V souvislosti s nedávnými teroristickými útoky v Paříži se opět začíná mluvit o populačním růstu muslimů a jejich imigraci do Evropy. Budeme už za pár let zemí minaretů? Poměrně dobrých zdrojem informací o populačním růstu muslimských komunit nejen v Evropě je výzkum z roku 2011 provedený organizací Pew Research Center. Je doprovázený i řadou vizualizací. Kromě velikostí muslimských komunit pracuje s demografickými daty (např. porodnost) a odhaduje imigraci.
Podle sčítání lidu z roku 2011 se u nás k islámu přihlásilo 1 921 lidí, tento počet je ale podhodnocený, protože ne všichni muslimové jsou do sčítání zahrnuti nebo uvedou islám jako své vyznání. Studie ministerstva vnitra z roku 2007 uvádí 11 235 muslimů v Česku. To je 0,11 % populace (1 muslim připadá na 919 nemuslimů). Podíl muslimů v Česku názorně ukazuje následující obrázek. V celé Evropě vzroste podíl muslimů v letech 2010-2030 z 6 % na 8 % populace. Z celosvětové muslimské populace jich bude v Evropě žít jen asi 3 %. Většina muslimů bude i za patnáct let nadále žít ve východní Asii, na Blízkém Východě a v Africe.

Členskými zeměmi EU s největším podílem muslimů zůstanou Kypr (23 %), Bulharsko (16 %), Francie (10 %) a Belgie (10 %). Zajímavé je, že největší muslimská komunita (co do absolutního počtu lidí) ze všech evropských zemí žije v Rusku. Do roku 2030 se zvýší ze současných 16 na 19 milionů. I tak to ale bude jen 14 % ruské populace. Muslimská populace nyní roste rychleji než zbytek obyvatel (celosvětově skoro dvojnásobně) a islám je i nejrychleji rostoucím náboženstvím v Evropě. Důvodem je relativně vyšší porodnost a skutečnost, že velká část muslimské populace je nyní v produktivním věku.
Kdyby evropská muslimská populace rostla v budoucnu stále stejným tempem jako dnes, Francie by dosáhla 50 % muslimů až v roce 2091 a Česká republika by byla většinově muslimská v roce 2225. Jenže tempo přírůstku muslimské populace není konstantní, v čase dokonce klesá. Zatímco v letech 1990-2010 rostl počet muslimů celosvětově o 2,3 % ročně (u nemuslimů to bylo 1,2 %), v letech 2020-2030 růst zpomalí na 1,4 % (u nemuslimů 0,6 %). Důvodem tohoto poklesu je opět modernizace, zejména pokles porodnosti spojený s růstem vzdělanosti v muslimských zemích.
Je zajímavé, že většina lidí v řadě evropských zemí vůbec nemá představu o velikosti muslimské komunity. Podle studie citované včera v The Economist je podíl muslimů mnohem menší, než jak ho odhadnou nemuslimové, když se jich na to zeptáte. Následující graf ukazuje dostupná čísla. Autor: Kamil Gregor, datový analytik a politolog, působí v občanském sdružení KohoVolit.eu a na Katedře politologie Masarykovy univerzity v Brně. Veškeré údaje demografické statistiky se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s udělenou mezinárodní ochranou v České republice; od roku 2022 také osob s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v Česku.
Současná struktura obyvatelstva ČR a roční přírůstky
Počet obyvatel a jeho věkové složení
Na konci roku 2024 mělo Česko podle bilance zpracované ČSÚ 10 909 500 obyvatel, nejvíce od konce 2. světové války. Během posledního roku se populace zvětšila o 8,9 tisíce osob, což představovalo druhý nejnižší přírůstek za poslední desetiletí. Meziroční nárůst populace v roce 2024, stejně jako v roce 2020, nedosáhl ani 0,1 %. Absolutně i relativně nejvyšší byl naopak přírůstek obyvatel v roce 2022 (310,8 tisíce, resp. o 3,0 %) - v roce, kdy vypukla válka na Ukrajině a vyvolala tím migrační vlnu uprchlíků. Výrazně nadprůměrný byl nárůst počtu obyvatel Česka i roku 2023 (o 0,7 %).
Růst populace byl primárně spjat s kladným saldem zahraničního stěhování. To v roce 2015 a pravidelně od roku 2019 zajišťovalo veškerý populační přírůstek a v letech 2016-2018 jeho převážnou část. Přírůstky populace přirozenou měnou (převahou živě narozených dětí nad zemřelými) byly totiž kladné pouze v tomto tříletém období, a přitom výrazně nižší než zisky obyvatel zahraniční migrací. V roce 2024 populace Česka přirozenou měnou ubývala šestým rokem v řadě. Tentokrát přišla o 27 900 obyvatel, což byl přirozený úbytek jen lehce menší než v roce 2021, kdy byl historicky (od roku 1919) největší (−28 098).
Věková struktura populace je výsledkem populačního vývoje v předchozích stech letech - různá početnost jednotlivých generací je v první řadě ovlivněna úrovní porodnosti v daném roce narození a dále ji ovlivňují úmrtnostní podmínky a vývoj migrace. Dětská složka populace (0-14 let) v letech 2023 a 2024 početně ubývala a na konci roku 2024 zahrnovala 1,69 milionu dětí a tvořila 15,5 % populace. Za tímto snížením stál propad v úrovni porodnosti pozorovaný v posledních třech letech (v roce 2022 jej však vykompenzoval příliv uprchlíků z Ukrajiny, jež tvořily zejména ženy a děti).

