Identifikace roztoku plodové vody: co je důležité vědět o úniku a diagnostice

Používáme soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i mj. k personalizaci obsahu našich webových stránek.

Únik plodové vody, nebo jen běžné těhotenské obtíže? Únik plodové vody, nebo jen běžné těhotenské obtíže?

Těhotenství je obdobím mnoha fyzických změn a nových prožitků.

Zatímco některé jsou radostné, jiné mohou vyvolat nejistotu a obavy.

Jednou z nejčastějších otázek, se kterou se v těhotenské poradně setkáváme, je: "Poznám včas, že mi odtéká plodová voda?"

Pro nastávající maminky je tato otázka naprosto legitimní, neboť správné rozpoznání úniku plodové vody může být klíčové pro zdraví maminky i miminka.

Tělo nastávající maminky prochází řadou hormonálních a fyziologických proměn.

Zvýšená poševní sekrece, která je v těhotenství zcela běžná, nebo občasný únik moči způsobený tlakem zvětšující se dělohy na močový měchýř, mohou snadno imitovat odtok plodové vody.

Většina maminek pak instinktivně cítí potřebu prověřit každou změnu, což často vede k návštěvám pohotovosti, které mohou být v případě falešného poplachu zbytečně stresující.

Jak tedy získat spolehlivou informaci a uklidnit své obavy v pohodlí domova?

Díky pokroku v diagnostice již nemusíte spoléhat pouze na svůj odhad.

Inovativní samodiagnostický test SavvyCheck AL-Sense přináší ženám možnost, jak během několika minut odlišit plodovou vodu od běžného výtoku či moči.

Diskrétnost a jednoduchost: Test se používá jako běžná slipová vložka, takže jeho aplikace je naprosto přirozená a neobtěžující.

Rychlost výsledku: Indikační proužek reaguje na zásadité pH plodové vody, přičemž výsledek získáte do 15 minut od zvlhčení.

Kontinuální monitoring: Možnost nosit test až 12 hodin zajišťuje, že zachytíte i přerušované nebo velmi malé úniky, které by běžný jednorázový test nemusel odhalit.

SavvyCheck AL-Sense je pouze jedním z mnoha nástrojů, které vám pomohou projít těhotenstvím s větším klidem.

Pravidelné sledování poševního prostředí a včasná detekce případných infekcí jsou totiž stejně důležité jako monitoring plodové vody.

Je nezbytné si uvědomit, že jakkoli jsou domácí testy spolehlivé, nenahrazují odborné lékařské vyšetření.

Pokud váš test vyjde pozitivně, nebo pokud cítíte, že něco není v pořádku, návštěva gynekologa či porodnice je na místě.

Chcete mít větší jistotu a připravit se na vše, co těhotenství přináší?

Autor: prof. MUDr.

Za normální situace je plodová voda sterilní, bez přítomností mikroorganismů či jejich nukleových kyselin.

Nicméně bakterie z pochvy mohou u některých žen překonat bariéru děložního hrdla a dostat se do prostoru mezi děložní stěnu a plodovými obaly.

Následně bakterie mohou překonat plodové obaly a dostat se do plodové vody.

Mikroorganismy v plodové vodě jsou rozpoznány specializovanými receptory lokalizovanými na amniu, vnitřní vrstvě plodových obalů, jež je v kontaktu s plodovou vodou.

Jedná se o tzv. receptory pro nebezpečné vzory.

Jejich aktivace je spojena s rozvojem zánětlivé reakce a následnou produkcí zánětlivé mediátorů (interleukiny, cytokiny, chemokiny) plodovými obaly.

Tyto zánětlivé mediátory jsou uvolňovány do plodové vody.

Tam se jejich hladina významně zvyšuje oproti normálnímu stavu a dochází tak k rozvoji zánětu v plodové vodě.

Některé zánětlivé mediátory, které se uvolňují z plodových obalů při aktivaci receptorů pro nebezpečné vzory, přitahují určitý typ bílých krvinek (neutrofily) z dělohy do placenty a plodových obalů.

Dochází tak k masivnímu nahromadění neutrofilů v plodových obalech a placentě.

Nově byl také popsán sterilní zánět plodové vody.

Jedná se o situaci, kdy jsou v plodové vodě zvýšené hladiny zánětlivých mediátorů, ale není tam prokázána přítomnost mikroorganismů.

je přítomen zánět v prostoru mezi děložní stěnou a plodovými obaly.

Zánět a infekce plodové vody se nejčastěji vyskytují u těhotenství komplikovaných předčasným porodem se zachovalým vakem blan, předčasným odtokem plodové vody a krátkým děložním hrdlem.

