Současné výzkumy ukazují, že samotný počet spermií nemusí být tím nejdůležitějším ukazatelem mužské plodnosti. Bylo zjištěno, že muži, kteří ejakulují alespoň 2x za týden po dobu jednoho měsíce, mají v ejakulátu více živých spermií než muži s nižší frekvencí. Zároveň však u mužů s častější ejakulací může být o něco snížen celkový počet spermií v ejakulátu, ale nebyl zaznamenán pokles pod hodnotu považovanou za spodní hranici normálu.
Koncentrace spermií je měřítkem počtu spermií na mililitr spermatu, zatímco počet spermií představuje jejich množství v celém ejakulátu. Dlouhodobá frekvence ejakulací je tedy velmi snadno ovlivnitelnou proměnnou, která podle všeho hraje nezanedbatelnou roli v kvalitě spermatu a pravděpodobnosti oplodnění. Pokud plánujete založení rodiny, nemusí být dlouhá sexuální abstinence tou nejlepší strategií.

Historické trendy a současné poznatky
Muži po celém světě zažívají dramatický pokles počtu spermií; vinu na tom bývají často připisovány pesticidům a chemickým látkám. Koncentrace spermií je jedním z klíčových ukazatelů, ale ne jediný. Organizofosfáty a N-methylkarbamáty, používané v zemědělství a průmyslu, mohou mít negativní dopad na zdraví mužů a jejich reprodukční systém. Spermie jsou citlivým koncovým bodem a mohou být ovlivněny ovzduším, těžkými kovy i organickými rozpouštědly.
Studie z Ústavu experimentální medicíny ukazují, že znečištěné ovzduší může ovlivnit kvalitu spermií, například trajektorie pohybu u ostravských strážníků. Paradoxně se na jaře pohybují čileji, ale jejich trajektorie je méně efektivní kvůli přítomnosti benzo(a)pyrenu, který se v ovzduší vyskytuje zejména v zimě.
V kontextu dlouhodobé historie je znám pokles průměrného počtu spermií i celkového objemu ejakulátu v posledních desetiletích. Někteří odborníci však tento pokles považují za kontroverzní kvůli rozdílným metodám měření a různým souvisejícím faktorům. Studie z Kodaně ukazují, že za období let 1940 až 1990 došlo k výraznému poklesu počtu spermií a objemu ejakulátu, avšak mající za křídlo i nejistoty ohledně vnitřní konzistence dat.

Současná celosvětová studie a její důsledky
V nedávných analýzách bylo zjištěno, že západní muži během posledních desetiletí ztrácejí významné množství spermií. Dvě pětiny stavu oproti roku 1973, s kontinuálním poklesem, ukazují na široký a komplexní fenomén. Podle některých autorů je hlavní příčinou prenatálně působící faktory životního prostředí, jako endokrinní disruptory (FTALÁTY, zplodiny cigaretového kouře), které mohou ovlivnit vývoj plodu a následně plodnost.
Nedávné rozhovory a studie ukazují souvislost mezi počtem spermií a plodností: lepší spermiogram zvyšuje pravděpodobnost oplodnění, avšak i s vysokou koncentrací mohou spermie vykazovat sníženou funkci. Životospráva, stres a expozice chemikáliím mohou významně ovlivnit kvalitu spermiogramu. Chronický stres a vysoká hladina kortizolu jsou spojeny se sníženou produkcí spermií a kvalitou spermiogramu, zatímco expozice znečištěnému ovzduší a elektromagnetickému záření může mít negativní dopady na délku a pohyblivost spermií.

Jaké jsou praktické důsledky pro páry a co mohou muži dělat
Studie Oxfordské univerzity ukazují, že pravidelná ejakulace může poskytnout malý, ale významný impuls pro mužskou plodnost. Analýza 115 studií zahrnujících téměř 55 000 mužů a doplněná o data z několika živočišných druhů naznačuje, že přílišná abstinence může snižovat kvalitu spermií - spermatická DNA může vykazovat vyšší poškození a vyšší oxidační stres po delší době bez ejakulace. Naopak, krátká abstinence (např. 48 hodin) před odběrem vzorku může zlepšit kvalitu spermií pro IVF, i když počty mohou být nižší.
Světová zdravotnická organizace doporučuje 2-7 dní abstinence před odběrem spermií pro testy plodnosti nebo IVF. Některé studie však naznačují, že tato pravidla měla spíše zajistit maximalizaci počtu spermií než kvalitu, a proto mohou být v budoucnu upravena. Zvažte vyváženou životosprávu, která podporuje celkový zdravotní stav a funkci zárodečných žláz.
Ve studii Brněnské fakultní nemocnice Andrologické centrum upozorňuje na aktuální trendy: kvalita spermiogramu se od 80. let zhoršuje a souvislosti ukazují na multifaktoriální původ zahrnující životní styl, stravu, expozici chemikáliím a další faktory. Zdravý životní styl a omezení rizikových faktorů mohou částečně zlepšit kvalitu spermií a tím i plodnost.
Pokud plánujete založení rodiny a máte obavy o plodnost, zvažte konzultaci s reprodukčním specialistou. Změny mohou být individuelní a často je vhodná kombinace životního stylu a medicínských postupů. Dlouhodobá abstinence tedy nemusí být efektivní strategií pro dosažení cíle otcovství.
6. Ejakulace a spermie
Faktory, které mohou ovlivnit kvalitu spermií a možnosti jejich zlepšení
Mezi nejčastější ovlivňující faktory patří kouření, nadměrná konzumace alkoholu, nezdravá výživa bohatá na cukry a tuky, nedostatek fyzické aktivity, chronický stres, znečištěné ovzduší a expozice chemickým látkám jako pesticidy, ftaláty a bisfenoly. Expozice těžkým kovům a elektromagnetickému záření je rovněž vnímána jako rizikový faktor. Zdravá životospráva a vyhýbání se škodlivým látkám mohou pozitivně ovlivnit funkci zárodečných buněk a celkové zdraví mužů.
Další důležitou oblastí je možnost skladování spermií a evoluční adaptace u samic, které mohou u některých druhů umožnit uchovat spermie ve vysoké kvalitě i několik let. Tyto poznatky inspirovat mohou budoucí technologie pro umělé skladování spermií v medicíně.

Praktické doporučení
- Udržujte vyváženou stravu bohatou na čerstvé ovoce, zeleninu a zdravé tuky.
- Omezte kouření, nadměrnou konzumaci alkoholu a vyvarujte se drog.
- Pravidelně cvičte a minimalizujte stres; zvažte techniky relaxace.
- Minimalizujte expozici znečištěnému ovzduší a chemickým látkám doma i na pracovišti.
- Dodržujte doporučené intervaly abstinence podle potřeby vyšetření plodnosti.
Andrologické centrum Fakultní nemocnice Brno poskytuje veškerá vyšetření a léčbu neplodnosti muže bez zbytečného opakování vyšetření a návštěv. Kvalita spermií je jedním z nejdůležitějších ukazatelů mužské plodnosti a data naznačují, že její zhoršování má multifaktoriální původ.