Studie ukazují, že rodiče mají větší sklon mít početnější rodiny, když jsou děti stejného pohlaví, což vytváří vzorce, které působí biologicky - ale mohou být spíše důsledkem chování. Teoreticky je mít dítě jako hod mincí: 50% šance, že bude chlapec, a 50% šance, že dívka. Ve skutečnosti se však rodiny složené pouze z chlapců nebo pouze z dívek objevují mnohem častěji, než by náhoda naznačovala.
Nový výzkum publikovaný v Science Advances ukazuje, že tyto nerovnoměrné rodiny nemusí být statistickým výkyvem. „Když jsem vyrůstal, všiml jsem si vzorce (rodin pouze s chlapci nebo pouze s dívkami) a vždy mě zajímalo, zda je to čistě náhoda, nebo zda za tím stojí nějaký biologický základ,“ říká Siwen Wang, výzkumník na Harvard T.H. Chan School of Public Health a jeden z autorů studie.
V rámci studie vědci analyzovali data z Nurses’ Health Study II a III, což jsou dlouhodobé studie, které sbíraly údaje o zdravotních sestrách po několik desetiletí, včetně informací o počtu jejich dětí a o načasování těhotenství. V rámci studie 58 007 žen porodilo celkem 146 064 dětí, což vychází na průměr 2,5 dítěte na ženu.
Výzkumníci zjistili vyšší než očekávaný počet rodin složených pouze z chlapců nebo pouze z dívek, což nelze připsat pouze náhodě. „Data nakonec ukázala, že to nemusí být tak náhodné, jako hod mincí,“ dodává Wang.
Vědci se nyní snaží vysvětlit proč. Jedna možnost je biologická - někteří rodiče mohou být náchylnější k tomu, aby měli děti jednoho pohlaví. Druhá možnost je behaviorální - rodiče mohou pokračovat v pokusech, dokud nebudou zastoupena obě pohlaví, což zkresluje statistiku. Každopádně výsledky naznačují, že vzorce v rodinách nejsou zcela náhodné a mohou odhalovat složitou souhru mezi biologií, chováním a reprodukcí.
Jak preference pohlaví formuje rodiny
Pokud biologické faktory trend plně nevysvětlují, může hrát roli chování. V následné analýze, kterou provedli dva statistici a publikovali jako preprint, se ukazuje, že preference pohlaví je hlavní hnací silou trendů pozorovaných v původní studii. „Když se podíváme na rodiny se třemi nebo více dětmi, vidíme toto nadměrné zastoupení,“ říká Judith Loková, statistička na Boston University a jedna z autorek preprintu.
„Nejde o to, že by to nebyl náhodný výběr, ale lidé pokračují, dokud nejsou spokojeni a mají zastoupeno alespoň obě pohlaví.“
Jak Huerta poznamenává, pokusy kontrolovat preference pohlaví, které zahrnovaly vyloučení posledního dítěte v rodině, a také vyloučení rodin, které pokračují v plození dětí, dokud nemají obě pohlaví zastoupena, nebyly dostatečné k tomu, aby tyto preference plně korigovaly.
Preference „jednoho z každého“ není nová. Ve studii z roku 2023 vědci zkoumali, jak preference pohlaví formovaly rodiny od roku 1850, s využitím kombinace údajů z censu a modernějších datasetů. Zjistili, že preference pohlaví vždy ovlivňovala rozhodování o plánování rodiny, i když se v posledních letech stala výraznější.
„Když rodiče začínají se dvěma dětmi stejného pohlaví, mají větší pravděpodobnost, že budou mít třetí dítě,“ říká Todd Jones, ekonomický výzkumník na Mississippi State University a jeden z autorů studie z roku 2023. „Tato jednoduchá preference vytváří překvapivou iluzi. I kdyby byl každý porod stejně náhodný jako hod mincí, rodiny s pouze chlapci nebo pouze dívkami mají větší tendenci pokračovat, což vytváří dojem, že někteří rodiče mají přirozenou tendenci mít děti jednoho pohlaví.“
Jak ukazuje Jonesův výzkum, tato preference mít děti různých pohlaví sahá až do 50. let 19. století a nezahrnuje žádný důkaz o preferenci konkrétního pohlaví. Rodiny s chlapci jsou stejně pravděpodobně nakloněny pokračovat v počtu dětí jako rodiny se samými dívkami.
Existuje biologická predispozice mít dítě určitého pohlaví?
I když výsledky studie pravděpodobně vyplývají z preference rodičů, existují určité důkazy, že rodiče mohou být predisponováni k většímu počtu dětí jednoho pohlaví na základě biologických faktorů. Poměr narozených chlapců a dívek není přesně vyrovnaný: celosvětově se rodí přibližně 105 chlapců na 100 dívek, což chlapcům dává malou statistickou výhodu. Existuje také dobře zdokumentovaný fenomén známý jako returning soldier effect (efekt vracejícího se vojáka), kdy po velkých válkách dochází k nárůstu narozených chlapců.
Biologický důvod, proč k nerovnováhám dochází, není znám, ačkoliv existuje několik teorií. Jedna teorie se zaměřuje na načasování početí, naznačující, že fáze menstruačního cyklu může ovlivnit, zda se narodí chlapec nebo dívka. Některé studie zjistily, že pohlavní styk blíže k ovulaci mírně zvyšuje pravděpodobnost narození chlapce, výsledky však byly nekonzistentní.