U těchto situací je frekvence zánětu a infekce plodové vody nepřímo úměrná stáří těhotenství.

Čím je těhotenství starší, tím je riziko těchto komplikací nižší a naopak.

Velmi vzácně se zánět a infekce mohou vyskytnout i u těhotenství bez těchto komplikací.

Přítomnost zánětu a infekce v plodové vodě je obecně špatným prognostickým faktorem.

Je spojena se zvýšeným rizikem brzkého potratu či předčasného porodu.

Zánět a infekce plodové vody probíhají velmi často (téměř typicky) subklinicky, bez jakéhokoliv odrazu v systémové cirkulaci matky.

To znamená, že přítomnost zánětu a infekce v plodové vodě nelze zjistit rutinním laboratorním vyšetřením vzorku mateřské krve.

Ke zjištění přítomnosti infekce či zánětu v plodové vodě musí být vyšetřena přímo plodová voda.

Vzorek plodové vody je nutné odebrat amniocentézou.

Stanovení zánětu v plodové vodě je v praxi poměrně snadné.

K vyšetření na přítomnost zánětu v plodové vodě se běžně používá stanovení hladiny interleukinu-6 v plodové vodě.

Stanovení mikrobiální invaze do amniální dutiny je více náročné, neboť bakterie způsobující infekci plodové vody jsou často bakterie nezachytitelné standardními kultivačními technikami.

Proto je nutné k vyšetření plodové vody použít kombinaci standardních kultivačních metod a nekultivačních metod vyšetřujících přítomnost bakteriálních nukleových kyselin v plodové vodě.

Zánět a infekci plodové vody je možné, při jejich včasném odhalení, poměrně úspěšně léčit nitrožilně podanými antibiotiky.

Plodové obaly společně s placentou tvoří neporušený vak, který obsahuje plod a plodovou vodu.

Vak blan je umístěný v dutině děložní.

Plodové obaly mají část plodovou (amnion a chorion) a mateřskou (decidua).

Amnion je v kontaktu s plodovou vodou, která je ve druhém a třetím trimestru tvořena převážně močí plodu.

Decidua je v kontaktu se stěnou dělohy.

Plodové obaly podstupují v průběhu těhotenství změny (tzv. remodelace), kterými se přizpůsobují na růst a velikost plodu a také na změny množství plodové vody.

V posledních týdnech těhotenství dochází ke ztenčení plodových obalů, což vede ke snížení jejich pevnosti - zejména v části plodových obalů nad oblastí děložního čípku.

Tato zeslabená část plodových obalů pak krátce před nástupem porodu, či v jeho průběhu, praská.

Tím dochází k odtékání plodové vody skrze hrdlo děložní a pochvu ven mimo tělo těhotné ženy.

Pokud dojde k porušení plodových obalů před nástupem děložních kontrakcí (alespoň 1-2 hodiny), hovoříme o předčasném odtoku plodové vody.

Před dokončeným 37. týdnem těhotenství se hovoří o PPROM, komplikuje zhruba 2-4 % všech těhotenství a je zodpovědný za přibližně 30-40 % všech předčasných porodů.

Nejčastěji dochází k PPROM mezi 34. a 37. týdnem těhotenství, kdy poté hovoříme o tzv. PPROM.

Nemá jen jednu příčinu. Jde velmi často o multifaktoriální onemocnění.

V minulosti byl PPROM jednoznačně považován za důsledek přítomnosti infekce či zánětu v plodové vodě.

Dnes ale víme, že infekce nebo zánět se v plodové vodě vyskytuje zhruba jen v jedné třetině těhotenství s PPROM.

V současnosti proto považujeme PPROM především za onemocnění plodových obalů, kdy dochází k předčasnému (urychlenému) stárnutí buněk plodových obalů.

Tento proces vede ke ztenčování plodových obalů v celém jejich rozsahu a následně ke ztrátě jejich pevnosti.

Zjednodušeně řečeno, životnost plodových obalů není u PPROM naprogramována na zhruba 40 týdnů jako u normálně probíhajícího těhotenství, ale na dobu kratší 37. týdů.

Druhým typickým mechanismem, který vede k PPROM, je krvácení z placenty v průběhu těhotenství.

Při krvácení v těhotenství dochází k tvorbě modřin mezi částí placenty či plodovými obaly a děložní stěnou.

Z těchto modřin se uvolňuje látka zvaná trombin, aktivuje kaskádu dějů, jež vyúsťují ve ztenčení plodových obalů, spojených se ztrátou jejich pevnosti.

