Kojení je pro mnoho matek přirozenou součástí péče o novorozence, avšak někdy může být spojeno s pláčem miminka. Je důležité pochopit příčiny tohoto pláče a jak na něj reagovat, aby bylo kojení pro matku i dítě co nejpříjemnější.
Mýtus růstového spurtu a realita
V souvislosti s kojením se často hovoří o tzv. "růstovém spurtu", který je však v mnoha případech spíše mýtem. Děti nerostou konstantním tempem a období rychlejšího růstu se skutečně vyskytují, ale nejsou vždy spojena s nespokojeností či častějším pláčem u prsu. Časté kojení, například každou hodinu, není neobvyklé a je zcela v pořádku, neboť kojení naplňuje nejen potřebu potravy, ale i potřebu fyzické blízkosti, kontaktu, regulace dýchání, srdeční činnosti, tělesné teploty a spánku.
V prvních týdnech života miminka zažívají největší růst, kdy mohou přibrat až 2 kg. Později, například ve 3.-4. měsíci, kdy je růst pomalejší, se mohou objevit příznaky jako nespokojenost a pláč. Tyto příznaky bývají někdy nesprávně přisuzovány růstovému spurtu, přestože příčinou může být například pomalejší růst či potíže se sáním mléka.
Teorie o tom, že miminko přijímá mezi 1. a 5. měsícem přibližně stejné množství mléka, naznačuje, že pláč ve 3.-4. měsíci není způsoben růstem. Nesmyslné závěry, jako je doporučení matce zvážit příjem kalorií a tekutin, pokud růstový spurt trvá déle než týden, poukazují na nepochopení přirozeného vývoje dítěte.
V případě nespokojenosti miminka je důležité zaměřit se na jeho potřeby. Intenzivní kontakt kůže na kůži, nošení, kojení na požádání a mazlení mohou pomoci.
Pláč miminka: Komunikace potřeb
Pláč je pro miminko jediným způsobem, jak sdělit své potřeby. Může signalizovat únavu, rozčilení, znepokojení, strach, hněv, ale také potřebu náklonnosti, vztahu, radosti, hry, klidu, útěchy či bezpečí. Dítě pláče, když touží po pohlazení, chce být vzato do náručí, potřebuje změnit polohu, chce jít na procházku, nudí se nebo je unavené.
Pláč může také naznačovat fyziologické potřeby, jako je hlad, žízeň, pocit horka či zimy. Dítě pláče i tehdy, když je nemocné nebo ho něco bolí. V žádném případě není pláč projevem manipulace či vypočítavosti.
Když miminko potřebuje kojení, obvykle to dává najevo různými signály, jako je mravení, otevírání pusinky, hledání prsu či otáčení hlavy. Pokud tyto signály nejsou včas vyslyšeny, dítě zesílí svou komunikaci až k pláči. Je proto důležité vnímat potřeby dítěte dříve, než dojde k pláči.
Profesor James J. Gallagher poukazuje na vzájemnou závislost matek a dětí, podobnou závislosti na návykových látkách. Dlouhodobý pláč může vést k rozladění organismu a "kolikám", což jsou večerní pláče způsobené kumulací stresu během dne. Děti s kolikami často mívají rozhozené spánkové cykly a potřebují pomoc s usnutím.
Psychoterapeutka Judith Kay Nelson zdůrazňuje, že dětský pláč u fungujících rodičů spouští pečovatelské chování, které pomáhá vytvářet a udržovat vazbu mezi rodičem a dítětem.
Studie Světové zdravotnické organizace a časopisu Lancet z února 2023 upozorňuje na tendenci nesprávně interpretovat chování a signály miminek, což je ovlivněno individuálními zkušenostmi, přesvědčeními a předsudky.
Pláč je pro dítě vyčerpávající a nebezpečný, zejména v prvních měsících života. Dítě žije ve stavu pohotovosti a bdělosti a v nepředvídaných situacích jej může přemoci strach, úzkost či hněv. Bezpodmínečně potřebuje dospělého, který jeho nejistotě rozumí, uklidní ho, ubezpečí, utěší a miluje.
Dlouhodobě zvýšená hladina stresových hormonů, jako je kortizol, může vést k vážnému poškození nervové soustavy miminka. Kojení je jedním z nejúčinnějších způsobů uklidňování, a to nejen díky mateřskému mléku, ale i díky častým dotekům, objetím a očnímu kontaktu.
