N Národní registr reprodukčního zdraví vydal pro široké publikum dosud nejpodrobnější údaje o rodičkách, porodnicích a novorozencích.
Tempo otevírání dat prý nyní zrychlí.
„Plán je mít všechny registry otevřené v důstojné podobě v prosinci letošního roku.
Bude u nich bazální set otevřených datových sad i datových souhrnů,“ přislíbil ředitel ÚZIS prof. Ladislav Dušek.
Jak podotkla na nedávné konferenci NZIP národní koordinátorka otevřených dat Radka Domanská, ze zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, vyplývá povinnost do konce tohoto roku publikovat veřejné registry formou otevřených dat.
V oblasti zdravotnictví bylo identifikováno 45 registrů, z toho jeden je zveřejněn, podotkla Domanská.
U prezentace dat Národního registru reprodukčního zdraví je tedy vidět, jak by mohla během několika měsíců vypadat zveřejňovaná statistika i v jiných zdravotnických oblastech.
Prvním typem jsou zmiňaná otevřená data.
Otevřené datové sady jsou syrovým materiálem vhodným pro další zpracování nebo pro výzkum.
Obsahují data ke každému jednomu sledovanému případu.
Bez zpracování jsou těžko čitelná.
Ovšem ÚZIS vytváří a brzy zveřejní nad otevřenými sadami zajímavé vizualizace, které v přehledné grafické podobě zobrazují hlavní indikátory nebo časové řady.
Otevřené datové sady jsou pro akademické i komerční analytiky nejcennější.
ÚZIS myslí nejen na zkušené datové analytiky, ale i na zájemce o data, které si pracovně nazval datovými začátečníky (široká veřejnost) a datovými průzkumníky (lékaři, novináři nebo hejtmani).
Takových agregovaných reportů je v oblasti reprodukčního zdraví k dispozici už několik.
Mezi nimi lze najít například data o komplikacích rodiček v těhotenství a při porodu podle kraje poskytovatele zdravotních služeb či podle kraje bydliště ženy, případně také perinatální charakteristiky novorozenců, délku jejich hospitalizace a tak dále.
Jedním z publikovaných reportů jsou také Vybrané ukazatele zdravotní péče v porodnicích ČR.
To je report, který se vymyká ostatním.
Jde o data zveřejněná jmenovitě za jednotlivé porodnice.
Jediná agregace proběhla u ukazatelů, kde byla v dané porodnici velmi malá četnost případů - pak se uvádí informace, že bylo pozorováno méně než deset případů.
Tento report reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu v případu odmítnuté žádosti o tyto informace, ve kterém Ústavní soud jasně konstatoval, že data o počtu výkonů v jednotlivých porodnicích mají být veřejnosti dostupná.
Není ale moc podrobný a neumožňuje například filtrovat výsledky jen pro porody žen bez komplikací v těhotenství ani podle věku.
V první řadě počet porodů a jeho vývoj od roku 2013 do roku 2021.
V některých porodnicích může ukazovat na meziroční výkyvy, v dalších na jasný trend nárůstu počtu porodů nebo naopak jeho pokles.
Za posledních pět let například stoupl počet porodů z větších porodnic ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady o 44 procent nebo v Uherskohradišťské nemocnici o 38 procent.
V porodnici základní péče v Nemocnici s poliklinikou Havířov dokonce zvýšili počet porodů za pět let o 82,6 procenta ze 608 v roce 2016 na 1 110 v roce 2021.
Dalším ukazatelem ve jmenovité tabulce porodnic je počet císařských řezů.
Z toho je vidět, jak se liší podíl císařských řezů mezi jednotlivými porodnicemi.
Srovnání je to ale velmi hrubé a ze zveřejněných dat je nejde očistit podle demografické struktury rodiček ani podle komplikovanosti případů.
V roce 2021 byl podíl císařských řezů v republice 25,8 procenta, což je pod průměrem EU (30,8 % v r. 2019, Europeristat).
V perinatologických centrech intenzivní péče byl podíl císařských řezů od 41,8 procenta v Ústavu pro péči o matku a dítě po 22,6 procenta ve Fakultní nemocnici Plzeň.
Z porodnic základní péče hlásí nejmenší podíl císařských řezů porodnice v České Lípě (6,7 %) následovaná porodnicemi v Litoměřicích a v Rychnově nad Kněžnou (12,3 a 12,4 %).
Kromě císařských řezů jsou na jednotlivé porodnice zveřejněny také údaje o počtu poranění při porodu včetně epiziotomií a počtu indukcí porodů.
U porodnic se jedná o data, která mohou být využita k hodnocení a srovnání péče, i když některé faktory nelze v datech plně odfiltrovat.
Již samotný fakt, že data adresně ukazují na jednotlivé porodnice, je zlom v transparentnosti a dostupnosti informací o péči o matku a dítě.

Jak popsala analytička ÚZIS Jitka Jírová, referenční statistiky jsou typické tím, že nesou velké riziko chybné interpretace, a vyžadují proto referenční interpretaci, proto se jejich publikace řídí Prováděcím předpisem.