PPROM je velkým problémem současného porodnictví, neboť se jedná o onemocnění, které je zatím nepredikovatelné a také nepreventabilní.

To znamená, že v okamžiku, kdy se u pacientky vyskytnou symptomy - odtékající plodová voda -, je rozběhla již celá kaskáda dějů, která vedla ke ztenčení a ztrátě pevnosti plodových obalů.

Zlatým standardem pro diagnózu PPROM, kterým je rozpoznáno více než 90 % všech případů, je sdělení těhotné ženy o odtoku plodové vody, jež je potvrzeno přímou vizualizací odtékající plodové vody děložním hrdlem či potvrzení její přítomností v zadní klenbě poševní při vyšetření v zrcadlech.

K potvrzení odtoku plodové vody lze však použít biochemické testy.

Nejjednodušší, ale nejméně přesné potvrzení odtoku plodové vody je použití Temešváryho činidla (reaguje na změnu pH).

Činidlo se nakape na hygienickou vložku, kterou měla těhotná žena s PPROM.

Pokud vložka obsahuje plodovou vodu, dojde ke změně barvy činidla.

Existují ale specifické testy detekující přítomnost specifických proteinů, které se vyskytují pouze v plodové vodě - např. insulin like growth-binding proteinu-1 (Actim-PROM test) či placentárního alfa mikroglobulinu-1 (Amnisure test).

Při PPROM je ve vaku blan často jen velmi malé množství zbytkové plodové vody.

Přestože plod pravidelně močí a má snahu si vodu doplnit, tato stále odtéká do pochvy perforačním otvorem v plodových obalech.

Navíc je otevřená komunikace mezi sterilním prostředím, ve kterém je plod, a nesterilním zevním prostředím a je zde riziko vzestupu bakterií z pochvy přímo do vaku blan.

Při ztrátě plodové vody po 24. týdnu těhotenství může plod ve vaku blan bez plodové vody vydržet řadu týdnů bez větších problémů.

Bohužel riziko vzestupu bakterií do vaku blan je spojeno s rizikem vzniku infekce v plodové vodě.

Musíme si uvědomit, že porušené obaly nedokážeme zacelit. Tedy zašít, zalepit či jinak spravit.

Obecně nám tedy zbývají jen dvě možnosti, které jsou extrémní: plod porodit (tzv. aktivní postup), a nebo jej ponechat v děloze i přes odtékající plodovou vodu (tzv. vyčkávací postup).

Následně by pozornost měla být zaměřena na stáří těhotenství, v kterém k PPROM došlo.

Před dokončeným 34. týdnem těhotenství je jednoznačně doporučován vyčkávací postup.

absence plodové vody ve vaku po 24. Vyčkávacím postupem pomůžeme 2/3 dětí z těhotenství s PPROM.

Příliš však nepomůžeme jedné třetině dětí z PPROM těhotenství, kde byla přítomna infekce a zánět v plodové vodě, neboť při vyčkávacím postupu je expozice plodu tomuto nepřátelskému prostředí delší.

Tudíž optimální možností řešení PPROM je takzvaný personalizovaný postup.

Tedy postup, který je „ušit na míru“ pro každou těhotnou ženu a její plod na podkladě znalostí o přítomnosti či chybění infekce nebo zánětu v plodové vodě.

Ke stanovení těchto komplikací není možné využít běžné používané ukazatele zánětu z mateřské krve (CRP, leukocyty), neboť infekce nebo zánět plodové vody probíhají ve většině případů subklinicky a neodráží se v systémové cirkulaci těhotné ženy.

K personalizovanému postupu je nutné mít dostupný malý vzorek plodové vody, odebraný výkonem zvaným amniocentéza.

Ta se provádí vpichem tenké jehly pod ultrazvukovou kontrolou přes stěnu břišní do dělohy.

Výkon nebolí a lze ho přirovnat délkou a diskomfortem pro těhotnou ženu k odběru krve ze žíly.

Výkon je pro plod zcela bezpečný.

Špička jehly je totiž stále pod přímou vizuální kontrolou tak, aby neublížila plodu ani pupečníku.

Získání pár kapek plodové vody má však nesmírnou cenu pro zjištění situace ve vaku blan.

Složení plodové vody odráží jako zrcadlo prostředí ve vaku blan, tedy prostředí, ve kterém žije plod.

Z několika kapek plodové vody lze během pár desítek minut zjistit, zda je v plodové vodě přítomen zánět a jaká je jeho intenzita.