Porodnost a budoucí vývoj
V rámci pětiletých věkových skupin byla v celém posledním desetiletí intenzita plodnosti vůbec nejvyšší u 30-34letých žen (90,8 ‰ v roce 2024), avšak úroveň plodnosti žen ve věku 25-29 let byla nižší jen mírně (87,5 ‰ v roce 2024). Na ženy ve věku 25-34 let připadaly téměř dvě třetiny celkové plodnosti v roce 2024. Vývoj plodnosti v čase u 25-34letitých žen, stejně jako u žen 35-39 a 40-49letých, v podstatě kopíroval celkový vývoj plodnosti: mezi lety 2014 a 2021 měl obecně rostoucí trend, poté během let 2022-2024 klesal (u žen 40+ let méně výrazně). U mladších žen se růst plodnosti zastavil dříve. U žen ve věku 15-19 let se plodnost začala snižovat již roku 2018, u 20-24letých žen roku 2019, a klesající trend nebyl přerušen ani roku 2021.
Průměrný věk matek při narození dítěte během posledních deseti let vzrostl o půl roku, z 30,0 v roce 2015 na 30,5 let v roce 2024. Po třech letech stagnace na hodnotě 30,4 let došlo meziročně k mírnému nárůstu. Tempo jeho růstu je tak již mnohem nižší, než jaké bylo v první dekádě 21. století a v posledním desetiletí 20. století.
Porodnost a imigrace v kontextu muslimské populace
Od roku 2022 se prolíná roční vývoj porodnosti s migračními vlivy z Ukrajiny a dalších zemí. Do roku 2025 se podíl narozených dětí s cizím státním občanstvím navyšoval, ale v uplynulém období (2024-2025) došlo k určitému zpomalení růstu a dokonce meziročně k mírnému poklesu narozených dětí s cizím občanstvím. Trend ukazuje, že největší podíl migrantů přichází z Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu, a že plodnost cizinek je obecně nižší než plodnost Češek, s výjimkou Izraele, kde plodnost zůstává relativně vysoká.

V rámci evropského a světového kontextu Pew odhaduje, že do roku 2050 dojde ke změně podílů muslimů v Evropě a že Česká republika zůstane spíše na okraji mezních scénářů. Jedním ze závěrů je, že bez ohledu na migrační toky bude islamismus představovat dynamický prvek demografického vývoje Evropy; Česká republika však zůstává zemí s relativně malé muslimské komunity oproti některým západoevropským státům.
Porodnost do budoucna a důsledky pro populaci ČR
V krátkodobém horizontu je třeba sledovat trend poklesu porodnosti a její vliv na počty narozených dětí. V letech 2022-2024 zaznamenaly jednotlivé věkové skupiny žen výrazný pokles plodnosti, který doprovází i pokles celkové plodnosti. Přes nižší porodnost zůstává role imigrace významná pro udržení počtu obyvatel v populaci ČR, a to především díky vyššímu podílu lidí v produktivním věku a jejich schopnosti přispívat na sociální systém.
| Indikátor | Rok | Hodnota |
|---|---|---|
| Celková plodnost (TFR) | 2021 | 1,83 |
| Celková plodnost (TFR) | 2024 | 1,37 |
| Živě narozené děté | 2024 | 84 311 |
| Přirozený přírůstek | 2024 | −27 900 |
| Celkový přírůstek stěhováním | 2024 | +? (viz text) |
Praktické shrnutí pro čtenáře
Porodnost v ČR zůstává jedním z klíčových faktorů, které ovlivňují demografickou strukturu. Snižování porodnosti a změny ve věkové skladbě rodiček budou v následujících desetiletích klíčové pro vývoj počtu narozených dětí a pro budoucí ekonomickou a sociální stabilitu země. Imigrace nadále figurují jako důležitá složka populačního růstu, která kompenzuje přirozený úbytek, a zároveň zohledňuje složitou dynamiku mezinárodních pohybů obyvatel.
tags: #pocet #novorozenych #muslimu