Pro oblast reprodukčního zdraví bylo navrženo publikovat na jednotlivého konkrétního poskytovatele kromě počtu porodů, počtu vaginálních porodů, operačních vaginálních porodů, císařských řezů také počet epiziotomií a kombinace epiziotomie a spontánního poranění hráze, dále má být uvedena Robsonova klasifikace porodů nebo porody koncem pánevním podle způsobu porodu.
Například počty císařských řezů budou rozděleny na prvorodičky a vícerodičky a dále členěny podle věkové struktury.
U novorozenců má resortní referenční statistika uvádět gestační věk a hmotnost, Apgar skóre, péči na sále, překlady a další údaje.
Pro smysluplnou práci s daty o porodnicích v Česku je nezbytné mít na paměti systém péče, který spočívá v rozdělení porodnic do tří stupňů, vedle porodnic základní péče je tu patnáct perinatologických center intermediární péče, která centralizují předčasné porody od 31. týdne, a dále dvanáct perinatologických center intenzivní péče pro porody od 23. týdne a pro péči o ženy se závažnými těhotenskými patologiemi, která se ještě různě specializují.
Porodnictví výrazně ovlivňuje rostoucí věk rodiček, nejvíce dětí se narodí ženám ve věku kolem třiceti let.
V roce 2010 byl přitom vrchol křivky počtu dětí ve věku rodičky kolem 25 let.
V důsledku vyššího věku rodiček roste riziko komplikací těhotenství i porodu.
Další významný fenomén je obezita u těhotných.
„Ačkoli, tak jako všechny vyspělé státy, v dílčích indikatorech evidujeme rozdíly mezi jednotlivými porodnicemi, jde o rozsah akceptovatelný a celkové výsledky jsou v mezinárodním srovnání velmi pozitivní.
Hodnocení jednotlivých pracovišť věnujeme velkou pozornost, naše odborná společnost vydává a aktualizuje doporučené postupy a zejména centra specializované péče procházejí důkladným akreditačním procesem.
Hodnocení výsledků ovšem musí být komplexní a musí zohledňovat rizikovost jednotlivých případů.
Jak Kacerovský prezentoval, data registru umožňují mimo jiné filtrovat data pouze o rodičkách s nízkým rizikem.
U rodiček s nízkým rizikem bylo podle předběžných dat za rok 2022 v Česku vedeno 15,1 procenta porodů císařským řezem.
Ne všechny faktory přitom lze v datech odfiltrovat, například BMI se standardně nehlásí.
Zatímco v Praze v tomto šetření mělo obezitu 10,4 procenta rodiček a obezitu nebo nadváhu dohromady 32 procent rodiček, v Olomouckém kraji byla čísla vyšší, obezitu mělo 18 procent rodiček a nadváhu či obezitu celkem 43 procent.
Rizika u obézních přitom zahrnují zvýšený výskyt císařských řezů, indukovaných porodů, vaginálních operačních porodů a mnohá další.
Odborná gynekologická a porodnická společnost se této výzvy chopila tak, že vytváří nový soubor ukazatelů kvality.
Sbírat by se podle návrhu mělo více dat než dnes.
Jak ukazují data českého registru a Euro‑Peristatu, výsledky péče o rodičku a novorozence jsou v Česku velmi dobré.
Novorozenecká úmrtnost je u nás šestá nejnižší v Evropské unii.
„Česká republika nikdy ve své historii neměla lepší perinatologické výsledky, než tomu je v současné době.
„Péče o matku a dítě je jedním z hlavních cílů ministerstva zdravotnictví a je to něco, na co můžeme být hrdí,“ uvedl rovněž ministr zdravotnictví prof. Vlastimil Válek na tiskové konferenci k představení dat z Národního registru reprodukčního zdraví.
„Data jsou klíčová, jsme rádi, že je můžeme publikovat. Interpretace dat je ale složitá. Je to velká výzva, abychom srovnávali srovnatelné a nepoškodili někoho nespravedlivým hodnocením,“ říká MUDr. Vladimír Dvořák, předseda ČGPS ČLS JEP.
„Sbírat a porovnávat přesná data je nutné pro zlepšování péče.

„Data jsou klíčová, jsme rádi, že je můžeme publikovat. Interpretace dat je ale složitá. Je to velká výzva, abychom srovnávali srovnatelné a nepoškodili někoho nespravedlivým hodnocením,“ říká MUDr. Vladimír Dvořák.
Jak sestavit Robsonovu klasifikační tabulku
Podolí představuje významný perinatologický uzel, kde se centralizují rizikové porody a kde je vysoký podíl císařských řezů.
Odborníci upozorňují, že data je třeba číst v kontextu dalších parametrů a že perinatologická centra vyššího typu zajišťují potřebnou péči pro nejrizikovější případy.
Perinatologická data ze všech devadesáti porodnických zařízení v ČR ukazují, že české porodnictví dosáhlo opět vynikajících výsledků.
V Podolí tedy ukazatelé císařských řezů odpovídají trendům centralizace do vysoce specializovaných pracovišť a ukazují na komplexnost posuzování kvality péče.
tags: #podoli #podil #cisarskych #rezu