Karen Wambach a Jan Riordan uvádějí, že kojení je způsob, jak být s dítětem v kontaktu a reagovat na jeho potřeby. Dr. Kathleen Kendall-Tackett dodává, že kojení snižuje hladinu toxického stresu u miminek. Strach z toho, že se dítě bude uklidňovat jídlem, je neopodstatněný; kojení je především o vztahu a naplňování potřeb.
Pláč při kojení: Možné příčiny a řešení
Pláč miminka při kojení může být stresující, ale často signalizuje nespokojenost nebo nějaký problém. Mezi nejčastější příčiny patří:
- Hlad: Někdy je příčina jednoduchá - miminko má hlad.
- Přílišná stimulace: Množství vjemů může dítěti ztěžovat soustředění na sání.
- Teplotní nekomfort: Děti jsou citlivé na změny teploty.
- Změny ve stravě maminky: Strava matky může ovlivnit složení a chuť mléka, případně způsobit nadýmání či koliky u miminka.
- Reflux: Miminko může plakat po kojení kvůli pálení v jícnu.
- Únava: Unavené miminko má potíže se soustředěním na kojení a snadno propukne v pláč.
Pláč po kojení
Novorozenci často pláčou po kojení, zejména pokud má matka pomalejší nástup tvorby mléka. Není třeba panikařit, přeměna mleziva na mateřské mléko obvykle trvá do 3 dnů. Důvodem může být i nedostatečné sání nebo únava dítěte. V pozdějším věku může být častější hlad spojen s růstovým spurtem.
Jak pomoci miminku, které pláče při kojení
- Správné přisátí: Klíčové pro úspěšné kojení.
- Klidné prostředí: Kojte v klidném a nerušeném prostředí.
- Pravidelnost: Sledujte rozestupy mezi kojeními, abyste předešli frustraci z hladu.
- Nadýmání a koliky: Jemná masáž bříška nebo poloha na tygříka mohou pomoci.
Vedení záznamů o kojení, stravě maminky a chování miminka může pomoci odhalit spouštěče pláče. Každé miminko je jiné, a co funguje na jedno, nemusí fungovat na druhé. V případě přetrvávajících problémů se poraďte s pediatrem nebo laktační poradkyní.
Další příčiny pláče při kojení
Pokud se pláč během kojení stává pravidelným, může to signalizovat specifický problém:
Nedostatečný tok mléka
Jednou z nejčastějších příčin je snížený tok mléka, který se může objevit kolem 3.-4. měsíce života. Miminko nechápe, proč mléko neteče tak rychle jako dříve, a je z toho rozmrzelé. Řešením může být zvýšení toku mléka, a to buď s pomocí laktačního poradce, lékaře či lékárníka, nebo častým tělesným kontaktem s dítětem (nošení v šátku, společné spaní).
Gastroezofageální reflux (GER)
Pláč při kojení může být projevem refluxu, kdy mateřské mléko stoupá zpět do jícnu, což miminku způsobuje pálení. Pomoci může podávání výtažku ze svatojánského chleba před kojením, správná poloha při kojení (vyvýšená, případně vzpřímená), šetrná manipulace s dítětem a odříhnutí během kojení. Vždy je vhodné konzultovat situaci s pediatrem.
Změna chuti mléka
Pokud máte dostatek mléka a miminko netrápí reflux, problém může být ve stravě matky. Některé potraviny, zejména aromatické (citrusy, ostrá jídla), mohou ovlivnit chuť mléka. Kouření a alkohol během kojení také negativně ovlivňují mléko a mohou vést k jeho odmítání.
Pláč po kojení: Co může způsobovat?
I po kojení může miminko plakat z několika důvodů:
- Nepříjemný reflux nebo dietní chyba maminky: Může vést k nadýmání a nepříjemným prdíkům.
- Hlad: Miminko si může kojení vychutnávat a vyžadovat delší dobu u prsu. Je důležité se ujistit, že nebylo kojení ukončeno předčasně.
- Potravinová alergie/intolerance: Pokud se pláč objevuje po konzumaci určitých potravin maminkou, může jít o reakci na potenciální alergeny (mléčné výrobky, ryby, citrusy, atd.). V takovém případě informujte dětského lékaře.
- Potřeba na toaletu: Silné nucení na stolici nebo plynatost může způsobovat nepohodlí po kojení.
- Potřeba blízkosti: Miminko může plakat po kojení, protože mu chybí blízkost a uklidňující kontakt s matkou.