Počet genů a chromozomálních změn ve spermii člověka: genetické základy plodnosti a spermie

Každý člověk má ve většině buněk obvykle 46 chromozomů, uspořádaných do 23 párů. Někdy ale může dojít k tomu, že některý chromozom chybí, nebo je naopak přítomen navíc. Nejčastěji se jedná o trizomii - místo obvyklých dvou kopií je přítomna ještě třetí kopie daného chromozomu. Tyto změny většinou vznikají nově a náhodně, nejčastěji při vzniku vajíčka nebo spermie, případně při prvních děleních embrya.

Kromě změn počtu chromozomů mohou nastat také změny v jejich stavbě. Chromozom si můžeme představit jako dlouhý úsek genetické informace. U některých lidí může být translokace takzvaně balancovaná, tedy vyvážená. To znamená, že genetická informace jako celek nechybí ani nepřebývá, je pouze jinak uspořádaná. Problém se ale může projevit při tvorbě vajíček nebo spermií. Proto se při podezření na strukturální chromozomovou přestavbu často doporučuje vyšetření karyotypu u obou partnerů.

Chromozomální změny a jejich dopady na plodnost

Balancované přestavby: nositel může být zcela zdravý, protože genetická informace „nechybí ani nepřebývá“, je jen jinak uspořádaná. Nález chromozomální odchylky neznamená vždy automaticky závažný zdravotní problém. Záleží na tom, o jaký typ změny se jedná, zda vznikla nově, nebo byla zděděna, a zda je změna balancovaná, nebo nebalancovaná. Proto je důležitou součástí dalšího postupu genetické poradenství.

Pokud je reprodukční riziko významně zvýšené, může být doporučena léčba metodami asistované reprodukce (IVF) s možností preimplantačního genetického testování embryí. U strukturálních chromozomových přestaveb, jako jsou translokace, se využívá zejména PGT-SR. Karyotyp hodnotí velké změny počtu a struktury chromozomů. Nezachytí ale všechny drobné genetické změny.

O neplodnosti hovoříme tehdy, pokud se páru nepodaří počít po více než jednom roce pravidelného nechráněného pohlavního styku. Podle statistik je jí postiženo zhruba 15 % párů, přičemž muži se na této neplodnosti podílejí přibližně v polovině případů. WHO pravidelně zveřejňuje referenční hodnoty podle kterých se řídí laboratoře nabízející analýzu spermatu. Poslední aktualizace proběhla v roce 2021.

Spermie a spermiogeneze

Spermie se tvoří ve varlatech procesem zvaným spermatogeneze. Ta probíhá od puberty po celý zbytek života. Spermie vznikají ze zárodečné buňky - spermatogonie, která patří mezi kmenové buňky. Samotný proces spermatogeneze lze rozdělit na fázi rozmnožovací, růstovou a fázi zrání. Na rozdíl od běžné buňky těla obsahuje spermie pouze poloviční počet chromozomů díky meióze. Spermie je složena z hlavičky, krčku a bičíku. Hlavička nese genetickou informaci DNA ve 23 chromozomech, v přední části hlavičky je akrozóm s enzymy umožňující proniknutí do vajíčka.

Na hlavičku navazuje krček, který spojuje hlavičku s bičíkem. Bičík umožňuje pohyb spermie; nejdelší částí je střední část s mitochondriemi pro energetický metabolismus. U bičíku lze rozlišit tři části; střední část obsahuje mitochondrie, hlavní a koncová část pokračují s výrazným zúžením. Varlata (testes) jsou párovým orgánem, které produkují i androgenní hormony, jako je testosteron, jenž stimuluje vývoj spermií.

Optimální teplota pro zrání spermií je o 2-4 °C nižší než tělesná teplota. K oplození vajíčka dochází ve vejcovodu a stačí k tomu jedna spermie, která může přežívat až 5-7 dní po kopulaci. Pohyb spermií napomáhá i chemotaxe a termotaxe; kapacitace spermie je nutná pro průnik do vajíčka a akrozomální reakce umožní průchod obalem vajíčka. Splynutím vzniká zygota, která se dále dělí.

