: vypuzovací fáze - Bolest je důsledkem rozpínání pochvy a hráze a tlakem procházející hlavičky na okolní tkáňe. Ženy cítí velký tlak na konečník a mají tendenci si sami přitláčet. Za poslíčky označujeme nepříjemné, malé stahy dělohy, často v podbřišku nebo v kříži, které ale nemají vliv na otevírání děložního hrdla. Děložní stahy jsou pravidelné, postupně zesilující, prodlužující se bolesti.
V naší porodnici podporujeme a doporučujeme jak nefarmakologické, tak farmakologické metody tlumení bolesti. Epidurální analgezie - v naší porodnici ji používáme dlouhodobě. Je to dobře ověřená, vysoce efektivní a proto nejčastěji používaná metoda k tlumení bolesti u porodu. Jedná se o aplikaci malého množství místního anestetika a silného analgetika do epidurálního prostoru. Vnímání porodních bolestí se tím zmírní. Na celkový stav maminky i nenarozeného miminka má tato metoda jen minimální vliv. Kdy je vhodná doba pro zavedení epidurální analgezie určuje porodník nebo porodní asistentka. Žádný lékařský zákrok není bez rizika. Při zavádění epidurálního katetru a v průběhu aplikace epidurální analgezie jsou komplikace sice velmi vzácné, ale přesto Vás na ně vždy upozorníme. Samozřejmě se mohou vyskytnout okolnosti, které použití této metody zcela vylučují.
Analgezie remifentanilem - tuto metodu volíme v případě, že rodičce nemůže být z jakéhokoliv důvodu poskytnuta analgezie epidurální, nejčastěji. Entonox - vdechování tzv. rajského plynu (směsi oxidu dusného s kyslíkem).
Ahoj všem, chtěla jsem se zeptat, jestli máte konkrétní zkušenosti s porodem bez bolesti, jak o něm hovoří některé ženy. Neexistuje porod, kde by vůbec nic nebolelo, ale když jste na to dobře připravená, dá se rodit se snesitelnými bolestmi. Mnoho žen sdílí, že psychická příprava a dechové techniky pomáhají snášet bolest lépe. Rozhovory a zkušenosti uvádějí, že strach z bolesti bolí víc než samotná bolest. Důležité je nebát se, vědět, že to bolet bude, ale není to smrtelná bolest.

Různé ženy sdílejí své zkušenosti: některé porod zvládají bez bolesti či s minimální bolestí díky předporodní přípravě a technikám dýchání, jiné popisují silné kontrakce a potřebu podpory lékařů. Názory se liší podle individuálních predispozic, psychiky a prostředí. Důležité však zůstává, že porod je individuální zkušenost a co funguje pro jednu, nemusí fungovat pro druhou.
Vznikají i příběhy, které popisují plynnou anestezii a její vliv na matku i dítě. Například některé ženy uvádějí, že po epidurálním zákroku následovalo rychlé zotavení bez komplikací, jiné popisují potřebu nápravy a přizpůsobení dalšího postupu. Většina rodících uvádí, že bolest sama o sobě není výsměchem, ale součástí procesu, kterou lze zvládnout s podporou personálu a rodiny.
Praktické poznámky a zkušenosti z praxe
- Porod bývá rychlejší u vícerodiček než u prvního porodu.
- Bolest může mít různou intenzitu a trvat rozdílnou dobu; klíčová je připravenost a schopnost uvolnit se.
- Důležité je řešit bolest nekontrolovaně - správné dýchání a relaxace bývají účinné.
- Epidurální analgezie je nejčastější a účinná metoda tlumení bolesti, avšak její zavedení má určité rizika a indikace jsou na posouzení lékařů.
- Rajský plyn může být užitečný v pozdější fázi porodu pro zmírnění nejsilnějších kontrakcí.
- Jóga a hypnoporod nabízejí perspektivu, že porod je rytmický a integrován tělem, dechem a myslí, a bolest nemusí být překážkou k pozitivní zkušenosti.
18 MIN NEJLEPŠÍ CVIKY S PORODNÍM MÍČEM PRO SNADNÝ POROD I Aurora by Viktorie
Individuální zkušenosti a reflexe
Ženám, které rodí poprvé i podruhé, se často potvrzuje, že psychická připravenost a klid v těhotenství výrazně ovlivňují prožitek porodu. Některé zkušenosti popisují bezbolestný nebo minimálně bolestný průběh díky důslednému tréninku dechu a uvolňování, jiné zažívají náročnější průběh, ale z jejich zkušeností vyplývá, že zvládnutí bolesti je vždy možné bez ohledu na výsledek porodu. Každá žena má vlastní práh bolesti a vlastní cestu, jak porodu čelit a jak ji prožít jako pozitivní změnu a zázrak.