Voda je základním prvkem života, tvořícím přibližně 70 % lidského těla. Lidský život začíná a vyvíjí se právě ve vodním prostředí, a to konkrétně v plodové vodě. Tato čirá tekutina, která v termínu porodu může být lehce bělavá a při přenášení zelenkavá, hraje klíčovou roli během celého těhotenství.
Složení a funkce plodové vody
Složení plodové vody je ovlivněno jak matkou, tak samotným plodem. Z 99 % je tvořena vodou. Zbývající 1 % tvoří glukóza, bílkoviny, močovina, kreatinin, minerální látky a v menším množství odloupané buňky z pokožky plodu. Od 12. týdne gestace do plodové vody přechází i moč plodu.
Plodová voda má především ochrannou funkci. Chrání embryo před otřesy, nárazy do matčina břicha a vnějším tlakem tím, že rovnoměrně rozkládá tlak na plodové vejce a děložní svalovinu. Dále usnadňuje pohyb plodu a hraje důležitou roli v látkové výměně, čímž přispívá k přípravě plodu na život mimo dělohu.
Množství plodové vody a jeho změny
Od čtvrtého měsíce těhotenství, kdy je množství plodové vody v poměru k plodu nejvyšší, začíná její objem postupně klesat. V termínu porodu se obvykle pohybuje mezi 600 až 700 ml. Při přenášení těhotenství její objem ještě více ubývá. Plodová voda se vyměňuje každých 24 hodin.
Hydramnion (zvýšené množství plodové vody)
Zvýšené množství plodové vody, odborně nazývané hydramnion, se obvykle projevuje zvětšeným, kulovitým břichem. Dalšími příznaky mohou být obtížná pohyblivost, bolesti v břiše, únava, dušnost, otoky dolních končetin, snížená vnímatelnost pohybů plodu a špatně slyšitelné srdeční ozvy. Hydramnion se obvykle vyvíjí pomalu, většinou ke konci těhotenství, a tělo těhotné ženy se na zvětšený objem dělohy postupně adaptuje. Příčinou nadměrného množství plodové vody může být vrozené vývojové vady plodu (zejména trávicího traktu, ledvin, nervové soustavy) nebo špatně kompenzovaná cukrovka matky. V případě polyhydramnionu, kdy objem plodové vody přesahuje 2 litry, se postup řeší podle zjištěné příčiny.
Oligohydramnion (snížené množství plodové vody)
Pokud se v plodovém vejci nachází méně než 500 ml plodové vody, hovoříme o oligohydramnionu. Projeví se většinou ke konci těhotenství, kdy je plod dobře hmatatelný a jeho pohyby mohou být bolestivé. Snížené množství plodové vody, pokud není způsobeno předčasným odtokem, je často vyvoláno sníženým vylučováním moči plodem nebo zánětlivými poruchami plodových obalů. Často bývá spojeno s vrozenými vývojovými vadami nebo nitroděložní růstovou retardací.
Komplikace spojené s plodovou vodou
K plodové vodě se váže několik možných komplikací během těhotenství.
Předčasný odtok plodové vody
K předčasnému odtoku plodové vody (před začátkem porodu) dochází přibližně u 10 % těhotenství. Je jasným signálem začínajícího porodu, který s vysokou pravděpodobností nastane do 24 hodin. Plodová voda může odtékat v různých intenzitách. V případě jakéhokoliv podezření na odtok plodové vody je doporučeno přinést vzorek tekutiny zachycený na vložce ke gynekologickému vyšetření. Pokud se odtok potvrdí, těhotná žena je neprodleně hospitalizována a další postup se určí podle pokročilosti těhotenství. Do 36. týdne se lékaři snaží těhotenství udržet co nejdéle, s podáváním antibiotik k prevenci zánětu. Po 36. týdnu se další postup řídí vývojem událostí v následujících 24 hodinách.
Předčasný odtok plodové vody (PPROM) komplikuje asi 2-4 % všech těhotenství a je zodpovědný za přibližně 30-40 % předčasných porodů. Nejčastěji k němu dochází mezi 34. a 37. týdnem těhotenství. PPROM je často multifaktoriální, přičemž v jedné třetině případů je spojeno s infekcí či zánětem v plodové vodě. V současnosti je PPROM primárně považován za onemocnění plodových obalů, kdy dochází k předčasnému stárnutí jejich buněk, což vede ke ztrátě pevnosti. Dalším mechanismem je krvácení z placenty, které aktivuje látky vedoucí ke ztenčení plodových obalů.
Diagnostika PPROM se opírá o výpověď těhotné ženy a vizualizaci odtékající plodové vody. K potvrzení lze využít i biochemické testy detekující specifické proteiny přítomné pouze v plodové vodě (např. Actim-PROM, Amnisure test).
Management PPROM zahrnuje zvážení stáří těhotenství. Před dokončeným 34. týdnem je doporučován vyčkávací postup, který pomáhá většině dětí. V případě infekce a zánětu v plodové vodě je však nutný personalizovaný přístup, který vyžaduje vyšetření plodové vody získané amniocentézou. Po 34. týdnu těhotenství je management PPROM zaměřen na délku těhotenství a porodnické podmínky. Podávání kortikosteroidů snižuje riziko syndromu dechové tísně a dalších komplikací u novorozenců, zatímco antibiotika by měla dostat každá těhotná žena s PPROM.