Mezi nejčastější faktory ovlivňující kvalitu spermií patří kouření, užívání marihuany, konzumace alkoholu, stres, ionizující záření, užívání léků, zvýšená teplota v šourku a horečka. Dlouhodobé expozice chemickým látkám a genetické poruchy mohou vést k různým formám neplodnosti. Spermie se vyvíjejí v semenných kanálcích varlete, trvají kolem 72 dní, a dozrávají v nadvarleti. Po ejakulaci se mísí se sekreci žláz, které prodlužují jejich životnost; v ženském traktu pak proběhne kapacitace a dojde k oplození.

Chromozomové a genetické souvislosti v spermii

Typy chromozomových poruch zahrnují monosomii a trisomii. Mezi časté dědičné stavy patří Downův syndrom (trisomie 21), Edwardsův syndrom (trisomie 18) a Patauův syndrom (trisomie 13). U pohlavních chromozomů se situace komplikuje: karyotypy mohou být normální 46, XY, nebo mozaikové či jiné odchylky. Specifické syndromy jako Klinefelterův (47, XXY) či Turnerův (u některých variant 46, X/XY) ovlivňují plodnost a vývoj. Karyotyp je tedy důležité genetické vyšetření pro plánující páry a je vhodné provést ho u obou partnerů.

Hodnoty a parametry spermií podle WHO se postupně mění. Starší referenční hodnoty byly vyšší, dnes je spodní hranice pro koncentraci 15 milionů na ml (2021), dříve 20 milionů a ještě dříve 80-80 milionů v různých obdobích. Příčiny poklesu počtu i kvality spermií bývají spojovány se změnami životního stylu, environmentálními vlivy a biologickými procesy. Současný trend zhoršování kvality spermií vede k rostoucímu zájmu o IVF a doprovodné vyšetření spermií a jejich pohyblivosti a morfologie.

Praktické souvislosti a diagnostika

Diagnostika spermií zahrnuje spermiogram, který hodnotí počet, pohyblivost a tvar spermií. Pro úspěšnou plodnost je potřeba, aby alespoň 40 % spermií bylo pohyblivých, z nichž alespoň 32 % mělo progresivní pohyb. Pro morfologii se vyžaduje minimálně 4 % normálních spermií. Při odchylkách je vhodné opakovat test po 1-3 měsících kvůli variability. Kombinovaný diagnostický test spermií dále hodnotí funkční zrání a další parametry.

Praktické souvislosti zahrnují i genetické poradenství, vyšetření karyotypu a případně IVF s preimplantačním genetickým testováním embryí (PGT-SR pro translokace). V širším pohledu má snížení počtu a kvality spermií dopady na demografii, reprodukční služby a zdraví populace. Osvěta a preventivní programy, jako Muži činu, podporují vyšetření a informovanost veřejnosti o plodnosti a jejím vlivu na rodinný plán.

Specifičnosti a poznámky

Existují vzácné případy, kdy i mutace genu Prdm9 a jeho role v opravě DNA mohou ovlivnit plodnost; některé výzkumy naznačují, že někteří jedinci mohou být plodní i bez tohoto genu, a tím ukazují na variabilitu biologických systémů.

Infografika: Struktura spermie a proces spermatogeneze

Snadná spermatogeneze

Neplodnost není automaticky projevem závažného onemocnění; jedná se o komplexní jev, kde genetika, hormonální regulace, životní styl a environmentální vlivy hrají roli. Pro plodnost mužů je důležité sledovat a optimalizovat životní styl, a v případě podezření na sníženou kvalitu spermií vyhledat odbornou pomoc a vyšetření.

tags: #pocet #genu #ve #spermii