Během několika hodin až dnů lze také zjistit, zda jsou v plodové vodě přítomny bakterie, jejich druh a množství.

Problematika managementu PPROM po dokončeném 34. Podání kortikosteroidů těhotným ženám s PPROM je spojeno se snížením rizika vzniku syndromu dechové tísně novorozence, krvácení do mozku plodu, nekrotizující enterokolitidy a rizika úmrtí novorozence.

Podání kortikosteroidů nezvyšuje riziko vzniku infekce u těhotné ženy či novorozence.

Antibiotika by měla dostat každá těhotná žena s PPROM.

Vedení porodu závisí na aktuálních porodnických podmínkách.

Obecně lze konstatovat, že je-li plod v poloze podélné hlavičkou a nejsou-li přítomné jiné porodnické kontraindikace ke spontánnímu vedení porodu, je možné vést porod spontánně bez ohledu na stáří těhotenství.

Při poloze plodu koncem pánevním je od dokončeného 28. týdne možné zvažovat speciální postupy.

Pokud se nestane, že vám vak blan praskne takovým způsobem, že z vás plodová voda poteče doslova proudem, nemusí být tak jednoduché rozpoznat, že to, co odtéká z vaginy, je skutečně plodová voda.

Několik dnů před porodem totiž může začít odcházet takzvaná hlenová zátka, která se často může projevit jako silný vodnatý či narůžovělý výtok, zvlášť u prvorodiček snadno zaměnitelný s plodovou vodou.

Plodová voda (odborně amniová tekutina) je tekutina, která se nachází uvnitř plodových obalů a která obklopuje miminko v děloze.

Skládá se především z moči miminka a sekretů z jeho dýchacích cest.

Dítě plodovou vodu polyká a vdechuje a opět ji pak vymočí zpět.

Ve většině filmů, kde jedna z postav rodí, se porod ohlašuje odtokem plodové vody.

Skutečnost je ale úplně jiná, odtokem vody plodové začíná jen malé procento porodů, jako první obvykle nastupují děložní kontrakce.

Někde se udává, že započne-li porod takzvaně „prasknutím vody“, může být vnímán jako bolestivější.

Často však porodníci odtoku plodové vody pomáhají tím, že plodové obaly uměle protrhnou speciálním nástrojem a tím porod urychlí.

Pokud si tedy nejste jistá, zda vám náhodou nepraskla voda, vezměte si klasickou vložku a chvilku počkejte.

Pokud za hodinu až dvě bude nasáklá vodou, pak se pravděpodobně o vodu skutečně jedná a je na čase chystat se do porodnice.

nebo zavolat svou porodní asistentku (chystáte-li se na porod doma).

Spolehlivé určení, že se na vložce nachází plodová voda, vám pak poskytne takzvaný Temešváryho roztok, který se nalije na vložku.

Pokud zezelená, je to voda.

Začne-li vám odtékat plodová voda a vy jste si jistá, že to voda opravdu je, není třeba začít panikařit a odjet do porodnice ihned, ale bylo by ideální vyrazit tam přece jen o trochu dříve než v případě, že porod započne nástupem kontrakcí.

Čas na sprchu a relaxaci ale mít budete, proto se pokuste beze spěchu naladit na začínající porod.

Běžný postup je takový, že pokud se porod nerozběhne do 24 hodin od odtoku vody, začne se vyvolávat a po 12 hodinách se začnou podávat antibiotika do žíly (jako prevence infekce).

• Odtok plodové vody nemusí být prvním příznakem porodu; hlenová zátka může předcházet vodnatému výtoku.
• Plodová voda je čirá tekutina, která obklopuje miminko během těhotenství a podílí se na vývoji plic a trávicího systému.
• Polyhydramnion i oligohydramnion ovlivňují vývoj plodu a mohou souviset s vrozenými vadami či poruchami placenty.
• PPROM je multifaktoriální a vyžaduje personalizovaný přístup podle infekce či zánětu v plodové vodě.

Plodová voda je nezbytná pro růst a vývoj plodu. Snížené množství plodové vody a správná diagnostika mají vliv na prognózu a management těhotenství.

Klíčové pojmy a souvislosti

1. Amniocentéza jako metoda pro získání vzorku plodové vody pro diagnostiku zánětu či infekce.
2. Interleukiny a cytokiny jako zánětlivé mediátory v plodové vodě.
3. Aktivace receptorů pro nebezpečné vzory a jejich role v patofyziologii plodových obalů.
4. Iniciace a management PPROM v různém gestačním věku.

tags: #plodova #voda #identifikace #roztok