Další linie výzkumu zkoumá pH dělohy, které může určit, které spermie mají větší šanci na oplodnění. Spermie nesoucí chromozom X (dívky) a Y (chlapci) se mírně liší strukturou a odolností a specifické chemické prostředí může jednomu typu poskytnout výhodu.
Další teorie naznačuje, že kratší folikulární fáze je spojena s vyšší pravděpodobností početí chlapců, zatímco delší fáze s početím dívek. Mechanismus není dobře pochopen, ale může souviset s hormonálními změnami a prostředím dělohy.
Další výzkumy zkoumaly, zda fyziologie matky - například hladina hormonů, dostupnost glukózy nebo imunitní reakce - může nenápadně ovlivnit pravděpodobnost narození jednoho pohlaví. Některé studie například zjistily, že vyšší hladina glukózy u matky při početí je spojena s větší pravděpodobností narození chlapce. Nižší hladiny glukózy byly naopak spojeny s narozením dívek.
Hormonální faktory mohou rovněž hrát roli. Zvýšené hladiny kortizolu u matek - marker stresu - byly dočasně spojovány s vyšší pravděpodobností narození dcer. Tyto souvislosti jsou mírné a nekonzistentní napříč studiemi.
Nakonec některé teorie přesouvají pozornost na charakteristiky otce. Několik studií naznačuje, že vyšší, bohatší nebo agresivnější muži mohou mít větší pravděpodobnost, že budou mít syny.
Genetika, karyotypy a intersex
Obecně platí, že pohlaví dítěte určuje spermie od otce (nesoucí chromozom X nebo Y), která pronikla do vajíčka (nesoucí pouze jeden náhodně vybraný chromozom X od matky). Kombinace XX předurčuje pohlaví ženské, XY pohlaví mužské. Intersex lidé zahrnují tělesné variace, kde nejsou typické mužské ani ženské pohlavní znaky, což může být identifikováno již od narození nebo později.
V rámci populační genetiky se uvádí, že muži mohou dědit pravděpodobnost zplodit syna či dceru podle počtu bratrů či sester. Newcastle University zkoumala 927 rodokmenů a data o téměř 560 000 osobách zpět až do roku 1600; ukázala dědičnost v mužské linii: muži s více bratry mají vyšší pravděpodobnost syna, a muži s více sestrami pravděpodobnost narození dcery.
Gellatly a kolegové naznačují, že autozomální gen s polymorfními alelami může ovlivňovat poměr spermií X a Y a tím pohlaví potomstva. Popsaný model zahrnuje tři možné kombinace alel: mm - více spermií Y, mf - vyvážený poměr X i Y, ff - více spermií X, což vede k vyšší pravděpodobnosti dívek.
Historie ukazuje, že pohlaví a rodina jsou ovlivněny interakcí mezi biologií a chováním. Například během válek se rodí více chlapců po válce, nebo naopak méně během konfliktů, což se může týkat evolučního tlaku a přežití embryo.
Biologické rozdíly a jejich dopady na zdraví
Biologické rozdíly mezi pohlavími se projevují již při početí a dále v hormonálním systému, rozvoji sekundárních pohlavních znaků a v reakcích na léčbu. Gender a socialní faktory dále ovlivňují zdraví a nemoc obecně, a mohou vyvolávat epigenetické modifikace. Důležité je chápat, že pohlaví a gender jsou propojené, avšak odlišné pojmy, které společně utvářejí determinanty zdraví.
Studie neurobiologie naznačují rozdíly ve strukturách mozku, i když výsledky nejsou jednoznačné; některé práce naznačují větší objem mozku u mužů, jiné ukazují rozdíly ve šedé hmotě a spojení v mozku. Zpracování neurochemikálií a vliv hormonů mohou ovlivňovat rizika akutních a chronických onemocnění, například vyšší riziko deprese u žen či rozdíly v riziku některých neurologických onemocnění.
V souhrnu lze říci, že biologické a sociální faktory spolu interagují s dalšími determinantami zdraví, jako jsou rasa, etnický původ a věk. Pohlaví dítěte tedy určuje spermie otce, ale jeho dopady na rodinu a zdraví jsou širší a zasahují do způsobu života a přístupu ke zdraví.
Praktické doplnění pro čtěníka
- Rodinné vzorce pohlaví mohou vycházet z chování rodičů, nikoli jen z náhody.
- Biologické teorie zůstávají ne zcela potvrzené; pravděpodobnost zplození syna nebo dcery není rigidně 50/50, ale lze spolu s chováním popsat jisté tendence.
- Genetika ukazuje possibility dědičnosti, která ovlivňuje poměr X a Y spermie a tím pohlaví potomstva.
- Intersex a rozdíly v chromozomálním složení ukazují rozmanitost lidského vývoje a nutnost citlivého přístupu k problémům zdraví.

Vysvětlení chromozomů X a Y
Infografika ilustruje několik vybraných příkladů vlivu pohlaví a genderu na různé aspekty zdraví a nemoci, podtrhuje rozdíl mezi těmito pojmy a zdůrazňuje jejich význam jako determinanty zdraví.
| Faktor | Popis | Přínos pro pochopení pohlaví |
|---|---|---|
| Pohlaví chromozomy | Žena XX, muž XY; vajíčko vždy X, spermie X nebo Y | Určuje základ pohlaví dítěte |
| Autozomální gen s alelami | Mohou ovlivnit poměr X/Y spermií | Možná genetická predispozice k pohlaví |
| Chování rodičů | Preferenční plánování rodiny pro určitá pohlaví | Vytváří dojem neplné náhody |