Pro prevenci a včasnou diagnostiku perinatálních komplikací se v České republice gynekologové řídí Zásadami dispenzární péče v těhotenství. Jedná se o doporučené postupy České gynekologické a porodnické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Při prvním vyšetření v poradně pro těhotné rozhodne registrující gynekolog na základě získaných anamnestických údajů a aktuálního klinického nálezu o míře případného rizika a těhotnou zařadí do skupiny: těhotná žena s nízkým rizikem, těhotná žena s definovaným konkrétním rizikem.
Těhotná žena s nízkým rizikem a s definovaným rizikem
Těhotná žena s nízkým rizikem: Péče před porodem je lékařem těhotné ženy poskytována do 34. týdne těhotenství v intervalu 4-6 týdnů, od 34. týdne těhotenství do termínu porodu jednou za 1-2 týdny, od 40. týdne alespoň 2× týdně. Těhotná žena může být předána do ambulantní péče zdravotnického zařízení, které povede porod, po vzájemné dohodě - nejpozději však ve 41. týdnu (41+0).
Těhotná žena s definovaným konkrétním rizikem: Do této skupiny může být těhotná žena zařazena při prvním vyšetření v poradně pro těhotné ženy nebo kdykoli v průběhu těhotenství na základě klinických či laboratorních výsledků, které definují konkrétní riziko. Frekvence návštěv i rozsah laboratorních či konziliárních vyšetření jsou individuální podle charakteru a závažnosti klinického stavu těhotné ženy.
Pravidelná a nepravidelná vyšetření v těhotenství
Klinická a laboratorní vyšetření se dělí na pravidelná (provádějí se při každé návštěvě poradny) a nepravidelná (provádějí se pouze v určeném týdnu těhotenství). Součástí pravidelných vyšetření je:
- sběr anamnestických údajů a posouzení aktuální míry rizika,
- zevní vyšetření těhotné ženy, stanovení hmotnosti a krevního tlaku,
- chemické vyšetření moči (proužkem pro stanovení bílkoviny a cukru),
- dle zvážení lékaře vaginální vyšetření,
- detekce známek vitality plodu (lidově ozev), nejčastěji ultrazvukem.
Pravidelná ultrazvuková vyšetření a jejich harmonogram
Ultrazvuková vyšetření se provádějí v několika stadiích gravidity:
- Do 14. týdne: zhodnocení počtu plodů, chorionicity a amnionicity, vitalita plodu, biometrie (CRL), a určení termínu porodu. V této fázi se určí i přesný způsob dalšího sledování.
- 20-22. týden (možno 18-23.): zhodnocení počtu plodů, vitality, biometrie (BPD, HC, AC, FL), morfologie plodu a lokalizace placenty; množství plodové vody.
- 30-32. týden: zhodnocení počtu plodů, vitality, polohy plodu, biometrie a lokalizace placenty; v případě koncem pánevní polohy se měří vzdálenost dolního pólu od vnitřního hbr.
Dále se provádí detekce streptokoků skupiny B (35-38 týden) a kardiotokografický non-stress test (od 38. týdne) s frekvencí vyšetření až do termínu porodu.
Právní rámce a pracovní právo související s těhotenstvím
Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování upravuje práva těhotných žen, např. pravidla pro práci, omezení služebních cest a nároky na náhrady v mateřství. Těhotná, kojící a matka dítěte do 9 měsíců nesmí vykonávat práci, která by byla riziková pro těhotenství, a platí nároky na bezpečnější práci od zaměstnavatele. Důležité jsou i normy pro práci přesčas a podmínky pro vyřízení peněžité pomoci v mateřství a dalších sociálních dávek.
Případová klinická ukázka z Brna: arteriovenózní malformace a těhotenství
Do fakultní nemocnice Brno-Bohunice byla v minulosti přijata žena v kómatu s arteriovenózní malformací mozkových cév, epileptickými záchvaty a těhotenstvím ve 16. týdnu. Léčba vyžadovala udržení plodu a kompletní podpůrnou péči (přístrojová podpora, monitorování, výživa, prevence infekcí). Po několika měsících se podařilo udržet plod a plánovat porod císařským řezem; v závěru bylo cílem udržet těhotenství do co nejdelšího období, ideálně do 34. týdne. V průběhu prováděného monitoringu a péče o matku bylo důležité zajistit prokrvení dělohy a placenty, aby plod získal potřebné živiny. Přístup vyžadoval spolupráci týmu lékařů, anesteziologů, porodníků a podpůrného personálu, a do péče se zapojila i rodina a veřejnost prostřednictvím sbírky.
Nedávná poznámka: udržení těhotenství u žen s mozkovou smrtí je považováno za složitý a vzácný jev; rozhodnutí o pokračování těhotenství vyžaduje multidisciplinární spolupráci a důkladné posouzení stavu plodu i matky. Děti narozené v takových případech mohou být zachráněny, ale rizika pro matku bývají významná a často vede k trvalým následkům.
Klíčové poznámky z praxe
- Normální vývoj plodu není závislý na stavu vědomí těhotné ženy, ale porucha oběhové situace může vést k poruše prokrvení dělohy a placenty.
- Dítě musí pokračovat v vývoji i po Mamince; často je nutné pokračovat v monitoringu a podpůrné péči i po porodu.
- Rozhodnutí o způsobu porodu (k císařskému řezu) bývá standardní v těžkých případech s poruchami vědomí.