Zabarvení plodové vody
Barva plodové vody může napovědět o stavu plodu. Čirá nebo lehce mléčně zbarvená voda je normální. Zelené zbarvení, objevující se po termínu porodu, je způsobeno smolkou (stolice plodu). K tomuto zbarvení dochází častěji, je-li plod ve stresu. Zelená plodová voda může být také známkou infekce nebo nedostatku kyslíku u plodu, což může vést k poškození mozku. V případě zkalení plodové vody je doporučeno pečlivé sledování stavu plodu pomocí kardiotokografie.
Dříve se v případě Rh inkompatibility plodová voda barvila do žluta v důsledku rozpadu červených krvinek, ale díky včasnému zachycení těchto případů se s tímto jevem již dnes setkáváme minimálně.
Infekce a zánět plodové vody
Za normálních okolností je plodová voda sterilní. Bakterie z pochvy však mohou proniknout do plodových obalů a následně do plodové vody, což vede k zánětlivé reakci. Zánět a infekce plodové vody jsou spojeny se zvýšeným rizikem potratu či předčasného porodu. Tyto komplikace často probíhají subklinicky, což znamená, že je nelze zjistit rutinním vyšetřením mateřské krve. K diagnostice je nutné vyšetření samotné plodové vody, odebrané amniocentézou. Stanovení hladiny interleukinu-6 v plodové vodě je běžným ukazatelem zánětu. Vyšetření na přítomnost bakterií vyžaduje kombinaci kultivačních a nekultivačních metod.
Když plod během porodu vdechne větší množství plodové vody, zejména pokud je zkalená, může to vést k infekci a nutnosti léčby antibiotiky, kyslíkem a další péče, v krajních případech i k resuscitaci nebo úmrtí.
Amniocentéza - odběr plodové vody
Amniocentéza je invazivní metoda prenatální diagnostiky, při které se z dělohy těhotné ženy odebere malé množství plodové vody. Cílem je včasná diagnostika chromozomálních abnormalit a vývojových vad plodu. Vyšetření se obvykle provádí mezi 14. a 27. týdnem těhotenství, nejčastěji mezi 16. a 21. týdnem, kdy je fyziologicky větší množství plodové vody.
Amniocentéza je indikována při pozitivním výsledku screeningu (např. triple test), abnormálním ultrazvukovém nálezu nebo při zvýšeném genetickém riziku na základě rodinné anamnézy. V minulosti byla rutinně doporučována všem ženám nad 35 let, v současnosti se tak neděje, pokud jsou výsledky screeningu negativní.
Zákrok probíhá ambulantně pod ultrazvukovou kontrolou. Lékař pomocí tenké jehly pronikne přes břišní stěnu do dělohy a odebere vzorek plodové vody. Samotný vpich nebolí, může být pociťován jako tupý tlak. Některé ženy mohou pociťovat křeče podobné menstruačním při průchodu jehly děložní stěnou. Riziko komplikací, jako je předčasný odtok plodové vody, je nízké (přibližně 0,5 % - 1 %), zejména pokud je zákrok prováděn sterilně a zkušeným odborníkem.
Výsledky genetického vyšetření buněk plodu z plodové vody jsou obvykle k dispozici do 14 dní až tří týdnů. V případě pozitivních výsledků je možné si nechat zjistit i pohlaví miminka.
Amniocentesis
Zkušenosti a interpretace výsledků
V diskuzích na téma plodové vody se často objevují dotazy ohledně špatných výsledků a jejich interpretace. Je důležité si uvědomit, že samotný odběr plodové vody je diagnostická metoda, která se neplete. Vzorek se obvykle dělí na více částí pro ověření výsledků. Pokud jsou výsledky z plodové vody špatné, signalizuje to problém. Nicméně, existují i případy, kdy výsledky prvotrimestrálního screeningu byly znepokojivé, ale dítě se narodilo zdravé, případně s mírnější diagnózou, jako je ADHD. Tyto situace jsou však spíše výjimkou a často souvisely s dřívějšími, méně spolehlivými metodami screeningu.
Pokud máte obavy ohledně výsledků odběru plodové vody, je klíčové komunikovat s lékařem a ptát se na všechny aspekty. Většina předběžných výsledků je známa již do druhého dne, definitivní výsledky pak bývají k dispozici do dvou týdnů.
Plodová voda a výtoky
Některé ženy se obávají, zda výtoky během těhotenství nemohou signalizovat problémy s plodovou vodou. Výtoky mohou mít různé příčiny a je důležité je konzultovat s lékařem. Pokud by byla plodová voda "zkažená" nebo by došlo k jejímu odtoku, tělo by se pravděpodobně snažilo plod vyloučit, což by bylo zřejmé. Množství plodové vody se na kontrolách sleduje, a pokud by bylo cokoli v nepořádku, lékař by to zjistil.